Rekordní rok? Uvidíme, říká vinař

MF Dnes 18.12.1999

Rekordní rok? Uvidíme, ríká vinar

Novosedly - Archivní láhve s vínem rocníku 1997, ke kterému vinari vzhlížejí jako k nejvydarenejšímu v tomto století, ješte nestacil pokrýt prach a už se v superlativech mluví o další sezone. František Kvapilík si tech recí moc nevšímá. Ví, že o tom, jak dobré letošní víno bude, rozhodne hlavne umení vinaru. "Je predcasné sezonu hodnotit. Není to sice úplná tajenka, vína už se projevují, ale ted záleží na každém kroku, který s mladým vínem udelám," tvrdí triactyricetiletý muž, který sbírá zkušenosti s vinarením od svých šestnácti. Trikrát týdne, jen co mu dovolí úrad starosty v jihomoravských Novosedlích, spechá kontrolovat obsah becek. "Na všem záleží. Jestli mladé víno stocím vcas, jak ošetrím sudy sírou, jak se mi podarí uchránit víno od bílkovin nebo náznaku nemoci. V každém rocníku je neco nevyzpytatelného a chce to opatrnost, aby si vinar nepokazil celorocní práci," ríká Kvapilík. Co do množství úrody byl rok 1999 bezesporu rekordní. Alespon tady na Mikulovsku, kterému se na rozdíl od dalších vinarských ráju u Hustopecí ci Velkých Pavlovic vyhnulo rádení plísnových chorob. "U nekterých odrud jsem sklidil z hektaru až sto metráku hroznu. Bývá to pritom o dobrých tricet méne," vzpomíná vinar. První hrozny sklidil už v léte, poslední úrodu na zacátku listopadu. V sudech jeho sklípku ted zrají mladá a zakalená ctrnáctidenní vína s burcákovou príchutí vedle starších, která se už vycistila do cirosti. Kdyby na to vinari hráli, mohl by si zapsat neco jako osobní rekord. Letos sklízel hrozny s mimorádne vysokým obsahem cukru. "U chardonnay se to vyšplhalo pres ctyriadvacet stupnu. Ale vinari tady lisovali rulandské šedé dokonce o šestadvaceti stupních. Vydarily se práve aromatictejší odrudy, sauvignon, rulandské, tramín," vysvetluje Kvapilík. Presto si myslí, že do predlonské sezony bude letošnímu vínu neco málo chybet. Mimorádne slunné léto a podzim totiž provázelo i velké sucho, které se u jednotlivých odrud podepsalo na velkých výkyvech v cukernatosti. Doplatily na to jiné tradicní jihomoravské odrudy, napríklad veltlínské zelené ci vlašský ryzlink. "Jsou méne výrazné v buketu ci méne aromatické než vloni, kdy byl podzim chladný a vlhký. Samotné slunícko totiž nestací, réva musí mít i vodu, a u nás v léte tri mesíce skoro nezapršelo," uvádí Kvapilík, který se za ctvrtstoletí svého vinarení naucil spoléhat víc na vlastní chut a zkušenosti než na moderní technologie. "Mohl bych si mnohé usnadnit, ale mne se líbí odkaz starých vinaru. Ne, že bych jako oni konzervoval postaru sudy krenem, aby neplesnively, ale z novinek si beru jen tu a tam," prohlašuje. Jestli mu neco kazí radost, tak jsou to nízké výkupní ceny hroznu. "Já se s tím vyrovnám, protože jsem schopen hrozny zpracovat, ale je tu rada pestitelu, kterí víno nevyrábejí, a tak težce prodelávají. Je to strašné, dostat po té celorocní drine za hrozny totéž, co by utržili, kdyby na vinici pestovali brambory," uzavírá smutne vinar František Kvapilík.

PAVEL GALÍK