Rejdiště privátních zájmů

Euro (Agroweb) 23.11.1999

Rejdište privátních zájmu

Agrární politika státu je po deseti letech transformace pevne spražena se soukromými a stranickými zájmy. Lidé, kterí mohli být dríve vnímáni jako nezávislí, ji opustili nebo v ní hrají jen druhoradou roli. Dnešní zemedelská reprezentace, pravicová i levicová, je propojena s vlastním soukromým podnikáním.

Dva na vrcholu. Predseda parlamentního zemedelského výboru Jaroslav Palas (CSSD) je rovnež predsedou dozorcí rady Pozemkového fondu a clenem dozorcí rady Podpurného a garancního fondu. I když týdeníku EURO rekl, že s podnikáním nemá nic spolecného, je veden jako predseda predstavenstva ZZN Nový Jicín. Do roku 1997 také figuroval jako jednatel v krnovské realitní a zemedelské firme LKOP-Leasing a reality a v akciové spolecnosti Zemedelský podnik v Albrechticích na Bruntálsku, kde má trvalé bydlište. Bez zajímavosti není, že Bruntálsko je okres s velmi vysokým podílem státní zemedelské pudy, již má nyní Pozemkový fond privatizovat.

Když loni vstupoval Jan Fencl (CSSD) do funkce ministra, zatížen nekolikaletým predsednictvím v družstevním svazu, uvedl, že chce "být ministrem všech zemedelcu. Zatím si spíše buduje povest politika, který se radí, prátelí a cestuje po svete jako ministr jen se svými bývalými kolegy-družstevníky a financne nahrává spráteleným firmám. Nutkavá potreba kooperace. Již na zacátku svého mandátu ucinil Jan Fencl nekolik kroku, které si soukromí farmári vyložili jako neprátelské. V polovine února pred senátory prohlásil, že "kdo necítí potrebu kooperovat, ten nepotrebuje pomoc od státu. Chtel tím obhájit svou vizi, že zemedelci by se meli stát cleny odbytových družstev a prostrednictvím techto družstev pak budou dotováni. Farmári jeho zámer oznacili za nový pokus o kolektivizaci. Fencl pak kvuli "nepríjemné ideologizaci problému radeji svuj plán zavrhl. Na konci brezna však dal soukromníkum opet možnost, aby cítili diskriminováni. Jemu podrízený Státní fond tržní regulace totiž schválil regulacní pravidlo, podle nehož se minimální (státem garantovaná) nákupní cena mléka bude vztahovat jen na ty podniky, které dodávají denne více než 500 litru mléka. Po zdrcující kritice v Poslanecké snemovne diskriminující opatrení zrušil. Ministr dotuje sám sebe. Za úradování ministra Luxe byl dotacní sytém v zemedelství casto tvrde kritizován, nakonec se však ustálil v relativne tolerovatelné podobe. Ješte nikdy v polistopadové historii si rolníci nestežovali na zmeny ve státní dotacní politice jako letos.

Jan Fencl na pocátku tohoto roku presunul témer 1,2 miliardy korun dotací z horských a podhorských oblastí ve prospech úrodných, relativne prosperujících regionu, což je v rozporu s trendy v Evrope. "Urcitá zmena byla nutná, ale rozhodne ne v tak masivním rozsahu, míní bývalý ekonomický námestek exministra Luxe Václav Slavícek (KDU-CSL), který stejne jako rada dotcených horských rolníku má za to, že ministr tak navýšil prostredky i sám sobe, respektive rodinné farme v Hodoníne a podnikatelum z jižní Moravy. Významný ceský podnikatel, pusobící v oblasti zpracování potravin, souhlasí, že s Janem Fenclem se težište agrární moci presouvá smerem k jeho rodišti. "Za Luxe meli výrazný vliv podnikatelé z východních Cech, napríklad František Bartoš, nekdejší Luxuv nadrízený z JZD Zálší. S Fenclem se jednoznacne premístuje na jihovýchod republiky.

To by možná cástecne vysvetlilo, proc "tvrdé jádro agrárníku z Breclavska a Hodonínska i pres evidentní zhoršení ekonomických podmínek v zemedelství (loni byla celková ztráta resortu 440 milionu korun, za rok 1999 se ocekávají rádove miliardy) letos nesáhlo k žádným razantním protestním akcím. Ostatne již loni na podzim se ukázalo, že Jan Fencl má protestující v podstate pod kontrolou. Dva na sobe nezávislé duveryhodné zdroje z bezprostrední blízkosti ministra tehdy uvedly, že Fencl si silnicní blokády kvuli nadmernému dovozu veprového "objednal u prezidenta Agrární komory Václava Hlavácka, souseda z Breclavska. Ministr prý tak chtel za pomoci zemedelské verejnosti pritlacit na vládu, aby prijala jím navržená ochranárská opatrení. To se podarilo.

Vše pro mléko. Co se týce dotací, ministr provedl a chystá se provést i další významné presuny sverených prostredku. V ríjnu se souhlasem cásti Parlamentu (poslancu CSSD, KSCM a KDU-CSL) odebral Podpurnému a garancnímu rolnickému a lesnickému fondu, který má zajištovat lepší prístup zemedelcu k úverum, 560 milionu korun, aby posílil rozpocet Státního fondu tržní regulace (SFTR) na podporu exportu mlécných prebytku.

Príští rok chce kvuli mléku zase vzít 550 milionu korun z rozpoctu Pozemkového fondu a dát je do Zemedelského intervencního fondu, který má po vzoru podobných institucí v Evropské unii SFTR brzy nahradit. Podle návrhu se v nové instituci má sejít pres pet miliard korun, ackoli pred Fenclovým príchodem utrácel SFTR prumerne kolem dvou miliard rocne. Do Parlamentu šéf resortu predložil návrh zákona, který by mu v nové intervencní organizaci sveril témer absolutní moc nad rozdelováním financí. Zatímco správní rada intervencního fondu je v zemích EU volena zákonodárným sborem, Fencl chtel, aby cleny rady schvalovala vláda na ministruv návrh. Predloha však Parlamentem neprošla.

Preference výroby. Posledním príkladem jisté dotacní "svévolnosti ministerstva muže být návrh na využití programu Evropské unie SAPARD. Vetšinu prostredku nyní Fencluv úrad navrhuje použít na investice do výrobních technologií (324 milionu), jen menšinu na podporu marketingu a odbytu (162 milionu) a na multifunkcní funkce zemedelství (54 milionu). Navzdory obecnému konsenzu tak opet bude posílena zemedelská výroba, ci spíše nadvýroba na úkor podpory odbytu. Presuny sta milionu z jednoho dotacního titulu na druhý sice Fenclovým politickým oponentum vadí, ale ne vždy je jejich práce dostatecne razantní. Když je stínovým ministrem zemedelství za ODS majitel ovocné plantáže (Miloslav Kucera) a druhým mužem majitel mlékárny a chovatel dojnic (Stanislav Nemec), lze pochopit, že se na rozdelování dotací mohou dívat z trochu jiného zorného úhlu než ti poslanci, kterí v zemedelství nepodnikají. Otázkou také je, kolik casu jim pri farmarení na opozicní politiku vlastne zbývá.

Jednobarevná komora. Ac se resort zmítá v existencních potížích, navenek vyzaruje relativní klid. Agrární komora CR, stavovská organizace zemedelcu zrízená ze zákona, práci ministerstva tiše prihlíží. Ješte nikdy si s ním nebyla tak názorove blízká. Zmeny smerem k názorové unifikaci zapocaly v roce 1997, kdy místo prezidenta opustil farmár Jirí Netík, nahradil jej družstevník Václav Hlavácek a i predstavenstvo ovládli družstevníci.

V polovine lonského roku z komory vystoupilo Sdružení soukromých zemedelcu a spolu se zemedelskou sekcí Sdružení podnikatelu CR pak fúzovalo v "opozicní Asociaci soukromého zemedelství. "Komora nehájila naše zájmy, ríká Josef Stehlík, nekdejší predseda farmárského sdružení. Poukazuje na skutecnost, že komora se napríklad zásadne odmítala zabývat tématy majetkovými - restitucemi, dokoncením transformace družstev, privatizací pudy.

Trojkoalice. Mocenská rošáda se projevila na parlamentní úrovni. Sociálním demokratum v prosazování duležitých zemedelských zákonu a novel krome komunistu v naprosté vetšine prípadu v minulých mesících pomáhali zákonodárci KDU-CSL. "Celé zemedelství je pod vlivem techto dvou stran. Jednou mela navrch KDU-CSL, nyní jsou to sociální demokraté. Drží lidovce v šachu kvuli neporádku na Pozemkovém fondu, myslí si stínový ministr zemedelství Miloslav Kucera (ODS). Nejde prý o koalici z lásky, ale spíše o donucení, ci dokonce vydírání.

Vzájemné spojenectví má však od minulého ctvrtka povážlivé trhliny. Lidovci ministra Fencla velmi tvrde napadli a vycíslili, že za dobu svého pusobení v resortu napáchal škody za deset až dvanáct miliard korun. Otázka je, co tím KDU-CSL práve nyní sleduje. Hlásí se jen o vetší podíl na moci, ci o návrat na ministerstvo? Pokud by se šance na comeback naskytla, je témer jisté, že lidová strana toho využije. Role obou stran by se poté mohly vymenit.

Agrární bossové

Václav Hlavácek: Zpacifikovaný dálnicní radikál

Za všechno, co nynejší prezident Agrární komory CR Václav Hlavácek (49) dokázal, vdecí hlavne svému radikalismu. Již 5. brezna 1993 jako bezvýznamný funkcionár Okresní agrární komory Breclav vedl dálnicní blokádu u Lanžhotu, první novodobou protivládní akci zemedelcu. Kdykoliv potom rolníci vyrazili do ulic, Hlavácek byl u toho. Ješte na podzim minulého roku organizoval akce proti dovozu veprového masa. Od té doby však jeho hlas povážlive utichl. "S Fenclem ho pojí spolecné zájmy a spolecní prátelé, posuzuje motivy velmi dobrý znalec pomeru v resortu, který oba dva muže zná.

Hlavácek je veden jako clen predstavenstva sedmi spolecností a clen dozorcí rady dvou odbytových organizací. Materskou firmu, kde pusobí jako reditel, je Zemedelská výrobne-obchodní spolecnost (ZVOS) Hustopece u Brna. Pred rokem 1989 to bylo klasické JZD, Hlavácek v nem pracoval od roku 1976 jako agronom. ZVOS s ním v roce 1995 zakládal predlistopadový predseda družstva Ludvík Podešva, který je nyní predsedou predstavenstva.

ZVOS patrí k podnikum strední velikosti, hospodarí na 2300 hektarech prevážne pronajaté pudy. Pestuje vinou révu, merunky, obiloviny, korenovou zeleninu, repku, slunecnici, chová 530 kusu skotu a 800 prasat, má vlastní jatka a úpravnou masa. Pracuje se dvema stovkami stálých zamestnancu, obrat se pohybuje okolo 220 milionu korun. Kvuli propadu farmárských cen ocekává, že letos tržby klesnou o 28 procent a firma bude hospodarit se ztrátou.

Hlavácek je clenem dozorcí rady odbytové organizace Milkagro. Ta sdružuje moravské výrobce mléka a je majoritním vlastníkem mlékárny Olma Olomouc. Prezident komory taktéž pusobí v zelinárském odbytovém družstvu Jižní Morava a v Obilnárské unii, jež od roku 1997 nepríliš úspešne usiluje o kontrolu nad domácím obilným trhem. Šéfem predstavenstva Obilnárské unie je nekdejší predseda Zemedelského družstva Prušánky na Hodonínsku Jirí Balga, který s Hlaváckem spolupracoval na protivládních akcích.

Hlavácek se podílel na založení Ceskoslovenské spolecnosti pro moderní zemedelství spolu s nekdejšími spolupracovníky slušovického predsedy Františka Cuby, Josefem Hurtou a Františkem Trnkou a také s Tomášem Korínkem, luhacovickým obchodníkem s težkou zemedelskou technikou (firma TOKO). Na pravidelných seminárích v Luhacovicích zduraznují nutnost hospodarení na velkých pudních celcích. Svého casu byl Hlavácek prvním místopredsedou Strany venkova. Predsedou této strany je další z agrárních "radikálu, tajemník Ceskomoravského svazu zemedelských podnikatelu Jan Veleba, podnikatel z Velkého Mezirící.

Miroslav Jirovský: Kutnohorská loajalita

Predseda Svazu zemedelských družstev a spolecností Miroslav Jirovský (53) je ve funkci od lonského roku, kdy vystrídal Jana Fencla. Je pokládán za stoupence umírnené levicové agrární politiky, je ochoten ke kompromisum. Soukromí zemedelci ho pokládají za jedinou osobnost zastupující družstevníky, se kterou se dá "rozumne domluvit. Družstevní svaz po prechodu Jana Fencla na ministerstvo vyhlásil, že zmení svuj opozicní postoj k vláde na loajální," nebot i vláda pozitivne zmenila prístup k zemedelcum.

Jirovský je predsedou Zemedelsko-obchodního družstva Suchdol u Kutné Hory a místopredsedou predstavenstva spolecnosti PIAS Suchdol, která patrí suchdolskému družstvu. Pusobí také ve firme UNIKOM Kutná Hora, Hospodárské spolecnosti Kutná Hora a zemedelské spolecnosti Sady. Jeho významné postavení mezi zemedelci kutnohorského okresu mohlo mít pozitivní vliv i na úspech ministra Fencla v lonských senátních volbách, kdy kandidoval práve v tomto okrese.

ZOD Suchdol hospodarí na 3500 hektarech prevážne pronajaté pudy. Pestuje hlavne obiloviny, na 350 hektarech repku a na 410 hektarech cukrovku. Chová 1900 kusu skotu a 4000 prasat. Stálý zamestnanecký pomer má v družstvu 160 lidí. Letos družstvo zisk neocekává, ackoli v minulých letech jej vytvárelo pravidelne. Propadu zavinenému stavem resortu nezabránilo ani propuštení dvaceti procent zamestnancu a výrazné omezení investic.

Stanislav Nemec: Balkánský sýr a pravicová politika

Predseda nedávno založené Asociace soukromého zemedelství a poslanec Parlamentu za ODS Stanislav Nemec (35) je považován za cloveka pomerne ambiciózního. Pro mnohé tak ambiciózního, že jej považují za podstatnou prekážku k tomu, aby se soukromí zemedelci skutecne sjednotili, což byl hlavní cíl vzniku asociace. "Mezi sedláky vnesl príliš mnoho vysoké politiky. Ta tam dríve nebyla, hodnotí jeho pocínání jeden z kolegu zemedelcu.

Nemec vlastní soukromou farmu v Radonicích v okrese Praha-východ. Chová 60 kusu krav, z toho 30 kusu dojných. "Ráno jdu na pole, pres den na ministerstvo nebo do Parlamentu, vecer do chléva, popisuje svuj bežný den. S podnikáním zacal hned po revoluci se svým otcem, který až do roku 1968 soukrome sedlacil. Nemec mladší hospodarí na 280 hektarech vetšinou pronajatých pozemku, a patrí tak ke stredne velkým farmárum. Pestuje obiloviny, repku a mák, donedávna ješte cukrovku.

V letech 1993 až 1994 postavil uprostred polí mlékárnu, na kterou si podle svých slov vypujcil od bank asi dvanáct milionu korun. Mesícne v ní vyrábí 20 až 40 tun balkánského sýra, což mu zajištuje tretinový podíl na ceském trhu. Má deset stálých zamestnancu. Jeho celkové tržby rocne dosahují 30 milionu korun a za lonský rok vykázal zisk 300 tisíc korun. "Z dluhu jsem letos vymazal 3,5 milionu korun, ríká.

Poslancem Parlamentu je od lonského roku. Podle nej ale poslanecký mandát príjmy rozhodne nezvyšuje. "Neprítomností na farme tratím ctyrnásobek poslaneckého platu, tvrdí. Být poslancem nepovažuje za cíl, ale prostredek k cíli. "Chceme s asociací hájit zájmy nepomerne slabší cásti zemedelské verejnosti. Pro srovnání uvádí, že konkurencní Svaz zemedelských družstev má rocní rozpocet dvanáct milionu, kdežto jejich asociace jen 250 tisíc korun.

Jirí Netík: Pomohl postiženým i sobe

Již v zárí 1993, kdy byl Jirí Netík (49) na ustavujícím sjezdu Agrární komory CR zvolen jejím prvním prezidentem, se soudilo, že jde o volbu docasnou. Soukromý rolník Netík mel zrejme posloužit jako ochranný štít družstevní lobby, která od pocátku v Agrární komore a jejím predstavenstvu hrála prim. Predpovedi se vyplnily v roce 1997. Dnes již bývalý prezident Agrární komory, nadále však clen KDU-CSL, má soukromou farmu v Týne nad Vltavou a pokracuje v rodinné tradici (otec byl za komunismu veznen a zbaven majetku). Na farme v Týne chová jen 40 kusu skotu. Podnikání však za pomoci státních orgánu netradicne rozšíril, když chov hospodárských zvírat dokázal spojit s pomocí hendikepovaným. V rámci projektu PHARE, za peti milionové pomoci ministerstva zemedelství a Pozemkového fondu CR, ješte pod hlavickou Agrární komory CR vytvoril z bývalého státního statku v Cihovicích nedaleko Týna stredisko pomoci telesne a duševne postiženým. Dostalo název Domov sv. Anežky. V areálu je ubytovna, dílny pro postižené a kulturní centrum. Podarilo se mu vzbudit o projekt zájem v rade institucí, zarídit výhodný pronájem od Pozemkového fondu, který mimo jiné hradil opravu strechy. Netík tak zároven získal prostory pro expanzi vlastní farmy. Hned vedle sanatoria totiž ve stájích chová 70 prasnic a dalších sto kusu skotu. Víceúcelový areál spravuje hlavne jeho syn. Otec Jirí Netík také pusobí v olomoucké spolecnosti HS Agrokom servis, poskytující služby a poradenství zemedelcum.

Miloslav Kucera: Opozicní stín ovoce neprináší

Alternativní zemedelská politika poslance a stínového ministra zemedelství za ODS Miloslava Kucery (43) pro ministra Jana Fencla stále nepredstavuje vážnejší hrozbu. Pozorovatelé soudí, že i v tomto resortu opozicní smlouva funguje a nedovoluje ODS zaujímat razantnejší postoje.

Kucera vlastní ovocnárskou farmu v Lužanech na Jicínsku. Na 27 hektarech pestuje ovoce, prevážne jablka, dále švestky, hrušky a broskve. Dalších 34 hektaru pozemku je orná puda. V restituci bylo jemu a jeho dvema bratrum vráceno osm hektaru pozemku, zbývající si pronajal. Chová patnáct koní, sedm vlastních a osm pronajatých. Provozuje výuku jízdy na koni, pobytové kursy a rekreacní jízdy.

Pred rokem 1989 byl Kucera vedoucím ovocnárského strediska v místním družstvu. Soukrome hospodarit zacal v roce 1992. Mezitím byl poslancem ve Federálním shromáždení. Pocátky jeho podnikání provázely nedobré vztahy s puvodním zamestnavatelem. "Považovali me za rozvracece družstva a meli me snad i za nejakého milionáre, vzpomíná na nedávnou minulost. Po dvou letech se mu pestování ovoce zacalo darit. "Zemedelství je super remeslo, ríká dnes a tvrdí, že za politiku by je nevymenil. Za zdravé a únosné považuje maximálne dve volební období, kdy chce v politice neco dokázat. Jeho cílem jako stínového ministra je opuštení soucasné dotacní politiky a zmenšení zemedelské výroby. "Je treba snížit plochu zornení až o tretinu. Ve shode s ministrem zemedelství Janem Fenclem zastává názor, že zemedelci by se meli co nejrychleji sdružit do odbytových družstev. On sám své výpestky prodává pres odbytové centrum CZ Fruit, které nyní vykupuje sedmdesát procent ovoce pestovaného v CR.

Jan Fencl: Nezáleží na dresu, ale na cílech

Není asi jiného ministra, který by mohl být oznacován za tak vehementního zástupce vlivné lobby, jako je ministr zemedelství. V dobe vstupu na ministerstvo Jan Fencl (57) prohlašoval, že nemá žádné politické a stranické ambice. Cas ukázal, že jeho domovem skutecne sekretariát CSSD není.

Výdelecná cinnost soucasného ministra Jana Fencla byla vždy spojena s jihomoravským regionem, konkrétne Hodonínskem. Zacínal jako zootechnik v JZD Mistrín, kterému poté šest let predsedal. Od roku 1987 byl námestkem reditele Agropodniku Hodonín, potom rídíl dve zemedelská družstva. Do poloviny lonského roku byl predsedou Svazu zemedelských družstev a spolecností. Do CSSD vstoupil v roce 1996 a vzápetí se stal stranickým mluvcím pro zemedelství. Pomohlo mu, že po degradaci Karla Machovce nemela CSSD pro tento resort žádného jiného prijatelného kandidáta. Než vstoupil do CSSD, zajímal se o clenství v pravicových stranách. Podnikání podle svých slov již zanechal a obhospodaruje jen "nevelké vinice. To byla také jediná informace, kterou v této souvislosti týdeníku EURO poskytl. Ministr prenechal vedení svých firem synu Lukáši Fenclovi (24). Jde o Slovácký statek Hodonín, kde obhospodaruje 690 hektaru pudy a spolecnosti Drupa a M-pig. Rozloha by Fenclovu rodinu radila k pomerne velkým sedlákum, ale pocet hektaru nebyl potvrzen, vyplývá pouze z neoficiálních informací regionálního odboru ministerstva zemedelství v Hodoníne. Týdeníku EURO se pres opakovanou snahu nepodarilo premluvit ke schuzce ani Fencla mladšího. Rekl, že "o tom nejdríve musí pohovorit s otcem, což naznacuje, že ministr Fencl má na chod rodinného majetku stále znacný vliv.

V obchodním rejstríku je Jan Fencl i nadále veden jako predseda predstavenstva investicního fondu Agro bon sens (v soucasné dobe v likvidaci). Prípad hospodarení tohoto fondu zmínil letos v cervenci týdeník Respekt vedle C. S. fondu a fondu Trend jako další príklad velmi pochybného zpusobu spravování majetku. Fencl fond založil spolu s nekdejšími kolegy z Agropodniku Hodonín, napríklad s jeho soucasným šéfem Janem Fibingrem a Zdenkem Stávkem. Tato trojice také figurovala ve spolecnosti Rest plus. Fibinger donedávna pusobil a Stávek nadále pusobí v odbytovém družstvu Agropork, které od letošního roku, kdy k tomu bylo neprímo vybídnuto ministerstvem zemedelství, kontroluje zhruba tretinu domácího trhu s veprovým masem. Fibinger šéfuje i dozorcí rade významné drubežárské spolecnosti Ceská vejce.