Regulace trhu vepřovým masem ve Francii

04.09.1998 | ČZU

Regulace trhu veprovým masem ve Francii

Celkové stavy prasat v Evropské unii se pohybují kolem 118 mil. kusu, pricemž prumerná rocní produkce veprového masa tam ciní cca 16,3 mil tun. Francie se z hlediska porovnání poctu chovaných prasat (15 mil. ks / 12,7 %) a celkové rocní produkce veprového masa (2,2 mil. tun / 13,5 %) v EU radí na tretí místo za Nemecko a Španelsko.

Ve Francii je chov prasat soustreden predevším do dvou regionu, Bretagne a Pays de la Loire. Každý z techto regionu má 9 departmantu. O enormním soustredení chovu prasat na relativne malém území svedcí to, že z celkové produkce jatecných prasat ve Francii pripadá na tyto dva regiony více než 70 %. Mimo urcitých výhod vyplývajících z vyšší koncentrace výroby i zpracovatelského prumyslu to však prináší celou radu problému, predevším s odklizem kejdy a udržováním prijatelného životního prostredí. Proto Francouzi na základe príslušné legislativy EU (Narízení komise c. 676/91, EEC) a zejména pod tlakem ruzných ekologických organizací museli vypracovat vlastní program na úcinné omezování znecištování životního prostredí v dusledku zemedelské cinnosti. Pritom legislativa EU pripouští maximální limit 170 jednotek N / na 1 ha.

Na porážku jatecných prasat se ve Francii specializuje více než 300 jatek, z toho 10 kapacitne nejvetších se nachází v Bretagni. Z nich napr. OLYMPIG poráží 2 mil. prasat rocne. Ve Francii je zcela bežné, že každý zpracovatelský závod je propojený s obchodními retezci a disponuje vlastními skladovacími prostory pro tzv. verejné, popr. soukromé skladování veprového masa. Od roku 1994 je Francie v sektoru veprového masa vývozní zemí a vztahuje se na ni opatrení Evropské komise pro export.

Opatrení, které Francie prijala pro udržení prijatelné rovnováhy vnitrního trhu veprovým masem lze strucne shrnout do následujících bodu:

* Prubežne jsou zpracovávány prognózní studie o vývoji pocetních stavu prasat. Napr. už jen 1 % nárust porážek jatecných prasat s nezajišteným odbytem muže ve Francii snížit cenu až o 20 %.

* V plném rozsahu se zde aplikovala narízení EU týkající se klasifikace jatecných prasat podle systému SEUROP. Konkrétne se jednalo o Rozhodnutí komise c. 89/50, které schvaluje metody trídení jatecne opracovaných tel prasat. Evropská Komise schválila pro podmínky porážek prasat ve Francii ctyri metody aparativní klasifikace:

- metodu za použití prístroje FOM se sondami o prumeru 6 nebo 8 mm,

- metodu za použití prístroje SPC - Sydel, nebo Capterur Gras / Maigre - Sydel,

- metodu za použití prístroje Destron PG - 100,

- metodu merení pomocí speciálního pravítka, pouze u provozu s nízkou výrobní

kapacitou.

Výše uvedené metody respektují jednotnou klasifikacní stupnici SEUROP a jsou vzájemne kompatibilní. Podle výše uvedeného Rozhodnutí komise, modifikace techto schválených metod není ve Francii možná bez predchozího zduvodnení a odsouhlasení Evropskou komisí.

* Francouští exportéri prostrednictvím své Intervencní agentury využívají možnosti poskytování vývozních subvencí na urcité výrobky z veprového masa. Vývozní subvence jsou pridelovány prostrednictvím tzv. licencního systému. Žadatel (obchodní operátor) musí prokázat svoji zpusobilost obchodování v této komodite nejméne po dobu 12 mesícu a navíc musí složit kauci na 100 kg vyvážených výrobku.Výše subvencí je stanovována Evropskou komisí s ohledem na príslušné výrobky i místo jejich urcení. Napr. 1,9 FF na 1 kg výrobku, pricemž u prasat i drubeže má 30- 40 % výrobku nárok na subvencování. Navíc jako opatrení proti tzv. netradicní operátorum (podvodníkum) musí každý vývozce prokázat, že vyvážené výrobky se skutecne prodají v zemi urcení. Intervencní agentura OFIVAL informuje potenciální vývozce o všech požadavcích a jejich zmenách vzešlých od EU, címž je chrání pred tvrdými sankceni a propadnutím složených kaucí. Organizacní rozdelení této intervencní agentury je inspirující pro CR, která bude muset ješte pred vstupem do EU obdobnou agenturu zrídit (viz schéma).

* Ve Francii se využívá možnosti soukromého skladování veprového masa v souladu s Narízením rady (EEC) c.2763/75, které stanoví všeobecná pravidla pro poskytování podpor na toto skladování. Podpory se poskytují pouze v prípadech poklesu referencní ceny pod 103% základní ceny. Pritom jsou EU specifikovány kategorie masa pro skladování, kterých tato podpora týká. Její cástka nesmí prekrocit úroven vynakládanou na verejné skladování.

V celém retezci produkce veprového masa, od farmáre, pres zpracovatele, obchodníka až po spotrebitele, hraje zásadní roli rádná evidence. Ve Francii systém identifikace a registrace prasat vychází z techto základních predpokladu:

- výberu vhodného zpusobu oznacování prasat,

- vybudování databáze (chov, departmant, centrum),

- vedení registru chovatelu, producentu a zpracovatelu,

- vedení evidence zvírat a duvodu jejich pohybu (prodeje atp.),

- vystavování pasportu (dokladu o puvodu zvírete).

V soucasné dobe se prehodnocuje dosavadní systém identifikace a registrace, tak aby odpovídal požadavkum EU (Smernice rady c. 92/102) a navíc ješte požadavkum francouských spotrebitelu. Ponekud rozdílné názory na tuto vec mají chovatelé s produkcí selat proti producentum jatecných prasat. Chovatelé z první skupiny oznacují zvírata trvalým zpusobem, tetováním , nebo vhodnými ušními znackami , a to v co nejkratší dobe po narození (cca do 10 dnu veku selat). Veškeré údaje o narození a oznacení selat tito chovatelé vedou v tzv. knize registru, vcetne puvodových údaju o rodicích. Na idenetifikacní znacce je uvedeno napr. FR 22 ABC, pricemž první dve písmena oznacují stát, dvojmístné císlo príslušný departmant a poslední tri písmena oznacující obec a chovatele).

Proti tomu producenti (výkrmci) prosazují názor, že prasata urcená pro jatecné úcely postacuje oznacovat až pred vyskladnováním na jatka , a to raznicí s tetovací barvou na vhodnou partii tela zvírete. To znamená, že potom je znám pouze poslední majitel vykrmovaných zvírat. Tento trend sice lépe vyhovuje praktickým potrebám producentu jatecných prasat, ale nevyhovuje veterinárním požadavkum a také požadavkum spotrebitelu (konzumentu), kterí chtejí znát puvod " masa na pulte. " Nárocný a informace chtivý francouský spotrebitel totiž požaduje znát nejen puvod zvírete, ale také v jakých podmínkách bylo chováno a hlavne jakou má kvalitu masa.

Na tento trend ve Francii již zareagovaly progresívní chovatelské organizace, které jsou úzce propojeny se zpracovatelským prumyslem. Ve svých programech zavedly sytém oznacování a evidence prasat, který je v souladu s legislativou EU a navíc vyhovuje výše uvedeným požadavkum domácích spotrebitelu. Tyto organizace se ve svých programech presentují "PIG" , což v tomto prípade znamená znacku garance zpetné identifikace a kvality.