Razantní strukturální změny v dánském chovu dojnic
02.04.2010 | APIC-AK
Do chovu dojnic v Dánsku plynou značné investice, což vede na jedné straně k redukci počtu mléčných farem a na straně druhé ke zvyšování jejich velikosti.
Expanze dánských mléčných farem pokračuje i nadále, uvedl předseda dánského Svazu chovatelů skotu Gitte Gronbak. Díky vysokým produkčním nákladům mnoho starších chovatelů v tomto oboru podnikání končí, ale současně na druhé straně mladí farmáři do stájí pro dojnice investují nemalé finanční prostředky. Díky tomu dochází v mezinárodním srovnání k velmi výrazným strukturálním změnám. V roce 1984 bylo v Dánsku v provozu 30 000 mléčných farem s průměrným stavem 28 krav. Na konci ledna roku 2009 to však bylo již pouze 4 300 farem, které v průměru vlastnily okolo 130 krav. Kapacita většiny nově budovaných stájí se však pohybuje mezi 200 až 300 kusy. Více než 70 % všech stád je ustájeno ve volných boxových stájích. Nové systémy dojení jsou reprezentovány většinou jedním dojicím robotem na každých 60 krav nebo karuselovými dojírnami s vysokým výkonem. Roční průměrný nárůst produkce v zemědělském podniku představuje 10,7 %.
Dánsko má zdravý exportní průmysl. Přebytek obchodní bilance v uplynulém roce dosáhl 69 milionů EUR. Roční výše investic dosahuje 570 € na 100 kg vyrobeného mléka, což je méně než v Nizozemí (846 €/100 kg mléka), ale v porovnání s Německem, Francií nebo Velkou Británií (všechny země přibližně 320 €) a Spojenými státy s 287 € je zdrojem významné konkurenční výhody.
I přes pokles cen za mléko zůstaly investice na stabilní úrovni. V roce 2004 se pohybovaly investice na jednu krávu pod hranicí 1000 €, v uplynulém roce již překročily částku 2600 €. Ale i tak vysoké investiční náklady se chovatelům díky velmi efektivní pracovní výkonnosti zaplatí. Odborníci na ekonomiku výroby mléka doložili, že za každou zaplacenou hodinu pracovního času je možné v průměrném zemědělském podniku vyprodukovat 240 kg mléka. V tomto ukazateli byli Dánové předstiženi pouze nízkonákladovými systémy chovu, které se praktikují na Novém Zélandě (260 kg mléka za hodinu práce) a v Austrálii (250 kg), což je důkazem produkční výkonnosti dánských krav i přesto, že hlavní komponentou jejich krmných dávek zůstává travní siláž.
Rasanter strukturwandel DLG-Mitteilungen, 2010, č. 2, s. 9
Zdroj: Agronavigátor.cz
Další články v kategorii Potravinářství
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Varování pro spotřebitele: salmonela v čerstvých krůtích plátcích (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)
- V zavřené pobočce KFC chce organizace otevřít muzeum empatie s kuřaty (31.07.2026)
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Co ukázal Chléb roku 2026? Rekordní účast potvrzuje sílu českého pekařského řemesla (30.07.2026)
- Česko jako země slev. Akce tvoří většinu útrat za potraviny a drogerii, říká průzkum (30.07.2026)
- Kvůli dětem změnili život od základů. Opustili stavebnictví a dělají sušené maso (30.07.2026)
- Zpracovateli masa MP Krásno z Val. Meziříčí loni mírně klesly tržby, zisk stoupl (30.07.2026)

Tweet



