Předváleční vlastníci chtějí zpět Plzeňský Prazdroj

LN 9.2.2000

Predválecní vlastníci chtejí zpet Plzenský Prazdroj

PRAHA Vratte, co nám patrí, volají právní nástupci predválecných vlastníku Meštanského pivovaru v Plzni sdružených ve stejnojmenném spolku. Bývalý majetek Meštanského pivovaru v Plzni dnes tvorí podstatnou cást Plzenského Prazdroje. Spolek totiž argumentuje tím, že pri zestátnení Meštanského pivovaru v Plzni byl porušen zákon, a je tudíž neplatné. Predseda predstavenstva Meštanského pivovaru v Plzni Karel Svoboda to zduvodnuje následovne: Koncem roku 1948 rozhodl tehdejší ministr výživy a zemedelství svým výmerem o rozsahu znárodnení potravinárského prumyslu. Tento rozsah však nepodepsal ministr, ale jistý dr. Gutmann. Rada nálezu Ústavního soudu Ceské republiky v podobných prípadech jednoznacne potvrzuje, že rozhodovací pravomoc ve vecech znárodnení ci jeho rozsahu byla sverena výlucne do rukou ministra. V tomto smeru byl výše uvedený úkon ucinen v rozporu se zákonem a je neplatný. Podle Svobody tak Meštanský pivovar v Plzni patrí i nadále jeho predválecným vlastníkum.

Prípad již reší soud

V soucasné dobe se Okresní soud v Plzni zabývá žalobou, kterou podali predstavitelé Meštanského pivovaru v Plzni. Ti chtejí získat zpet podstatnou cást Plzenského Prazdroje a právo užívat ochranné známky Pilsner Urquell. Nekterí clenové sdružení ale podle vlastních slov nepocítají s tím, že by soud rozhodl v jejich prospech. Predevším proto, že si nejsou tak úplne jisti nezávislostí domácího soudnictví. "Stejne skoncíme u mezinárodního soudu ve Štrasburku," ríká jeden z nich, který si neprál zverejnit své jméno. Spolku puvodních majitelu se nelíbí ani zpusob privatizace Plzenského Prazdroje. Tady poukazují na roli, kterou sehrála japonská spolecnost Nomura, dnes vlastník IPB. Podle nich totiž Nomura pochopila úžasné možnosti velkoryse pojaté privatizace. Nabídla tudíž své odborné služby ministerstvu zemedelství. Mimo jiné spolupracovala pri zpracování privatizacního projektu Plzenského Prazdroje, který byl posléze schválen vládou. Clen predstavenstva Meštanského pivovaru Libor Machan upozornuje v materiálu, který mají LN k dispozici, na skutecnost, podle které údajne Nomura využila pri privatizaci Plzenského Prazdroje informace, jež mela z titulu poradce ministerstva zemedelství k dispozici. Podle Machana tak byla vuci ostatním predkladatelum konkurencních privatizacních projektu ve výhode, protože ti podobné informace nemeli. Zmínený materiál rovnež upozornuje na to, že v prubehu posuzování predložených privatizacních projektu mohla Nomura využít svého vlivu coby poradenské firmy pro privatizaci Plzenského Prazdroje. Temito aktivitami Nomury se zabývá již nekolik mesícu Úrad vyšetrování hlavního mesta Prahy. Zkoumá, zda se predstavitelé Nomury v této souvislosti nedopustili trestného cinu zneužití informací v obchodním styku a trestného cinu porušování povinnosti pri správe cizího majetku v prubehu privatizace s. p. Plzenské Pivovary a n. p. Plzenský Prazdroj.

Proc je podle prvorepublikových vlastníku znárodnení Meštanského pivovar u údajne neplatné:

· O rozsahu znárodnení rozhodoval výmer tehdejšího ministra zemedelství (vydán 29. 12. 1948). Ministr ale tento výmer nepodepsal, jak tehdy ukládal zákon, takže znárodnení pivovaru je neplatné.

· Pri znárodnení byl protiprávne prekrocen rozsah znárodnení stanovený výmerem ministra výživy tím, že byl uskutecnen prepis vlastnictví nemovitého majetku ve vlastnictví právovárecného meštanstva, a nikoliv Meštanského pivovaru v Plzni.

· Pravým vlastníkum byla odnata možnost se proti aktu znárodnení bránit.

· Vetšine vlastníku nebyly doruceny príslušné listiny o znárodnení, a celý akt tedy nenabyl právní moci.

· Firma Meštanský pivovar v Plzni byla znárodnena za náhradu, její náhrada ale nebyla nikdy stanovena, a tudíž ani vyplacena.

Vadim Fojtík