Prasat málo není, spíše se bojuje o cenu

Další zvyšování cen vepřového by mohlo způsobit nákup masa v zahraničí

Růst ceny prasat má svůj strop. Za vepřové vydáme do léta maximálně o několik málo procent více. Pokud by chovatelé své cenové požadavky přehnali, začnou masokombináty dovážet.

Jiří Fencl, Tomáš Kňourek

Vývoj cen vepřového masa se v letošním roce zcela vymyká každoročním trendům. Ceny prasat totiž na tuzemském trhu stagnují nebo rostou již osmý měsíc za sebou, což je situace, kterou Česká republika dříve neznala. Za hlavní faktor považují pozorovatelé to, že požadavky producentů byly podpořeny tím, že se zemědělci spojují do odbytových center. Na přelomu roku se také naprosto změnila a stále se ještě mění struktura poptávky po masných výrobcích ze strany spotřebitelů ve prospěch vepřového masa. Způsobila to rovněž takzvaná nemoc šílených krav, která postupné snižování spotřeby hovězího masa urychlila. Na své si nyní přicházejí především chovatelé vepřů.

Další růst ceny zvyšuje riziko dovozu

Jestliže se v posledních třech letech pohybovala cena vepřového masa od producentů těsně pod hranicí čtyřiceti korun za kilogram, tak jen během dubna se zvýšila ze čtyřiceti na současných 46 korun. Podle Jaroslava Míla, místopředsedy odbytového družstva Agropork, které tuzemský trh zásobuje.zhruba čtvrtinou vepřového masa, by se v dalších týdnech mohla cena jatečných prasat od prvovýrobců v řádu korun ještě zvýšit. »Hodnoty padesát korun za kilogram by však neměla dosáhnout,« dodal Míl.

Vše ale nasvědčuje tomu, že hranicí, kterou cena již jen těžko překoná, je právě nynějších 46 korun. Tuzemská situace je totiž značně závislá na vývoji v zemích EU, kde cena vepřů pomalu nabírá sestupnou tendenci.

»Současné ceny jatečných prasat na domácím trhu jsou již nyní na hranici cen v Evropské unii, zvýšení zhruba o korunu by již znamenalo riziko dovozu,« míní Petr Havel, odborník na zemědělskou a potravinářskou problematiku. Jen o korunu se svým názorem liší expert Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Josef Ouředník. »Dovoz vepřového hrozí, kdyby se cena přehoupla přes 47 korun za kilo«.

Jeden z největších tuzemských zpracovatelů masa - Masokombinát Martinov podle své mluvčí Evy Kijonkové zatím prasata v zahraničí nenakoupil. V případě dalšího růstu to však nevylučuje, ovšem hranici, která by takový obrat k dovozu nastartovala, odmítla blíže určit.

Další eventuální růst ceny vepřového masa také brzdí změna struktury poptávky po kvalitativně odlišných sortimentech hotových výrobků. Lidé podle Ouředníka mohou v případě růstu začít nakupovat levnější výrobky, jako například bůček. Spotřebitelé podle jeho slov v tuzemsku spíše vydávat více peněz za maso nechtějí, čemuž údajně svědčí mnohdy nízká kvalita některých masných výrobků. »Lidé chtějí maso, ale nechtějí za ně dát více peněz. To například způsobuje, že v některých párcích není maso vůbec,« dodává Ouředník.

Od léta budou vepři levnější, také kvůli kvótě

Cena vepřového se podle odborníků zvedne maximálně o několik málo procent, protože podíl suroviny na konečném výrobku je průměrně na úrovni 40 až 56 procent. Zdražení producentů také tlumí obchodní řetězce, které tlačí na nízkou hladinu cen prakticky u všech potravin.

Výše ceny vepřového je limitována také časově. Nejenže tradičně v letním období cena masa padá, od 1. července navíc začnou platit oboustranné preferenční dovozní kvóty se zeměmi Evropské unie. »Otevření dovozní kvóty se zvýhodněnou celní sazbou nepochybně znamená dočasný cenový signál,« tvrdí Petr Havel. Výše kvóty však podle jeho slov není tak velká, aby to vývoj cen v tuzemsku dlouhodobě ovlivnilo. »Pokud bude výhodné v rámci kvóty dovážet, vyčerpá se během několika týdnů a jak to u nás bývá, vyčerpá ji jen několik šikovných dovozců, kteří to mají pojištěné,« míní Havel..

Ten porovnává tuto situaci například s importem vína v rámci zvýhodněných cel, kdy jsou tyto kvóty vyčerpány během několika dnů a dominantním dovozcem je Bohemia Sekt. Rozhodující pro cenu je však podle Havla hladina cen v zemích Evropské unie.

Vše je boj o cenu mezi články výrobní vertikály

Podle představitele jiného tuzemského masokombinátu, který si nepřeje být jmenován, se nákupní cena za kilogram jatečných prasat může v brzké době vyšplhat až na 52 korun. »Zemědělci se budou snažit cenu ještě více vyšroubovat,« tvrdí. Havel s tímto tvrzením však nesouhlasí. »Jediným důvodem takových vyjádření masokombinátů může být vytváření tlaku na růst vlastních cen a jejich nadsazení vůči obchodníkům, aby zpracovatelé měli kam ustupovat,« domnívá se.

Místopředseda Agroporku Jaroslav Míl však tvrdí, že za zdražením stojí nedostatek jatečných prasat na trhu. Vývoj stavů vepřů podle jeho mínění nedává do října předpoklad k naplnění poptávky.

Experti však míní, že nedostatek prasat na trhu nehrozí, spíše jde údajně o cenový boj jednotlivých článků výrobní vertikály. Tržní produkce prasat je podle Ouředníka stejná jako ve dvou předchozích letech.

Neustálé zvyšování ceny ze strany prvovýrobců naopak někteří producenti kritizují, protože se obávají dovozu. »Mělo by se s tím už přestat, nebo se sem začne maso vozit,« řekl našemu listu ředitel Zemědělské společnosti Luže na Chrudimsku Miroslav Krátký. Podnik podle něj nyní prodává vepřové maso v rozmezí 43,50 až 44 korun za kilogram. »Vydělávat se dá i za čtyřicet korun. Na reprodukci to úplně stačí,« dodal Krátký.

Chovatelům vepřů nahrála nemoc šílených krav

Odbytová krize producentů hovězího masa trvala pozvolna po celá devadesátá léta. Nemoc šílených krav (BSE) pokles spotřeby a ceny jen urychlila. Situace se dostala tak daleko, že výrobně mnohem nákladnější jateční býci se v současné době prodávají kolem 32 až 34 korun za kilogram, což je asi šest až osm korun pod výrobními náklady.

Jestliže se hovězí maso od chovatelů prodávalo ještě před rokem za 43 až 46 korun, tak poslední tržní údaje hovoří o průměrné ceně jatečných býků ve výši 32 korun. Spotřeba hovězího se v posledních letech propadla o třetinu a v současné době činí 11 kilogramů na osobu a rok. V roce 1989 však například činila ještě 27 kilogramů na osobu a rok.

Hned po vyvrcholení krize kolem BSE se poptávka po mase přelila především ve prospěch drůbeže a ryb. Na vepřové se dostalo trochu se zpožděním.