Polské zemědělství ovlivní rozšiřování EU

13.12.1999 | Zemědělec

Agrární noviny (Agroweb) 13.12.1999

Polské zemedelství ovlivní rozširování EU

V rámci asociovaných zemí strední a východní Evropy, které se chystají na vstup do Evropské unie v prubehu príští dekády, je Polsko bezesporu nejvetším agrárním producentem. Pro CR je tato skutecnost o to významnejší, že jde o sousední stát s podobnou výrobkovou strukturou. Proto je nutné v polském agrárním sektoru spatrovat významný prvek, který bude výrazne ovlivnovat celkovou zemedelskou politiku našeho subregionu.

Z postavení Polska vyplývá, že EU bude v procesu vyjednávání s potenciálními kandidáty brát v potaz strukturu a výkonnost polského zemedelství a potravinárství. Tím budou pres jinou produkcní strukturu i odlišné postavení ceského agrárního sektoru v národní ekonomice nastavovány i podmínky pro naše zemedelství. Pro orientaci široké odborné verejnosti proto uvádíme nekterá data z polského agrárního sektoru. Postupne budeme predstavovat další kandidátské zeme.

Zemedelství v císlech

Polsko má rozlohu 312 tisíc km2 a je devátým nejvetším státem v Evrope. Zároven je s 39 miliony obyvatel je na 8. míste v Evrope. Na rozdíl od CR jsou na vetšine území Polska nížiny. Zemedelská puda je prevážne v oblastech do 300 m. n. m. Polské zemedelství má k dispozici 18,4 mil. ha zemedelské pudy. V rámci EU má více zemedelské pudy jen Španelsko a Francie.

Využití zemedelské pudy pro jednotlivá odvetví v %

Orná puda 68,2

Louky 14,2

Pastviny 7,9

Úhor a další plochy 8,3

Sady 1,4

Lesy pokrývají 29 % celé plochy Polska.

Prevážnou cást zemedelské pudy obhospodarují rodinné farmy (88,5 %). Zemedelská družstva obdelávají jen zanedbatelný podíl pudy (2,3 %). Na ostatní formy privátního sektoru pripadá 6,5 % zemedelské pudy. Je zajímavé, že z 18,4 mil. ha je v tzv. verejném sektoru obhospodarováno 1,4 mil. ha. Je pozoruhodné, že ve verejném sektoru zustal v užívání tak vysoký podíl zemedelské pudy i presto, že v minulosti prevažoval soukromý sektor a i po rozsáhlé privatizaci se zachoval.

Prumerná velikost farem je sedm ha. V posledních peti letech se tento ukazatel prakticky nezmenil. Podle odhadu jsou v Polsku dva miliony tzv. individuálních farem a zbývající formy vlastnictví zabezpecují výrobu v 5000 podnikatelských jednotkách. Více než polovina farem vyrábí pro svoji rodinnou spotrebu. Farmy s 1 až 3 ha tvorí pres 35 % všech farem, naproti tomu farmy s 50 ha a více tvorí jen 0,5 % farem. Farmy s 1 až 3 ha obhospodarují 10 % zemedelské pudy, ale tutéž plochu obhospodarují farmy s více než 50 ha.

Na území Polska jsou velké regionální rozdíly ve velikosti farem. Zatímco na západe je prumerná plocha farem 16 ha, na jihovýchode a v Malopolském vojvodství (okolí Varšavy) je prumerná velikost farem 2 až 4 ha. U velkých farem s více než 50 ha pudy je podstatne více rozšírena specializace. Z této skupiny 38 % farem je zamereno jen na rostlinnou výrobu a 17 % má jen živocišnou výrobu.

Na venkove žije celkem pres 14 mil. Poláku a z nich je v zemedelství a lesnictví prímo cinných okolo 4,3 milionu. Z toho je okolo 94 % individuálních rolníku a jejich rodinných príslušníku pracujících na farme. V zamestnaneckém pomeru je 5,1 % osob a 0,8 % je cinných v zemedelských družstvech. Uvedených 4,3 mil. osob predstavuje 26 % všech pracovních sil v Polsku. V CR se pohybují uvedené údaje na úrovni o jeden rád níže.

K pochopení významu zemedelství v Polsku je nutné si uvedomit, že asi 30 % Poláku žije na farme, tzn., že jsou v prímém kontaktu s každodenní realitou tohoto sektoru.

Z pohledu rodinných príjmu je možno ríci, že pro 3,8 mil. Poláku je zemedelství jediným zdrojem príjmu. Z nich 45 % obhospodaruje farmy s plochou menší než 5 ha. Zároven se odhaduje, že na venkove je kolem 1,7 mil. nezamestnaných.

Vedle uvedených dat týkajících se struktury farem a zamestnanosti je mezi ceským a polským zemedelstvím znacný rozdíl ve strukture tržní síly využívané pro hospodárské úcely. Pres masivní nárust poctu traktoru na polském venkove ješte dnes pripadají na 100 ha zemedelské pudy tri kone.

Nejvýznamnejší skupinou plodin jsou v rámci celkové plochy zemedelské pudy v Polsku (18,4 mil. ha) obiloviny. Tradicní je i vysoké zastoupení brambor.

Zastoupení plodin ve strukture plodin v % (1998)

Zrniny 69,6

Brambory 10,3

Prum. plod. (vc. repy a repky) 7,1

Krmné plod. 7,3

Ostatní 5,7

Podíl brambor je ješte vetší. V penežním vyjádrení ciní 16 %. Podíl obilovin je 34,2 %. Významne zastoupena je i zelenina - pres 12 %. Brambory mají dokonce vetší podíl než je produkce pšenice, a to o 2 %. Pri penežním vyjádrení je podíl brambor ješte vetší, a to 16 %.

Objemy produkce nejvýznamnejších plodin (rok 1998).

Plodina Výmera v mil. ha Prum. výnos v t/ha Sklizen celkem v mil. t.

Obiloviny 8,844 30,7 27,159

Pšenice 2,631 36,2 9,537

Žito 2,291 24,7 5,663

Jecmen 1,138 31,57 3,612

Oves 0,561 26,0 1,460

Triticale 0,636 32,0 2,058

Brambory 1,295 20,0 25,95

Repka 0,466 23,0 1,099

Cukrovka 0,400 379,0 15,171

Zelenina a ovoce

V roce 1998 se zelenina pestovala na více než 250 tis. ha s celkovou produkcí témer 6 mil. t. Z této produkce je 2 mil. t zelí, 0,75 mil. t cibule a témer 1 mil. t mrkve. Tato císla jasne ukazují, že ve vztahu jak k CR, tak i EU jde o velmi významného producenta zeleniny.

Polsko je rovnež významným producentem zeleniny ve sklenících a foliovnících. Tato produkce ciní zhruba 0,4 % mil. t. To znamená, že Polsko je schopno produkovat okolo 6,5 mil. t zeleniny rocne.

Rovnež produkce ovoce je významným sektorem našeho severního souseda. V roce 1998 dosáhla 2,5 mil. t, prestože byla o 13 % nižší než v roce 1997. Z celkové produkce ovoce cinila produkce jablek témer 0,7 mil. t. Pres 100 tis. t predstavovala produkce trešní (156 tis. t), švestek (107 tis. t), jahod (150 tis. t) a cerného rybízu (175 tis. t).

Klícový je chov skotu a prasat

Klícovými odvetvími polské živocišné výroby je chov skotu a prasat. Od roku 1990 je v Polsku obdobne jako v CR možné pozorovat pokles stavu hospodárských zvírat, který byl výrazný zejména u skotu.

Stavy hospodárských zvírat v mil. ks.

Prum. 1991-95 1998

Skot 7,94 6,95

z toho krávy 4,05 3,54

Prasata 20,54 19,17

Ovce 1,59 0,45

Kone 0,79 0,56

Drubež 38,25 47,6

Prevážná cást skotu je chována na vetších farmách. Farmy s 15 ha a více chovají tretinu všeho skotu, naopak na farmách s výmerou do 5 ha je približne 20 % skotu. U prasat je podíl vetších farem na poctu chovných prasat ješte výraznejší, ve stejné kategorii nejvetších farem dosahují podílu na produkci témer 40 %.

V produkci masa tvorí veprové maso nejvetší zastoupení - 2,6 mil. t z 4,35 mil. t celkové produkce v živé váze. K hovezímu masu se témer priblížilo drubeží maso. Pri vývoji, jaký byl v letošním roce, lze ocekávat, že zaujme druhé místo. Produkce mléka zustala v posledním desetiletí na témer stejné úrovni. Pres pokles stavu krav o 0,5 mil. ks je propad výroby mléka na úrovni 0,3 mil. l pri soucasné výrobe 12,2 mil. t. Produkce vajec se zvýšila zhruba o 20 %. V tržním vyjádrení jsou mléko a prasata rozhodujícími komoditami s podílem po 30 %.

Významné potravinárství

Potravinárský prumysl tvorí 3 % národního duchodu Polska. Je to objem srovnatelný s hornictvím ci výrobou elektrického proudu. Objem produkce nekterých komodit je na nejvyšších príckách v Evrope ci ve svete. To se týká zejména zpracování ovoce, cukrovinek a margarinu.

Vedle zvyšování produkce je hlavním smerem rozvoje polského potravinárství zavádení systému kontroly kvality u producentu.

Produkce potravinárských komodit v roce 1998

Maso a tuky 1,15 mil. t

Mléko 13,06 mil. t

Máslo 141 tis. t

Mouka 2,3 mil. t

Cukr 2,06 mil. t

Mražené ovoce 0,2 mil. t

Mražená zelenina 0,23 mil. t

Rostlinné tuky 0,6 mil. t

Cokolád. výrobky 0,2 mil. t

Pivo 21 mil. hl

Polské potravinárství je významným cílem zahranicních investoru. V minulém roce dosáhly investice do tohoto sektoru 4,5 mld. USD, tj. 14,5 % všech investic v Polsku. Hlavní investori pocházejí z USA, Nemecka, Francie a Itálie.

V posledních letech probehla v polském potravinárství rozsáhlá privatizace. V nekterých odvetvích, jako v mlékarství, již témer skoncila. Nekde zbývá zprivatizovat až 25 % firem (mlýny, produkce nápoju). Z hlediska zamestnanosti je nejvýznamnejším odvetvím výroba a zpracování masa, kde pusobí 27 % všech pracovníku, následuje mlékárenský prumysl s podílem 12,5 %.

Na rozdíl od CR se v Polsku na jednoho obyvatele spotrebovává výrazne méne vína, masa a piva. Naopak výrazne vyšší je spotreba brambor a zeleniny. U ostatních potravin je spotreba zhruba na stejné úrovni.

Zahranicní agrární obchod

V roce 1998 cinil celkový export agrárních komodit témer 3,1 mld. USD, zatímco import predstavoval 3,9 mld. USD. Export dosáhl 11 % celkového polského vývozu, naopak import cinil 0,2 % celostátního objemu. Podobne jako u nás se v Polsku každorocne zvyšuje negativní saldo mezi vývozem a dovozem. Tento rozdíl byl v roce 1998 již vyšší než 700 mil. USD.

Hlavními importéry polských agrárních komodit jsou EU a státy bývalého SSSR. Státy CEFTA se podílejí na polském exportu více než 8 %. Znacný vliv na polský export má odbyt techto produktu v Nemecku a Rusku. To se ukázalo zejména v posledních dvou letech, kdy poklesl vývoz do Ruska o 280 mil. USD, tj. o 30 %, zatímco napríklad do CR se export zvýšil o 30 %, tj. o 37 mil. USD.

Ceská republika byla na šestém míste mezi importéry polských agrárních produktu, a to ve výši 120 mil. USD, tj. dvojnásobne více než vývoz do Madarska. Adekvátní export z CR do Polska byl v roce 1998 ve výši 80 mil. USD.

Nejvýznamnejšími položkami v polském agrárním importu jsou komponenty do krmných smesí, pšenice, kukurice a citrusové plody s tabákem. U exportu jsou to uzeniny, sušené mléko, cukr, zmrazená zelenina, jablecná štáva a jablka.