Podle studie Evropské unie přežije jen sedm velkých masokombinát

Podle studie Evropské unie přežije jen sedm velkých masokombinátů

Hodonín/Krásno

Nejbouřlivěji z potravinářů zareagoval na nutné předvstupní změny masný průmysl. Než Česká republika vstoupí do Evropské unie, uplynou ještě nejméně tři roky a za tu dobu nutně pár masokombinátů skončí. „Dostala se mi do rukou studie Evropské unie, kde se odhadují počty zpracovatelských potravinářských kapacit po přičlenění České republiky. Pokud jde o masný průmysl, počítá se jen se sedmi velkými zpracovatelskými zařízeními. Po roce 1990 jich bylo kolem 50, z toho již devatenáct ukončilo činnost a dalších pár masokombinátů to ještě čeká,“ řekl Jan Fibingr, předseda představenstva Agropodniku Hodonín, který je zároveň předsedou největšího odbytového družstva na jatečná prasata Agropork.

Dochází ale k určitému paradoxu, kdy největší potíže mají moderní a technicky špičkově vybavené masokombináty. Je to příklad Masokombinátu Martinov nebo firmy Bilbo z Chomutova. „V případě Martinova nestačila firma splácet velký úvěr a došlo k zahlcení dluhy,“ řekl spolumajitel řeznické firmy Procházka, provozující moderní masokombinát v Roudnici, Jiří Chovaneček. „I my se modernizujeme, ale vše chce čas a postupné kroky. Nezastíráme, že jsme s modernizací roudnického masokombinátu uzavřeli nevyhovující zastaralé provozy, které jsme měli v Ústí a ještě na dvou dalších místech,“ dodal Chovaneček. Obdobně postupuje management masokombinátu Krásno se sídlem ve Valašském Meziříčí. Tam se dokonce uzavřel provoz jatek a modernizovala se zatím jen polovina masokombinátu. Jsou to haly, kde se zpracovává maso, a prostory odbytu zboží. „Instalovali jsme tam prostřednictvím počítačů a vah jako zřejmě první v republice komplexní systém na řízení výroby se speciálním programem. Chceme docílit stavu, abychom měli přehled o toku zboží nejen uvnitř závodu, ale abychom viděli tak trochu i do skladů našich odběratelů, supermarketů. Systém umožní, abychom věděli, kolik mají našich výrobků na skladě a jaká je potřeba. Zpětně zaměstnanci obchodu znají naše momentální možností v zásobách zboží. Software přišel na 20 milionů korun, investice se masokombinátu vrátí do tří let,“ řekl výkonný ředitel Krásna Jan Haruda. Kapacity Krásna doplňuje činnost v dceřinné společnosti ve Slováckém masokombinátu Hodonín. Pro Krásno se v současné době poráží denně 170 prasat v pronajatých jatkách ve Zlíně. Krásno je jedním z moravských masokombinátů, kde se dělají jen postupné kroky v přibližování se normám Evropské unie s ekonomickým citem.

„Řezníci jsou v tomto roce mezi dvěma mlýnskými kameny,“ řekl Fibingr. „Chtějí se přizpůsobit přísným technickým a veterinárním požadavkům Evropské unie, a tak ti méně rozumní si naráz vzali velké úvěry u bank. Z druhé strany na zpracovatele tlačí zemědělci, kteří již nebudou produkovat pod výrobními náklady a letos si poprvé řekli o vyšší ceny. Potom jsou to řetězce, které využívají přebytku masokombinátů a jejich kapacit a tlačí je do nízkých cen. V rámci boje o přežití se řezníci podbízejí nízkými cenami, a proto někteří z nich tlaku podlehli,“ konstatoval Fibingr. Tak jako v zemědělství, má podnikání i v potravinářství svá pravidla. Kdo je poruší, nutně končí.

Eugenie Línková

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info