Pivo Ferdinand zatím dražší nebude

Ivan Ryšavý

Benešov, 11. 12. 2000

Výstavem 80 tisíc hektolitrů piva za prvních šest měsíců roků se Pivovar Benešov, s. r. o., v letošním prvním pololetí zařadil na 19. až 20. místo mezi celkem 55 pivovary v republice. Index výroby tak proti stejnému období loňského roku naskočil na 103,45 procenta. Pak však přišel chladnější červenec, kdy po pivu poptávka citelně poklesla.

»Jsme regionálním pivovarem, který je poměrně značně závislý na průběhu letní sezóny,« vysvětluje ředitel Lubomír Hubáček, proč přes slušný výstav během prvního pololetí pivovar letos celkově nakonec uvaří jen kolem 154 tisíc hektolitrů, ačkoliv loňský výstav činil téměř 164 tisíc hektolitrů. Jenom v chladném a vlhkém červenci, během něhož okolní kempy, tábořiště a chatové osady takřka zely prázdnotou, pivovar prodal o 5 tisíc hektolitrů méně, než původně počítal.

I tento fakt patří mezi mnoho jiných, které dokládají, jak málo stačí k tomu, aby u nás v konkurenci velkých gigantů menší pivovar šel snadno do kolen. Přitom v Benešově si zakládají na tom, že od roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d'Este dokončil rozsáhlou přestavbu a modernizaci benešovského pivovaru, se tam vaří klasické české pivo tradiční technologií spodního kvašení ve spilce, a to ze základních surovin, jako jsou žatecký chmel, české sladovnické ječmeny a pitná voda Středočeské pánve. Své přitom hraje i fakt, že pivovar má vlastní sladovnu. Nyní o slad z Benešova projevila zájem i jedna polská firma.

»Rozdíl mezi naším ležákem, který zraje ve sklepě až 70 dní, a pivem z cylindrokónických tanků, kde je pivo vyrobeno za několik týdnů, musí být přece pro každého, byť třeba i jen průměrného znalce, patrný,« tvrdí ředitel. A dodává, že i když zatím trh si žádá především levnější konzumní či výčepní piva, věří, že s oživením ekonomiky přibude u nás opět fajnšmekrů, kteří si rádi pochutnají na kvalitních ležácích.

Výčepní světlé pivo, stejně jako světlý i tmavý ležák, vesměs expedované pod obchodní značkou Ferdinand, dobře znají nejen na Benešovsku, ale prakticky v celých středních Čechách i Praze. Avšak také na Královéhradecku či na jižní Moravě. Lahvové výčepní světlé pivo Blanický rytíř lze navíc koupit v obchodní síti Plus-Discount, přičemž pivovar dodává i do dalších obchodních řetězců, jako jsou COOP Praha, Ardanas nebo Flop Jih, s. r. o. Kromě toho pivovar dodává svou produkci i do sítě přibližně 1500 maloodběratelů a sudové benešovské pivo se pije ve 370 restauracích. Na výraznější expanzi mimo už obsazená teritoria podle Hubáčka tak malý pivovar s omezenými prostředky na reklamu i přímou podporu restaurací nemůže vůbec pomýšlet.

Hubáček tvrdí, že přes stále dražší vstupy pivovar zatím v tvrdé konkurenci nepomýšlí na zdražení. Je však přesvědčen o tom, že Plzeňský Prazdroj se nadlouho nespokojí s nedávným poměrně mírným zvýšením cen. Teprve pak podle ředitele se o slovo s vyššími cenami přihlásí i ostatní pivovary včetně benešovského.

Kapacita pivovaru je 230 tisíc hektolitrů, jíž tam dosáhli před osmi roky. Avšak právě hlavně z první poloviny 90. let, kdy nastal rozkvět dravého podnikání všeho druhu, má pivovar pohledávky za 20 miliónů korun. Třebaže je lze považovat prakticky za ztracené, v pivovaru si je občas připomenou, když například pro příští rok uvažují o koupi stáčecí linky pro PET lahve, které by ovšem plnili jen limonádami.