Pěstovat lze cokoliv, když je odbyt

Agrární noviny (Agroweb) 30.8.1999

Pestovat lze cokoliv, když je odbyt

Každý ji má na zahrádce, kde roste takríkajíc sama. Pestovat ji ve velkém je ale veda a na našich polích ji až na jedinou výjimku nenajdete. Co je to? Petrželka!

Petrželovou nat na dvou lánech, které dohromady dávají 110 hektaru, pestuje letos v premiére Zemedelské družstvo Kostice na Breclavsku. Jeho predseda Josef Hrabe vkládá do tohoto oblíbeného korení obrovské nadeje. O tom, že s ekonomickými výsledky podniku to šlo v minulých letech z kopce, napovídá jen letmý pohled po jeho areálu, kde se nedá prehlédnout prerostlý plevel mezi zpustlými prázdnými chlévy.

"Krávy jsme zlikvidovali už pred peti lety a koncíme i s chovem prasat," vzdal predseda už definitivne snahu udržet živocišnou výrobu. I když si v družstvu sami míchali krmné smesi, nebyli podle jeho slov schopni snížit výrobní náklady pri výkrmu prasat pod 35 korun za kilogram. Když ztráty prekrocily 1,3 milionu korun, zvírata rozprodali. Jak ale šéf družstva poznamenává, peníze jsou zatím v nedohlednu. Celé družstvo tedy musí uživit 750 hektaru, ze kterých letos vedle slibné petržele sklízejí potravinárskou pšenici, krmný jecmen, repku, kukurici a slunecnici.

Z drívejších 132 lidí zustalo v družstvu 22 pracovníku. "Museli bychom propustit ješte další, ale díky petrželce je udržíme," predpokládá predseda Hrabe. Kolem nové a pro všechny neznámé plodiny se totiž tocí skoro všichni. A za pochodu se ucí. V polovine srpna probíhala druhá sec a dá-li pocasí, budou sklízet ctyrikrát. A co si s takovou masou zelené hmoty pocnou? Všechno se usuší a vyveze do Nemecka. Aby sušárna, postavená prímo v areálu družstva, byla prubežne zásobovaná petrželkou, je starostí zemedelského podniku. Všechno ostatní je vecí spolecnosti se zahranicní úcastí DRAPER, která linku porídila, zajištuje její provoz a hlavne má podle zástupcu firmy pro veškeré usušené korení odbyt.

"Naším odberatelem je významná nemecká firma, která s tímto zbožím obchoduje pres 30 let a dodává ho do celého sveta - od Anglie po Japonsko," prozradil vedoucí výroby Miloslav Florian. Do zahranicí budou prodávat i další sušené produkty, které po poslední seci zastoupí petrželku. "Ta by v ideálním prípade mela vytížit linku zhruba na pul roku. Pak mužeme sušit ruzné druhy ovoce a korenové zeleniny, ale treba i špenát, pokud by ho nekdo chtel pestovat," rekl Florian. Sušárna, která dala možnost obživy 34 lidem, zahájila provoz 20. cervna, od zacátku srpna jede nonstop. "Nejhorší jsou prostoje, když nemáme dostatek sklizené petrželky," chápe ale pocátecní problémy.

Kolik za petrželku družstvo nakonec dostane zaplaceno, bude záležet na zpenežení sušeného výrobku v Nemecku. "I kdyby tento program nebyl až tak lukrativní, jak ocekáváme, alespon našlo práci hodne lidí z okolí," zduraznuje Hrabe. Kolotoc kolem petrželky trvá už celé týdny, vcetne víkendu. Jak ale predseda dodává, "poslední mzda se u našich lidí pohybovala kolem 18 tisíc korun a nikdo si nestežuje". Exkluzivitu pro dodávky petrželky má družstvo zarucenou. Její dovoz pri 30 stupnových vedrech nepripadá v úvahu ani z nejbližšího okolí. Nat se musí hned zpracovat, zavadlá nebo zaparená skoncí jedine na hnojišti.

Náklady na pestování petrželky jsou podle predsedy družstva únosné. Víc ale nesdelí, protože se z konkurencních duvodu zavázal k mlcenlivosti. "Firma DRAPER nám dodala osivo a radí, jaké používat postriky, hnojiva atd. Její spolumajitel už podobnou sušárnu provozuje v Marcelové na Slovensku," neprozradil víc Hrabe. Samozrejmostí, bez níž by o pestování petrželky nemohli v Kosticích vubec uvažovat, jsou závlahy. Ani ty však nezabránily letnímu suchu a horku, aby zbrzdily obrustání nate. "Príští rok už budeme vedet, jak na to. Plochy petržele chceme ješte rozšírit a také zvýšit výnosy," plánuje.

Jednu vlecku cerstvé petrželky zpracuje sušárna za hodinu a pul.

Podle predsedy ZD Kostice Josefa Hrabete je duležité udržet zelené pruhy kaderavé petrželky perfektne cisté.

Foto AN: Tána Králová

Tána Králová