Palírna je šancí ovocnářů

Je vám líto nadbytečnou úrodu uklízet jen na kompost? Nemáte vhodný sklep na delší uskladnění ovoce? Obdivujete moravskou slivovici či francouzský calvados? Poradíme vám - zamiřte do palírny! Samozřejmě do legální, kterých je v Čechách několik desítek, zatímco na Moravě vzhledem k tradici několik set.

Nižší daňová zátěž pomáhá přežít

Rozvoj malých palíren podporuje nižší spotřební daň z lihu. Pro výrobce, který dodává produkty do obchodní sítě, je sazba 234 korun na litr stoprocentního lihu, palírny platí pouze 95 korun. "Daňové zvýhodnění pěstitelského pálení je však omezeno produkcí šedesáti litrů pálenky na domácnost ročně," říká Libor Lacina, spolumajitel Pěstitelské pálenice v Jílovém u Prahy-Radlíku. "Své služby můžeme nabízet pouze fyzickým osobám, které si přivezou vlastní výpěstky. Kvasy připravujeme jen z čistého ovoce bez přídavku cukru. Nejdůležitější ale je, že výsledný destilát se nesmí dále prodávat," dodává.

I když toto podnikání svádí k myšlenkám na daňové úniky, opak se zdá být pravdou. "Kontrola finančního úřadu je velmi přísná. Na celém zařízení máme na sto pečetí, se kterými může manipulovat pouze zástupce úřadu," zdůraznil druhý z majitelů radlíkovské palírny Zdeněk Musil.

Velkým výrobcům jsou však malé palírny trnem v oku, protože jim díky daňovému zvýhodnění přetahují zákazníky. "Cítíme tlak z jejich strany na vyrovnání daně. To bychom ale mohli rovnou skončit. Tradice pěstitelského pálení trvá již několik staletí po celé Evropě, kde má také daňové úlevy," tvrdí Lacina. Podle něj by důsledkem takového kroku bylo ještě větší rozšíření černého pálení. "Málokdo ví, že zákon zakazuje i jen vlastnit zařízení umožňující destilaci," zdůraznil Lacina.

Inspirací manželka ze Slovenska

Pálenice v Radlíku funguje již druhou sezónu a je zřejmě jedinou v širokém okolí hlavního města. "Na tento nápad mě přivedla manželka, která pochází ze Slovenska. Tam jsem se také naučil pálenku pít," tvrdí Lacina, který se svým kolegou do nákupu zařízení palírny již investoval okolo tří miliónů korun.

Podle Musila palírna žádnou reklamu prakticky nepotřebuje. "Nejlepší pro nás je, když si lidé mezi sebou o nás povídají a doporučují svým známým návštěvu," říká. Do Radlíku tak jezdí lidé nejen z Prahy a okolí, ale i Kladna či Litoměřic. "Není výjimkou, že Pražáci, kteří mají chaty na Šumavě, vezou plný vozík jablek k vypálení až k nám," dodává Musil.

Vypálit se dá téměř všechno, i jahody

O velkém zájmu svědčí i to, že destilační zařízení většinou pracuje 24 hodin denně. "Největší nápor je před Vánocemi, kdy jsme tu měli i fronty. Nyní je to slabší, ale za dva měsíce už začnou lidé přivážet třešně," tvrdí Lacina.

Pokud si do palírny někdo přiveze například 200 litrů kvasu, či 280 kilogramů jablek, může být přítomen vlastní destilaci a aktivně ji ovlivňovat. "Pod toto množství destilace pro jednotlivého pěstitele technicky možná," upozornil Lacina.

Palírna je například schopná vyrobit jeden litr padesátiprocentní kořalky ze zhruba třinácti kilogramů jablek. Celkem v loňském roce vyprodukovala přibližně dvacet tisíc litrů lihovin, jednoznačně převažovala pálenka z jablek a hrušek. Tento trend rovněž ovlivňuje nemoc šarka, která napadá především švestky, meruňky i broskve.

"Za dobu naší existence jsme vypálili přibližně patnáct druhů destilátů, nechyběly ani jahody či jeřabiny," říká Lacina.