Odvětví cukrovka - cukr před vstupem ČR do EU

The section sugar beet - sugar before entrance of Czech Republic to EU

J. Krouský

SPC Čech

Summary: Czech sugar beet production and sugar industry walks through a complicated time in contemporary few years. The growing technology is improved steadily in a region of growers, yield and sugar contend increase. These parameters were not exploited in a marketing of sugar. In a consequence of world sugar price decreasing it was refrigerated sugar export, sugar import grew up because of non-sufficient custom protection, growing area of sugar beet and number of growers decreased. As a resource for remedy of actual situation suggestion of marketing order was elaborated. But its acceptance is dependent on a ratification of the legislative framework, that means on a politic decision of the government, which can not be postponed. Existence and competitiveness of Czech sugar beet production and industry is not a technological but a political problem.

Key words: sugar beet, sugar, entrance to EU, competitiveness, sugar market.

Souhrn: České řepařství a cukrovarnictví prochází v průběhu posledních let složitým obdobím. V pěstitelské oblasti se soustavně zlepšuje úroveň pěstování cukrovky, rostou výnosy i cukernatost řepy. Tyto přednosti nebyly zužitkovány v obchodu s cukrem. Následkem poklesu světové ceny cukru byl zmrazen export cukru, vzrostly zásoby, zvýšily se dovozy vlivem nedostatečné celní ochrany, poklesly plochy cukrovky a počty pěstitelů. Jako prostředek k nápravě stávajícího stavu byl zpracován návrh tržního pořádku. Jeho přijetí závisí na schválení legislativního rámce, tedy na politickém rozhodnutí státu, které nelze odkládat. Existence a konkurenceschopnost českého řepařství a cukrovarnictví není problémem technologickým ale politickým.

Klíčová slova: cukrovka, cukr, vstup do EU, konkurenceschopnost, obchod s cukrem.

Odvětví cukrovka-cukr prochází v posledních dvou letech těžkou krizí. Hlavním důvodem je negativní vývoj světové produkce a zásob cukru, které vytrvale stlačují světovou cenu cukru, znemožňují export a způsobují hromadění cukru ve skladech cukrovarů. V rámci globalizace světového obchodu je i naše republika světovou cukerní krizí ovlivněna. Obrovským způsobem zvýšila produkci cukru Brazílie - z 15,1 mil. t (v roce 1998) na současných 21,4 mil. t. Od konce druhé světové války dosáhly světové zásoby cukru nejvyšší hodnoty - 46 % nad světovou spotřebu. Cena bílého cukru poklesla na 170 USD/t (6 Kč/kg) k listopadu 1999 a oživení cen a obchodu s cukrem lze v nejbližší době obtížně předvídat. V evropském kontextu čelí výkyvům světové nadprodukce i nízkým cenám cukru státy EU. Obchod s cukrem je zde řízen tržním řádem, který je, s malými změnami, platný od roku 1968. Tento systém zamezuje přístupu laciného cukru a vývoz přebytků cukru je financován z vyšších cen cukru prodávaných na vnitřním trhu v rámci všech států EU. Vzhledem k mimořádné stabilitě tohoto systému je vysoce pravdě-podobné, že fungování tržního řádu bude prodlouženo až do roku 2006. Středo a východoevropské země, směřující do EU, byly dosud vystaveny liberálnímu trhu s cukrem. Tržní pořádek uplatňuje od roku 1994 Polsko, avšak v nedokonalé formě, vyplývající z nedokončené transformace cukrovarnického průmyslu. Další existence odvětví cukr - cukrovka těchto států, potenciálních kandidátů pro vstup do EU, závisí na tom, zda včas aplikují principy tržního řádu EU. To záleží na politické vůli vlád a parlamentů jednotlivých zemí. Střet liberálního a evropského pojetí zemědělství, které obhajuje jeho multifunkčnost (udržení osídlení venkova, zachování životního standardu zemědělců, ekologické hospodaření a krajinotvornou funkci), byl zahájen na summitu WTO v Seattle v závěru minulého roku a bude pokračovat i v následujících letech. Cukr je zkušebním kamenem tohoto procesu. Sjednocená Evropa má větší naději uhájit dědictví téměř dvousetleté historie odvětví cukr - cukrovka.

Od poslední konference “Řepařství” se odehrálo v cukerním sektoru mnoho změn v negativním i pozitiv-ním smyslu.

Světová cena cukru - poklesla z 298 USD v lednu 1998 na 172 USD v listopadu 1999 jako důsledek světové krize v obchodu s cukrem.

Export cukru - cukrovarnické společnosti zmra-zily export po poklesu ceny cukru, očekávaný vývoz 100 tis. t ročně nebyl splněn, zvýšil se podíl přeskladně-ného cukru z úrovně 80 tis. v říjnu 1998 na 167 tis. v říjnu 1999.

Import cukru - zvýšil se, ČR se stala v roce 1998/99 importérem cukru se záporným saldem obchodu s cukrem - 22,8 tis. t, když bylo dovezeno 56,8 tis. a vyvezeno 34 tis. t cukru.

Celní ochrana - stávající celní ochrana 61,5 %, resp. 40 % vůči Polsku, byla nedostatečná, bylo nutno přijmout mimořádné celní opatření navýšením cla o 80 % a v září 1999 opatření na trvalou ochranu trhu spočívající ve stanovní zvýšeného cla o 80 % s min. sazbou 14 Kč/kg u cukru, dováženého nad povolené limity dovozu, které spolu s izoglukózou činí v roce 2000 - 25,8 tis. t.

Plochy cukrovky - nepodařilo se udržet plochy cukrovky na úrovni 80 - 90 tis. ha. V roce 1998 činila sklizňová plocha cukrovky 81,4 tis. ha, což bylo o 15 % méně než v roce předchozím a v roce 1999 poklesla sklizňová plocha na 59 tis. ha, což je o 27,5 % méně proti roku 1998 a je nejnižší plochou cukrovky v historii našeho řepařství. Nepodařilo se tak naplnit základní úkol - udržet stabilní roční produkci (asi 530 tis. t cukru) v referenčním období před vstupem do EU s ročním exportem 100 tis. t.

Výnosy cukru a cukrovky - výnosy cukrovky a cukru se dlouhodobě zvyšují. Příčinou jsou komplexní vlivy - (výběr ploch, časové zvládnutí operací, nové odrůdy a pesticidy, kvalifikace a specializace pěstitelů). Výnos bílého cukru z 1 ha v kampani 1999/2000 - 6,4 t/ha je nejvyšší v historii a ve srovnání s ročníkem 1998/99 představuje zvýšení o 43 %. Významně se zvýšila výtěžnost cukru z cca 78,5 % na 83 - 84 %. Moderní cukrovary dosahují výtěžnosti přes 85 %. Cukernatost, výnos cukrovky i cukru jsou stabilně nejvyšší mezi kandidátskými zeměmi pro vstup do EU. Ačkoliv je pěstování cukrovky v ČR obecně kritizováno jako málo konkurenceschopné v porovnání se zeměmi EU, což je používáno jako politický argument proti odvětví cukrovka - cukr, po důkladné analýze se jeví jako dobře konkurenceschopné. Navíc lze předpokládat rychlý nárůst všech ukazatelů výnosu i kvality cukrovky, o čemž svědčí trendy výnosu a cukernatostí v posledních letech.

Náklady na pěstování cukrovky a cena za řepu - vývoj nákladů na pěstování cukrovky má mírně vzestupnou tendenci. Průměrné náklady v roce 1999 jsou kalkulovány na 39 tis. Kč/ha. Cena řepy je odvozena z průměrné ceny volně loženého cukru v cukrovarech za období 1/2 - 1 rok. Pěstitelé se podílejí na exportu cukru tím, že cukrovka vyrobená nad úroveň kontraktu je zaplacena cenou odvozenou ze světové ceny cukru (dnes cca 400 Kč/t/ 16 %). Z důvodu špatného odbytu cukru váží některé společnosti cenu za řepu také na podíl prodaného cukru na domácím trhu a na přeskladnění cukru, což je diskriminace. Realizační cena 800 až 900 Kč/t/ 16 % je nízká a činí 50 % ceny řepy kvóty A v zemích EU. Pozitivním jevem bylo udržení relativně příznivých cen cukru na domácím trhu na úrovni 14,72 Kč/kg cukru krystal v 1kg balení u výrobce. Přesto i tato cena je nižší, než průměrná cena cukru před 4 lety. Ukázalo se, že hlavním problémem sektoru je nízký prodej cukru domácích výrobců na domácím i zahranič-ním trhu a nadměrné dovozy.

Tržní řád - v rámci přibližování k EU vypracoval ČMCS ve spolupráci s MZe a svazy pěstitelů cukrovky návrh tržního pořádku pro cukr a cukrovku, který by měl vstoupit v platnost v roce 2000. Předpokládaná výše domácí spotřeby cukru je 400 tis. t cukru, předpokládaná výše kvóty A = 380 tis. t, B = 95 tis. t. Návrh obsahuje principy Tržního řádu států EU - regulaci produkce (kvóty), regulaci cen (minimální ceny cukru a cukrovky), systém podpory exportu cukru, formulaci vztahů a nákupních podmínek mezi svazy pěstitelů a zpracovateli (branžovní smlouva).

Adresa autora

Tab. č. 1: Výsledky pěstování cukrovky v minulých letech a obchod s cukrem v České republice

* Odhad

1 od 1.10.98 do 3.9.99

Pozn. : Obchod s cukrem je uveden za hospodářské roky (od 1.10. do 30.9. následujícího roku)

Tab.č.2: Průměrné roční ceny cukrovky a cukru u výrobce a u spotřebitele v letech 1991-1999

* Odhad

Tab.č. 3: Plocha cukrovky (tis. ha)

Tab.č. 4 Produkce bílého cukru (tis.t)

Tab.č. 5 Výnos bílého cukru t/ha

Sborník z konference “Řepařství 2000” pořádané Katedrou rostlinné výroby AF ČZU v Praze 23.2.2000