Obliba biopotravin v Česku narůstá, rekordy ale stále neláme

Značka "bio" neboli produkty ekologického zemědělství jsou trendem poslední doby. Kromě tradičních potravin kvality bio, jakými jsou především mléčné výrobky, se nyní čeští dodavatelé snaží prorazit i s biomasem anebo i biovínem. Jsou úspěšní?

"Objem biopotravin progresivně narůstá nejen v Evropě, ale i ve světě. V některých evropských zemích biopotraviny tvoří až jednu třetinu podílu na trhu," uvedl poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka.

Za výběrem biopotravin stojí podle studie americké Stanfordovy univerzity především ekologické obavy a chuťové preference. Výsledky studie nicméně ukazují, že zdravotní výhoda biopotravin není nijak veliká. Biopotraviny sice vykazují nižší kontaminaci pesticidy, zcela bez pesticidů ale nejsou (více o studii čtěte zde).

V Česku je sice podle Záhorky ochota zákazníků investovat do produktů ekologického zemědělství čím dál tím větší, i přesto se ale agrárníci shodují na tom, že prosadit v Česku biovýrobky je běh na dlouhou trať. Češi totiž nejsou v porovnání se západní Evropou za biopotraviny ochotni příliš utrácet.

Například řetězec Billa před více než dvěma lety zahájil ve spolupráci s Agrární komorou projekt "Co nejvíc českých biopotravin do regálů Billy". Ačkoliv je projekt momentálně úspěšnější než ve svých začátcích, bioprodukty představují jen jedno procento z celkového obratu společnosti a podíl zatím zůstává stejný.

"Máme se ještě co učit a musíme dále rozvíjet náš potenciál. Ve vyspělých zemích Evropské unie se podíl bioproduktů pohybuje mezi čtyřmi až pěti procenty," uvedl operativní ředitel Billy Petr Dupal.

Billa přitom prodává 256 biovýrobků. Největším "skokanem" je podle Dupala biomaso a hlavně z toho důvodu, že jeho ceny se blíží cenám masa "konvenčního". Nejoblíbenější zůstávají i nadále biomléčné výrobky.

Novinkou v oblasti ekologického zemědělství je biovíno

"1. srpna 2012 vydala Evropská komise po dlouhých průtazích zásadní nařízení pro vinaře, které biovíno přesně definuje," řekl tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček.

Rozdíl mezi bio a "nebio" vínem je především ten, že hrozny jsou zpracovány odlišným způsobem a podíl oxidu siřičitého, který se používá jako konzervant, je o 30 procent menší než u běžného vína. Proces výroby biovína také déle trvá, odlišnost v chuti nicméně zas tak zásadní není.

Tržby za biovíno jsou ale nízké, i když se jedna lahev dá pořídit řádově za 140 až 170 korun. "Přejeme si, aby naši zákazníci poznali, že biopotraviny nejsou výsadou pouze nějaké úzké skupiny lidí, kteří vyznávají nějaký jiný životní styl, ale že biopotraviny představují špičku v kvalitě potravin - ať už jsou to mléčné výrobky, ovoce, zelenina, masné výrobky a konečně i to víno," řekl ředitel Templářských sklepů Pavel Pastorek s tím, že zdravý životní styl by měl být v zájmu každého.

Autor:Martina Topinková