Obiloviny a olejniny 31.5.1999

Rada: Obiloviny a olejniny

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Redakcní uzáverka: 31. 5. 1999

Seznam zkratek

bu Bušl

CBOT Chicago Board of Trade = Komoditní burza v Chicagu (USA)

CEFTA Central European Free Trade Agreement = Stredoevropská dohoda o volném obchodu

CIF Cost, Insurance, Freight = výlohy, pojistné, dopravné placeny. Prodávající platí prepravu zboží do prístavu urcení, obstarává vývozní povolení a musí dodat kupujícímu cistý obchodovatelný konosament i osvedcení o puvodu zboží. Prodávající musí zaplatit, dále minimální námorní pojištení. Kupující nese výlohy od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu urcení.

CZV Cena zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

EUR Euro = Menová jednotka Evropské menové unie

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinnen na své náklady dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

HUF Madarský forint

HRW Hard Red Winter = Tvrdá cervená zimní (ozimá)

IGC International Grain Council = Mezinárodní obilní rada

OECD Organization for Economic Co-operation and Development = Organizace pro hospodárskou spolupráci a rozvoj

PLN Polský zlotý

SRW Soft Red Winter = Mekká cervená zimní (ozimá)

USD Americký Dolar

USDA U. S. Department of Agriculture = Ministerstvo zemedelství Spojených státu amerických

ZTAK Zahranicní trhy agrárních komodit

1. OBILOVINY

1.1 Obiloviny ve svete

1.1.1 OECD: Výhled vývoje na mezinárodním trhu pšenice do r. 2004

Podle výhledu OECD do r. 2004, který byl uverejnen v dubnu t.r., by se mela svetová produkce pšenice v letech 1998 až 2004 zvýšit o 11 % na 652 mil. t (viz príloha 1). Od poloviny 90. let produkce pšenice výrazne stoupla, v hlavních pestitelských zemích OECD o 25 %. Rust poptávky se však v dusledku ekonomické krize v jihovýchodní Asii, která se následne rozšírila i na nekteré další trhy, zpomalil. Postupný vzestup svetové spotreby pšenice se promítne do nižšího podílu zásob na jejího celkové spotrebe a do zvýšení její ceny na 153 USD/t v r. 2004/05.

V príštích peti letech OECD predpokládá trvalé zvyšování hektarových výnosu v EU. Sklizen pšenice by zde mohla v r. 2004 dosáhnout 110,2 mil. t. Naproti tomu se americká produkce pšenice v r. 1999 sníží na 59,5 mil. t a bude se postupne zvyšovat na 67,1 mil. t v r. 2004. Presto bude o 1,3 mil. t nižší než v r. 1998.

Rust svetové spotreby pšenice a zvyšování deficitu v RZ povede v uvedeném období k vyšším dovozum, zejména ze zemí OECD. Australský vývoz pšenice by se mel zvýšit o 35 % a americký o 11 %.

Ceny obilovin zustanou do prelomu tisíciletí pod tlakem, poté by se mely zvyšovat soubežne se zotavováním asijské ekonomiky, které by se melo promítnout ve vyšší poptávce po potravinárském i krmném obilí.

1.1.2 USDA a IGC: Odhady svetové produkce a spotreby obilovin v r. 1999/2000

V kvetnu t.r. uverejnily mezinárodní odborné instituce první odhady svetové produkce obilovin v r. 1999/2000, které vetšinou naznacují její výraznejší omezení. Pro tento ZTAK jsme vybrali výhledy IGC a USDA, které se v dusledku rozdílné metodiky liší nejen v absolutních císlech, ale u krmných obilovin také v trendech.

IGC odhaduje svetovou produkci pšenice v r. 1999/2000 na 568 mil. t v porovnání s 585 mil. t v r. 1998/99 a globální spotrebu této plodiny na 586 mil. t, stejnou jako v predchozím roce. Konecné celkové zásoby ocekává ve výši 111 mil. t, tj. o 18 mil. t nižší než na konci r. 1998/99.

Podle výhledu USDA (viz prílohy 2 a 3) by mela svetová sklizen pšenice v r. 1999/2000 dosáhnout 572,39 mil. t. To je zhruba o 3 % méne než bylo sklizeno v r. 1998/99. Nižší úrodu zduvodnuje tato instituce poklesem osevních ploch v mnoha státech v dusledku oslabujících cen pšenice a nepríznivých vegetacních podmínek. Méne pšenice sklidí USA (o 12 %), EU a nekteré dovozní státy. V prípade EU prispeje k nižší produkci vyšší procento pudy ponechané v klidu a pravdepodobne také nižší výnosy. Australská a argentinská sklizen zrejme mírne prekrocí objem r. 1998/99. Na severní polokouli zbývá do sklizne již jen nekolik mesícu. Pocasí se nevyznacovalo v prubehu vegetacní doby výraznejšími výkyvy. Zejména kvalita pšenice bude záviset na príznivých povetrnostních podmínkách v období zbývajícím do zahájení nové sklizne. Na jižní polokouli se v dobe odhadu osevní zámery zacínaly teprve realizovat.

V dusledku poklesu osevních ploch ozimé pšenice v USA ocekává USDA o 8 mil. t nižší produkci pšenice. Vzhledem k vysokým zásobám však exportní nabídka této zeme bude dostatecná. Americký vývoz by se mohl dokonce zvýšit proti predchozímu roku o 2,5 mil. t na 31,5 mil. t, pricemž konecné zásoby by se snížily o 3 mil. t na 24 mil. t.

Nižší produkce pšenice v EU ve výši 95,07 mil. t (103,56 mil. t v r. 1998/99) spolu s vyšší poptávkou po domácí krmné pšenici se promítne v poklesu tamních zásob. Vývoz by mel zustat na stejné úrovni jako v r. 1998/99, tj. 16 mil. t.

Celková produkce v Argentine, Kanade a v Austrálii bude podle USDA v r. 1999/2000 zhruba o 3 mil. t vyšší. Vývoz z techto zemí by se mel zvýšit o 5 mil. t.

Poprvé po trech letech zvýší Cína v r. 1999/2000 mezirocne dovoz pšenice na 4 mil. t. Prícinou bude nižší domácí sklizen (106 mil. t). Vyšší bude také marocký dovoz.

Produkce v zemích býv. SSSR stoupne podle USDA o 8 mil. t. Nižší ukrajinskou exportní nabídku by mel nahradit vyšší vývoz z Kazachstánu. Méne pšenice bude sklizeno v Madarsku, Polsku a v Rumunsku. To se spolu s nižšími zásobami pravdepodobne projeví v omezení vývozu krmné pšenice z techto zemí.

Svetová produkce krmných obilovin by se mela v r. 1999/2000 podle IGC mezirocne snížit o 9 mil. t na 876 mil. t. Po výraznejším poklesu v r. 1998/99 na 880 mil. t by se mela globální spotreba krmného obilí v r. 1999/2000 dále snížit na 879 mil. t a konecné zásoby ze 139 na 136 mil. t.

Na rozdíl od IGC ocekává USDA u svetové sklizne krmných obilovin (viz prílohy 4 a 6) v r. 1999/2000 mezirocní rust zhruba o 7 mil. t na 884,68 mil. t. Svetová produkce kukurice by mela v r. 1999/2000 dosáhnout nového rekordu 601 mil. t, z toho 239,91 mil. t v USA. Sklizen jecmene v objemu 136 mil. t bude nejnižší za posledních 25 let. Globální spotrebu krmných obilovin predpokládá USDA ve výši 882,4 mil. t (870,3 mil. t v r. 1998/99).

Americké a cínské zásoby kukurice a zásoby jecmene v EU predstavují více než 2/3 svetových zásob krmných obilovin. Americké zásoby kukurice se v r. 1999/2000 zvýší o 3 % na 46,46 mil. t. Také rekordní sklizen v Cíne (130 mil. t) se promítne do vyšších zásob kukurice v této zemi. EU pravdepodobne sníží zásoby jecmene, nebot stoupající dovozní poptávka po této plodine umožní rozšírit její subvencovaný vývoz. Bohatá nabídka kukurice z USA, Cíny a Argentiny se projeví v pokracující ostré konkurenci exportéru na mezinárodním trhu. V prípade, že nedojde k výrazným povetrnostním výkyvum, budou vysoké zásoby tlacit ceny kukurice dolu. Prumerná cena kukurice No. 2 (FOB Gulf) cinila na jare t.r. 96 USD/t a byla tak polovicní než v kvetnu 1996 a také nižší než petiletý prumer 103 USD/t v letech 1990 - 1994. V soucasné dobe USDA nepredpokládá výraznejší rust celkové dovozní poptávky.

Mírné zvýšení poptávky po krmných obilovinách ocekává USDA na trzích Stredního východu a sev. Afriky, zatímco poptávka asijských zemí, s výjimkou Jižní Koreje, bude stagnovat. Predpokládaný rust svetového obchodu s jecmenem umožní EU v r. 1999/2000 snížit jeho zásoby na 14,3 mil. t. Budou tak tvorit více než polovinu ze svetových zásob ve výši 26,6 mil. t. Méne jecmene vyprodukují v r. 1999/2000 Austrálie, Kanada a USA. Rusko by melo sklidit 16 mil. t jecmene v porovnání s 9,8 mil. t v r. 1998/99.

1.2 Obiloviny v ostatních zemích

1.2.1 Ceny obilovin a sóji v USA jsou nadále nízké

Ceny vetšiny zemedelských komodit se v USA pohybují stále na nízké úrovni (viz tab. 1). V dubnu 1999 byly výrazne nižší než ve stejném mesíci 1998 i než jejich prumer v letech 1990 až 1992. Prumerná CZV pšenice v dubnu 1999 stoupla proti predchozímu mesíci o 2 % na 99,58 USD/t, v porovnání se 116,85 USD/t v dubnu 1998 ale byla daleko nižší. Ceny tvrdé pšenice (triticum durum) byly o 40 % nižší než pred rokem a dosahovaly 102,15 USD/t. Podobne nepríznive se vyvíjely také ceny sóji. V dubnu 1999 cinila prumerná cena 168,65 USD/t, tj. o 27 % méne než pred rokem. Prumerná cena kukurice ve výši 77,56 USD/t byla v porovnání se situací pred rokem o 18 % nižší.

Tab. 1: Vývoj CZV pšenice, kukurice, jecmene a sóji v USA

Prumer 1990 - 92 Duben 1998 Brezen 1999 Duben 1999

USc/bu USD/t USc/bu USD/t USc/bu USD/t USc/bu USD/t

Pšenice 296 108,76 318 116,84 265 97,37 271 99,58

Jecmen 212 97,37 216 99,21 184 84,51 194 89,10

Kukurice 230 90,55 241 94,88 206 81,10 197 77,56

Sója 561 206,13 626 230,02 461 169,39 459 168,65

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.19,s.MM 13

Ceny termínových kontraktu na pšenici na CBOT v prubehu kvetna t.r. setrvaly na nízké úrovni, ve druhé polovine mesíce prevážne ješte dále oslabovaly (viz tab. 2).

Tab. 2: Termínové ceny pšenice na CBOT ve 2. polovine dubna 1999

Termín/ Cervenec 1999 Zárí 1999 Prosinec 1999

datum USc/bu Kc/t USc/bu Kc/t USc/bu Kc/t

17.5. 262,75 3 401 272,50 3 527 288,25 3 731

18.5. 256,00 3 318 264,00 3 422 274,25 3 555

19.5. 259,75 3 365 270,25 3 501 285,25 3 695

20.5. 256,25 3 330 266,50 3 463 282,25 3 668

21.5. 252,25 3 303 262,75 3 441 277,50 3 634

24.5. 247,25 3 243 257,50 3 377 273,00 3 581

25.5. 248,75 3 263 259,00 3 398 274,00 3 594

26.5. 247,50 3 244 258,00 3 381 272,50 3 571

27.5. 250,00 3 294 260,25 3 429 275,75 3 633

28.5. 252,25 3 367 262,50 3 500 277,75 3 707

Pramen: CBOT

V r. 1999/2000 dojde podle odborných mezinárodních institucí ke snížení svetových zásob pšenice. Míra jejich poklesu bude pravdepodobne nižší, než se puvodne predpokládalo, vzhledem ke snížení odhadu svetové spotreby. Zásoby v hlavních exportujících státech, které jsou klícovým faktorem urcujícím ceny této plodiny, zustanou nadále vysoké a budou dostatecné pro pokrytí prípadného rustu dovozní poptávky. Skutecnost, že ani dosavadní, historicky nízké ceny nevyvolaly rust globální poptávky, naznacuje, že ani možné zotavení trhu nebude stacit k odbourání prebytecné nabídky a za predpokladu, že v príštích mesících nedojde v hlavních produkcních státech k nepríznivým výkyvum pocasí, bude pravdepodobne pouze krátkodobé.

1.2.2 Ruská sklizen obilovin by mela v r. 1999 dosáhnout 70 mil. t

Vzhledem k tomu, že jarní výsev obilovin probíhal bez potíží, predpokládala ruská vláda v dubnu t.r. domácí sklizen obilovin v r. 1999 ve výši 70 mil. t (47,8 mil. t v r. 1998/99). K 1.4.1999 melo Rusko v zásobách 16,75 mil. t obilovin, tj. o 51,4 % méne než ve stejném období r. 1998. Tyto zásoby spolu s dovozy by mely do nové sklizne pokrýt domácí spotrebu. Ruskou spotrebu obilovin v r. 1999/2000 odhaduje tamní vláda na 75 mil. t. Vzhledem k ocekávaným velmi nízkým zásobám (mezi 2 až 4 mil. t na pocátku cervence 1999), bude muset Rusko dovézt cást obilovin formou komercních dovozu nebo v rámci potravinové pomoci. Jakákoliv nižší sklizen než predpokládaných 70 mil. t by vedla k vážným potížím, zejména v zásobování krmným obilím.

Nabídka pšenice na ruském trhu se v dusledku vyššího vývozu, zpusobeného devalvací RUR a umelou restrikcí cen na domácím trhu, snížila. Sklizen pšenice v r. 1999 predpokládá firma SovEcon Ltd. ve výši 34 mil. t, o 26 % vyšší než v r. 1998. V prípade nepríznivého pocasí v cervnu a cervenci by však produkce mohla být nižší.

1.2.3 Situace na polském trhu obilí a repky

Od 1.4.1999 zvýšilo Polsko dovozní clo na pšenici z dosavadních 20 na 70 %. Soucasne byla vytvorena kvóta pro dovoz 388 000 t obilovin se sníženým clem ve výši 20 - 25 % podle druhu obilí. U dovozního cla na tvrdou pšenici (triticum durum), kterou Polsko nepestuje, byla stanovena nulová sazba ze zemí CEFTA, 10% pro dovozy z EU a 20 % z ostatních zemí. Tato opatrení jsou vynucena tlakem na ceny zemedelských výrobku na polském trhu v dusledku poklesu polského agrárního vývozu do Ruska a nízkých cen agrárních komodit na mezinárodním trhu. K 10.5.1999 cinila prumerná CZV pšenice v Polsku 453,8 PLN/t (4 059 Kc/t pri prepoctu kurzem 8,945 Kc za 1 PLN) a CZV jecmene 435,9 PLN/t (3 899 Kc/t).

Jarní výsev obilovin v Polsku se opozdil v dusledku nepríznivého pocasí. Celková plocha obilovin by mela dosáhnout 8,8 mil. ha, z toho 4 mil. ha jarin. Plocha repky by se mela proti r. 1998 zvýšit o 56 000 ha na 522 000 ha, z toho bylo 422 000 ha oseto na podzim. Zemedelce k pestování repky povzbudily její velmi príznivé ceny, které na podzim cinily 887 PLN/t (7 540 Kc/t pri prepoctu kurzem 8,50 Kc za 1 PLN) a byly tak o 92 % vyšší než ceny pšenice.

Stoupající poptávka po krmném obilí mela za následek 20% rust jeho cen behem jednoho mesíce. Ceny kukurice na konci brezna t.r. stouply o 20 %, ceny jecmene o 17 % a pšenice o 10 %. Zásoby polské kukurice byly na pocátku dubna nízké. Malý objem byl dovezen z Ukrajiny, dovozy ze Slovenska a z Madarska se zastavily v dusledku vysoké ceny (520 PLN/t vc. cla, 4 670 Kc/t).

Spotreba krmných obilovin v r. 1998/99 by mela v Polsku dosáhnout rekordní úrovne témer 18 mil. t. To predstavuje 64,5 % z celkové domácí spotreby obilovin. Prícinou rustu spotreby jsou:

· vysoké stavy prasat, které se rozširují od poloviny r. 1997,

· expanze produkce drubežího masa a vajec

· a zvyšování stavu dojnic.

Spotreba kukurice se v Polsku za posledních 6 let zdvojnásobila na 850 000 t. Z toho více než polovina pochází z domácí produkce. Ta se zvýšila v letech 1990 až 1998 ze 180 000 na 470 000 t.

Tab. 3: Spotreba krmných obilovin v Polsku (tis. t)

1993/94 1994,95 1995/96 1996/97 1997/981) 1998/992)

Pšenice 2 991 3 302 3 700 3 500 3 820 4 290

Žito 2 417 3 209 3 600 3 200 2 650 3 100

Jecmen 2 361 2 603 3 070 2 850 2 960 3 200

Oves a smesky 3 986 3 647 4 699 4 274 4 840 4 660

Triticale 1 630 1 540 1 713 1 633 1 850 1 850

Kukurice 429 373 495 605 780 850

Krmné obilí celkem 13 814 14 674 17 277 16 062 16 900 17 950

Spotreba obilovin celkem 23 271 24 043 27 263 26 189 26 992 27 825

1) predbežný údaj, 2) odhad

Pramen: AgraFood East Europe,1999,c.199,s.16

V posledních 5 letech Polsko rocne dovezlo v prumeru 800 000 t krmného obilí (bez pšenice). V posledních dvou letech se tento prumer snížil na 500 000 t.

Vývoj poptávky po krmných obilovinách pravdepodobne nebude pokracovat ve výše uvedeném trendu vzhledem k nerentabilnímu chovu prasat a pravdepodobne i drubeže.

1.2.4 Vyhlídky na madarském trhu obilovin nejsou pro tamní zemedelce príznivé

Madarským vývozcum hrozí 30% zvýšení dopravních nákladu pri vývozu obilovin z nové sklizne. V dusledku znicení dunajských mostu leteckými nálety NATO v Jugoslávii budou muset svuj export smerovat jinou cestou. Madarští zemedelci doufali, že ceny pšenice z nové sklizne budou, vzhledem k nižšímu objemu produkce v r. 1999, vyšší. Nekterí odborníci nyní predpovídají, že ceny zustanou i po nové sklizni, která by se mela pohybovat v rozmezí 3,1 - 3,2 mil. t, nízké, protože velká cást prebytku zrejme zustane na domácím trhu. I v prípade, že se podarí obilí vyvézt, budou muset zemedelci akceptovat nižší ceny v dusledku vyšších dopravních nákladu. Ty by se mely zvýšit až o 30 USD/t. Protože madarští zemedelci nejsou pojišteni proti válecným rizikum, jedinou možnou formou pomoci by mohla být státní podpora na železnicní prepravu.

Ztráty zpusobené madarskému vývozu válkou v Jugoslávii by mohl v dlouhodobém horizontu, podle vyjádrení jednoho z predstavitelu tamního ministerstva hospodárství, nahradit rozširující se balkánský trh. Skupina zemí býv. Jugoslávie je šestým nejvetším obchodním partnerem Madarska. S výjimkou Jugoslávské republiky jsou všechny trhy v této oblasti solventní a témer všechny budou dlouhodobe závislé na dovozech potravin.

Podle madarského Svazu pestitelu obilovin bude v r. 1999 sklizeno 6,5 mil. t kukurice (5,5 mil. t v r. 1998), což umožní její export až do výše 1,5 mil. t.

Podle dubnového vydání casopisu AgraFood East Europe oznámilo madarské ministerstvo zemedelství zámer podporit výsev jarní pšenice a tvrdé pšenice (triticum durum) až do výše 5 000 HUF/ha (749 Kc/ha). Tato platba tvorí soucást opatrení na podporu pestování této plodiny po velkém poklesu výsevu ozimé pšenice. Subvence by mela pokrýt zhruba 50 % nákladu na nákup osiva.

1.2.5 Odhad rumunské sklizne v r. 1999

Sklizen pšenice v Rumunsku by mela v r. 1999 podle oficiálního odhadu cinit pouhých 5 mil. t. To by byla druhá nejnižší sklizen za sebou po 5,26 mil. t vyprodukovaných v r. 1998. V r. 1997 bylo sklizeno 7,18 mil. t. Ozimé pšenice vyseli rumunští zemedelci pro sklizen v r. 1999 o 17,6 % méne než v predchozím roce, tedy 1,657 mil. ha. Prumerný výnos by se však mel zvýšit z 2,61 t/ha na 3,1 t/ha. Domácí spotreba se odhaduje na 3,3 mil. t. Zda se pro prebytek ve výši 1,7 mil. t najde zahranicní odberatel, je otázkou. Z lonské sklizne bylo v dubnu t.r. v rumunských silech 1,666 mil. t pšenice.

V porovnání s r. 1998 hodlali rumunští zemedelci rozšírit výsev kukurice pro sklizen v r. 1999 o 7,2 % na 3,35 mil. ha. V r. 1998 byla sklizen kukurice relativne nízká a cinila 7,4 mil. t. V letech 1994 až 1996 presahovala 9 mil. t a v r. 1997 dosáhla rekordní úrovne 12,7 mil. t. I po nízké lonské sklizni bylo na konci dubna t.r. v rumunských skladech 2,9 mil. t kukurice.

1.2.6 Nedostatek pšenice na Balkáne

Pravdepodobnost, že Balkán bude celit v r. 1999 vážnému nedostatku pšenice, se v dusledku války v Jugoslávii podle bulharského ministra zemedelství stále zvyšuje. Nedostatek pšenice bude nejen v Jugoslávii, ale také v Albánii a Makedonii. Vetšina albánské a makedonské pšenice pochází z Bulharska. Podle oficiálního odhadu bylo ozimou pšenicí pro sklizen v r. 1999 v Bulharsku oseto 912 500 ha a celková sklizen se ocekává ve výši 2,7 - 2,8 mil. t. To je zhruba o 17 % méne než v r. 1998 a postací k pokrytí bulharské domácí poptávky. Od ledna do dubna 1999 Bulharsko vyvezlo 220 000 t pšenice v porovnání s 843 000 t v celém r. 1998.

2. OLEJNINY

2.1 Olejniny ve svete

2.1.1 USDA snížilo odhad svetové sklizne olejnin v r. 1998/99

Podle kvetnového výhledu USDA dosáhne v r. 1998/99 svetová sklizen olejnin (sóji, bavlníku, podzemnice, slunecnice, repky, kopry a palmojádra) 292,1 mil. t v porovnání s 286,04 mil. t v r. 1997/98. Dubnový odhad USDA cinil 293,2 mil. t. Z toho bude 157,19 mil. t sóji, 25,69 mil. t slunecnice a 36,6 mil. t repky (viz svetová bilance olejnin v príloze 6).

2.1.2 Vývoj cen na mezinárodním trhu olejnin a produktu v kvetnu 1999

Nedávný príznivý vývoj pocasí na americkém Stredozápade vedl k oslabení cenového trendu u sóji. Cervencový kontrakt se 26.5.1999 prodával na CBOT za 455,50 US centu/bušl (167,38 USD/t) v porovnání se 483,50 US centy/bušl (177,66 USD/t) 6.5.1999.

Také ceny repky se dostaly ve stejném období pod tlak díky výhledu na nadcházející vysokou sklizen v Evrope (viz tab. 4). V omezené míre byly podporovány nedávnými nadmernými srážkami a opoždením výsevu repky v Kanade. Od 6. do 20.5.1999 klesly ceny repky (evropská "00", CIF Hamburk) z 207 na 195 USD/t a ceny slunecnice (CIF prístavy na dolním Rýne) z 265 na 234 USD/t.

Ceny olejnatých šrotu byly v uvedeném období relativne pevnejší než ceny oleju. Cena cervencového kontraktu na sójový olej na CBOT klesla ze 430,12 USD/t k 6.5. na 392,42 USD/t k 20.5. Behem stejného období se zvýšila cena sójové moucky ze 131,9 na 133,5 USD/t.

Vzhledem k neocekávane vysoké malajské produkci a svetové nabídce, zaznamenaly ceny palmového oleje (surový palmový olej, CIF severozápadní Evropa) v kvetnu nejvetší pokles. Od 6. do 20. kvetna 1999 se snížily o 60 USD (12 %) na 450 USD/t. Po výrazném poklesu v predchozím roce (od dubna 1998 do brezna 1999) by se mela svetová produkce palmového oleje podle posledního odhadu casopisu Oil World zvýšit v dubnu až zárí 1999 proti stejnému období predchozího roku o 1 mil. t na rekordních 9,8 mil. t. I když jeho zásoby byly na pocátku dubna t.r. nízké, exportní nabídka v dusledku vysoké produkce výrazne stoupne. Vysoký indický dovoz v posledních mesících do urcité míry limitoval vliv vysoké nabídky na pokles cen tohoto oleje. Zpomalení indického dovozu v dalších 2 až 3 mesících však povede k rustu malajských zásob, pokud se jeho ceny nesníží na úroven, která vyprovokuje dostatecnou poptávku. Vysoká exportní nabídka palmového oleje umožní snížení cen tohoto oleje v relaci k sójovému a repkovému oleji, a získat zpet podíl na trhu ztracený v predchozím roce.

Vývoj cen olejnin, šrotu a oleju bude v krátkém i strednedobém horizontu závislý na množství faktoru, zejména vývoji pocasí a sklizni v hlavních produkcních regionech (Severní Amerika, Evropa, Indie, Cína, býv. SSSR a Austrálie), casovém rozvržení a objemu nákupu a dovozu do klícových deficitních regionu a celkovém vývoji poptávky.

Tab. 4: Ceny repky na burze MATIF v Paríži ve 2. polovine dubna 1999

Datum/termín Srpen 1999 Listopad 1999 Únor 1999

EUR/t Kc/t EUR/t Kc/t EUR/t Kc/t

4.5. 190,00 7 121 198,00 7 421 202,00 7 571

6.5. 186,00 6 979 194,00 7 279 198,00 7 429

10.5. 183,00 6 897 191,00 7 199 196,00 7 387

11.5. 182,00 6 858 190,00 7 159 195,00 7 348

14.5. 181,00 6 842 188,50 7 125 194,00 7 333

17.5. 180,00 6 764 188,00 7 064 193,50 7 271

19.5. 178,50 6 723 185,00 6 968 190,75 7 185

24.5. 177,00 6 697 183,50 6 943 188,50 7 132

26.5. 179,00 6 783 186,00 7 048 190,00 7 200

28.5. 182,00 6 884 188,75 7 139 192,25 7 272

31.5. 181,00 6 836 188,50 7 120 191,75 7 242

Pramen: MATIF

Predbežne plánuje MATIF zavést v r. 1999 tri nové termínové kontrakty na repkový olej, repkový šrot a na slunecnici. Zahájení obchodování temito komoditami se neocekává dríve než v prubehu druhého pololetí 1999.

2.2 Olejniny v EU

2.2.1 Výhled na sklizen olejnin v EU v r. 1999

Kombinace omezené poptávky na vnitrním trhu repky v EU a jejích vysokých dovozu v posledních mesících (v 1. ctvrtletí 1999 bylo dovezeno 270 000 t) se projevila v rekordní výši zásob 2,54 mil. t dosažené u této plodiny ke konci brezna 1999, což je o 0,6 mil. t více než ve stejném období pred rokem. I za predpokladu, že se vzhledem k nízkým cenám poptávka a odbyt repky zvýší, zustanou její zásoby na konci cervna t.r. vysoké, zhruba 400 000 t, a prispejí k rozšírení celkové nabídky této plodiny v EU v r. 1999/2000. Ve 2. ctvrtletí 1999 predpokládá Oil World vývoz repky z EU ve výši 80 000 až 100 000 t a její zpracování 1,88 mil. t.

Tab. 5: Dovoz repky ze tretích zemí do EU (tis. t)

Leden/prosinec Cervenec/prosinec

1996 1997 1998 1997 1998

Ceská republika 116 82 55 64 36

Slovensko 42 17 28 16 12

Madarsko 78 24 43 23 23

Polsko 51 4 52 2 52

Rumunsko - 1 5 1 4

Rusko 40 38 86 22 71

Ukrajina 2 18 3 18 3

Estonsko 6 7 10 7 10

Lotyšsko 6 21 25 16 25

Kanada 207 105 1 - 1

USA - - 156 - 156

Austrálie 2 - 69 - -

Ostatní zeme 15 6 4 2 2

Dovoz celkem1) 565 321 538 171 394

1) bez obchodu mezi clenskými státy EU

Pramen: Oil World,42,1999,c.16

Celková osevní plocha repky pro sklizen v r. 1999 se v EU mezirocne zvýšila o 13 % na rekordních 3,48 mil. ha (vc. repky pro nepotravinárské použití). To je témer o ctvrtinu více než ciní prumer za posledních pet let. K 15% rozšírení ploch ozimé repky došlo napr. v Nemecku, ve Francii a ve Spojeném království. Celková sklizen by se mela zvýšit již ve tretím po sobe jdoucím roce a dosáhnout rekordních 10,5 mil. t, z toho sklidí Francie 4,15 mil. t (3,74 mil. t v r. 1998) a Nemecko 3,64 mil. t (3,39 mil. t).

Tab. 6: Plochy a produkce repky a slunecnice v EU

1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/20001)

Repka

Plocha celkem2) (mil. ha) 2,84 2,60 2,77 3,08 3,48

- potravinárské použití 2,04 2,04 2,45 2,73 2,66

- nepotravinárské použití3) 0,80 0,56 0,32 0,35 0,82

Výnos (t/ha) 2,90 2,81 3,15 3,11 3,01

Produkce celkem (mil. t) 8,22 7,31 8,73 9,56 10,50

- potravinárské použití 6,01 5,80 7,77 8,52 8,13

- nepotravinárské použití3) 2,21 1,51 0,96 1,04 2,37

Slunecnice

Plocha celkem2) (mil. ha) 2,53 2,45 2,35 2,26 2,12

- potravinárské použití 2,40 2,35 2,27 2,20 2,06

- nepotravinárské použití3) 0,13 0,10 0,08 0,06 0,06

Výnos (t/ha) 1,31 1,60 1,73 1,52 1,54

Produkce celkem (mil. t) 3,31 3,91 4,07 3,43 3,26

- potravinárské použití 3,11 3,74 3,92 3,31 3,15

- nepotravinárské použití3) 0,20 0,17 0,15 0,12 0,11

1) výhled, 2) skliznová plocha, 3) pestované na pude ponechané v klidu

Pramen: Oil World,42,1999,c.16

Prírustek osevních ploch pripadá v plné výši na repku pro nepotravinárské úcely díky zvýšení povinného ponechání pudy v klidu na 10%. Plocha repky pro nepotravinárské úcely se proti r. 1998 více než zdvojnásobila na rekordních 820 000 ha a její produkce se predpokládá ve výši 2,37 mil. t, z toho pripadne 1 mil. t na Francii (0,49 mil. t v r. 1998). Sklizen repky pro potravinárské použití se sníží o 0,4 mil. t na 8,13 mil. t.

Plochy slunecnice pro sklizen v r. 1999 EU omezí na 2,12 mil. ha (2,26 mil. ha v r. 1998 a prumer 2,51 mil. ha v posledních 5 letech). Vzhledem k tomu, že v dobe sestavování výhledu nebyl výsev této plodiny úplne dokoncen, je treba brát tento údaj s urcitou rezervou. Výrazneji sníží plochy Španelsko, Francie a Itálie. Celkovou sklizen slunecnice v EU v r. 1999 odhaduje Oil World na 3,26 mil. t v porovnání s 3,43 mil. t v r. 1998 a 4,07 mil t v r. 1997.

Slunecnice pro nepotravinárské úcely se v EU pestuje jen omezene. V r. 1999 se tato plocha odhaduje na 60 000 ha, tj. na 3 % z celkové plochy slunecnice. Její produkce klesla z 0,20 mil. t v r. 1995/96 na 0,12 mil. t v r. 1998/99.

Produkce sóji by mela v r. 1999 v EU dosáhnout 1,25 mil. t v porovnání s 1,57 mil. t v r. 1998 a 1,44 mil. t v r. 1997.

V dusledku silné konkurence jihoamerických dodavatelu se v EU snížilo zpracování trí hlavních olejnin (sóji, repky a slunecnice) v prvních 4 mesících 1999 na 9,77 mil. t v porovnání s 10,31 mil. t ve stejném období 1998. Zatímco v lednu až breznu t.r. bylo 4 až 10 % mesícne nižší, v dubnu mírne prekrocilo lonskou úroven, i když zpracování olejnin ve Francii, Spojeném království, Nizozemsku, Nemecku a v Dánsku bylo nižší i v dubnu.

2.2.2 Nemecký trh olejnin

Po ukoncení kotace kvetnového kontraktu na repku na parížské burze MATIF na konci dubna, se dostaly ceny na nemeckém trhu fyzického zboží výrazne pod tlak. Severonemecké zpracovatelské podniky nemají, vzhledem k neuspokojivým ziskum, o nákup repky takrka zájem. Na kveten byly surovinou dostatecne zásobeny. V cervnu lze ocekávat jen omezenou poptávku. Vyhlídky na novou sklizen jsou slibné. Plochy repky v Nemecku se rozšírily o 15 % na 1,1 mil. ha. Cena repky z nové sklizne by se mela pohybovat mezi 360 a 370 DEM/t (6 948 a 7 141 Kc/t pri kurzu 19,3 Kc za 1 DEM) fco zpracovatelský podnik. V závislosti na vzdálenosti, prekládce a obchodním rozpetí se nabídky obchodníku farmárum pohybují v rozmezí 300 až 340 DEM/t (5 790 až 6 562 Kc/t). V porovnání se situací pred rokem je v severním Nemecku predkontrahována jen malá cást úrody. Vývoj cen repky v období po sklizni bude jen v omezené míre záviset na stavu nabídky a poptávky v severním Nemecku. Prevážne bude ovlivnen situací na mezinárodním trhu sóji, která je hlavní surovinou, a jejíž sklizen bude vysoká.

2.3 Olejniny v ostatních zemích

2.3.1 Cína zvýšila dovoz olejnin na úkor rostlinných oleju

Svetová dovozní poptávka po repce by mela v r. 1998/99 (cervenec/cerven) dosáhnout 6,73 mil. t. To je asi o 100 000 t více než se dosud predpokládalo a o 2,5 mil. t více než v r. 1997/98. Více repky doveze EU (zejména z východní Evropy a Austrálie), Mexiko, Japonsko, Pákistán a Bangladéš. Cína se v uvedeném roce stala hlavním dovozcem, jednak v dusledku poklesu vlastní produkce, jednak vzhledem k zámeru lépe využít domácí zpracovatelské kapacity a dovážet spíše olejniny než zpracované výrobky.

V r. 1998/99 (ríjen/zárí) odhaduje casopis Oil World cínský dovoz olejnin na 6,4 mil. t, tj. o 3,1 mil. t vyšší než v r. 1997/98. Dovoz repky stoupne asi o 2 mil. t a sóji o 1,09 mil. t. Vzhledem k ocekávané vyšší nadcházející domácí produkci repky a k soucasné klesající svetové exportní nabídce této plodiny se její dovoz v kvetnu a cervnu pravdepodobne zpomalí.

Tab. 7: Cínský dovoz olejnin (ríjen/zárí, tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/991)

Sója 155 795 2 350 2 944 4 035

Repka 235 41 1 315 2 310

Ostatní olejniny 35 8 23 28 55

Dovoz celkem 425 844 2 374 3 287 6 400

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.18,s.152

Cistý dovoz 16 oleju a tuku do Cíny se od ríjna 1998 do brezna 1999 snížil o 16 % na 1,67 mil. t. Pripocteme-li dovezené olejniny v ekv. oleje, zvýšilo se pokrytí cínské spotreby oleju dovozem v uvedeném období o 1 až 1,1 mil. t, pricemž stoupá podíl dovezených olejnin na pokrytí cínského deficitu oleju.

Predpokládaný dovoz olejnin do Cíny v r. 1998/99 odpovídá v prepoctu 4,46 mil. t šrotu v porovnání s 2,38 mil. t v r. 1997/98, což více než nahradí pokles jejich prímého cistého dovozu ve výši 0,4 mil. t.

Vyhlídky na nadcházející cínskou sklizen repky byly na zacátku kvetna t.r. príznivé. Oil World ji odhaduje na 9,75 mil. t, což se témer blíží rekordní sklizni v r. 1995. Jedním z klícových faktoru cen repky na svetovém trhu bude vývoj cínské dovozní poptávky. Pro dodávky v cervenci a srpnu t.r. bude cenove nejvhodnejší repka z Evropy. V dusledku vysokých cen oleju na cínském trhu, nízkých cen repky na svetovém trhu a z toho vyplývajících príznivých zisku cínského zpracovatelského odvetví lze ocekávat v prvních mesících r. 1999/2000 pokracování dovozu repky do Cíny. Pokud se naplní ocekávaný výhled tamní sklizne, nedosáhne cínský dovoz v cervnu až prosinci 1999 lonské úrovne. Vzhledem k predpokládanému výraznému rustu zpracování repky v Cíne na 10,35 mil. t v r. 1999/2000, odhaduje Oil World dovoz repky do této zeme v objemu 1,65 mil. t.

Tab. 8: Cínská bilance repky (cerven/kveten, tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/20001)

Pocátecní zásoby 110 370 40 80 60

Produkce 9 777 9 201 9 578 8 270 9 750

Dovoz 78 - 221 2 130 1 650

Vývoz 1 9 1 2 5

Zpracování 8 630 8 600 8 800 9 500 10 350

Ostatní spotreba 964 923 958 918 955

Konecné zásoby 370 40 80 60 150

1) odhad

Pramen: Oil World,42,1999,c.18,s.153

2.3.2 Dan z vývozu olejnin z Ukrajiny

Do konce dubna mel ukrajinský prezident podepsat zákon na zavedení 23% dane z vývozu nezpracované sóji, lneného semene a repky, která by se uplatnovala v období od 1.9.1999 do 1.1.2000. Stejná dan by mela být uvalena na vývoz slunecnice od 1.11.1999 do 1.3.2000. Toto narízení má zlepšit nabídku surovin pro domácí zpracovatele a orientovat vývoz od surovin ke zpracovaným výrobkum. V r. 1998 sklidila Ukrajina 2,2 mil. t slunecnice. Z toho 40 % vyvezla ve forme semene.

Predstavitelé ukrajinských zemedelských spolecností varují, že se omezení vývozu olejnin projeví ve snížení investic do zpracovatelských závodu, nižší sklizni a ve 20% poklesu cen slunecnice na domácím trhu. Podle nekterých odborníku mela být dan zavádena postupne, zpocátku s nižší sazbou, a poté vyhodnocen její dopad na trh.

Mrazy na pocátku dubna t.r. na Ukrajine znicily 6 % ploch slunecnice a 8 % ploch repky a poškodily 11 % slunecnice a 19 % ploch repky. Do 6.5.1999 byla vyseta slunecnice na 1,93 mil. ha (1,41 mil. ha ve stejném termínu r. 1998). Plochy repky by se mely v r. 1999 zvýšit na 300 000 ha z 91 000 ha v r. 1998.

2.3.3 Rusko zvažuje zavedení kvót na vývoz slunecnice

Rusko zvažuje zavedení kvót na vývoz slunecnice, aby podporilo domácí zpracovatelský prumysl. Kvóta by mela zahrnovat 400 000 - 500 000 t slunecnice, což by zemi umožnilo vyrobit navíc 100 000 - 150 000 t oleje a 200 000 t šrotu.

Podle ruského Institutu pro agrární trh se od r. 1990 zvýšil ruský vývoz slunecnice 22krát a pocet firem vyvážejících tuto plodinu z necelých 40 v r. 1996 na 100 v r. 1998. V dusledku vysokého exportu bylo v r. 1998 dodáno ruským rafinériím s celkovou kapacitou 3,2 mil. t pouze 1,5 mil. t suroviny. Asi 90 % zpracovatelu bylo nuceno slunecnici dovézt v dusledku její nedostatecné nabídky na ruském trhu.

V r. 1998 vyvezlo Rusko 1,42 mil. t olejnin (hlavne slunecnice) v porovnání s 1,208 mil. t v r. 1997. V r. 1999 by mela ruská sklizen slunecnice dosáhnout 3,5 mil. t.

Do 11. kvetna t.r. vyseli ruští zemedelci slunecnici na 3,16 mil. ha v porovnání s 1,64 mil. ha v r. 1998. Velmi nízké teploty v prvním kvetnovém týdnu však znicily asi 100 000 ha této plodiny a cást ploch poškodily, což si vyžádá nový výsev.

2.3.4 Rozšírení ploch slunecnice v Rumunsku

Podle oficiálního odhadu by se mely v Rumunsku zvýšit plochy slunecnice pro sklizen v r. 1999 mezirocne o 8 % na 1,035 mil. ha. Rozšírením ploch reagovali zemedelci na dobré možnosti odbytu a ceny této plodiny. V r. 1998 dosáhla sklizen slunecnice vc. malého množství repky druhého nejlepšího výsledku 1,1 mil. t za posledních deset let. Presto se rumunská produkce oleju v r. 1998 proti predchozímu roku snížila o 31 % na 169 000 t. Soucasne stoupla výroba margarínu o 26 % na 19 000 t. Vetší množství slunecnice bude pravdepodobne vyvezeno.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 2: USDA: Svetová produkce, spotreba a konecné zásoby pšenice (místní hospodárské roky, tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Produkce celkem 538 547 583 544 609 875 587 960 572 391

- Alžír 1 500 2 980 670 2 200 2 500

- Argentina 8 600 15 900 14 800 10 750 12 000

- Austrálie 16 504 23 702 19 417 21 000 22 000

- Brazílie 1 526 3 195 2 380 2 200 2 500

- Kanada 25 037 29 801 24 280 24 400 25 000

- Cína 102 215 110 570 123 300 110 000 106 000

- Indie 65 470 60 097 69 350 35 907 71 500

- Kazachstán 6 490 7 700 8 950 4 700 6 000

- Maroko 1 100 5 916 2 317 4 400 2 000

- Pákistán 17 002 16 907 16 650 18 700 17 500

- Rusko 30 100 34 900 44 200 26 900 34 000

- Turecko 15 500 16 000 16 000 18 500 18 500

- Ukrajina 16 273 13 550 18 404 14 937 15 500

- EU 86 161 98 506 94 181 103 558 95 065

- USA 59 404 61 980 67 534 69 410 61 093

- východní Evropa3) 34 979 26 125 34 345 34 122 28 430

Spotreba celkem 550 105 576 426 584 573 590 099 591 756

- Cína 111 711 112 388 114 875 116 000 116 000

- EU 76 249 79 514 82 637 85 928 87 512

- Indie 62 920 66 842 68 000 67 000 68 250

- Rusko 39 671 38 068 39 545 35 650 36 000

- USA 31 028 35 397 34 209 36 798 35 107

- východní Evropa3) 30 795 31 134 32 013 33 611 31 000

Konecné zásoby celkem 106 731 113 849 139 151 137 012 117 647

- Austrálie 1 475 2 395 1 348 1 578 1 503

- Kanada 6 728 9 047 5 989 8389 8 389

- EU 11 120 14 758 16 050 20 385 14 888

- USA 10 234 12 073 19 663 26 366 23 639

1) odhad, 2) výhled, 3) zahrnuje Albánii, Bulharsko, CR, Madarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a býv. Jugoslávii

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, May 1999

Príloha 3: USDA: Svetový obchod s pšenicí vc. mlýnských produktu (cervenec/cerven, tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Vývoz celkem 98 762 101 318 100 794 95 383 100 661

- Argentina 4 442 10 073 9 566 7 500 7 000

- Austrálie 12 131 18 223 15 398 15 500 17 000

- Kanada 17 066 18 167 21 283 14 000 17 000

- Kazachstán 4 422 2 250 1 889 1 000 1 800

- Turecko 1 178 967 1 306 3 000 3 000

- EU 13 250 17 834 14 196 16 000 16 000

- USA 33 681 27 039 28 090 29 000 31 500

- východní Evropa3) 6 170 1 491 2 905 2 950 1 775

Dovoz celkem 98 762 101 318 100 794 95 383 100 661

- Alžír 3 780 3 628 5 221 4 000 3 500

- Brazílie 5 530 5 573 5 682 6 400 5 300

- Cína 12 531 2 692 1 914 1 500 4 000

- Egypt 5 932 6 897 7 156 7 200 7 400

- Indie 50 1 781 2 344 1 000 500

- Indonésie 3 613 4 200 3 665 2 500 2 300

- Japonsko 6 101 6 264 6 200 6 200 6 200

- Jižní Korea 2 554 3 465 3 917 4 700 4 500

- Maroko 2 336 1 543 2 568 1 800 2 500

- Pákistán 1 903 3 012 3 562 3 200 4 000

- Rusko 5 242 2 548 2 631 3 000 2 700

- Tunis 825 946 1 456 900 500

- EU 2 545 2 442 3 858 2 800 3 000

- východní Evropa3) 2 478 5 125 1 783 1 220 2 150

1) odhad, 2) výhled, 3) zahrnuje Albánii, Bulharsko, CR, Madarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a býv. Jugoslávii

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, May 1999

Príloha 4: USDA: Svetová produkce, spotreba a konecné zásoby krmných obilovin (místní hospodárské roky, tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Produkce celkem 802 846 907 907 880 213 877 754 884 684

- Austrálie 9 625 10 145 9 470 8 407 7 905

- Argentina 14 085 18 931 24 668 18 350 20 120

- Brazílie 33 236 36 602 31 210 33 612 33 937

- Kanada 24 122 28 194 25 115 26 496 25 850

- Cína 124 504 141 318 114 653 135 650 141 100

- Egypt 6 278 6 599 6 946 6 700 7 020

- Madarsko 6 308 7 040 8 045 7 586 8 655

- Indie 29 780 34 349 30 952 32 469 33 500

- Mexiko 23 865 26 491 22 755 24 700 25 075

- Rumunsko 12 077 11 063 14 954 10 155 11 830

- JAR 10 986 10 704 8 039 6 413 8 458

- Ukrajina 15 607 9 510 15 457 10 450 13 050

- EU 88 488 103 754 109 332 104 670 102 154

- USA 210 038 265 714 260 427 271 550 262 377

Spotreba celkem 842 123 877 515 873 202 870 308 882 386

- USA 180 723 204 493 206 969 210 265 211 049

- Cína 120 332 128 592 129 548 131 350 135 550

- Brazílie 37 687 37 789 34 925 34 012 34 737

- Indie 29 715 33 709 31 233 32 449 33 000

- Mexiko 30 914 31 592 31 384 32 360 33 390

- Rusko 35 230 32 638 33 840 25 550 26 400

- Japonsko 20 629 20 850 20 688 20 742 20 642

- Kanada 21 224 21 771 23 438 23 480 23 825

Konecné zásoby celkem 97 745 128 137 135 148 142 589 144 887

- USA 14 439 27 009 38 151 50 534 52 177

- Cína 35 700 46 539 27 098 30 698 35 198

- EU 9 829 12 171 22 186 23 868 22 727

- Rusko 1 491 981 7 053 1 553 3 253

1) odhad, 2) výhled

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, May 1999

Príloha 5: USDA: Svetový obchod s krmnými obilovinami (ríjen/zárí, tis. t)

1995/96 1996/97 1997/98 1998/991) 1999/20002)

Vývoz celkem 88 346 93 902 86 352 90 182 92 406

- Argentina 7 784 11 012 14 386 10 260 10 360

- Austrálie 4 243 4 336 3 205 3 575 3 300

- Kanada 4 244 5 629 3 430 3 550 3 625

- Cína 196 3 998 6 204 3 550 4 050

- Turecko 290 381 1 155 1 520 1 315

- EU 4 440 7 656 4 775 9 800 10 250

- USA 58 656 53 026 43 961 51 776 52 626

- JAR 1 710 2 239 1 041 750 500

- Rusko 1 021 476 1 348 200 1 050

Dovoz celkem 88 346 93 902 86 352 90 182 92 406

- Alžír 587 1 186 1 131 1 450 1 550

- Brazílie 494 607 1 400 1 500 1 250

- Cína 502 861 899 1 250 1 050

- Egypt 2 245 3 267 3 216 3 325 3 575

- Japonsko 20 322 20 659 21 030 20 340 20 240

- Jižní Korea 10 139 8 796 7 597 7 155 7 955

- Mexiko 8 509 5 415 7 979 7 610 7 940

- Polsko 801 1 042 751 300 500

- Rusko 833 792 453 1 400 250

- Saudská Arábie 4 591 6 751 4 380 6 300 6 750

- EU 4 257 2 834 2 448 2 910 2 910

- USA 2 390 3 270 2 934 2 750 2 900

1) odhad, 2) výhled

Pramen: USDA - Grain: World Markets and Trade, May 1999

Príloha 6: USDA: Svetová bilance olejnin1) (tis. t)

1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/992)

Produkce celkem 261,85 258,39 261,99 286,04 292,10

Z toho:

- sója 137,68 124,89 132,19 156,73 157,19

- bavlník 33,01 35,92 34,37 35,06 32,78

- podzemnice 27,20 27,14 28,53 26,63 29,15

- slunecnice 23,49 25,91 23,93 23,34 25,69

- kopra 5,58 5,14 6,10 5,84 5,21

- palmojádro 4,52 4,87 5,24 5,13 5,48

Vývoz celkem 44,10 44,36 49,48 53,78 54,13

Z toho:

- sója 32,16 31,95 36,91 40,39 38,64

- slunecnice 3,18 3,67 4,15 4,05 4,49

- repka 5,85 5,86 5,73 6,47 8,10

Zpracování celkem 207,98 217,36 219,24 229,58 235,98

Z toho:

- sója 110,20 112,07 115,49 127,29 129,48

- bavlník 25,23 28,18 26,27 26,35 24,87

- podzemnice 14,71 14,10 15,16 13,61 14,76

- slunecnice 20,64 22,52 21,58 20,73 22,90

- kopra 5,57 5,06 6,03 5,89 5,17

- palmojádro 4,41 4,83 5,16 5,13 5,42

Konecné zásoby celkem 27,24 22,21 17,12 23,98 28,99

Z toho:

- sója 23,70 17,53 13,47 20,83 25,79

- slunecnice 0,94 1,68 1,21 0,97 0,99

- repka 0,97 1,59 1,00 0,77 1,00

1) sója, bavlník, podzemnice, slunecnice, repka, kopra a palmojádro, 2) odhad

Pramen: USDA - Oilseeds: World Markets and Trade, May 1999

Príloha 9: Ceny pšenice1) na burze MATIF v Paríži ve 2. polovine dubna 1999

Datum/termín Zárí 1999 Listopad 1999 Leden 2000

EUR/t Kc/t EUR/t Kc/t EUR/t Kc/t

3.5. 114,25 4 304 118,50 4 464 120,75 4 549

6.5. 113,00 4 240 118,00 4 427 120,25 4 512

10.5. 113,25 4 268 117,50 4 429 119,00 4 485

18.5. 113,00 4 251 117,50 4 420 119,00 4 477

20.5. 113,00 4 258 117,25 4 418 118,75 4 475

25.5. 113,00 4 271 117,25 4 432 119,00 4 498

1) mlynárská pšenice: specifická hmotnost 76 kg/hl, vlhkost 15 %, zlomky 4 %, porostlá zrna 2 %, necistoty 2 %

Pramen: MATIF

Príloha 10: Vývoz obilovin z CR

Tab. 1: Vývoz obilovin z CR v lednu až dubnu 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

(10) Obiloviny celkem 82 187 163 358 383,3 574,5

1001 Pšenice a sourež 35 510 152 754 130,8 509,4

1002 Žito 632 0 2,5 0

1003 Jecmen 10 311 5 395 44,3 14,5

1004 Oves 1 102 315 5,6 2,1

1005 Kukurice 27 406 2 090 110,8 9,1

1006 Rýže 6 395 2 443 82,9 36,3

1007 Cirok 10 0 0,1 0

1008 Pohanka 821 361 6,5 3,1

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz obilovin celkem z CR v lednu až dubnu 1999 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

Vývoz celkem 163 358 574,5

Z toho:

EU 72 075 240,7

- Nemecko 71 287 237,2

Polsko 20 940 62,2

Slovensko 2 634 35,7

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Pokracování prílohy 10

Tab. 3: Vývoz vybraných obilovin z CR v lednu až dubnu 1999

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (tis. Kc)

CN 1001 90 99 Vývoz celkem 152 046 504,0

Pšenice mekká, ne k setí - Nemecko 69 728 228,0

- Slovinsko 58 095 201,8

CN 1002 00 00 Vývoz celkem 0 0

Žito - Slovensko 0 0

CN 1003 00 90 Vývoz celkem 5 309 13,8

Jecmen, ne k setí - Nemecko 982 3,9

- Polsko 3 750 8,6

CN 1004 00 00 Vývoz celkem 315 2,1

Oves - Švýcarsko 166 0,9

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 11: Dovoz obilovin do CR

Tab. 1: Dovoz obilovin do CR v lednu až dubnu r. 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

(10) Obiloviny celkem 62 620 61 080 589,5 479,1

1001 Pšenice a sourež 10 265 19 017 33,0 57,8

1002 Žito 0 258 0 0,7

1003 Jecmen 5 565 9 673 24,4 32,3

1004 Oves 10 2 0,1 0,1

1005 Kukurice 20 279 19 258 251,8 240,5

1006 Rýže 26 234 12 483 276,1 144,2

1007 Cirok 32 12 0,3 0,1

1008 Pohanka 235 377 3,7 3,4

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Dovoz obilovin celkem do CR v lednu až dubnu 1999 (kapitola 10 CN)

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

Dovoz celkem 61 080 479,1

Z toho:

EU 1 765 62,9

- Nemecko 177 6,5

- Itálie 609 6,9

USA 270 4,7

Indie 2 306 23,0

Madarsko 3 084 76,6

Slovensko 43 902 199,0

Vietnam 2 005 22,9

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Pokracování prílohy 11

Tab. 3: Dovoz vybraných obilovin do CR v lednu až dubnu 1999

Vybrané zeme a celkem Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

CN 1001 10 00 Dovoz celkem 0 0

Tvrdá pšenice

(Triticum durum)

CN 1001 90 99 Dovoz celkem 19 014 57,8

Pšenice mekká, ne k setí - Slovensko 18 594 56,1

CN 1002 00 00 Dovoz celkem 258 0,7

Žito - Slovensko 258 0,7

CN 1003 00 90 Dovoz celkem 9 638 31,8

Jecmen, ne k setí - Slovensko 9 638 31,8

CN 1005 90 00 Dovoz celkem 16 087 44,8

Kukurice, ne k setí - Slovensko 14 107 38,7

- Madarsko 1 892 4,4

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 12:

Tab. 1: Vývoz olejnin z CR v lednu až dubnu 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

1204 Lnené semeno 218 351 3,4 11,8

1205 Repka 6 008 38 266 87,6 284,6

1206 Slunecnice 243 11 286 2,8 90,7

12079190 Mák (ne k setí) 1 304 2 216 43,6 60,2

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Tab. 2: Vývoz vybraných olejnin z CR v lednu až dubnu 1999

CN Vybrané zeme Množství Hodnota

a celkem (t) (mil. Kc)

12 Olejniny Vývoz celkem 63 680 1 013,1

1204 Len Vývoz celkem 351 11,8

- Polsko 271 10,1

1205 Repka Vývoz celkem 38 266 284,6

- Nemecko 21 968 161,3

- Rakousko 10 143 79,5

- Slovensko 5 773 40,4

1206 Slunecnice Vývoz celkem 11 286 90,7

- Nemecko 8 403 67,7

12079190 Mák Vývoz celkem 2 216 60,2

(ne k setí) - Nizozemsko 113 3,5

- Nemecko 89 2,8

- Polsko 1 158 24,1

- Rusko 273 6,9

- Slovensko 187 8,0

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková

Príloha 13: Dovoz olejnin do CR v lednu až dubnu 1998 a 1999

CN Množství (t) Hodnota (mil. Kc)

1998 1999 1998 1999

1201 Sójové boby 2 620 1 526 30,9 18,1

1202 Podz.olej.(nepraž.) 5 821 1 880 204,8 47,5

1204 Lnené semeno 316 183 5,2 3,8

1205 Repka 77 85 3,2 3,6

1206 Slunecnice 696 2 148 21,8 33,9

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J. Ševcíková