O kontaminaci potravin cizorodými látkami se u nás dá těžko hovořit

Právě v těchto dnech byla na stránkách Státní veterinární správy (www.svscr.cz) zveřejněna zpráva (publikace) hodnotící loňský rok, a to „Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami, situace v roce 2013“.

Je to téma, které veřejnost zajímá, zejména v souvislosti s různými medializovanými aférami a také v souvislosti s občas se objevujícími stále stejnými dezinformacemi typu „hospodářská zvířata jsou napumpována antibiotiky a hormony“, jako tomu bylo například v jednom z posledních čísel časopisu Nový prostor. Pod jménem autora článku je připomenuto, že je vegan. Proti stravovacím návykům různých lidí nelze nic namítat, je to každého volba, ale šířit nepravdy, to je na pováženou.

Ze zmíněné publikace o Kontaminaci potravních řetězců vyplývá, že v roce 2013 bylo v rámci monitoringu reziduí a kontaminantů provedeno více vyšetření než v roce předchozím, celkem 73 723 vyšetření (70 670 v roce 2012), z toho 72 760 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, dále 909 jako cílená vyšetření suspektních vzorků a 54 vyšetření u vzorků dovážených komodit. V roce 2013 bylo nevyhovujících nálezů 0,17 %, (v roce 2012 0,15 %). Tento mírný nárůst nevyhovujících vyšetření je převážně způsoben mírným zvýšením počtu nadlimitních vzorků s vysokou koncentrací olova u lovné zvěře (důsledek kontaminace střelou) a reziduí nepovoleného léčiva (malachitové zeleně) u chovaných ryb.

V porovnání s celkovým zastoupením nevyhovujících vzorků potravin v uplynulých letech je současná situace přibližně na stejné úrovni (např. v roce 2009 to bylo 0,14 %). V případě krmiv pro hospodářská zvířata bylo procento nevyhovujících vzorků stejně nízké jako v roce 2012 (0,07 %). U dovážených krmiv nebyly zjištěny vzorky s nevyhovujícím obsahem reziduí a kontaminantů.

Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí cizorodých látek jako příznivou. Z tabulek za předchozích více jak 20 let je patrné, že průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má většinou snižující se tendenci, výjimkou byl pouze vyšší obsah kadmia v tkáních převážně starších kusů skotu a koní a také olova u lovné zvěře jako důsledek kontaminace olověnou střelou.

Vrátíme-li se ke stále se občas opakujícím varováním před antibiotiky a hormony, je nutné zdůraznit, že se hormonální přípravky u nás používat nesmějí, a ani se nepoužívají, a antibiotika lze používat jedině na předpis veterinárního lékaře, ale pak se produkty od léčených zvířat nesmějí použít ani pro výživu lidí ani pro výrobu krmiv. Léčené zvíře je možné porazit až po uplynutí tzv. ochranné doby, kdy se již nadlimitní rezidua v mase či produktech nevyskytují. A o tom se přesvědčují orgány státního veterinárního dozoru.

Výsledky našeho monitoringu každoročně postupujeme orgánům EU a ty vždy, i letos, konstatují, že náš systém dozoru je důvěryhodný, tj. lze se na něj spolehnout.

Lze tedy říci, že česká produkce je přísně sledovaná, ale pod dozorem jsou i komodity obchodované v rámci intraunijního obchodu a samozřejmě i ty dovážené ze třetích zemí.

A ještě k antibiotikům: Státní veterinární správa se aktivně zúčastňuje všech mezinárodních i národních jednání s cílem omezovat používání veterinárních léčiv při chovu hospodářských zvířat, antibiotik zejména.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS