O dřevo by byl zájem, kdyby zůstalo celé

Klíny - Lesníci ničí dřevo, které by jinak lidé mohli využít k topení. Drtí v klínských kopcích stromy na dřevní hmotu a vytvářejí stroji několikametrové průseky. Tato technika těžby se nelíbí místostarostovi města Litvínova Janu Matikovi a po lesnících chtěl vysvětlení. Lesy České republiky nesouhlasí, že by porost ničily. Ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Jan Ferkl tvrdí, že průseky jsou součástí postupné rekonstrukce lesa. Navíc dřevo z kopců by lidem přišlo draho, i když se jejich zájmu o samovýrobu nebrání."Podle mého názoru by lidé měli o dřevo zájem, pokud by ovšem nebylo takto rozdrtěno," komentoval zásah místostarosta Jan Matiko.

Dřevní hmota zůstává ležet na zemi a je k topení nepoužitelná. Podle lesních hospodářů drť pomáhá vytvářet přirozené lesní podloží. Navíc průseky jsou součástí obnovy lesa na vršcích Krušných hor. "Tímto způsobem se rozčlení les a vytvoří se prostor pro novou výsadbu," vysvětlil Jan Ferkl záměr Lesů ČR. Zásah je podle něj součástí velké postupné rekonstrukce. " Smrky, které zde rostou, mají určitou životnost, kdybychom je neodtěžovali průběžně po pásech, vznikla by nakonec jedna velká lysina," upozornil Čeněk Melcr z lesního inspektorátu.Smrk pichlavý, který v místech, kde se průseky dělají, nelze použít k těžbě. Jeho zpracování údajně přijde draho i samotným lesním hospodářům, natož lidem z chalup.

Do lesů v této části Krušných hor se vydává pro dříví více jak 85 samovýrobců, které eviduje klínský revírník Miroslav Borůvka. V každém případě spor o to, zda Lesy ČR v Klínech hospodaří dobře nebo ne, neskončil. Vyjadřovat se budou ještě nezávislí odborníci.

RUMJANA LOOSOVÁ