NOVÝ PROSTOR V ČESKÉM ŘEPAŘSTVÍ A CUKROVARNICTVÍ

New space in Czech sugar beet growing and sugar industry

Josef Pulkrábek, Josef Šroller, Lucie Jozefyová, Vladimír Švachula, Josef Zahradníček1,

Česká zemědělská univerzira v praze, Katedra rostlinné výroby

Vuc Praha a.s.1

Souhrn, klíčová slova

ČR zavedla pro hospodářský rok 2000/2001 určitá přechodná regulační opatření na úseku cukr - cukrovka. Bylo přijato nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Tímto nařízením se poprvé do trhu s cukrem v ČR zavádějí produkční kvóty jmenovitě na cukrovarnické společnosti. Celková kvóta byla stanovena na 380 000 tun cukru pro tuzemský trh a 95 000 tun pro export. Systém kvót předpokládá samofinancovatelnost, proto nařízení počítá s tvorbou finanční rezervy jednotlivými výrobci cukru pro dotaci exportu ve výši 1 950 Kč za jednu tunu. Současně nařízení ustavuje princip minimálních cen a maximální ceny.

Klíčová slova: Cukrovka, cukr, cukrovarnictví, regulace trhu, zemědělská politika EU a ČR, produkční kvóty.

Summary, keywords

Czech Republic installed for economic year 2000/2001 certain temporary regulative remedies in section sugar -sugar beet. Accepted was ordinance of government No. 51/2000 of law collection by which were determined procuration and portion of the country government in production of conditions for assuring and holding of sugar beet and sugar production and for stabilisation of market with sugar. By following statute for the first time in sugar market of Czech Republic are misguide production quotas particularly for sugar-making associations. Total quota was determined for 380000 t of sugar for domestic market and for 95000 t due to export. System of quotas assume selffinance ability, and that is, why statute calculate with production of financial reserve by individual producers of sugar which could be used for assurance of subsidy export in height 1950 Kč for one t. Contemporary provision establish principle minimal prices and maximal prices.

Keywords: sugar beet, sugar, sugar industry, market regulation, agricultural ekonomy EU and Czech Republic, production quotas.

Úvod

V minulosti byla ČR leaderem evropského obchodu s cukrem, měla a má v pěstování řepy, ve výrobě cukru a zařízení cukrovarů vynikající tradici. Má optimální klimatické a půdní podmínky pro pěstování této plodiny a je schopna konkurovat světovým výrobcům za předpokladu přístupu na trh a za předpokladu dosažení stejných podmínek. Konkurenceschopnost na úseku pěstování a zpracování je řešena restrukturalizací odvětví, koncentrací výrob do menšího počtu cukrovarů (počet cukrovarů se snížil z 52 v r. 1989 na 11 v r. 1999 při zachování stejných celkových kapacit). V ČR v kampani 1999/2000 podnikalo ve výrobě cukru 5 cukrovarnických skupin, z toho 3 s majoritou zahraničního kapitálu. Zahraniční vlastníci investovali do odvětví přes 3 mld. Kč. Podstatná zlepšení nastala v agrotechnice pěstování, sklizni a svozu řepy, což dokumentují dosahované výnosy bulev i cukru.

V ČR jsou optimální bonitní podmínky pro pěstování řepy na ploše až sto tisíc hektarů. Maximálních ploch bylo docíleno v r. 1925: cca 265 tis. ha. Minimální plochy osevu byly v roce 1999 - cca 60 000 ha (1,4 % výměry zemědělské půdy v ČR - v EU činí tento podíl 1,57 %). V roce 2000 bylo nakontrahováno 61 997 ha a ke sklizni bylo připraveno 61 406 ha cukrovky. Odhaduje se, že výnosy budou srovnatelné s loňským rokem a dosáhnou 46,8 t.ha-1 při cukernatost 17,5 %.

Tabulka 1. Pěstování cukrovky a výroba cukru a melasy na území České republiky

*) předpoklad

Specifika světové výroby

Světová produkce cukru neustále roste, rámcově dosahuje na 135 mil. tun. Zhruba 70 % světové výroby cukru je vyráběno ze třtiny (zejména v zemích střední a jižní Ameriky, Asie a Afriky) a 30 % světové výroby cukru pochází z cukrovky (zejména z výroby v Evropě). Ekonomika a podmínky výroby cukru z třtiny a výroby cukru z cukrovky se značně liší (různé výnosy, rozdíly v úrovni a stabilitě ekonomiky). Především vzhledem k sociálním rozdílům není cena cukru vyráběného z řepy srovnatelná s cenou cukru vyráběného z třtiny. Rozvoj pěstování cukrovky a výroby cukru v Evropě měl, má a bude i nadále souviset s politikou jednotlivých zemí. Pro zachování výroby cukru z cukrovky a pro ochranu trhu před dovozy cukru je řada důvodů u nás i v Evropě:

· zajištění obdělávání půdy, uchování kulturního rázu krajiny,

· zachování nejvyšší bonity půdy: cukrovka je jednou z mála hlubokokořenících plodin a zajišťuje optimální agrotechnické podmínky pro následné pěstování sladovnických ječmenů,

· zajištění produkce melasy, která je základní surovinou pro výrobu lihu, droždí, kyseliny citrónové, ergosterolu, t.j. výrobků nezaměnitelných ve vztahu k dalším odvětvím zpracovatelského průmyslu (potravinářství: pekárny, likérky, octárny, kosmetika, farmaceutika, výroba alternativních energií, atd.). Z těchto důvodů je v ČR potřeba zajistit zdroje melasy v množství, které odpovídá pěstování řepy na ploše nejméně 75 000 ha.

· zajištění práce pro venkovské obyvatele.

Komodita před vstupem do EU

Na zasedání Světové cukerní rady (ISO) v květnu 1999 se jednalo o výhledu komodity ve vztahu k “Agendě 2000”. Současný systém regulace skončí v červenci r. 2001. Stávající systém v EU bude revidován, neočekávají se však zásadní změny. Byla provedena analýza současného systému, potvrdila, že zásadní změna systému regulace by způsobila zvýšení rozpočtových nákladů EU. Pro zásadní změny systému proto nejsou důvody. Radikální reforma nebude, princip intervenčních cen bude zachován. Proběhnou porady s WTO/GATT - předpokládají se drobné korekce v systému ochrany vnitřního trhu. Systém, který bude platit od srpna r. 2001, bude velmi podobný současnému systému. Bylo rozhodnuto, že bez uplatnění regulačních principů v cukerním sektoru by však, pěstování cukrovky a výroba řepného cukru zanikly, zejména z důvodu konkurence třtinového cukru produkovaného velmi levnou pracovní silou. K těmto likvidačním postupům již došlo v Bulharsku a v Rumunsku.

Zavedení regulačních principů, úspěšně působících v EU, proto uplatní i ČR. Systémy EU mají praxí ověřenou logiku a sledují princip samofinancování v komoditě, bez nároků na uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu.

První kvóty v ČR

ČR v této komoditě cukrovka - cukr přijala určitá přechodná opatření, která byla vyvolána především odkládáním přijetí zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Dne 14.3.2000 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Tímto nařízením se poprvé do trhu s cukrem v ČR zavádějí produkční kvóty jmenovitě na společnosti a cukrovary. Současně byl umožněn vstup novým subjektům. Celková kvóta podle nařízení byla stanovena na 380 000 tun cukru pro tuzemský trh a 95 000 tun pro export.

Systém kvót předpokládá samofinancovatelnost, proto nařízení počítá s tvorbou finanční rezervy jednotlivými výrobci cukru pro dotaci exportu ve výši 1 950 Kč za jednu tunu. Současně nařízení ustavuje princip minimálních cen a maximální ceny. Na návrh Ministerstva zemědělství ČR je vyhlásilo Ministerstvo financí ČR a tyto ceny byly publikovány v Cenovém věstníku č. 8/2000. Minimální cena cukrovky byla stanovena ve výši 948 Kč za jednu tunu, minimální cena cukru ve výši 16 650 Kč za jednu tunu a maximální cena cukru ve výši 16 950 Kč za jednu tunu. Mezi uvedené základní prvky nařízení patří i shromažďování informací o zásobách, výrobě, prodeji a exportu cukru za hospodářský rok 2000/2001. V neposlední řadě budou zúčastněným subjektům poskytovány ucelené informace v rozsahu jejich shromažďování.

Tato opatření jsou v činnosti jen krátkou dobu a proto je obtížné hodnotit jejich přínos. Přes řadu nedostatků při jejich naplňování se ale ukazuje výrazný přínos pro pěstitele. Především cena cukrovky kryje vynaložené náklady. Cukrovka se stala v roce 2000 opět stabilizujícím faktorem v rostlinné výrobě. Letošní regulace vytváří prostor pro rozšíření plochy pěstování cukrovky v příštím roce. Předpokladem pro rozšíření ploch je nastoupené omezení dovozu dotovaného nebo nesprávně deklarovaného cukru na tuzemský trh. Vážným nedostatkem nastolené regulace na úseku cukr - cukrovka bylo její pozdní zavedení (v době kontraktací a setí cukrovky) a neujasněné postihy za nedodržování přijatých principů a pravidel.

Zavedení regulačních systémů aplikovaných v EU vyžaduje zřízení intervenční agentury a zajištění činnosti této agentury v rozsahu vymezeném zákonem. Záměr ČR je vytvořit jednu společnou agenturu pro všechny komodity.

Vývoj cen

Zavedení intervenčních cen adekvátních s EU by znamenalo růst cen u výrobců cukru na úroveň 23 Kč /kg, t.j. ve vztahu k současným cenám, tj. růst o téměř 60 % nad současnou úroveň (16,5 Kč/kg). Takové zvýšení cen by znamenalo jistý inflační vliv a zdražení výrobků, obsahujících cukr. Přibližování cenové hladiny regulačními mechanizmy je v současnosti možné jen do úrovně celní ochrany ČR, která je výrazně nižší než v EU. Další zvyšování cen cukru lze předpokládat v souvislosti s přibližováním ekonomiky ČR ekonomice EU a s přibližováním úrovně příjmů obyvatelstva. Cena 16 650 Kč/t je minimální cenou vyhlášenou MF s platností od 1.8.2000. Tato cena byla výrazně překročena již v období 1995-96, a proto nepodmiňuje růst cen nad úroveň již dříve dosahovaných cen.

Přednosti regulace

Zvedení regulačních systémů EU v ČR sleduje zároveň také uplatnění systému samofinancování v ČR podle vzoru EU. Zavedením regulačních systémů, obvyklých v EU, nevznikne žádný nárok na subvence a jiné formy financování systému z prostředků státního rozpočtu. Přinese potřebnou stabilitu pro pěstitele a pro cukrovary. Nastolí příznivé ceny cukru na tuzemském trhu pro výrobce i odběratele.

Co nás čeká

Čeká nás jednání s WTO/GATT ve věci limitů pro subvencované vývozy (doposud platný limit pro ČR 4900 t/rok je nepřiměřeně nízký a je zjevně řádovou chybou). Ve vztahu k dříve docilovaným objemům vývozu a strategickým záměrům by tento limit měl být stanoven ve výši 95 000 tun/rok.

Základním úkolem vyjednávání s EU je pro komoditu ”CUKROVKA - CUKR” zajištění optimální výše celkové národní kvóty podle Pozičního dokumentu (505 000 tun) a množství na export ve výši min. 90 000 tun. Komise EU stanoví výši této kvóty podle průměru výroby a vývozu, dosažených zpravidla za období posledních pěti let. Nepředpokládá se, že jednou stanovená kvóta bude zásadním způsobem měněna. Proto je důležité již nyní usilovat o dosažení příznivých výsledků ve výrobě a prodeji cukru. Snižování tuzemské výroby a prodeje cukru v ČR vlivem růstu dovozů by ohrozilo pravděpodobně nenávratně do budoucna pozici výroby cukru v ČR. Záměrem je dosáhnout stability pěstování řepy na celkové ploše min. 75 000 ha a výroby bílého cukru min. 410 000 tun za rok pro tuzemskou spotřebu. Využití výroby nad tyto objemy je reálné cestou uplatnění programu BIOETANOL, tedy ve využití cukrovky k výrobě kvasného lihu a použití tohoto lihu jako zdroje obnovitelné energie ve výrobě paliv.

Nemalý úkol čeká i pěstitele. Výnosy cukru musí ve velmi krátké době dosáhnou úrovně vyspělých států EU, tedy úrovně našich velmi dobrých pěstitelů. Že je to úkol reálný dokazují výsledky některých řepných rajónů (výnosy přes 55 i 60 t. ha-1 při velmi vysoké cukernatosti a výtěžnosti). Vysokých výnosů cukrovky lze ale dosáhnou jen při intenzivní technologii a při vysoké úrovni celé rostlinné výroby.

Předpokladem je vhodný pozemek s optimálními půdními a klimatickými podmínkami (tradiční oblasti pěstování a nejlepší pozemky v podniku). V osevním sledu dodržet minimálně čtyřletý odstup od předcházející cukrovky. Vhodné jsou sledy s víceletými jetelovinami. K základním pilířům úspěšného pěstování patří kvalitní podzimní a jarní příprava půdy s minimem pracovních operací. Jejich vysoká kvalita a včasnost vytváří předpoklad pro vysokou vzcházivost osiva. Rozhodnout se pro nejvhodnější odrůdu z hlediska doby sklizně a moření osiva. Ve výběru odrůd bude pokračovat zaměření na odrůdy rezistentní cercospoře a brzy i tolerantní rizomanii. Zajistit optimální výživu, proto sledovat zásobu živin v půdě a obsah vybraných prvků v rostlině (rozbory rostlin pro přihnojení N a dohnojení mikroelementy). Včasnou jarní přípravou půdy vytvořit předpoklady pro dosažení optimální struktury porostu (90 až 100 tis. řep). Včasným a kvalitním založením porostu zajistit maximální délku vegetace pro výkonný porost. Likvidovat plevele, ale ne za každou cenu a minimalizovat působení chorob a škůdců. Základem musí být cílená ochrana porostu. Racionální sklizní a nezbytným posklizňovým ošetřením završit pěstitelský úspěch. Současná sklízecí technika umožňuje minimalizovat ztráty, sklízet kvalitní, minimálně poškozené bulvy a omezit přejezdy dopravní techniky po poli. Při optimálních kapacitních možnostech sklizňové techniky lze prodloužit dobu sklizně do listopadu, zkrátit tak dobu skladování a snížit skladovací ztráty.

Závěr (praktické doporučení)

Zavedením regulačních systémů, obvyklých v EU, nevznikne žádný nárok na subvence a jiné formy financování systému z prostředků státního rozpočtu. Přinese potřebnou stabilitu pro pěstitele a pro cukrovary. Nastolí příznivé ceny cukru na tuzemském trhu pro výrobce i odběratele.

Vysokých stabilních výnosů cukrovky lze ale dosáhnou jen při uplatnění intenzivní pěstitelské technologie a při vysoké úrovni celé rostlinné výroby a trvalé péči o půdní úrodnost.

Použitá literatura

Pulkrábek J., a kol. 2000:Několik současných pohledů na české zemědělství a řepařství. “Řepařství” sborník z konference 23. 2. 2000, s. 5-10.

Cukrovka cukr. Situační a výhledová zpráva MZe ČR - červenec 2000

Poznámka: Některé kapitoly příspěvku byly zpracovány v rámci řešení grantu NAZV ČR č. 6348 “Hospodaření podniku úzce specializovaného na cukrovku” a výzkumného záměru MSM 41200002 “Stabilizující a omezující faktory tvorby výnosu a jakosti produkce.

Kontaktní adresa

Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze, 165 21 Praha Suchdol, (02) 2438 2635, fax (02) 24382535, e-mail Pulkrabek@AF.CZU.CZ