Nemoc šílených krav nutí veterináře k tvrdším krokům

Zákaz dovozu hovězího masa z jedenácti evropských zemí podle Ministerstva zemědělství český trh neohrozí

Státní veterinární správa (SVS) včera oznámila, že v souvislosti s opatřeními, které navrhla Evropská komise, bude možná zvažovat novelizaci vyhlášky k veterinárnímu zákonu. Šéfové veterinárních správ členských zemí EU totiž v pátek souhlasili s tím, aby v Evropské unii bylo kvůli hrozbě šíření nemoci "šílených krav" zakázáno používat celé střevo hovězího dobytka. Bylo tak zařazeno na seznam "specifických rizikových materiálů" a musí být vyloučeno z potravinového řetězce stejně jako mozek, mícha a oči skotu.

Vzhledem k tomu, že veterináři tento zákaz odsouhlasili, rada ministrů zemědělství se jím dnes na svém zasedání už nechce zabývat. Jednat však bude o návrhu Evropské komise zakázat dočasně v celé Evropské unie krmení hospodářských zvířat kostními a masovými moučkami. Stálý veterinární výbor Evropské unie jej přitom v pátek neschválil. Stavějí se proti němu země, které zatím nezaznamenaly výskyt žádného případu bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), která je známá jako nemoc šílených krav, např. Švédsko, Finsko či Rakousko.

Německo však na výrok ministrů nečekalo a už od soboty zde platí všeobecný zákaz dovozu a výroby masokostní moučky, která je považována za zdroj nákazy nebezpečné nemoci. Tato moučka se rovněž nesmí používat při krmení veškerých chovných zvířat. Strach z nebezpečné nemoci je v Německu již tak velký, že politici cítí povinnost přijímat radikální opatření. Schválení zákona trvalo pouhých pět dní. Náklady na likvidaci zvířecích pozůstatků, které byly dosud využívány k výrobě moučky, si přitom vyžádají značné náklady.

V České republice se zatím může masokostní moučka přidávat do krmných směsí drůbeže a prasat. Státní veterinární správa ČR ale zdůrazňuje, že od 1. ledna počítá s více než desetinásobkem preventivních vyšetření skotu na nemoc šílených krav, než tomu bylo dosud. Podle jejího mluvčího Josefa Dubna se v případě, že budou schválena navrhovaná opatření Radou ministrů zemědělství členských zemí EU, ČR dotkne jen zmíněné zahrnutí celých střev skotu mezi rizikový materiál, který je zakázán pro používání pro lidskou spotřebu.

"U ostatních opatření nevidí veterinární správa důvod, proč by k nim z nákazového hlediska měla přistupovat," uvedl Duben. Jde o navrhovaný dočasný zákaz používání masokostních mouček v krmivech hospodářských zvířat po dobu šesti měsíců a vyloučení z potravního řetězce skotu staršího 30 měsíců, který nebyl laboratorně vyšetřen na BSE.

Hovězí maso se nesmí do ČR dovážet zatím z jedenácti zemí. Český trh to však podle Jiřího Felčárka z tiskového oddělení Ministerstva zemědělství neohrozí. Uvedl to v souvislosti s rozhodnutím Státní veterinární správy rozšířit zákaz dovozu živého skotu, hovězího masa a výrobků z něj na další země Evropské unie, ve kterých se již vyskytly u skotu případy nemoci šílených krav. Zákaz dovozu se nyní vedle Velké Británie, Švýcarska, Francie a Portugalska týká i Belgie, Dánska, Irska, Lucemburska, Nizozemska, Německa a Španělska.

"Přijatý zákaz dovozu nedostatek hovězího masa v ČR nezpůsobí a spotřeba tuzemského trhu je zabezpečená," prohlásil Felčárek. Za poslední tři roky totiž ČR vyvezla do zemí, na něž se zákaz vztahuje, téměř dvojnásobné množství masa, než ony dovezly do ČR. O vývoji ceny hovězího masa nechtěl Felčárek spekulovat. V případě, že si ČR uchová pozici země prosté BSE, by se podle něj hovězí maso mohlo stát významnější exportní komoditou než dosud. Situace na zahraničním i tuzemském trhu však záleží na reakci spotřebitelů, dodal.