Může být Holandsko pro nás vzorem?
08.08.2000 | Agris
Muže být Holandsko pro nás vzorem?
Proc objevovat neco nového, když nekde existuje fungující systém? Snadno se rekne, prevezmeme jej, ale uvést tuto úvahu do praxe prakticky nelze. Situace v každé zemi se vyvíjela jinak, jiné jsou kompetence státních orgánu a jsou i jinak rozdeleny. Proto také EU nepredepisuje svým clenum, ani kandidátským zemím, jak mají dosáhnout žádoucí úcinnosti svých zákonu a opatrení. Týká se to samozrejme problematiky zemedelské i veterinární.
Holandské zemedelství bylo už v minulosti chápáno "ostatní Evropou" jako vzorové. Tradice uplatnování standardu na kvalitu mléka a sýru sahá až do roku 1723, kdy byl vydán Edikt postihující falšování mléka a sýru.
Jak rekl Josef Holejšovský, šéf Státní veterinární správy CR, který situaci v Holandsku minulý mesíc studoval, existují mezi veškerými zemedelskými a veterinárními organizacemi prímé a úcinné zpetné vazby. V cem spocívají? Napríklad v tom, že v soucasných trech veterinárních ústavech (soukromých akciových spolecnostech) mají podíl jak ti, co vyrábejí, tak i zpracovatelé, a oni rozhodují o tom, co pro ne má nebo nemá význam. Techto ústavu bylo ješte pred nekolika lety 12, stav se snižoval pres 8 na dnešní 3 a do dvou let zbude jediný.
Obdobným zpusobem je rešena kontrola kvality živocišných produktu, napríklad pro mléko a mlécné produkty existuje jediná kontrolní laborator. Podobne i pro ostatní komodity.
Pozoruhodná je jednotná péce venovaná výuce žáku a studentu zemedelských a veterinárních oboru. Takové výcvikové centrum, které slouží celé zemi, leží v severním Nizozemí v Oenkerku. Výuka, u nás bychom rekli praxe nebo odborný výcvik, probíhá podle studijních oboru po dobu 6 týdnu až 6 mesícu a postihuje hospodarení, chovy, mlécnou a masnou produkci, management apod. Heslem je "Ucit se delat".
Racionalita ve všem konání je, podle Josefa Holejšovského, Holandanum zrejme vlastní. Napríklad mléko se vyšetruje v jednom míste, existuje systém, kdy jsou denne odebírány vzorky mléka, nikdo z farmáru neví, kdy zrovna on bude kontrolován, ponevadž výber a cetnost jsou rízeny automaticky a nahodile pocítacem. Jedna stáj tak muže být vyšetrena treba i jen nekolikrát za mesíc. Zde nepatrí k národnímu zvyku všechno obcházet.
Zajímavé je také, že se nevedou diskuse o tom, která veterinární opatrení má hradit stát. Ozdravný program u stád si hradí chovatelé sami, avšak monitoring a z toho vyplývající potvrzování o chovu prostém nákaz platí stát. To je motivující.
Holandsko je co do velikosti i poctu obyvatel a do jisté míry i tradicemi srovnatelné s naší republikou, proto jsou tamejší zkušenosti pro nás cenné.
Josef Duben, tiskový mluvcí SVS CR
Další články v kategorii Potravinářství
- Peněženku moc nešetří, čas ale ano. Češi cukroví čím dál víc kupují (22.12.2025)
- Předvánoční víkend někteří věnují uzení masa (22.12.2025)
- Rybáři rozvážejí ze sádek v Chropyni desítky tun kaprů pro vánoční trh (22.12.2025)
- Mléčné výrobky snižují riziko demence. Vědci sestavili seznam vhodných produktů (22.12.2025)
- Pivovar Strakonice loni prodal přes 49.000 hektolitrů piva, meziročně více (22.12.2025)
- Dovoz potravin bude rekordní, schodek stoupne na 55 miliard, odhaduje svaz (22.12.2025)
- Provozovateli jatek v Holešově meziročně vzrostl čistý zisk a také tržby (20.12.2025)
- Státní veterinární správa začala ode dneška kontrolovat prodeje živých kaprů (19.12.2025)
- Zdražování kávy nekončí. Zákazníci mění návyky, volí levnější varianty (19.12.2025)
- Drahé vánoční kolekce už zlevňují (18.12.2025)

Tweet



