MLÉKO listopad 1998 - zpráva MZe ČR 1. část (zkráceno)

30.11.1998 | MZe ČR

Situacní a výhledová zpráva

MLÉKO

(1. cást)

listopad 1998

Odbor marketingu a komodit

Odpovedné odborné redaktorky:

Ing. Marie Hrubá MZe CR

Ing. Zdenka Veselá MZe CR

Reditel odboru: Ing. Jan Pellar MZe CR

Zdroje informací, zpracovatelé podkladu:

ABARE (The Australian Bureau of Agricultural and Resource Economics) - Australský úrad zemedelské ekonomiky a zdroju

Agra Europe

Agrarwirtschaft

Ceská zemedelská univerzita, Praha

Ceský statistický úrad, Praha

East Europe Agriculture and Food

Evropská komise

FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) - Organizace OSN pro výživu a zemedelství)

Generální reditelství cel, Praha

Meat and Livestock Comission

Ministerstvo financí Ceské republiky

Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

NB. London Office

OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Reuters News Service

Státní fond tržní regulace v zemedelství, Praha

USDA (U. S. Department of Agriculture) - Ministerstvo zemedelství USA

Výzkumný ústav zemedelské ekonomiky, Praha

WTO (World Trade Organisation) - Svetová obchodní organizace

ZMP (Zentrale Markt und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH) - Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

Predkládaná situacní a výhledová zpráva navazuje na zprávu, která byla vydána v cervenci 1998. Použité údaje jsou zpracovány podle informací dostupných ke konci mesíce ríjna 1998. Situacní a výhledové zprávy jsou pro všechny podnikatelské subjekty k dispozici na územních odborech MZe CR, na okresních pracovištích Agrární komory a v budove Ministerstva zemedelství CR. Situacní a výhledová zpráva je také vydávána jako príloha periodika Zemedelské listy a na informacní síti Agronet. Souhrn situacní a výhledové zprávy je také k dispozici na síti Internet, na adrese: http://www.mze.cz/datové informace.

OBSAH

Úvod

Souhrn

Zásahy státu

Situace na svetových trzích

Produkce mléka v CR

ÚVOD

Jednou z nejsložitejších oblastí celého agrárního sektoru u nás i ve svete je odvetví skotu. Rada zemí si je plne vedoma nezastupitelného významu chovu skotu v rámci celé struktury zemedelství a jeho všestranných funkcí. Predevším zeme EU venují prednostní pozornost souboru regulacních a kompenzacních opatrení zamerených na udržení urcité rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po produktech skotu, vcetne zajištení odbytu v zahranicí s cílem stabilizovat chov skotu jako základ existence farmáru.

Chov krav v Ceské republice prochází od zacátku 90. let výraznými strukturálními i organizacními zmenami. Vlivem významného poklesu domácí spotreby mléka a mlékárenských výrobku vcetne hovezího masa, neuspokojivých ekonomických výsledku z produkce skotu se výrazne snížil pocetní stav krav od roku 1989 do roku 1998 o 52 %. V této souvislosti se silne omezila produkce hovezího masa a mléka.

Každé dnešní rozhodnutí musí brát v potaz nejen soucasnou situaci na trhu, koupeschopnost obyvatel, ale predevším budoucí podmínky a vývoj. Na to je treba se systematicky pripravovat, nebot ekonomická recese jednoho dne skoncí i v Ceské republice. Je nutné už dnes, v dobe globální krize u odbytu produkce, co nejúcelneji smerovat státní prostredky na zvyšování kvality produkce a snižování nákladu. Ve strednedobém horizontu se ocekává i u domácí spotreby její postupný rust, predevším u cerstvých mlécných výrobku a sýru. Otázkou bude, zda na jejich produkci budeme mít dostatek suroviny.

SOUHRN

Dosažený objem produkce i dodávek mléka na zpracování za tri ctvrtletí 1998 ukazuje zastavení dalších propadu produkce na rozdíl od vývoje v roce 1997. Pozitivním faktorem, který stabilizoval objemy produkce a dodávek i pres snížení pocetních stavu dojnic, bylo zmírnení ztrátovosti produkce, dále dobrá krmivová základna. Podpurne zde pusobil i faktor stabilního odbytu domácí produkce u rady výrobku na trzích v CR i v zahranicí. V roce 1998 za sledované období se podstatne zpomalil pokles pocetních stavu dojnic oproti roku 1997, progresivne se zvýšila jejich dojivost vcetne dalšího zvýšení kvality syrového kravského mléka.

Produkce mléka za období 1. - 3. ctvrtletí 1998 dosáhla objemu 2 068 mil. litru a byla jen o 13 mil. nižší než ve srovnatelném období roku 1997. Predpokládá se, že za rok 1998 dosáhne produkce mléka objemu necelých 2 700 mil. litru, tzn. pokles do 1 % pri porovnání s rokem 1997. Prumerná denní dojivost za tri ctvrtletí 1998 se zvýšila o 10,7 % oproti stejnému období 1997 a dosáhla úrovne 13,40 l na dojnici. Pri udržení soucasného vývoje se ocekává prumerná rocní dojivost za rok 1998 cca 4 800 l na dojnici. Prodej mléka zpracovatelským a obchodním organizacím, vcetne prodeje prímým spotrebitelum, za 9 mesícu t.r. byl dokonce o 16,3 mil. l vyšší než loni (index 100,9) a dosáhl objemu 1 879 mil. l mléka. Letošní príznivejší výsledky byly dosaženy i dalším rustem tržnosti na 90,9 %.

Mlékárenský prumysl nakoupil a zpracoval v prubehu trí ctvrtletí 1998 celkem 869 mil. litru mléka, tj. o témer 40 mil. litru více než loni. Podle vývoje výroby mlékárenských výrobku se v roce 1998 dále zvýšila za období leden - zárí oproti 1997 výroba sýru, predevším prírodních vlivem vyššího odbytu na domácím i zahranicním trhu. Rovnež mírný rust vykazuje i produkce smetan, tvarohu, smetanových krému v dusledku stabilní domácí poptávky. Celková výroba konzumních mlék v roce 1998 se stabilizovala na úrovni minulého roku, z toho výroba pasterovaných mlék dále klesá a prudce se zvyšuje výroba trvanlivých mlék. Výroba másla za 9 mesícu t.r. se zvýšila o 1,7 tis. tun oproti roku 1997 následkem zvýšeného nákupu syrového mléka a postupným snižováním prumerné tucnosti konzumních výrobku. Naproti tomu se v letošním roce mírne snížila výroba jogurtu a ostatních zakysaných mlécných výrobku a sušeného odstredeného mléka.

Omezené financní prostredky na subvencované vývozy ve 4. ctvrtletí 1998 vcetne úrovne cen na zahranicních trzích zhoršují financní situaci v mlékárenském prumyslu. Postupne narustají zásoby mlékárenských výrobku u jednotlivých zpracovatelu. Celkové zásoby sušených mlék k 31.10.1998 byly 3 652 tun, loni 1 703 tun, zásoby másla k 31.10.1998 byly 4 739 tun, loni 1 375 tun. Rovnež i ze strany obchodních organizací se zvyšuje tlak na snížení obchodních cen mlékárenských výrobku. Prímým dopadem uvedených skutecností je snaha snížit nákupní ceny mléka. V mesíci ríjnu již poklesly nákupní ceny za mléko celkem z 7,94 Kc/l v zárí na 7,78 Kc/l v ríjnu 1998. Nepríznivé exportní možnosti mají souvislost s asijskou a ruskou finacní krizí, nebot uvedené zeme jsou významnými importéry výrobku z mléka, což ovlivnuje svetové ceny. Ceny SOM jsou od zacátku roku 1998 pod úrovní roku 1997 a jejich výše se v ríjnu 1998 propadla až na 1 250 - 1 400 USD/t (ceny v ríjnu 1997 byly 1 650 - 1 680 USD/t). Ceny másla v první polovine roku 1998 byly sice vyšší než v predchozím roce, ale od konce zárí se zacínají snižovat vlivem situace v Rusku, nebot jeho dovozy se témer zastavily. Rusko patrí mezi nezanedbatelné importéry másla a dalších výrobku z mléka. Celkový dovoz zemedelského potravinárského zboží do Ruska v roce 1997 cinil 12,7 biliónu USD, z toho import mléka a mlékárenských výrobku predstavoval 5 %, maso a masné produkty 19 %. V roce 1997 bylo dovezeno do Ruska 234,4 tis. tun jogurtu, nejvíce z Nemecka (65 %), dále z Estonska (12 %), Finska, Litvy a Francie. Import másla do Ruska (1997) cinil 169,7 tis. tun (269,1 mil. USD), hlavne z Nového Zélandu (55 %), dále Nizozemska, Irska, Finska, Austrálie (5 - 10 %). Import sýru cinil v roce 1997 209,6 tis. tun (164,8 mil. USD), z toho 27 % bylo dovezeno z Nemecka a Nového Zélandu, dále z Finska (10%),Polska(8%) a Nizozemska (6 %).

Je tedy pravdepodobné, že ceny másla ve 4. ctvrtletí 1998 nedosáhnou úrovne predchozího roku, kdy se zvýšily až na 2 350 USD/t. Rovnež EU se snaží o stimulaci svého exportu, nebot vlivem zastavení importu do Ruska v zemích EU se zvyšují zásoby. V ríjnu a v listopadu 1998 EU zvýšila exportní subvence (refundace) u rady svých výrobku.

Celková tržní spotreba u mléka a mlécných výrobku za 9 mesícu t.r. i pres citelnejší rust spotrebitelských cen se stabilizovala na úrovni minulého roku s diferenciací podle základních druhu výrobku. I pres tuto skutecnost zustává domácí spotreba v CR hluboko pod prumerem zemí EU. Spotreba másla dále klesá, uvedený trend je dlouhodobého charakteru.

Za 9 mesícu t.r. bylo vyvezeno mléka a mlécných výrobku (po prepoctu na mléko) 514 mil. litru a 19,2 tis. tun másla. Hodnota vývozu cinila 4,5 mld. Kc. Dovoz mléka a mlécných výrobku za 9 mesícu t.r. (po prepoctu) cinil 74,5 mil. litru a 777 tun másla. Hodnota dovozu byla 1,04 mld. Kc. Pri porovnání se stejným obdobím roku 1997 se v letošním roce zvýšila hodnota vývozu o 443,5 mil. Kc a hodnota dovozu o 81 mil. Kc.

ZÁSAHY STÁTU

1. Regulace trhu mléka prostrednictvím SFTR.

2. Celní opatrení uplatnovaná pro rok 1998.

3. Licencní politika podle vyhlášky FMZO c. 560/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu Ministerstva prumyslu a obchodu Ceské republiky.

1. Regulace trhu mléka prostrednictvím SFTR v roce 1998

Regulace trhu mléka je v letošním roce provádena obdobným zpusobem jako v minulých letech, tzn., že máslo je posuzováno opet samostatne a subvence je vyplácena zálohovým zpusobem, pricemž pri urcení výše této subvence je cena mléka kalkulována v úrovni minimální (garantované) ceny mléka, tedy za 7,50 Kc/l. Ostatní mlékárenské výrobky podléhají výberovému rízení, kde hlavním kritériem je výše subvence, prepoctená na 1 000 litru mléka o tucnosti 3,6 %.

Oproti roku 1997 objem mléka, který bude v letošním roce zarazen do regulace trhu, bude výrazne vyšší. Lze ocekávat, že celkový prebytek mléka se muže priblížit hranici 700 mil. litru.

Dalším faktorem, který významným zpusobem ovlivnil rozsah regulacních zásahu SFTR na trhu mléka, je vývoj vývozních cen hlavních komodit, tedy másla a sušených mlék. Od pocátku roku je možno evidovat stále pokracující snižování cen techto výrobku na svetovém trhu, což samozrejme výrazne ovlivnilo i ceny možného vývozu tuzemských exportéru a zvýšilo tím znacne nárok na vývozní subvenci, predevším u másla. Také výsledky smenného kurzu koruny vuci ostatním menám nepusobily - oproti puvodním predpokladum - príliš proexportne a celá situace vyvrcholila znacne komplikovanými vztahy na trhu mléka ve

4. ctvrtletí 1998.

Množství subvencovaných vývozu mlékárenských výrobku v roce 1998

Výrobek (tuny) 1. Ctvrtletí 2. Ctvrtletí 3. Ctvrtletí 4. ctvrtletí

(skutecnost) (skutecnost) (skutecnost) (smlouvy)

Máslo 3 859 6 896 8 045 5 240

Sušená mléka 3 308 5 533 5 572 3 660

Zahuštená mléka 518 513 770 2 100

Sýry 3 308 4 316 3 948 2 425

Pramen: SFTR

Rada SFTR dne 27.11.1998 schválila návrh minimální (garantované) ceny mléka I. trídy jakosti pri tucnosti 3,6 % ve výši 7,80 Kc/l na rok 1999. V roce 1998 byla minimální (garantovaná) cena za mléko I. trídy jakosti pri tucnosti 3,6 % 7,50 Kc/l.

3. Licencní politika

Licencní politika CR se rídí vyhláškou c. 56/1998 Sb. Ministerstva prumyslu a obchodu, kterou se mení vyhláška Federálního ministerstva zahranicního obchodu c. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání licencního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znení vyhlášek Ministerstva prumyslu a obchodu c. 130/1993 Sb., c. 88/1994 Sb., c. 175/1994 Sb., c. 192/1995 Sb. a c. 156/1996 Sb., která vstoupila v platnost 1. 4. 1998.

Žádosti o licence se predkládají Licencní správe pri Ministerstvu prumyslu a obchodu Ceské republiky. Licencí se rozumí úrední povolení k dovozu nebo vývozu stanovených druhu zboží dle uvedené vyhlášky MPO. Licencní politika respektuje závazky WTO. Automatické licence (podléhající licencnímu rízení pri dovozu bez množstevního omezení) se u komodity mléko a mlékárenské výrobky týkají sýru.

Seznam zboží podléhající licencnímu rízení pri dovozu - automatické licence

Položka celního sazebníku Název zboží Merná jednotka

0406 Sýry (bez tvarohu) tuna

Seznam zboží podléhajícího licencnímu rízení pri vývozu se stanoveným množstevním omezením pro rok 1998

Položka cel. Název zboží Rocní množství Cerpání Cerpání

sazebníku limit licence k 10.11.1998 licence k 10.11.1998

(tuny) (tuny) (%)

0402 Sušené a konden. mléko 50 000 44 195 88,39

Maximální rocní množství vývozu 50 000 tun sušeného a kondenzovaného mléka vychází z podkladu bilance pro hospodárský rok 1998. Tento limit není pevný a lze jej po vzájemné dohode mezi Licencní správou a Ministerstvem zemedelství upravovat.

SITUACE NA SVETOVÝCH TRZÍCH

Mléko ve svete

Svetová produkce kravského mléka v roce 1998 podle odhadu USDA, který byl uverejnen ke konci cervence, se dále zvýší. Produkce kravského mléka ve 33 vybraných zemích, které se na svetové produkce podílejí 80 %, bude o 0,7 % vyšší a dosáhne 384,3 mil. tun.

Velmi dynamicky se rozvíjí produkce kravského mléka v jihoamerických a asijských zemích. V Brazílii se predpokládá mezirocní rust výroby v roce 1998 o 5,8 % na 21,8 mil. tun, v Cíne o 5,3 % na 7 mil. tun a v Indii o 2,9 % na 35,5 mil. tun. Výroba mléka v USA se zvýší o 0,9 % na 71,7 mil. tun.

Produkce mléka v EU se odhaduje na 121 mil. tun, tzn. mírný pokles o 0,3 % oproti roku 1997. Výroba v Rusku by se mela stabilizovat na 33 mil. tunách (v tomto odhadu není zohlednen možný vliv ruské financní krize). Na Ukrajine se ocekává v roce 1998 11% pokles produkce na 13 mil. tun. Produkce mléka v Polsku se od roku 1996 opet zvyšuje a v roce 1998 se ocekává rust o 1,8 % na 11,8 mil. tun.

Produkce na Novém Zélandu se v roce 1997/98 (cerven/kveten) zvýšila v dusledku sucha jen o 1,2 % na 11,6 mil. tun, v porovnání s prumerným 10 % rustem v predchozích dvou letech. Konecná cena za mléko, kterou zemedelcum platí NZDB (New Zealand Dairy Board), se v roce 1997/98 snížila v dusledku dosahovaných nižších cen mlékárenských výrobku na mezinárodním trhu o 6 % na 3,00 NZD/kg mlécné sušiny. V roce 1998/99 se ocekává zvýšení cen o 5 - 10 %. Australská produkce zaznamenala v roce 1997/98 (cervenec/cerven) rust o 3,2 % na 9,6 mil. tun. Vzhledem k rozšírení stavu dojnic o více než 5 % se predpokládá v této zemi s citelným zvýšením produkce.

Celkové stavy dojnic se ve vybraných zemích sníží v roce 1998 jen o 0,1 % na 132 233 tis. ks. Od roku 1993 klesly o 2,3 %, tj. o 3,1 mil. ks. Výraznejší zvýšení stavu dojnic v roce 1998 se ocekává (dle USDA) zejména v Austrálii (o 5,1 % na 1 981 tis. ks), v Argentine (o 4,2 % na 2,5 mil. ks) a v Indii (o 2,9 % na 35 mil. ks). Stavy dojnic v EU by se mely snížit o 1,7 % na 21314 tis. ks. Snižování bude pokracovat i v Rusku (o 4,3 % na 15,5 mil. ks), na Ukrajine (o 6,3 % na 6,7 mil. ks) a v Rumunsku (o 2,3 % na 1,7 mil. ks).

Vývoj stavu dojnic ve vybraných zemích (tis. ks)

Region / zeme 1993 1994 1995 1996 1997 1) 1998 2)

Severní Amerika 17 292 17 204 17 142 17 038 17 011 17 017

Kanada 1 223 1 224 1 244 1 237 1 253 1 242

Mexiko 6 480 6 480 6 440 6 440 6 500 6 600

USA 9 589 9 500 9 458 9 361 9 258 9 175

Jižní Amerika 22 253 21 813 21 860 21 281 21 520 21 735

Argentina 2 200 2 300 2 350 2 300 2 400 2 500

Brazílie 18 000 17 500 17 500 17 100 17 220 17 300

Chile 740 760 770 720 725 730

Peru 553 563 580 553 575 600

Venezuela 760 690 660 608 600 605

EU 22 849 22 639 22 434 21 940 21 688 21 314

Rakousko 818 804 747 698 689 668

Belgie / Lucembur. 792 754 720 682 660 645

Dánsko 708 699 703 712 670 665

Finsko 423 415 413 399 393 390

Francie 4 674 4 615 4754 4 672 4 562 4 453

Nemecko 5 365 5 301 5 273 5 229 5 195 5 091

Recko 233 230 210 205 200 198

Irsko 1 262 1 274 1 269 1 267 1 272 1 268

Itálie 2 317 2 287 2 167 2 100 2 100 2 050

Nizozemí 1 747 1 698 1 709 1 664 1 660 1 650

Portugalsko 381 375 368 366 364 362

Španelsko 1 360 1 379 1 351 1 350 1 300 1 300

Švédsko 490 490 482 466 473 454

UK 2 279 2 318 2 268 2 130 2 150 2 120

Západní Evropa

Švýcarsko 753 761 759 752 742 740

Východní Evropa 5 641 5 646 5 493 5 218 5 290 5 300

Polsko 4 111 3 866 3 715 3 442 3 550 3 600

Rumunsko 1 530 1 780 1 778 1 776 1 740 1 700

Bývalé zeme SSSR 28 300 27 878 26 218 24 950 23 350 22 200

Rusko 20 243 19 800 18 400 17 450 16 200 15 500

Ukrajina 8 057 8 078 7 818 7 500 7 150 6 700

Asie 33 799 34 437 36 172 37 087 37 632 38 676

Indie 3) 31 000 31 500 33 000 33 500 34 000 35 000

Cína 1 715 1 885 2 138 2 552 2 600 2 650

Japonsko 1 084 1 052 1 034 1 035 1 032 1 026

Oceánie 4 483 4 570 4 780 4 975 5 144 5 251

Nový Zéland 4) 2 723 2 808 2 994 3 153 3 260 3 270

Austrálie 5) 1 760 1 762 1 786 1 822 1 884 1 981

Celkem 135 370 134 948 134 858 133 241 132 377 132 233

Pramen: USDA, cervenec 1998,

Pozn.:1) odhad, 2) výhled, 3) zacátek 1. dubna hodnoceného roku, 4) konec 31. kvetna hodnoceného roku, 5) konec 30. cervna hodnoceného roku

Produkce mléka ve vybraných zemích (tis. tun)

Region / zeme 1993 1994 1995 1996 1997 1) 1998 2)

Severní Amerika 83 437 84 998 85 819 85 447 86 985 87 850

Kanada 7 500 7 750 7 920 7 890 8 100 8 200

Mexiko 7 634 7 547 7 399 7 586 7 850 8 000

USA 68 303 69 701 70 500 69 971 71 035 71 650

Jižní Amerika 27 635 28 300 30 745 32 292 33 885 35 820

Argentina 7 400 7 800 8 500 8 900 9 200 9 700

Brazílie 16 250 16 700 18 375 19 480 20 600 21 800

Chile 1 700 1 800 1 905 1 982 2 140 2 270

Peru 630 641 665 730 795 870

Venezuela 1 655 1 359 1 300 1 200 1 150 1 180

EU 120 282 120 530 121 703 121 408 121 292 120 982

Rakousko 3 237 3 245 3 116 3 004 3 090 3 040

Belgie / Lucembur. 3 612 3 607 3 645 3 655 3 645 3 600

Dánsko 4 661 4 641 4 673 4 695 4 633 4 625

Finsko 2 494 2 510 2 473 2 431 2 460 2 480

Francie 25 049 25 322 25 413 25 083 24 957 24 700

Nemecko 28 080 27 866 28 621 28 776 28 700 28 700

Recko 752 750 690 685 680 680

Irsko 5 529 5 598 5 655 5 677 5 614 5 634

Itálie 10 400 10 365 10 500 10 800 10 600 10 500

Nizozemí 10 953 10 964 11 294 11 013 11 100 11 400

Portugalsko 1 453 1 485 1 680 1 730 1 780 1 770

Španelsko 6 130 5 900 6 000 5 900 5 900 5 900

Švédsko 3 287 3 357 3 243 3 319 3 303 3 303

UK 14 645 14 920 14 700 14 640 14 830 14 650

Západní Evropa

Švýcarsko 3 885 3 910 3 936 3 856 3 840 3 840

Východní Evropa 17 235 17 037 17 305 17 178 17 380 17 500

Polsko 12 650 11 822 11 420 11 690 11 980 12 200

Rumunsko 4 585 5 215 5 885 5 488 5 400 5 300

Bývalé zeme SSSR 64 677 60 938 56 481 51 700 47 600 46 000

Rusko 46 300 42 800 39 300 35 700 33 000 33 000

Ukrajina 18 377 18 138 17 181 16 000 14 600 13 000

Asie 44 217 44 676 46 646 48 453 49 792 51 070

Indie 3) 30 600 31 000 32 500 33 500 34 500 35 500

Cína 4 990 5 288 5 764 6 296 6 650 7 000

Japonsko 8 627 8 388 8 382 8 657 8 642 8 570

Oceánie 16 265 18 019 18 117 19 362 20 807 21 249

Nový Zéland 4) 8 735 9 719 9 684 10 405 11 500 11 640

Austrálie 5) 7 530 8 300 8 433 8 957 9 307 9 609

Celkem 377 633 378 408 380 752 379 696 381 581 384 311

Pramen: USDA, cervenec 1998,

Pozn.: 1) odhad, 2) výhled, 3) zacátek 1. dubna hodnoceného roku, 4) konec 31. kvetna hodnoceného roku, 5) konec 30. cervna hodnoceného roku

Produkce a spotreba ve vybraných zemích (tis. tun)

Zeme Sýry Máslo Konzumní

mléka

Produkce Spotreba Produkce Spotreba Spotreba

1997 1) 1998 2) 1997 1) 1998 2) 1997 1) 1998 2) 1997 1) 1998 2) 1997 1) 1998 2)

Kanada 329 330 322 324 89 90 79 80 2 820 2 820

Mexiko 112 115 138 145 15 15 35 36 3 553 3 600

USA 3 345 3 460 3 451 3 563 522 505 506 506 26 944 26 800

Argentina 405 420 384 392 56 65 46 48 2 180 2 220

Brazilie 405 425 430 442 72 74 80 81 12 100 12 800

Chile - - - - - - - - 420 428

Venezuela 70 70 71 75 - - - - 172 172

Peru - - - - - - - - 520 562

Rakousko 84 85 96 102 42 42 41 41 1 252 1 252

Bel./Lucem. 65 66 130 131 85 85 58 56 695 690

Dánsko 290 287 85 85 50 49 30 30 571 568;

Finsko 79 80 75 74 50 54 32 30 745 730

Francie 1 645 1 670 1 323 1 345 466 470 532 525 4 000 4 000

Nemecko 988 1 001 996 1 013 462 443 578 580 5 700 5 700

Recko 190 190 250 250 5 5 13 13 860 860

Irsko 89 92 21 22 148 143 14 15 676 677

Itálie 945 945 1 140 1 140 81 81 100 100 3 715 3 615

Nizozemí 700 702 232 234 134 136 60 58 1 791 1 800

Portugalsko 72 71 79 79 23 22 17 16 636 641

Španelsko 161 162 225 226 20 20 16 16 4 280 4 285

Švédsko 115 115 142 142 33 33 13 12 1 407 1 400

UK 381 380 570 600 139 138 175 174 6 975 6 958

Švýcarsko 140 140 113 112 40 42 44 45 698 700

Polsko 145 150 133 136 176 180 169 171 5 644 5 630

Rumunsko 95 94 95 95 12 11 14 15 3 790 3 660

Rusko 150 170 344 386 250 250 510 525 14 000 14 000

Ukrajina 45 40 46 39 120 110 55 55 2 800 2 600

Egypt 340 350 354 363 8 8 58 60 - -

Japonsko 34 34 205 210 87 86 90 89 5 156 5 095

Indie 3) - - - - 1 470 1 540 1 473 1 548 32 000 33 000

Cína - - - - - - - - 4 143 4 495

Austrálie 4) 290 300 202 199 154 160 54 51 1 988 1 978

N. Zéland 5) 240 255 33 35 320 314 30 30 400 400

Celkem 11 949 12 199 1 685 11 959 5 129 5 171 4 922 5 006 152 631 154 136

Pramen: USDA, cervenec 1998, Pozn: 1) odhad, 2) prognóza, 3) zacátek 1. dubna hodnoceného roku, 4) konec 30. cervna hodnoceného roku, 5) konec 31. kvetna hodnoceného roku

Svetová produkce mléka (kravského, buvolího, ovcího, kozího a velbloudího) se rocne pohybuje kolem 540 miliónu tun. Produkce sice stoupá, ale v príštích letech by mel být její rust nižší než prírustek obyvatel. Zhruba 93 % mezinárodního obchodu s mlékárenskými výrobky pripadá v soucasné dobe na EU a Oceánii. Témer 60 % celkové produkce mléka se prumyslove dále zpracovává. Mezi jednotlivými zememi existují znacné rozdíly. Zatímco v Indii, druhé nejlidnatejší zemi na svete, se prumyslove zpracovává jen desetina produkce, v USA 98 % produkce.

Svetová spotreba mlékárenských výrobku na osobu ciní v prumeru 90 kg (mlécný ekvivalent) za rok. Rozdíly mezi státy jsou veliké, od 300 kg v Západní Evrope po 10 kg v Cíne. EU a USA spotrebují témer 30 % z celkové produkce mléka, pricemž se podílejí na celkovém poctu obyvatel méne než 10 %.

Politika EU v mlékarském odvetví bude pro mezinárodní trh rozhodující. Její zmeny ovlivní objem produkce mléka, rozhodování o restrukturalizaci mlécných farem, mezinárodní obchod mlékárenskými výrobky a portfólia spolecností v mlékárenském prumyslu. Soucasná dohoda UK GATT vyvíjí na EU tlak na liberalizaci obchodu a príští jednání WTO tento tlak ješte zvýší. Význam politiky EU v odvetví mléka pro udržení vysokých cen na mezinárodním trhu plyne z jejího nejvetšího podílu na trhu. Konkurence vývozcu z Austrálie a Nového Zélandu však nutí EU zamerovat se více na svuj domácí trh. Zatímco se podíl EU na svetovém trhu v posledních letech snížil, obchod mezi clenskými státy EU stoupl. Pres vážné problémy. které EU má, je stále nejvýznamnejším producentem, zpracovatelem, obchodníkem a významným faktorem, který ovlivnuje politiku jednotlivých zemí v odvetví mléka, liberalizaci obchodu a globální konkurenci. Rust vnitrního obchodu EU byl zpusoben zvýšením obchodu mlécných výrobku s vyšší pridanou hodnotou. Vnitrní trh EU zustává pro výrobce atraktivní vzhledem ke své velikosti, vysoké kupní síle spotrebitelu a poptávce po cerstvých mlécných výrobcích, " funkcních potravinách" (obohacené vitamíny, vápníkem nebo živými bakteriemi) a výrobcích upravených pro rychlé obcerstvení. Producenti EU budou mít také prospech z ekonomického zotavení v zemích SVE, nebot jejich vhodná geografická poloha jim poskytuje výhodu pri budování vztahu s obchodníky a místními producenty mléka. Tato forma rozvoje rozširuje sice možnosti odbytu, soucasne ale vytvárí tlak na politiku EU v odvetví mléka a na její rozpocet.

Ocekává se snížení podílu EU na svetové produkci mlékárenských výrobku, pokud jde o objem, ne však hodnotove. Mlékárny v EU se pravdepodobne zamerí na zpracování výrobku s vyšší pridanou hodnotou. Tento posun bude stimulován moderními technologiemi, vyspelým vnitrním trhem a ekonomickou silou jednotlivých spolecností (studie Rabobank International). Produkce výrobku s nižší pridanou hodnotou bude prenechána zpracovatelum v mimoevropských zemích. I když jsou Austrálie a Nový Zéland vážnými konkurenty pro EU, žádná z nich by pravdepodobne nemela dostatek kapacity k zaplnení významnejší mezery na mezinárodním trhu v prípade, že by EU radikálne reformovala svou politiku a snížila ceny na svetovou úroven.

Mlékárny v Austrálii a na Novém Zélandu mají vážné problémy s extrémní sezónností v dodávkách mléka, což vede k velkým ztrátám z nepravidelného a nedostatecného vytežování zpracovatelských kapacit a omezení sortimentu výrobku. Je také obtížné uplatnit velký objem produkce v sezónních špickách na mezinárodním trhu za dobrou cenu. Náklady na skladování produkce snižují zisky a oslabují konkurenceschopnost zpracovatelu.

Ve strednedobém horizontu se ocekává, že poptávka po mlékárenských výrobcích na mezinárodním trhu poroste rychleji než produkce pokud bude výroba v EU limitována soucasnou politikou. Produkce bude stoupat v Austrálii, na Novém Zélandu, v USA, Mexiku, Argentine, Indii a v Cíne, ne však v EU. Mezi faktory, které by v budoucnu mohly omezovat rust produkce, patrí ruzná enviromentální opatrení. Stoupající populace, ekonomický rust

v méne rozvinutých zemích a pokracující urbanizace budou hlavní faktory stimulující poptávku po mlékárenských výrobcích. Svetová spotreba by se mela do roku 2005 (Rabobank Internetional) zvyšovat rocne o 1 - 2 %. V zemích s vyššími príjmy zaznamená spotreba jen okrajové prírustky. Nejvetší rust se predpokládá v asijských a latinskoamerických zemích se stredními a nižšími príjmy. Rozvoj strední vrstvy obyvatel v techto zemích bude hrát významnou úlohu v posunu poptávky a rozvoji trhu s mlécnými výrobky s vyšší pridanou hodnotou. Ekonomické podmínky neumožní do roku 2005 rust poptávky na Stredním východe a v Africe. V zemích SVE se ocekává obrat od poklesu spotreby k jejímu rustu. Na konci století bude více než polovina svetové populace žít ve mestech. Poptávka by se mela zvyšovat po všech mlékárenských výrobcích s výjimkou sušeného odtucneného mléka (SOM) a kondenzovaného mléka. Spotreba tekutého mléka, zejména výrobku UHT (ošetrení vysokou teplotou pro zvýšení trvanlivosti), se bude zvyšovat v Latinské Americe, Asii a zemích SVE a spotreba cerstvých výrobku ve všech cástech sveta, kde je k dispozici chladírenské zarízení. V dusledku velkého rozvoje rychlého obcerstvení a italské kuchyne, zejména v zemích s vysokou mírou ekonomického rustu, bude stoupat spotreba sýru.

Svetová spotreba mlékárenských výrobku a její ocekávaný rust do roku 2005

Výrobky Objem v mil. t Mezirocní zmena v %

1995 1991 - 1995 1996 - 2005

Max. Min.

Tekutá mléka 1) 150,0 1,5 3,0 2,0

Cerstvé mlécné výrobky 15,0 3,6 5,0 4,0

Sýry 14,0 1,6 3,0 2,0

Máslo 2) 4,5 -2,7 1,0 0

SOM 3,5 -1,4 0,0 -1,0

SPM 2,0 3,2 3,0 2,0

Kondenzovaná mléka 2,0 -0,5 0,0 -0,5

Pramen: Agra Europe, 1998, Pozn.: 1) vc. prímého prodeje z farem, 2) vc. výroby na farmách

Ceny mlékárenských výrobku na mezinárodním trhu

Máslo

Na mezinárodním trhu ceny másla v srpnu zustaly stabilní, cástecne i zpevnily. Jednou z prícin byl vývoj na trhu másla v USA, kde ceny dosáhly historického maxima. Soucasné ceny na mezinárodním trhu jsou pro vývozce z EU málo atraktivní.

Výhled na mezinárodním trhu v roce 1998 (USDA)

Máslo

Produkce másla ve vybraných 30 zemích zaznamená mezirocní rust o 0,8 % na 5,171 mil. t. V USA pokracuje klesající trend výroby másla o 3,3 %, výrazný pokles zaznamenává i Ukrajina o 8 % oproti roku 1997. Nový Zéland sníží v roce 1998/99 výrobu másla o necelá 2 % oproti predchozímu období, produkce v EU se sníží o 1 %. Nejvíce zvýší produkci jihoamerické zeme, Argentina o 16 %, Brazílie o 3 %. Austrálie rozšírí výrobu v roce 1998/99 o 4 %, Polsko o 2,3 % a Indie o necelých 5 %.

Celkový vývoz másla ze sledovaných zemí se sníží v porovnání s rokem 1997 v dusledku asijské ekonomické krize ze 764 tis. tun na 745 tis. tun. Vývoz z USA klesne na 10 tis. tun, z Nového Zélandu se sníží o 3 %, z EU o více než 3 % a nelze vyloucit ješte vyšší pokles (USDA ve svém odhadu, který byl uverejnen pred vypuknutím ruské financní a ekonomické krize predpokládalo stejný objem ruského dovozu másla jako v roce 1997, tj. 275 tis. tun). Naopak vyšší export másla se ocekává z Austrálie o 7 %. V prípade radikálnejšího poklesu ruského dovozu másla by Nový Zéland byl nucen hledat nové trhy, protože Rusko je nejvetší novozélandský zákazník.

Sušené mléko

Podle odhadu USDA by se mela produkce SOM ve vybraných 33 zemích v roce 1998 snížit o 0,4 % na 3,119 mil. tun. Výrazný rust produkce se ocekává v latinskoamerických zemích , dále v Austrálii o 4,2 %. V USA se sníží výroba o 3,6 %, v EU o 0,8 %, na Ukrajine o 17 %, na Novém Zélandu o 9,5 %. Celkový vývoz SOM ze sledovaných zemí se ocekává v roce 1998 o 2,6 % nižší. Celkový dovoz SOM do vybraných zemí se rovnež v roce 1998 predpokládá nižší o 1,7 %. Snížení dovozní poptávky u SOM se ocekává u Mexika, Nizozemí, u Alžírska a Japonska. Zvýšení dovozní poptávky je ocekáváno u Brazílie.

Vývoz mlékárenských výrobku za vybrané zeme v tis. tunách

Zeme Máslo Sýry SOM SPM

1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998

Kanada 12 13 23 25 30 30 8 10

USA 18 10 38 40 117 105 10 7

Argentina 4 12 20 28 16 25 55 65

Chile 0 0 0 0 0 0 0 7

Venezuela 0 0 0 0 0 0 2 2

Rakousko 0 0 5 4 1 1 0 0

Belgie/Lucem. 38 29 6 6 57 52 55 60

Dánsko 21 20 85 70 6 7 85 89

Finsko 0 0 0 0 21 23 0 0

Francie 34 35 96 95 39 35 138 140

Nemecko 25 17 135 120 47 50 25 20

Recko 0 0 4 3 0 0 0 0

Irsko 19 18 6 6 50 30 24 25

Itálie 0 0 40 40 0 0 0 0

Nizozemí 34 50 87 86 48 48 153 157

Portugalsko 1 1 3 3 0 0 0 0

Španelsko 2 2 4 4 6 6 1 1

Švédsko 10 10 3 2 10 16 0 0

UK 28 23 10 10 33 32 53 55

Švýcarsko 0 0 61 63 3 2 0 0

Polsko 13 14 16 17 90 100 0 0

Rusko 5 5 2 2 40 45 5 5

Ukrajina 70 58 2 2 0 0 0 0

Indie 2 2 0 0 8 10 0 0

Cína 0 0 0 0 0 0 4 4

Austrálie 113 121 120 128 204 197 109 110

Nový Zéland 315 305 236 240 215 200 346 340

Celkem 764 745 1 002 994 1 041 1 014 1 073 1 097

Pramen: USDA, cervenec 1998, Pozn.: u zemí EU se jedná o vývoz do tretích zemí, rok 1998 je výhled

Dovoz mlékárenských výrobku do vybraných zemí v tis. tunách

Zeme Máslo Sýry SOM SPM

1997 1998 1997 1998 1997 1998 1997 1998

Kanada 3 3 23 22 1 1 3 2

Mexiko 24 20 26 30 128 125 41 20

USA 5 10 141 150 3 2 2 2

Chile 0 0 0 0 9 10 10 15

Argentina 1 0 3 3 1 1 9 5

Peru 0 0 0 0 10 11 38 40

Brazílie 8 7 25 17 75 87 100 100

Venezuela 0 0 3 3 2 2 20 20

Rakousko 0 0 2 2 1 1 0 0

Belgie/Lucem. 0 0 7 7 5 4 2 3

Dánsko 4 1 4 5 1 1 0 0

Finsko 0 0 0 0 0 0 0 0

Francie 8 10 13 10 6 5 0 0

Nemecko 5 5 21 23 27 30 1 0

Recko 0 0 5 5 0 0 0 0

Irsko 0 0 0 0 0 0 0 0

Itálie 1 1 20 20 0 0 0 0

Nizozemí 7 7 15 13 35 32 2 2

Portugalsko 0 0 1 1 0 0 0 0

Španelsko 1 1 3 3 5 4 0 0

Švédsko 0 0 0 0 0 0 0 0

UK 45 45 30 30 0 0 0 0

Švýcarsko 4 3 31 31 0 0 0 0

Polsko 6 6 3 3 3 3 0 0

Rumunsko 2 4 0 0 0 0 0 0

Rusko 275 275 200 220 60 60 60 80

Ukrajina 3 3 1 1 0 0 0 0

Alžír 0 0 0 0 70 63 81 83

Egypt 50 52 14 13 0 0 25 30

Indie 5 10 0 0 0 0 0 0

Cína 0 0 0 0 13 14 32 33

Japonsko 1 1 171 176 74 65 0 0

Austrálie 4 3 32 33 2 1 2 2

Nový Zéland 0 0 1 1 0 0 0 0

Celkem 462 467 795 822 531 522 428 437

Pramen: USDA, cervenec 1998, Pozn.: u zemí EU se jedná o dovoz ze tretích zemí, rok 1998 je výhled

U s platností od 16. ríjna 1998 zvýšila exportní subvence (refundace) u vybraných druhu sýru, predevším pro destinaci Rusko a Východní Evropu. V listopadu došlo k dalším úpravám exportních subvencí u vybraných mlék a smetan zahuštených, jogurtu a syrovátky (viz. tabulková príloha).

Vybrané exportní refundace v EU v ECU/100 kg

Výrobek Kód cel. sazebníku Sazba Zmena v %

Puvodní Od 16.10.98

SOM 0402 10 19 9000 82,50 82,50 0

Kond. mléko 0402 91 11 9370 16,84 16,84 0

SPM 0402 21 19 9900 102,60 102,6 0

Máslo 80 % 0405 10 11 9500 165,85 165,85 0

Máslo 82 % 0405 10 11 9700 170,00 170,00 0

Sýry*

Sýry s 0406 40 90 9000 1 56,01 83,18 + 48,51

modrou plísní 2 32,98 32,98 0

3 92,42 92,42 0

Cheddar 0406 90 21 9900 1 61,63 92,61 + 50,27

2 44,53 44,53 0

3 101,68 102,90 + 1,20

Eidam 0406 90 23 9900 1 36,51 81,32 + 122,33

2 18,57 18,57 0

3 75,31 90,36 + 19,98

Cheshire a další 0406 90 81 9900 1 53,71 85,37 + 58,95

2 47,61 47,61 0

3 88,63 94,85 + 7,02

Ostatní 0406 90 87 9979 1 36,51 81,32 + 122,73

2 24,08 24,08 0

3 75,31 90,36 + 19,98

Pramen: Agra Europe, 1998, Pozn.: 1-destinace Rusko a Vých. Evropa, 2-destinace USA, 3-nespecifikované destinace

Polsko

V roce 1997 dosáhl polský zahranicní obchod u mlékárenských výrobku aktivního salda ve výši 237,4 mil. USD. V objemovém vyjádrení (ekvivalent plnotucného mléka) se kladné saldo snížilo oproti roku 1996 o 12 mil. l na 627 mil. l. (Informacní centrum zahranicního obchodu). Vývoz mlékárenských výrobku se v roce 1997 podílel na celkové hodnote polského exportu 13 %. Z celkových dodávek bylo vyvezeno 9 % , tj. 918 mil. l. V hodnotovém vyjádrení se podílelo na exportu sušené mléko 56,6 %, sýry 18,8 % a mražené krémy 13 %. Vývoz SOM zaznamenal v roce 1997 mezirocní rust o 45,7 % na 111 850 t, ale jeho prumerná exportní cena klesla z 1 735 USD v roce 1996 na 1 609 USD/t. Zhruba 57 % sušeného mléka smerovalo do rozvojových zemí, zejména do Mexika a Egypta a 37 % bylo prodáno do EU pro reexport do asijských a afrických zemí. 4 600 tun bylo vyvezeno do vyspelých zemí, hlavne do Japonska a 2 800 t do zemí SVE. Vývoz sýru se v roce 1997 zvýšil o 45 % na 26 200 tun. Výrazný rust zaznamenal export cerstvých a tavených sýru, zatímco export zrajících sýru stagnoval . Zhruba 64 % celkového vývozu sýru smerovalo do bývalých socialistických zemí. Z toho 13 300 t do Ruska a 4 800 t do zemí CEFTA. USA odebraly jen 2 300 t v porovnání se 7 000 t v roce 1997. Vývoz mražených smetanových krému zaznamenal v objemu v roce 1997 jen malou zmenu a dosáhl 22 730 t. Približne 80 % bylo dodáno do zemí bývalého SSSR, 12 % do zemí CEFTA. Polský vývoz tekutého mléka, jogurtu a mlécných nápoju se v roce 1997 zvýšil o 2 tis. tun. Zvyšující se domácí poptávka ovlivnila pokles exportu másla.

Dovoz mlékárenských výrobku do Polska se v roce 1997 oproti roku 1996 zvýšil o 13,5 % a v hodnotovém vyjádrení o 26,7 %. Zvýšil se dovoz všech výrobku s výjimkou kaseinu, zrajících sýru a mlécných nápoju. Domácí výrobky se staly v porovnání se zahranicními méne konkurenceschopnými.Výrazne se zvýšil dovoz másla. Ceny dováženého másla, zejména z EU, byly o 25 % nižší než polské exportní ceny stejného výrobku. Dovoz jogurtu rovnež zaznamenal prudký nárust vlivem 20 % poklesu cen dovážených jogurtu. Zhruba 55 % celkového dovozu pocházelo z EU, 29 % ze státu bývalého SSSR a 6,5 % ze zemí CEFTA. Jen 7 % dovezených výrobku nebylo evropského puvodu.

Polský zahranicní obchod s mlékárenskými výrobky v tis. t

Výrobek Vývoz Dovoz

1995 1996 1997 1995 1996 1997

Sušená mléka 107,74 80,46 116,00 3,8 5,2 9,8

z toho: SOM 97,67 76,78 111,85 1,7 5,1 8,9

Sýry 13,12 18,08 26,20 8,8 6,6 8,3

z toho: zrající 12,68 15,43 15,61 2,0 3,2 2,5

Kasein 6,22 9,67 6,32 8,7 9,8 7,0

Mražené krémy 10,57 22,48 22,73 1,9 1,6 2,0

Máslo a más. tuk 9,47 13,12 3,03 0,3 0,4 4,9

Tek. mléko, smetana 1,16 1,66 4,51 10,5 1,0 1,1

Syrovátka 0,71 1,04 9,06 0,5 0,6 1,3

z toho: sušená 0,52 1,00 8,87 0,5 0,6 1,3

Jogurty 3,53 2,37 2,14 0,5 2,7 8,1

Mlécné nápoje - 0,88 0,28 - 0,1 0,1

Suš. mlécné nápoje - 0,20 1,44 - - -

Celkem (ekv. pln. mléka) 841,00 896,00 918,00 244,0 257,0 291,0

Pramen: East Europe Agriculture and Food, 1998

Obrat polského zahranicního obchodu mlékárenskými výrobky

Ukazatel 1995 1996 1997

mil. l 1) mil. USD mil. l 1) mil. UDS mil. l 1) mil. USD

Vývoz 841 301,8 896 305,9 918 329,8

Dovoz 244 74,8 257 72,9 291 92,4

Bilance 596 227,4 639 233,0 627 237,4

Pramen: East Europe Agriculture and Food, 1998, Pozn.: 1) ekv. plnotucného mléka

Soucasná ekonomická krize v Rusku se již zacala projevovat ve snížení vývozu polských mlékárenských výrobku, zejména sýru, másla a mražených krému. V roce 1997 byly do této zeme vyvezeny sýry za 62 mil. USD, máslo za 6,8 mil. USD a mražené krémy za 43 mil. USD. V posledních letech se zvyšoval vývoz zemedelských výrobku do Ruska v prumeru o 60 % rocne. Celkový vývoz v roce 1998 byl nepríznive poznamenán zákazem vývozu polských mlékárenských výrobku do EU v dusledku nevyhovujících hygienických standardu (inspektori z EU vybrali tri z peti navrhovaných polských mlékáren, které budou moci opet vyvážet své produkty do EU) a ruskou ekonomickou krizí.

Domácí spotreba mléka a výrobku v Polsku v l, kg/obyv.

Výrobek 1995 1996 1997 Zmena 97/96 v %

Tekutá mléka 83,88 81,60 78,60 -3,7

a ml. nápoje

Konden. a suš. mléka 0,24 0,24 0,36 +50,0

Cerstvé sýry 6,36 6,36 6,48 +1,9

Tavené sýry 2,88 3,12 3,36 +7,7

Smetana 6,36 6,12 5,64 -7,8

Máslo 3,36 3,72 3,96 +6,5

Ostatní živ. tuky 3,72 3,48 3,00 -13,8

Rostlinné tuky 12,00 12,00 12,00 n.c.

Pramen: Central Stat. Office, Institute of Agricultural Economics & Food, n.c. - beze zmeny

Ve výhledu (Výzkumný ústav ekonomiky zemedelství a výživy v Polsku) do roku 2010 se ocekává zvýšení domácí produkce mléka o jednu tretinu na 16 mil. t. V letech 1990 až 1997 klesla výroba mléka v Polsku o 30 %. V roce 1998 se ocekává produkce mléka na úrovni 12 mld. litru, dodávky do mlékáren jsou odhadovány na 7,2 mld. litru. Do roku 2010 se ocekává snížení poctu producentu mléka ze soucasných 800 000, zejména malých farem, na 275 000. Prumerný stav dojnic na farmu ciní v soucasné dobe 2,6 kusu. Prumerná rocní užitkovost by se mela do roku 2010 zvýšit o 1 810 l na 5 150 l. Tento sektor si ale udržel 14% podíl na celkové zemedelské produkci, 16% podíl na zemedelském trhu a 17% podíl na celkových výdajích domácností za potraviny. Poptávka po mléce by se mela postupne zvyšovat a jeho rocní spotreba na osobu by mela vzrust ze 295 l v roce 1997 na 354 l v roce 2010. Ze 300 mlékárenských družstev jich do roku 2010 zustane jen 80 až 90. V soucasnosti dominují na trhu družstevní mlékárny, dodávají 80 % mléka a 70 % z celkové mlékárenské produkce.

Stav a výhled ve vybraných zemích SVE v sektoru mléko

Zeme Stavy dojnic Produkce mléka Domácí užití Saldo

v tis. Ks v tis.t v tis. t v tis. t

1989 1997 2003 1989 1997 2003 1989 1997 2003 1989 1997 2003

Polsko 4 990 3 487 3 588 16 420 12 032 13 551 16 420 11 419 12 881 0 613 670

Madarsko 568 386 445 2 862 1 910 2 384 2 753 1 978 2 382 109 -68 2

Slovinsko 243 207 197 601 599 663 459 515 557 142 84 106

Estonsko 300 172 174 1 277 700 785 950 680 758 327 20 27

Rumunsko 1 704 1 769 1 601 3 323 5 126 5 292 3 362 4 709 5 321 -39 417 -29

Bulharsko 648 389 420 2 135 1 161 1 386 2 418 1 436 1 699 -283 -275 -313

Slovensko 559 310 265 2 055 1 190 1 110 1 158 1 036 1 023 897 154 87

Litva 850 586 636 3 235 1 819 2 172 2 300 822 980 935 997 1 192

Lotyšsko 543 277 274 1 976 986 1 034 1 694 938 988 282 48 46

Pramen: Dairy Markets Weekly, 1998, ríjen

PRODUKCE MLÉKA V CR

Objem produkce mléka i dodávek mléka pro zpracovatelský prumysl za tri ctvrtletí 1998 se stabilizoval na úrovni srovnatelného období minulého roku. Zpomalil se pokles pocetních stavu dojnic, významne se zvýšila jejich dojivost a rovnež se zvýšila i kvalita syrového mléka.

Celkové stavy krav k 30. zárí 1998 cinily 608 tis. ks. Behem trech ctvrtletí 1998 klesly stavy krav celkem o 19 tis. ks, ve stejném období roku 1997 bylo snížení o 73 tis. ks.

Prumerná denní dojivost za tri ctvrtletí 1998 dosáhla 13,40 l/dojnici, což je o 10,7 % více než v korespondujícím období 1997. Produkce mléka v zemedelství za leden až zárí 1998 cinila 2 068,2 mil. litru a byla jen o 13,3 mil. l (o 0,6 %) nižší než loni.

Prodej mléka pro zpracování za tri ctvrtletí 1998 dosáhl objemu 1 879,1 mil. l a byl o 16,3 mil. l (o 0,9 %) vyšší než v roce 1997. Zvýšila se tržnost mléka z 89,5 % v roce 1997 na 90,9 % v roce 1998.

Vývoj pocetních stavu krav celkem podle kraju v ks

Území/kraj Stavy ke konci Zmena

3. ctvrt.98/2.ctvrt. 98

3. ctvrt.í 1997 2. ctvrtl. 1998 3. ctvrtl. 1998 v kusech v %

Stredoc. vc. Prahy 79 917 73 766 72 990 - 776 - 1,1

Jihoceský 109 418 113 589 113 043 - 546 - 0,5

Západoceský 82 712 77 836 77 379 - 457 - 0,6

Severoceský 33 542 26 419 25 540 - 879 - 3,3

Východoceský 139 106 128 284 127 784 - 500 - 0,4

Cechy 444 695 419 894 416 736 - 3 158 - 0,8

Jihomoravský 124 099 122 719 120 981 - 1 738 - 1,4

Severomoravský 79 739 71 062 70 372 - 690 - 1,0

Morava a Slezsko 203 838 193 781 191 353 - 2 428 - 1,3

Ceská republika 648 533 613 675 608 089 - 5 586 - 0,9

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat

Vývoj prumerných stavu krav s tržní produkce mléka (dojnic) podle kraju v ks

(propocet z krmných dnu)

Území, kraj 3. ctvrtletí Zmena

1997 1998 v ks v %

Stredoceský vc. Prahy 78 338 70 401 - 7 937 - 10,1

Jihoceský 99 674 101 384 + 1 710 + 1,7

Západoceský 70 643 62 197 - 8 446 - 12,0

Severoceský 29 138 21 686 - 7 452 - 25,6

Východoceský 137 399 123 657 - 13 742 - 10,0

Cechy 415 192 379 325 - 35 867 - 8,6

Jihomoravský 122 888 116 196 - 6 692 - 5,4

Severomoravský 72 686 62 179 - 10 507 - 14,5

Morava a Slezsko 195 574 178 375 - 17 199 - 8,9

Ceská republika 610 766 557 700 - 53 066 - 8,8

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat

Pri porovnání prumerných stavu dojnic (krávy bez masných plemen) ve 3. ctvrtletí 1998 a 1997 byl zaznamenán nejvetší pokles stavu dojnic ve Východoceském kraji (o 13,7 tis. ks) a v Severomoravském kraji (o 10,5 tis. ks). Jediným krajem, kde došlo k nárustu prumerných stavu dojnic oproti 3. ctvrtletí roku 1997 je Jihoceský kraj.

Vývoj prumerné denní dojivosti krav podle kraju v l/ks

(propocet z prumerných stavu dojnic a výroby mléka)

Území/kraj Prumerná denní dojivost Prumerná denní dojivost

3. ctvrtl. 3. ctvrtl. Zmena 98/97 1. - 3.. 1. - 3. Zmena 98/97

1997 1998 ctvrtl ctvrtl.

v l/ks v % 1997 1998 v l/ks v %

Stredoc. vc. Prahy 12,12 13,91 + 1,79 + 14,8 11,82 13,54 + 1,72 + 14,6

Jihoceský 11,93 12,95 + 1,02 + 8,5 11,27 12,62 + 1,35 + 12,0

Západoceský 11,89 12,49 + 0,60 + 5,0 11,05 12,14 + 1,09 + 9,9

Severoceský 11,31 12,49 + 1,18 + 10,4 11,06 11,71 + 0,65 + 5,9

Východoceský 12,89 14,07 + 1,18 + 9,1 12,48 13,55 + 1,07 + 8,6

Cechy 12,24 13,39 + 1,15 + 9,4 11,71 12,96 + 1,25 + 10,7

Jihomoravský 13,54 14,82 + 1,28 + 9,5 13,07 14,43 + 1,36 + 10,4

Severomoravský 12,74 14,72 + 1,98 + 15,5 12,63 14,17 + 1,54 + 12,2

Morava a Slez. 13,24 14,78 + 1,54 + 11,6 12,91 14,34 + 1,43 + 11,1

Ceská republika 12,56 13,84 + 1,28 + 10,2 12,10 13,40 + 1,30 + 10,7

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat (krmné dny krav bez masných plemen a výroba mléka)

Prumerná denní dojivost ve 3. ctvrtletí 1998 oproti stejnému období roku 1997 se nejvíce zvýšila v Severomoravském kraji, Stredoceském kraji vcetne Prahy a v Jihoceském kraji.

Vývoj výroby mléka (tis.l), prodeje mléka (tis.l) a tržnosti (%) za období 3. ctvrtletí

Území, kraj Výroba mléka Zmena Prodej mléka Zmena Tržnost

98/97 98/97

1997 1998 v % 1997 1998 v % 1997 1998

Stredoces.vc. Prahy 87 356 90 111 + 3,2 78 862 80 740 + 2,4 90,3 89,6

Jihoceský 109 416 120 767 + 10,4 97 625 110 390 +13,1 89,2 91,4

Západoceský 77 302 71 473 - 7,5 67 981 63 174 - 7,1 87,9 88,4

Severoceský 30 315 24 917 - 17,8 24 645 21 191 - 14,0 81,3 85,0

Východoceský 163 071 160 113 - 1,8 148 785 147 879 - 0,6 91,2 92,4

Cechy 467 460 467 381 0 417 898 423 374 + 1,3 89,4 90,6

Jihomoravský 153 031 158 398 + 3,5 140 560 145 709 + 3,7 91,9 92,0

Severomoravský 85 185 84 196 - 1,2 75 815 76 362 + 0,7 89,0 90,7

Morava a Slezsko 238 216 242 594 + 1,8 216 375 222 071 + 2,6 90,8 91,5

Ceská republika 705 676 709 975 + 0,6 634 273 645 445 + 1,8 89,9 90,9

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat (krmné dny krav bez masných plemen a výroba mléka)

K nejvyššímu nárustu produkce mléka došlo v Jihoceském kraji. Tento kraj byl jediný, kde došlo ke zvýšení stavu dojnic za sledované období. Daný vývoj se odrazil i v nejvyšším procentickém nárustu prodeje mléka od zemedelských producentu.

Krome Jihoceského kraje zaznamenaly i zvýšený prodej mléka v Jihomoravském kraji a Stredoceském kraji.