MLÉKO červenec 1998 - zpráva MZe ČR (pokračování)

Situacní a výhledová zpráva

MLÉKO

Cervenec 1 9 9 8

pokracování

Vydává Ministerstvo zemedelství Ceské republiky

Reditel odboru strategie a komodit Ing. Jirí Dubec, MZe CR

Odpovedné odborné redaktorky:

Ing. Marie Hrubá MZe CR

Ing. Zdenka Veselá MZe CR

Produkce mléka v CR

Vývoj v zemedelství u odvetví mléka v prvním ctvrtletí 1998 signalizuje zastavení dalších poklesu u objemu produkce i dodávek mléka pro zpracování v mlékárenském prumyslu. Pozitivním smerem pokracuje vývoj denní dojivosti, který v letošním roce kompenzuje snížený pocetní stav dojnic a rovnež se dále zvyšuje tržnost mléka. Soucasná stabilizace odvetví mléka ukazuje na zlepšení situace u producentu v dusledku vyšších tržeb za syrové mléko i jatecný skot, prímé podpory chovu dojnic, smerované na jejich užitkovost a dále i mnohem lepší krmivovou základnu ze sklizne 97/98 oproti predchozímu hospodárskému roku.

Prumerné stavy dojených krav za 1. ctvrtletí 1998 cinily 576 788 kusu, pri porovnání se stejným obdobím roku 1997 jsou nižší o 72 tis. ks, tj. o 11,1 %, pri porovnání s prumernými pocty ve 4. ctvrtletí 1997 již nedošlo k dalšímu výraznejšímu snižování (pokles jen o necelé 2 %).

Prumerná denní dojivost dosáhla v 1. ctvrtletí 1998 12,49 l/ks, tj. rust pri porovnání se stejným obdobím minulého roku o 10,2 %. Produkce mléka v 1. ctvrtletí 1998 cinila 648,3 mil. l a byla jen o 2 % nižší než v 1. ctvrtletí 1997, dodávky mléka (prodej od zemedelských výrobcu) v 1. ctvrtletí 1998, které byly 588 mil. l, zustaly pod úrovní stejného období minulého roku jen o 0,2 %. Tržnost mléka v letošním roce dosáhla 90,5 %, loni (1. ctvrtletí) 88,8 %.

Vývoj prumerných stavu krav s tržní produkce mléka (dojnic) podle kraju v ks

(propocet z krmných dnu)

Území, kraj 1. ctvrtletí Zmena

1997 1998 v ks v %

Stredoceský vc. Prahy 84 232 73 829 - 10 403 - 12,3

Jihoceský 106 673 103 830 - 2 843 - 2,7

Západoceský 79 019 64 205 - 14 814 - 18,7

Severoceský 30 503 26 883 - 3 620 - 11,9

Východoceský 138 992 125 913 - 13 079 - 9,4

Cechy 439 419 394 660 - 44 759 - 10,2

Jihomoravský 132 018 118 008 - 14 010 - 10,6

Severomoravský 77 625 64 120 - 13 505 - 17,4

Morava a Slezsko 209 643 182 128 - 27 515 - 13,1

Ceská republika 649 062 576 788 - 72 274 - 11,1

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat

Pri porovnání prumerných stavu dojnic v 1. ctvrtletí 1998 a 1997 nejvetší pokles byl zaznamenán v Západoceském kraji (o 14,8 tis. ks) a Jihomoravském kraji (o 14 tis. ks).

Vývoj prumerné denní dojivosti krav podle kraju v l/ks

(propocet z prumerných stavu dojnic a výroby mléka)

Území/kraj Prumerná denní dojivost Zmena 97/98

1. ctvrtletí 1997 1. ctvrtletí 1998 v litrech/ks v %

Stredoceský vc. Prahy 11,07 12,62 + 1,55 + 14,0

Jihoceský 10,40 11,81 + 1,41 + 13,6

Západoceský 9,95 11,29 + 1,34 + 13,5

Severoceský 10,41 10,54 + 1,13 + 1,2

Východoceský 11,72 12,55 + 0,83 + 7,1

Cechy 10,87 12,03 + 1,16 + 10,7

Jihomoravský 12,50 13,66 + 1,16 + 9,3

Severomoravský 11,93 13,17 + 1,24 + 10,4

Morava a Slezsko 12,29 13,49 + 1,20 + 9,8

Ceská republika 11,33 12,49 + 1,16 + 10,2

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat (krmné dny krav bez masných plemen a výroba mléka)

Prumerná denní dojivost v 1. ctvrtletí 1998 oproti 1. ctvrtletí 1997 se nejvíce zvýšila ve Stredoceském, Jihoceském a v Západoceském kraji.

Vývoj výroby mléka (tis.l), prodeje mléka (tis.l) a tržnosti (%) za období 1. ctvrtletí

Území, kraj Výroba mléka Zmena Prodej mléka Zmena Tržnost

97/98 97/98

1997 1998 v % 1997 1998 v % 1997 1998

Stredoceský vc. Prahy 83 897 83 878 0 74 220 75 660 + 1,9 88,5 90,2

Jihoceský 100 088 110 405 + 10,3 88 389 99 826 + 12,9 88,3 90,4

Západoceský 70 793 65 224 - 7,9 60 981 56 969 - 6,6 86,1 87,3

Severoceský 28 585 25 498 - 10,8 24 151 22 031 - 8,8 84,5 86,4

Východoceský 146 625 142 261 - 3,0 133 292 130 351 - 2,2 90,9 91,6

Cechy 429 988 427 266 - 0,6 381 033 384 837 + 1,0 88,6 90,1

Jihomoravský 148 574 145 056 - 2,4 133 773 133 088 - 0,5 90,0 91,7

Severomoravský 83 312 75 993 - 8,8 73 198 68 957 - 5,8 87,9 90,7

Morava a Slezsko 231 886 221 049 - 4,7 206 971 202 045 - 2,4 89,3 91,4

Ceská republika 661 874 648 315 - 2,0 588 004 586 882 - 0,2 88,8 90,5

Pramen: CSÚ, Výsledky chovu skotu a prasat

K rustu produkce mléka došlo v kraji Jihoceském (porovnání 1. ctvrtletí 1998 a 1997) v dusledku jen malého snížení pocetních stavu krav a výrazného rustu denní dojivosti, v ostatních krajích se produkce mléka snížila. rovnež v této souvislosti spojené i s rustem tržnosti byl v Jihoceském kraji zaznamenán nejvyšší procentický nárust prodeje mléka od zemedelských producentu, mírný rust prodeje mléka se projevil i v kraji Stredoceském.

Bilance produkce a užití mléka

Vývoj bilance produkce a užití mléka v letech 1995, 1996, 1997 a výhled na rok 1998 (mil. l)

Ukazatel 1995 1996 1997 1998 2)

Pocátecní zásoba 1) 56,8 49,8 40,0 36,0

Produkce mléka 3 031,0 3 039,0 2 703,0 2 645,0

Nabídka mléka pro zpracování 2 564,0 2 534,0 2 419,0 2 380,0

Dovoz mléka a mlécných výrobku 1) 102,0 140,0 105,0 100,0

Celková nabídka 2 722,8 2 723,8 2 564,0 2 516,0

Domácí spotreba (bez natur. spotr.) 1 840,0 1 908,8 1 881,0 1 850,0

Vývoz mlékárenských výrobku 1) 833,0 775,0 647,0 626,0

Konecná zásoba výrobku 1) 49,8 40,0 36,0 40,0

Podíl dovozu na domácí spotrebe (%) 5,5 7,3 5,6 5,4

Podíl vývozu na domácí nabídce (%) 32,5 30,6 26,7 26,3

Pramen: CSÚ, Celní statistika, resortní statistika SFTR 6-12), 1) - prepocet na ekvivalent mléka, 2) - odhad

Ocekávaný vývoj produkce a užití mléka v roce 1998

· Zbrzdení poklesu pocetních stavu dojnic. V roce 1998 se ocekává mezirocní pokles asi o 40 tis. ks (v roce 1997 80 - 85 tis. ks). K omezení likvidace dojnic prispívá zlepšení ekonomické situace chovatelu skotu vlivem zvýšení cen za syrové mléko i za jatecný skot vcetne zavedení prímé podpory do zemedelství na chov dojnic. Tento vývoj podporuje stav za první ctvrtletí 1998, kdy prumerné stavy dojnic zaznamenaly pokles oproti predchozímu ctvrtletí jen o 1,6 %.

· Progresivní rust dojivosti oproti roku 1997 na úroven minimálne 4600 l/ks, pri udržení vývoje v 1. ctvrtletí r. 1998 se muže zvýšit rocní dojivost až na 4700 l/ks v závislosti na kvalite krmivové základny z hospodárského roku 1998/1999.

· Stagnacní trend vývoje u produkce a dodávek mléka pro zpracování v závislosti na vývoji denní dojivosti v následujících obdobích roku 1998.

· Omezený pokles celkové domácí tržní spotreby oproti roku 1997 v závislosti na vývoj koupeschopnosti obyvatelstva.

· Stagnacní trend u bilancního prebytku mléka v závislosti s vývojem úrovne dodávek i domácí spotreby, možnosti zvýšení bilancního prebytku mléka nad úroven r. 1997 o 45 mil. l.

Vývoj nabídky a rozdelení mléka za období 1. ctvrtletí (bez zmeny zásob)

Ukazatel 1997 1998 Zmena v %

Prumerný stav dojnic v tis. ks 649,10 576,80 - 11,1

Prumerná denní dojivost v l/ks 11,33 12,49 + 10,2

Výroba mléka v mil.l 661,90 648,30 - 2,0

Tržnost v % 88,80 90,50 .

Prodej mléka (dom. nabídka) v mil.l 588,00 586,90 - 0,2

Dovoz v mil.l 1) 24,90 20,50 - 17,7

Nabídka celkem 612,90 607,40 - 0,9

Vývoz v mil.l 1) 158,50 150,60 - 5,0

Domácí spotreba (bez naturální) v mil.l 454,40 456,80 + 0,5

Celkové rozdelení v mil.l 612,90 607,40 - 0,9

Pramen: CSÚ, celní statistika, rezortní statistika (zaokrouhlená císla), 1) prepocet výrobku na ekvivalent mléka

Zpracovatelský prumysl

Nákup mléka od mlékáren za prvních pet mesícu 1998 ukazuje pri porovnání s rokem 1997 další zvyšování úrovne kvality u nakupovaného syrového mléka. Z celkového nákupu bylo zarazeno do vyšších tríd (I. trída a Q. trída jakosti) v letošním roce 97,5 % suroviny, loni 95,2 %. Rovnež v roce 1998 se dále lehce snížila prumerná tucnost nakupovaného mléka z 4,085 % v roce 1997 na 4,073 % v roce 1998.

Vývoj produkce v mlékárenském prumyslu v letošním roce prímo souvisí s vývojem domácí i zahranicní poptávky. Dodávky mléka do mlékáren v letošním roce dále neklesají a nejsou omezujícím faktorem produkce výrobku.

Vývoj produkce mléka a mlékárenských výrobku

Výrobek MJ Výroba (leden - kveten) Zmena 97/98

1996 1997 1998 v objemu v %

Konzumní mléka celkem tis. l 205 235,3 202 239,9 204 462,5 + 12 22,6 + 0,6

z toho: pasterovaná tis. l 151 834,7 133 681,0 109 191,8 - 24 489,2 - 18,3

trvanlivá tis. l 53 400,6 69 558,9 95 270,7 + 25 711,8 + 37,0

Konzumní smetany tis. l 10 894,2 10 881,6 11 183,6 + 302,0 + 2,8

Jogurty tis. l 25 097,9 27 791,8 27 114,4 - 677,4 - 2,4

Tekuté kys. výrobky ostat. tis. l 16 318,1 16 313,7 16 258,8 - 54,9 - 0,3

Tvarohy tuna 13 265,6 11 830,9 12 053,7 + 222,8 + 1,9

Smetanové krémy tuna 1 992,3 2 140,6 2 464,5 + 323,9 + 15,1

Tvarohové dezerty tuna 3 798,0 4 013,2 3 628,1 - 385,1 - 9,6

Máslo tuna 28 604,9 26 114,6 26 442,2 + 327,6 + 1,3

Sýry celkem tuna 35 103,4 39 215,4 42 772,3 + 3 556,9 + 9,1

z toho: prírodní tuna 27 397,1 30 994,1 33 901,5 + 2 907,4 + 9,4

tavené tuna 7 706,3 8 221,3 8 870,8 + 649,5 + 7,9

Sušená mléka celkem tuna 33 302,6 26 686,8 25 692,6 - 994,2 - 3,7

z toho: SOM tuna 18 541,0 14 110,7 12 371,6 - 1 739,1 - 12,3

Mražené smet. krémy tuna 8 087,9 7 733,8 7 214,9 - 518,9 - 6,7

Mlécné krmné smesi tuna 946,0 1 329,3 1 582,2 + 252,9 + 19,0

Pramen: SFTR (MZe) 6-12

Dopad vyšších cenových rustu, ke kterým došlo na zacátku t.r. se promítl v mírném omezení produkce jogurtu a ostatních kysaných výrobku (v predchozích dvou letech byl zaznamenán u tohoto zboží rostoucí trend) v dusledku priblížení domácích a zahranicních cen.

Mírný pokles produkce byl zaznamenán i u sušených mlék. Tento vývoj ovlivnil výrazný pokles produkce sušeného odtucneného mléka, což souvisí s nízkými cenami na zahranicních trzích (prevaha produkce SOM se exportuje) a presunem suroviny na výrobu žádanejších výrobku, hlavne na sýry a na sušené plnotucné mléko.

Pokles výroby byl zaznamenán u konzumních mlék pasterovaných, tento pokles je dlouhodobého charakteru a je plne eliminován zvyšováním produkce trvanlivých mlék.

U celkové produkce prírodních i tavených sýru pokracuje její rust, související s domácí spotrebou i zahranicní poptávkou, kde je cena sýru pomerne stabilní.

Produkce sýru dle jednotlivých druhu za období leden až kveten

Sortiment sýru Produkce v tunách Zmena 97/98

1997 1998 v objemu v %

Sýry prírodní 30 994,1 33 901,5 + 2 907,4 + 9,4

z toho: cerstvé 1 747,6 1 649,2 - 98,4 - 5,6

mekké zrající 1 341,4 812,6 - 528,8 - 39,4

bílé 4 109,9 3 842,5 - 267,4 - 6,5

plísnové 2 894,6 3 365,5 + 470,9 + 16,3

tvrdé 20 785,7 23 083,4 + 2 297,7 + 11,1

ostatní 1) 114,9 1 148,3 + 1 033,4 .

Sýry tavené 8 221,3 8 870,8 + 649,5 + 7,9

Pramen: SFTR (MZe CR) 6-12, 1) od roku 1998 dodatecné zarazení produkce tvaružku

Produkce másla za pet mesícu t. r. pri porovnání se stejným obdobím roku 1997 vykazuje mírný rust o 1,3 %, související krome stagnacního trendu u objemu dodávek do mlékáren i s pokracováním orientace spotrebitelu, tedy i produkce v mlékárenském prumyslu, na výrobky s nižším obsahem tuku (konzumní mléka, jogurty a další).

Podíl vývozu mlékárenských výrobku na produkci za období leden - kveten

Výrobek Podíl (%)

1997 1998

Konzumní mléka, smetany 4,8 5,1

Zahuštená mléka 60,5 55,4

Jogurty a ost. kysané výrobky 4,8 8,2

Sýry, tvarohy 12,3 13,7

Máslo 33,9 35,1

Pramen: SFTR (MZe CR) 6-12, celní statistika

Z celkové produkce u konzumních mlék a smetan bylo vyvezeno za prvních pet mesícu 5,1 %, u produkce sušených a kondenzovaných mlék 55,4 %, u produkce jogurtu a ostatních kysaných mlécných výrobku 8,2 % (oproti minulému roku se tento podíl významne zvýšil), u produkce másla bylo vyvezeno 35,1 % a u produkce sýru, tvarohu a tvarohových specialit 13,7 %.

Spotreba mléka a mlékárenských výrobku

Vývoj spotreby na 1 obyvatele v kg

Výrobek/rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 19971)

1. Mléko a mlécné výrobky

v hodnote mléka (bez másla) 259,6 256,2 242,7 214,4 190,1 191,9 187,8 199,2 195,0

z toho: naturální spotreba 5,3 6,0 10,0 11,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0

2. Máslo 9,4 8,7 6,1 5,5 5,3 5,2 4,5 4,2 4,1

Pramen: CSÚ, 1) - odhad

Vývoj spotreby dle vybraných výrobku na 1 obyvatele v kg

Výrobek/rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 19971)

Mléko konzumní celkem 91,4 91,5 87,4 74,6 75,2 79,8 66,7 60,5 59,4

Sýry 7,8 7,7 7,4 6,8 6,1 6,6 6,5 8,4 8,6

Tvarohy 5,1 4,6 2,6 2,6 2,4 2,8 2,8 2,9 2,9

Mlécné konzervy 6,0 7,6 7,0 5,8 4,2 2,9 3,8 3,7 3,2

Ostatní mlécné výrobky 27,5 31,8 29,3 26,4 21,8 24,3 20,6 21,5 22,0

Pramen: CSÚ, 1) - odhad

Vývoj celkové tržní spotreby za prvních pet mesícu 1998 i pres výrazný rust SC nesignalizuje u vetšiny hlavních výrobku dramatický pokles. Dopad rustu SC výrazneji omezil jen domácí spotrebu másla, která pri porovnání se stejným obdobím 1997 vykazuje pokles o 7 %, což signalizuje další snížení prumerné rocní spotreby na obyvatele ze 4,1 kg (odhad roku 1997) na 3,7 kg v roce 1998. Lehký pokles do 2 % byl zaznamenán u jogurtu a ostatních kysaných mlécných výrobku a dále i u zahuštených mlék. Spotreba konzumních mlék a smetan setrvává zatím na úrovni roku 1997. Naproti tomu naopak vývoj spotreby u sýru a tvarohu za prvních pet mesícu 1998, oproti roku 1997, zaznamenává rust o cca 4 %. Pri udržení soucasného trendu domácí spotreby sýru lze ocekávat zvýšení prumerné rocní spotreby o dalších 0,5 kg na obyvatele v roce 1998.

Podíl dovozu mlékárenských výrobku na domácí spotrebe za období leden - kveten

Výrobek Podíl (%)

Rok 1997 Rok 1998

Konzumní mléka, smetany 0,9 0,3

Zahuštená mléka 3,1 3,4

Jogurty a ost. kysané výrobky 4,4 8,1

Sýry, tvarohy 8,5 7,8

Máslo 4,7 2,1

Pramen: SFTR (MZe CR) 6-12, celní statistika

Ke zvýšení podílu dovozu na domácí spotrebe dochází v letošním roce u jogurtu a ostatních kysaných mlécných výrobku následkem rustu dovozu a snížením domácí spotreby, naopak ke snížení podílu u másla v dusledku nízkého dovozu a u sýru v dusledku rustu domácí spotreby a stagnací dovozu.

Cenový vývoj

Ceny zemedelských výrobcu

Zvýšení CZV za mléko I. tr. jakosti v prvních ctyrech mesících roku 1998 v porovnání se stejným obdobím roku 1997 predstavuje 11 - 12 %. Mezimesícní nárust v roce 1998 byl nejvýraznejší v období leden - únor. V lednu CZV za mléko I. tr. jakosti byla na hladine 7623 Kc/1000 litru, v únoru 7 928 Kc/1000 l (nárust o 3,8 %). V dalších mesících došlo ke zmírnení rustu a prevažoval spíše stagnacní trend ve vývoji CZV (únor - brezen nárust o 0,2 %, brezen - duben nárust o 0,5 %). V mesíci kvetnu došlo ke snížení CZV o 0,3 % oproti mesíci dubnu. Pri porovnání cenového vývoje CZV prosinec 1997 - duben 1998 došlo k navýšení cen o 8,5 %.

Financní situace v platbách za mléko je dána radou faktoru. Výši cen ovlivnují napr. uzavrené smlouvy mezi mlékárnou a zemedelci; rozložení a pocet mlékáren a farmáru v daném regionu; místní poptávka po kvalitní surovine; platební kázen odberatelu ap. Cena, kterou zemedelec dostává za mléko, je v prubehu roku casto snižována pozdní úhradou vlivem prerušení financních toku v navazujících obchodních retezcích.

Množství mléka a jeho cenu bude urcovat možnost prodeje vyrobených mlékárenských výrobku.

Ceny prumyslových výrobcu

Ceny prumyslových výrobcu u mléka a mlékárenských výrobku na zacátku roku 1998 zaznamenaly vyšší rust než ceny za surovinu. Pri porovnání jednotlivých mesícu roku 1998 se stejným obdobím roku 1997 došlo k mezirocnímu nárustu v prumeru u CPV mléka v PE sáccích o 9,4 % (brezen 1997/98) až 12 % (leden 1997/98), u CPV másla o 10,8 % (brezen 1997/98) až 13,6 % (leden 1997/98), u CPV sýru Eidam o 8,8 % až 11,7 %.

Od února 1998 do dubna 1998 nastává spíše stagnacní trend ve vývoji CPV (mléko - zvýšení o 0,1 %, máslo - snížení o 0,07 %, sýr Eidam - zvýšení o 2,2 %, tvaroh mekký - zvýšení o 0,3 %, jogurt bílý - zvýšení o 1,9 %). V kvetnu podle predpokládaného vývoje na trhu došlo ke snížení cen prumyslových výrobcu u vetšiny sledovaných mlékárenských výrobku. U tvarohu mekkého a sýru Eidamu byl zaznamenán mírný rust.

Spotrebitelské ceny

Nejvyšší mezirocní nárust spotrebitelských cen byl zaznamenán u vetšiny sledovaných výrobku v lednu 1998 oproti prosinci 1997 (mléko polotucné PE o 16,6 %, máslo o 11,5 %, tvaroh o 7,0 %, sýr Eidam o 7,1 %). V období ostatních mesícu se spotrebitelské ceny vyvíjely mírneji.

Po dynamickém rustu cen na pocátku roku 1998 se úroven spotrebitelských cen vyvíjela obdobne jako CPV, tzn. stagnace nebo mírné snížení ci zvýšení.

Zahranicní obchod

Zahranicní obchod CR u mléka a mlékárenských výrobku v tis. Kc

Ukazatel/rok 1997 1998 Zmena

leden - kveten leden - kveten v tis. Kc v %

Vývoz mléka a výrobku (0401 - 0406 CS) 2 011 916,5 2 343 635,6 + 331 719,1 + 16,5

Dovoz mléka a výrobku (0401 - 0406 CS) 560 101,1 554 483,4 - 5 617,7 - 1,0

Bilance (saldo) u mléka a výrobku 1 451 815,4 1 789 152,2 + 337 336,8 + 23,2

Pramen: Celní statistika

Behem mesícu leden - kveten roku 1998 dochází pri porovnání se stejným obdobím roku 1997 ke zvýšení financní hodnoty vývozu o 16,5 % a k mírnému snížení financní hodnoty dovozu o 1,0 %. Na zvýšení financní hodnoty vývozu se podílí predevším vyšší objemy vývozu sýru a másla, ale i jogurtu, nezahuštených mlék a smetan a syrovátky. Zejména vývoz výrobku s vyšší pridanou hodnotou (sýry, jogurty) se kladne projevil na saldu zahranicního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky. Snížení dovozu bylo ovlivneno nižšími objemy dovozu másla i nezahušteného mléka a smetan.

Aktivní saldo u mléka a mlékárenských výrobku dosáhlo za období leden - kveten 1998 1 789,1 mil Kc (index 123,2).

Zahranicní obchod u mléka a mlékárenských výrobku

Název zboží Leden - Objem (tuny) Financní hodnota (tis. Kc)

kveten

DOVOZ VÝVOZ SALDO DOVOZ VÝVOZ SALDO

Mléko a smet. nezah. 1997 1 831,1 10 207,6 + 8 376,5 44 815,7 58 731,5 + 13 915,8

(0401) 1998 566,2 11 082,7 + 10 516,5 37 284,5 80 859,9 + 43 575,4

Mléko a smet. zahuš. 1997 433,2 20 033,6 + 19 600,4 13 535,8 976 770,1 + 963 234,3

(0402) 1998 526,5 18 021,6 + 17 495,1 16 985,3 963 750,0 + 946 764,7

Jogurty, kefíry a pod. 1997 1 939,9 2 117,0 + 177,1 63 094,1 60 851,8 - 2 242,3

(0403) 1998 3 486,5 3 555,5 + 69,0 105 684,2 88 534,7 - 17 149,5

Syrovátka a pod. výrob. 1997 246,2 6 582,7 + 6 336,5 6 911,7 26 372,5 + 19 460,8

(0404) 1998 358,6 7 030,1 + 6 671,5 3 398,7 39 933,3 + 36 534,6

Máslo 1997 803,2 8 840,1 + 8 036,9 42 094,1 425 754,4 + 384 660,3

(0405) 1998 329,7 9 269,4 + 8 939,7 25 081,5 513 753,9 + 488 672,4

Sýry a tvarohy 1997 4 646,2 7 010,8 + 2 364,6 389 649,7 463 436,2 + 73 786,5

(0406) 1998 4 463,4 8 329,1 + 3 865,7 366 049,2 656 803,8 + 290 754,6

Pramen: Celní statistika

Dovoz

Financní hodnota dovozu v roce 1998 je o 1,0 % nižší než ve stejném období roku 1997.

V roce 1998 (leden - kveten) se objem dovozu mléka a mlékárenských výrobku oproti stejnému období roku 1997 snížil u mlék a smetan nezahuštených o 1 264,9 t (o 69,1 %), u másla o 473,5 t (o 58,9 %) a u sýru o 182,8 t (o 3,9 %). Omezení dovozu techto výrobku je dáno dostatecnou domácí nabídkou na trhu v požadovaném množství a kvalite.

Ke zvýšení objemu dovozu v roce 1998 došlo zejména u jogurtu a ostatních zakysaných mlécných výrobku o 1 546,6 t (tj. o 79,7 %), syrovátky o 112,4 t (tj. o 45,6 %) a u mléka a smetan zahuštených o 93,3 t (tj. o 21,5 %). Nejvetší objem jogurtu se dovezl z Nemecka (2 554,7 t pri prumerné cene 31,5 Kc/kg) a z Madarska (765,7 t pri prumerné cene 25,0 Kc/kg). Prícinou zvýšeného dovozu jogurtu je jejich cenová výhodnost.

Vývoz

K výraznému zvýšení objemu vývozu v porovnání období leden - kveten 1998 a 1997 došlo u jogurtu (o 1 438,5 t, tj. o 67,9 %), sýru a tvarohu (o 1 318,3 t, tj. o 18,8 %). U másla se objem vývozu zvýšil o 429,3 t, tj. o 4,9 %, u mlék a smetan nezahuštených o 875,1 t, tj. o 8,6 %, u syrovátky o 447,4 t, tj. o 6,8 %.

Nejvíce jogurtu bylo smerováno na Slovensko (2 481 t) a do Polska (954 t). Vývoz mlék a smetan nezahuštených se uplatnil na trzích v Madarsku, Chorvatsku a Nizozemsku. Mezi nejvetší odberatele másla patrí zeme SNS predevším Rusko, dále i Arménie, Azerbajdžán, Belorusko, Gruzie, Kyrgyzstán, Kazachstán, Moldavsko, Tadžikistán, Turkménie, Ukrajina, Uzbekistán. Do techto zemí CR vyváží 75,5 % z celkového objemu vývozu, který u másla cinil 9 269 tis. t.

Nejvetší objemy sýru a tvarohu se vyváží do Libanonu (3 339 t) a dále do Ruska, Nizozemska a Arabských Emirátu a na Slovensko.

K poklesu vývozu došlo jen u mlék a smetan zahuštených v dusledku významného snížení vývozu SOM. Vývoz zahuštených mlék a smetan se v letošním roce snížil o 2 tis. t, tj. o 10 %.

TEXTOVÁ PRÍLOHA

Do kontroly užitkovosti dojnic v CR bylo v roce 1997 zarazeno 548 476 krav, z toho pocet uzáverek normovaných laktací bylo 412 590 ks, tj. 75,2 % splnilo normovanou laktaci. Z celkového poctu normovaných laktací bylo 30,9 % I. laktací (prvotelky). Prumerná rocní užitkovost dojnic v KU dosáhla za kontrolní rok 1997 4 849 kg mléka.

Nejvetší podíl ze stavu krav zarazených v KU melo zastoupení plemene ceského strakatého skotu (54,7 %) s prumernou rocní dojivostí 4 594 kg mléka. Délka mezidobí (období mezi dvemi po sobe následujícími porody - optimální doba je do 380 dní) byla u ceského strakatého skotu 397 dní. Výše užitkovosti cernostrakatého skotu dosáhla 5 587 kg mléka, ale délka mezidobí byla 408 dní a procentický obsah bílkovin byl ze všech sledovaných plemen nejnižší.

Zhodnocení kvalitativních ukazatelu reprodukce skotu

Soucasné reprodukcní ukazatelé v chovu dojnic mají za následek nižší produkci telat a s ní spojenou nízkou dojivost, která neodpovídá genetickým možnostem jednotlivých plemen.

Brezost po I. inseminaci v r. 1997 dosáhla u krav 48,0 %, u jalovic 64,2 % a u plemenic celkem 52,4 %. Hodnota tohoto reprodukcního ukazatele je nízká (požadavek je nad 55 %).

Inseminacní interval (období od otelení do první inseminace) byl 80 dní (ctvrtina stavu krav byla v intervalu nad 90 dnu), pritom optimální hodnota tohoto ukazatele by byla 60 - 70 dnu.

Servis perioda (období od otelení do zabreznutí, optimální je 90 dnu) se ze 114 dní snížila na 112,8 (66,7 % plemenic má SP 90 a delší), ale presto je neúmerne vysoká a výrazne ovlivnuje ekonomiku chovu skotu a podílí se na neuspokojivých výsledcích ekonomiky výroby mléka.

Dalším hodnotícím ukazatelem chovu skotu je pocet narozených a odchovaných telat na 100 krav v daném roce. V jednotlivých oblastech CR byla úroven hodnot tohoto ukazatele rozdílná. Pocet narozených telat na 100 krav v roce 1997 za CR celkem byl 99,4 ks (Severoceská oblast 93,7 ks, Východoceská oblast 103,0 ks, Morava a Slezsko 101,9 ks). Pocet odchovaných telat na 100 krav v roce 1997 za CR byl 89,4 ks (Západoceská oblast 81,9 ks, Východoceská oblast 93,0 ks, Morava a Slezsko 92,9 ks). Úhyn telat cinil za rok 1997 10,1 % z poctu narozených telat.

Analýzy potvrzují nízkou úroven reprodukce a její výsledky nenaplnují programy rozvoje skotu do roku 2000 - 2005. Ke zlepšení ukazatelu muže snadno prispet správná organizace chovu (vyhledávání príznaku ríje, vcasná detekce brezosti, správná evidence, vyrovnaná výživa…).

Výše uvedené výsledky reprodukce skotu nepríznive ovlivnují produkci mléka a jatecného skotu.