Mléko a mlékárenské výrobky 14.5.1999

Rada: Mléko a mlékárenské výrobky

Odpovedný pracovník: Ing. Petr Tucek, CSc.

Zpracoval: Ing. Jirina Cupalová

Redakcní uzáverka: 14.5.1999

Seznam zkratek

CME Chicago Mercantile Exchange = Komoditní termínová burza v Chicagu

CN Celní nomenklatura

CPV Ceny prumyslových výrobcu

CZV Ceny zemedelských výrobcu

DEM Nemecká marka

DPH Dan z pridané hodnoty

EUR Euro = Menová jednotka Evropské menové unie

EK Evropská komise

FOB Free on Board = Volne na palubu lodi. Prodávající je povinen na své náklady dodat: zboží na lod v nalodovacím prístavu, cistý palubní prejímací lístek, vývozní povolení a osvedcení o puvodu zboží. Kupující na své náklady najímá lod (lodní prostor) a nese výlohy a zodpovednost od okamžiku, kdy zboží prešlo zábradlí lodi v prístavu lodení.

HUF Madarský forint

CHF Švýcarský frank

lb libra = 0,4536 kg

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

PLN Polský zlotý

RUR Ruský rubl

SKK Slovenská koruna

SOM Sušené odstredené mléko

SPM Sušené plnotucné mléko

zeme SVE Zeme strední a východní Evropy

UK GATT Uruguayské kolo GATT

USD Americký dolar

WTO World Trade Organisation = Svetová obchodní organizace

ZMP Zentrale Markt- und Preisberichtsstelle für Erzeugnisse der Land-, Forst- und Ernährungswirtschaft GmbH = Ústredí tržního a cenového zpravodajství pro zemedelské, lesnické a potravinárské výrobky, s.r.o., Bonn

1. MLÉKO

1.1 Mléko ve svete

1.1.1 OECD predpokládá jen mírné zotavení agrárního trhu

Trhy s významnými agrárními komoditami, které jsou v soucasné dobe pod znacným tlakem, by se mely podle výhledu OECD v príštích 5 letech mírne zotavit (viz tab. 1). Predpokladem je, že krehký start k jejich zotavení nebude znicen státními zásahy. Pokud vlády odolají pokušení do techto trhu zasahovat regulacními opatreními, prizpusobí producenti svou nabídku požadavkum trhu, a tím položí základ pro rust cen. Ocekávaná konjunktura v Japonsku, Jižní Koreji, dalších cástech Asie a v Latinské Americe prispeje k podpore zahranicního obchodu a k rustu cen obilovin, olejnin, masa a mlékárenské produkce. Prícinu nynejších nízkých cen vidí experti z OECD v trvale se rozširujících produkcních kapacitách pri soucasném poklesu mezinárodní poptávky.

Tab. 1: OECD: Prognóza vývoje na mezinárodním trhu mléka a mlékárenských výrobku do r. 2004/05

Svetová produkce (tis. t) Svetová spotreba (tis. t)

1998/99 2004/05 Zmena v % 1998/99 2004/05 Zmena v %

Máslo 6 558 7 087 8,1 6 557 7 117 8,5

Sýry 14 129 15 592 10,4 14 141 15 603 10,3

SOM 3 417 3 250 - 4,9 3 348 3 278 - 2,1

SPM 2 698 3 063 13,5 2 704 3 069 13,5

Cena (USD/100 kg)

1998/99 2004/05 Zmena v %

Máslo 1991) 1981) - 0,5

Sýry 1932) 2242) 16,1

SOM 1473) 2003) 36,1

SPM 1824) 2054) 12,6

1) exportní cena FOB severoevropské prístavy, 82 % tuku, 2) cedar, 40 lb bloky, exportní cena FOB severoevropské prístavy, 3) exportní cena FOB severoevropské prístavy, extra jakost, 4) exportní cena FOB uvádená úcastníky Mezinárodní federace mléka

Pramen: Agra Europe,40,1999,c.17,s.MM 18

V porovnání s predchozími prognózami je poslední výhled OECD pesimistictejší. Nezahrnuje však výsledky Agendy 2000, schválené na berlínském summitu. Vývoz hlavních zemedelských komodit by se mel po r. 2000 zvýšit. Celkový export másla, SOM a syrovátky v letech 1998/99 až 2004/05 však bude v porovnání s prumerem let 1993/94 až 1997/98 pravdepodobne nižší.

Zotavení trhu by mohla napomoci další reforma zemedelské politiky v jednotlivých státech. Vysoké subvence v rade clenských zemí OECD prispely k soucasnému prebytku zemedelských výrobku na mezinárodním trhu. Každé ochabnutí reformního úsilí zotavení agrárního trhu podle OECD ohrožuje.

1.2 Mléko v Evropské unii

1.2.1 Stavy dojnic v EU opet klesly

Podle ZMP bylo pri scítání na konci roku 1998 v EU 21,491 mil. kusu dojnic, tj. o 290 000 kusu (1,3 %) méne než ve stejném období r. 1997. V porovnání s r. 1996 byly stavy v r. 1998 o 400 000 kusu nižší a proti r. 1994 klesly o více než 1,5 mil. kusu. Klesající trend se v posledních letech zpomalil.

Tab. 2: Stavy dojnic v EU (k prosinci uvedeného roku, tis. kusu)

1997 1998 Zmena v %

Belgie 640 634 - 1,0

Dánsko 695 680 - 2,2

Nemecko 5 026 4 838 - 3,7

Recko 182 182 0,0

Španelsko 1 254 1 306 4,1

Francie 4 476 4 433 - 1,0

Irsko 1 277 1 268 - 0,6

Itálie 2 078 2 110 1,5

Lucembursko 47 47 - 0,2

Nizozemsko 1 674 1 600 - 4,4

Rakousko 736 729 - 1,0

Portugalsko 362 355 - 1,9

Finsko 383 380 - 0,6

Švédsko 462 449 - 2,8

Spojené království 2 489 2 480 - 0,4

EU celkem 21 781 21 491 - 1,3

Pramen: ZMP Europemarkt - Dauermilch,1999,c.3-4,s.2

1.2.2 Dodávky mléka do mlékáren v EU

V hospodárském roce 1998/99 (duben/brezen) bylo do mlékáren v EU dodáno 113,57 mil. t mléka, tj. o 0,1 % méne než v r. 1997/98. Dodávky mléka se mezirocne zvýšily v Belgii, Rakousku, Itálii, Portugalsku a ve Španelsku. Naproti tomu v Nemecku, Irsku, Finsku, ve Spojeném království a v nekterých dalších státech došlo k jejich poklesu (viz tab. 2).

Tab. 2: Dodávky mléka do mlékáren v EU (duben/brezen, tis. t)

1997/98 1998/991) Zmena v %

Belgie 3 058,9 3 284,6 7,4

Dánsko 4 473,7 4 472,5 0,0

Nemecko 27 125,1 26 912,6 - 0,8

Recko 561,5 548,5 - 2,3

Španelsko 5 351,2 5 384,6 0,6

Francie 23 063,6 22 981,6 - 0,4

Irsko 5 238,7 5 056,4 - 3,5

Itálie 9 984,7 10 147,0 1,6

Lucembursko 256,3 253,8 - 1,0

Nizozemsko 10 601,7 10 602,6 0,0

Rakousko 2 407,1 2 464,0 2,4

Portugalsko 1 678,0 1 688,4 0,6

Finsko 2 384,0 2 355,1 - 1,2

Švédsko 3 274,3 3 279,6 0,2

Spojené království 14 234,2 14 138,2 - 0,7

EU celkem 113 693,0 113 569,5 - 0,1

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.3-4,s.2

1.2.3 Prumerná CZV mléka v EU se v r. 1998 zvýšila

Prumerná CZV mléka v EU v r. 1998 mírne stoupla na 29,90 EUR/100 kg (1 047 Kc/100 kg). Byla o 0,2 % vyšší než v r. 1997. Zejména v 1. polovine roku ovlivnovala pozitivne její výši cilá poptávka na domácím trhu mlékárenské produkce a její export. CZV se v jednotlivých státech nevyvíjely stejne. Pres celkove pevné ceny mlékárenských výrobku (po vetšinu roku) došlo v nekterých státech k poklesu CZV mléka.

Podle spolkového ministerstva zemedelství zaznamenala prumerná CZV mléka (bez DPH, 3,7 % tuku, 3,4 % bílkovin) v r. 1998 v Nemecku mezirocní rust o 4,9 % na 58,10 DEM/100 kg. Dosáhla tak druhé nejvyšší úrovne od sjednocení zeme v r. 1991. Pouze v r. 1992 byla vyšší a cinila 59,40 DEM/100 kg. Ve starých spolkových zemích se CZV v r. 1998 zvýšila o 5 % na 58,53 DEM/100 kg, v nových zemích stoupla o 4,5 % na 57,03 DEM/100 kg. Vzhledem k potížím pri odbytu másla a SOM na domácím trhu a pri exportu sýru je v r. 1999, podle spolkového ministerstva, treba pocítat s nižší CZV.

V Belgii a v Nizozemsku se CZV mléka v r. 1998 zvýšily zhruba o 5 %. Nižší prírustek zaznamenaly CZV v Rakousku, Irsku a ve Francii. Nejvyšší CZV mléka, 35 EUR/100 kg, bylo dosaženo v Itálii. Proti r. 1997 však byla o 5,4 % nižší. V porovnání s r. 1997 obdrželi za dodané mléko méne také finští a švédští zemedelci. Presto se jejich ceny pohybovaly nad prumerem EU. Také ceny reckých producentu citelne klesly. Nejvíce se snížila prumerná CZV ve Spojeném království, o 12,3 % na 27 EUR/100 kg.

V r. 1999 pravdepodobne nebude tento príznivý vývoj pro výrobce mléka pokracovat. Od podzimu v r. 1998 se výrazne zhoršily exportní možnosti a hromadí se prebytky másla a SOM v intervencních skladech. Zásoby tlací ceny mlékárenských výrobku dolu, což se podle ZMP projeví též na CZV pravdepodobne ve všech clenských státech.

Podle dostupných informací zhruba 2/3 mlékáren v nových spolkových zemích v Nemecku snížily v breznu t.r. ceny nakupovaného mléka. Reagovaly tak na nepríznivou situaci na trhu mléka a mlékárenských výrobku, zpusobenou previsem nabídky nad poptávkou. CZV mléka v jednotlivých nových zemích se pritom nevyvíjely stejne. V dubnu 1999 ocekávala ZMP další pokles techto cen.

1.2.4 Produkce sýru ve Francii v r. 1998 vzrostla

V r. 1998 bylo ve Francii vyrobeno 1,595 mil. t sýru z kravského mléka, tj. o 1,8 % více než v r. 1997. Prírustek zaznamenaly všechny typy sýru (viz tab. 3). Nadprumerne stoupla produkce tvrdých sýru, na které se 78 % podílí ementál. Výroba cerstvých a mekkých sýru predstavuje zhruba 2/3 z celkové produkce sýru. Stále více jsou oblíbené kozí sýry. Jejich výroba se zvýšila o více než 6 %.

Tab. 3: Produkce sýru ve Francii (t)

1998 1998/1997 zmena v %

Cerstvé sýry 532 328 0,2

Mekké sýry 458 353 0,7

Krájené a polotvrdé sýry 211 860 2,0

Tvrdé sýry 310 036 5,7

- ementál 242 345 6,4

Plísnové sýry 37 400 6,1

Sýry z kravského mléka celkem 1 594 977 1,8

Tavené sýry 133 064 3,5

Kozí sýry 51 538 6,4

Ovcí sýry 46 749 0,0

Pramen: Agra Europe,40,199,c.14,s.KM 6

1.3. Mléko v ostatních zemích

1.3.1 Ruské mlékarství se pomalu konzoliduje

Produkce mléka a mlékárenský prumysl v Rusku se pomalu konzolidují. Podle tamních expertu jsou díky rozvíjející se distribucní síti lépe zásobováni také spotrebitelé v regionech s deficitní produkcí mléka. V r. 1998 bylo z celkové výroby mléka ve výši 33,2 mil. t zhruba 60 % vyrobeno ve 4 regionech (Ural, Centrální oblast, Povolží a Západní Sibir). Podle odborníku povede vetší rádius odbytu velkých zpracovatelských center k potížím malých místních mlékáren. Jejich existence prímo závisí na vzdálenosti od regionálních velkoobchodních center. Podle dosud platné zásady se na odlehlých provincních trzích prodávají pouze výrobky, které zde byly vyrobeny a zpracovány.

Urcitá konzolidace ruského mlékárenského odvetví je ve velké míre výsledkem modernizace nekterých velkomestských mlékáren, napr. v Moskve a v Petrohradu. Dosažený vysoký technologický standard umožnuje produkci výrobku, které kvalitativne, úrovní plnení a balení nezustávají pozadu za požadavky spotrebitelu v zahranicí.

Rocní spotreba mléka a mlékárenských výrobku na obyvatele (ekv. mléka) se snížila z 385 kg v dobe existence SSSR na 266 kg v r. 1997. V r. 1998 klesla proti predchozímu roku o 1 %. Spotrebitelé stále více uprednostnují cerstvé kysané výrobky, zatímco produkty s dlouhou trvanlivostí ztrácejí na popularite. Podle ruských odborníku v tomto oboru patrí budoucnost cerstvým jogurtum s ovocnými prísadami.

Ruský dovoz mléka a mlékárenských výrobku se v r. 1992 zvýšil o dve tretiny a v letech 1993 až 1997 zustal stabilní. Pohyboval se mezi 11 až 14 % domácí spotreby. Dovoz sýru, jogurtu a másla stoupal v dusledku poklesu jejich domácí výroby. V r. 1998 bylo dovezeno zhruba 13 % z celkového tržního objemu mléka. Zatímco dovoz másla výrazne klesl, import sýru a jogurtu se zvýšil. Bylo dovezeno jen 80 000 t másla. V dusledku príznivých cen pocházela více než polovina z Nového Zélandu. (V r. 1995 dovezlo Rusko 242 100 t másla, v r. 1996 112 800 t a v r. 1997 167 700 t.)

Pokud jde o sýry, prekrocil jejich dovoz domácí produkci. V r. 1998 cinila ruská výroba tucných sýru 178 000 t, tj. o 4 000 t více než v r. 1997. V r. 1995 dosahovala tato výroba 218 000 t a v r. 1996 193 000 t. Rocní spotreba sýru na obyvatele ve výši 2,5 kg je velmi nízká, z toho pripadá 1,4 kg na dovezené zboží. Sýry se dováží približne ze 30 státu, asi polovinu dodává Nemecko. Dalšími významnými dodavateli jsou Finsko, Nizozemsko, Nový Zéland a Estonsko.

Aby si udržely pozice na ruském trhu, prehodnotily v dusledku ruské financní krize nadnárodní mlékárenské firmy svou obchodní strategii. Podle analýzy mlékárenského prumyslu, kterou uverejnila agentura Interfax, firmy jako napr. nemecký Ehrmann, nizozemská Campina a francouzský Danone, se snaží snížit své náklady vybudováním výrobních závodu v Rusku, které by zpracovávaly tamní suroviny. Tyto spolecnosti zacínají podporovat produkci výrobku, které by byly na trhu cenove dostupnejší a prizpusobily se tradicním stravovacím zvyklostem Rusu.

Vzhledem k devalvaci RUR vuci USD a ke snížení kupní síly ruského obyvatelstva se podle citované analýzy ruský dovoz mléka a mlékárenských výrobku bude snižovat. Vládní opatrení smerující k uvolnení dovozních narízení by mela rozsah jeho poklesu limitovat. Dovozní cla na sušené granulované a ostatní druhy mléka a smetany se v ríjnu 1998 snížila z 10 na 5 % a na máslo z 20 na 15 %.

Podle agentury Interfax najdou také v budoucnu dovezené výrobky na ruském trhu odbyt. Vzhledem k zastaralé technologii, opotrebovaným základním prostredkum a nedostatku kvalitních ingrediencí, nemá ruské mlékárenství kapacitu zpusobilou k výrobe adekvátního sortimentu a objemu sýru a másla.

Zvyšující se konkurence primela ruské zpracovatele k zavádení nových technologií a marketingových strategií. Významní producenti jogurtu investovali do reklamy a moderních obalu.

V letech 1992 až 1997 klesla ruská produkce mléka a mlékárenských výrobku o 28 %, stacila však uspokojit vetšinu domácí spotreby. Podíl soukromých farem a záhumenkových hospodárství na výrobe mléka se zvýšil z 23 % v r. 1990 na 47 % v r. 1997. Užitkovost dojnic je v soucasné dobe 50 - 60 % pod užitkovostí v západoevropských státech.

1.3.2 Prebytek mléka na madarském trhu

V r. 1998 subvencovala madarská Rada pro mléko vývoz 200 mil. l mléka cástkou 3 mld. HUF (zhruba 450 mil. Kc). Prostredky, které jsou k dispozici na subvencování vývozu prebytku mléka ve výši 300 mil. l v r. 1999, podle tamní Rady pro mléko nebudou stacit. Nebylo jasné, zda 5 mld. HUF, které schválilo madarské ministerstvo financí pro zvýšení zemedelského rozpoctu v r. 1999, bude poskytnuto také na podporu vývozu mlékárenské produkce.

Mlékárny uzavrely se zemedelci pro r. 1999 kontrakty na dodávky 1,769 mld. l mléka, tj. o 106 mil. l vyšší objem než v r. 1998. Domácí spotreba v r. 1998 dosáhla 1,429 mld. l mléka.

Podle zemedelcu jsou potíže na madarském trhu zpusobeny spíše bezohlednou konkurencí než stoupající produkcí mléka. Zpracovatelé se blíží k financnímu kolapsu. Aby prodali své výrobky, nabízejí je "pod cenou", ale soucasne musí zemedelcum platit minimální garantovanou cenu.

1.3.3 Indie ruší omezení dovozu mlékárenských výrobku

Indická vláda v rámci nové obchodní politiky ve financním roce 1999/2000, zacínajícím od 1.4.1999, odstraní nebo sníží omezení pri dovozu a vývozu rady výrobku, aby se více priblížila pravidlum WTO. Z mlékárenských výrobku se ruší omezení dovozu sušeného mléka, podmáslí, jogurtu, strouhaných a práškových sýru a sýru s modrou plísní.

2. MLÉKÁRENSKÉ VÝROBKY

2.1 MÁSLO

2.1.1 Situace na trhu másla v Evropské unii

V prvních dvou mesících 1999 se produkce másla v EU zvýšila v porovnání se stejným obdobím r. 1998 o 1,2 % na 293 700 t, zejména v dusledku omezení výroby SPM a sýru.

CPV másla ve významných producentských státech EU dosáhly po poklesu v posledních mesících velmi nízké úrovne (viz tab. 4). V týdnu do 25.4.1999 dosahovaly ve Francii v prumeru 91,4 % intervencní ceny, v Nemecku 90,3 % a v celé EU 92,5 %. Prumerná mesícní velkoobchodní cena másla ve spotrebitelském balení se snížila v nemeckém Kolíne ze 3,40 EUR/kg v lednu t.r. na 3,08 EUR/kg v dubnu, CPV stejného výrobku v Nizozemsku ze 3,20 EUR/kg na 3,00 EUR/kg a ve Francii z 3,12 na 3,00 EUR/kg.

CPV másla v blocích v Nemecku se na pocátku dubna t.r. nacházely na nejnižší úrovni od zavedení spolecné tržní organizace mléka v EU. V prubehu 5 mesícu klesly o 1,20 DEM/kg, tj. o 17 %, na 5,88 DEM/kg (3,01 EUR/kg). Vzhledem k poklesu produkce mléka na konci hospodárského r. 1998/99 a vyšší poptávce pred velikonocemi zustal nemecký trh celkem vyrovnaný. Sezónní vzestup dodávek mléka a prebytek výroby másla z velikonocních svátku však prispely k previsu nabídky na trhu. Na konci dubna t.r. bylo nemecké máslo poprvé po 6 letech dodáváno do intervencních skladu. Pokud jde o privátní zásoby másla, jejich objem v Nemecku ve výši 7 478 t je o 50 % vyšší než pred rokem. Privátní skladování nyní nepredstavuje pro obchodníky žádné riziko, protože intervencní nákup brání dalšímu poklesu tržních cen.

Tab. 4: Ceny másla v blocích ve vybraných státech EU (CPV, EUR/kg)

Duben 1998 Brezen 1999 Duben 19991)

Belgie 3,38 3,12 3,09

Nizozemsko 3,39 3,03 2,99

Nemecko 3,52 3,01 3,01

Francie 3,36 3,04 3,00

Itálie 3,49 3,12 3,12

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1999,c.3-4,s.3

Exportní ceny másla (82 %, FOB západoevropské prístavy) v dubnu 1999 pokracovaly v poklesu. Tuna másla se prodávala za 1 250 - 1 350 USD v porovnání s 1 350 - 1 400 USD v predchozím mesíci.

Tab. 5: Zásoby másla v EU (t)

25.3.1999 15.4.1999 29.4.1999 6.5.1999

Verejné zásoby 3 440 3 524 4 840 6 030

Privátní zásoby 14 160 42 364 63 522 99 727

26.3.1998 16.4.1998 29.4.1998 14.5.1998

Verejné zásoby 7 232 7 230 6 479 6 479

Privátní zásoby 5 003 13 417 26 564 45 182

Pramen: Dairy Markets Weekly,1999,c.489 a 1999,c.438

Celkové zásoby másla v EU se v porovnání se stejným obdobím pred rokem témer zdvojnásobily. K 6.5.1999 se v privátních skladech EU nacházelo 99 727 t másla a v intervencních zásobách 6 030 t. K pocátku kvetna byly intervencní sklady otevreny ve všech clenských státech EU s výjimkou Belgie, Dánska, Rakouska a Švédska. Ve Francii mel intervencní nákup másla zacít po 6.5.1999.

Odlehcení trhu másla pomocí samotného privátního a verejného skladování nestací k tomu, aby se zacaly jeho ceny zotavovat. Zde by byl zapotrebí výraznejší rust vývozu, který podle ZMP není v soucasné dobe v dohledu.

Vzhledem k opoždené pastve dojnic by mohla být v r. 1999 sezónní špicka produkce mléka méne výrazná než v r. 1998. Zda se to projeví v poklesu výroby másla, není jisté, vzhledem k nižší produkci SPM a sýru.

Podle predbežné bilance másla uverejnené ZMP, zustane v r. 1999 spotreba másla v EU stejná jako v predchozím roce, odbyt zlevneného másla se zvýší na 490 000 t. Proti predchozímu roku se v r. 1998 snížil vývoz másla do tretích zemí o 27,3 % na 165 000 t. V r. 1999 ZMP predpokládá jeho další pokles na 140 000 t.

Tab. 6: Bilance másla v EU (tis. t)

1997 19981) 1999 2) 1999/1998 zmena v %

Pocátecní zásoby 140 100 120 20,0

Produkce 1 842 1 829 1 860 1,7

Z toho:

v mlékárnách 1 828 1 815 1 847 1,8

na farmách 14 14 13 - 7,1

Dovoz 89 82 90 9,8

Spotreba celkem 1 745 1 726 1 730 0,2

Z toho:

- za tržní ceny 1 264 1 246 1 240 - 0,5

- subvencovaná 481 480 490 2,1

Vývoz 227 165 140 - 15,2

Konecné zásoby 100 120 200 66,7

Spotreba na obyvatele (kg) 4,7 4,6 4,6 0,0

1) predbežný údaj, 2) odhad

Pramen: Agra Europe,40,,1999,c.18,s.MM 15

2.1.2 Pokles cen másla v USA

Také ceny másla v USA se dostaly pod tlak a v porovnání s létem 1998 jsou nyní o polovinu nižší v dusledku previsu nabídky nad poptávkou (viz príloha 2). Americké mlékárny vyrobily v lednu a v únoru 1999 o 8 % více másla než ve stejném období r. 1998.

2.2. SUŠENÉ MLÉKO

2.2.1 Sušené odstredené mléko v Evropské unii

V lednu a v únoru 1999 bylo v EU vyrobeno 180 000 t SOM, tj. o 10 % více než ve stejném období 1998. Od poloviny brezna t.r. byly ceny SOM v potravinárské kvalite na trhu v EU relativne stabilní, zejména díky zahájení intervencních nákupu a rustu exportu (do Indie a Alžírska v rámci dríve uzavrených kontraktu). Vývoz do tretích zemí byl príznive ovlivnen nízkými cenami SOM a príznivým kurzem EUR. K 15.4.1999 bylo v intervencních skladech 180 000 t tohoto výrobku, což je o 80 000 t více než pred rokem. Od pocátku brezna bylo do intervence dodáno 22 000 t SOM, v prubehu dubna tyto dodávky klesaly. Poptávka potravinárského prumyslu byla relativne klidná. Ceny SOM v krmné kvalite výrazneji kolísaly a v polovine dubna se do urcité míry stabilizovaly díky rustu poptávky na dosažené nízké úrovni. Sprejované SOM v krmné jakosti (prumyslové balení, CPV) se v Nemecku k 5.5.1999 prodávalo za 1,92 EUR/kg, v Nizozemsku za 1,94 EUR/kg.

Exportní ceny SOM (FOB západoevropské prístavy) zustaly v dubnu na velmi nízké úrovni predchozího mesíce a cinily 1 200 - 1 250 USD/t (viz príloha 1).

Tab. 7: Bilance SOM v EU (tis. t)

1997 19981) 1999 2)

Pocátecní zásoby 170 205 305

Produkce 1 194 1 139 1 180

Dovoz 74 65 75

Nabídka celkem 1 438 1 409 1 560

Spotreba 951 932 940

Z toho:

- za tržní ceny 456 460 460

- krmivo 495 472 480

Vývoz 282 172 190

Konecné zásoby 205 305 430

Z toho:

intervencní 124 204 330

1) predbežný údaj, 2) odhad

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch,1999,c.3-4,s.3

Podle bilance ZMP se celková nabídka SOM v EU v r. 1999 zvýší na 1,56 mil. t. Vývoz do tretích zemí a spotreba bude sice vyšší než v r. 1998, nestací však odcerpat prírustek nabídky. Celkové zásoby na konci r. 1999 by se proto mely zvýšit na 430 000 t v porovnání s 305 000 t na konci r. 1998.

2.2.2 Sušené plnotucné mléko v Evropské unii

Pokles cen SPM na trhu EU pokracoval až do dubna t.r. CPV dosáhly úrovne, kdy již nelze pocítat s jejich dalším snížením, protože také ceny másla a SOM klesly na hladinu, kdy byla spuštena regulace trhu (intervencní nákupy), která má zastavit jejich další snižování. Hlavní prícinou poklesu cen SPM byla nízká poptávka po tomto výrobku jak na domácím, tak na zahranicním trhu, v dusledku stagnujícího odbytu cukrovinek na vnitrním trhu EU a snížení jejich vývozu, zejména do východní Evropy a do Ruska. Produkce SPM v lednu a v únoru 1999 byla z uvedených duvodu o 8 % nižší než ve stejných mesících 1998 a dosáhla 137 508 t. V r. 1998 vyvezla EU celkem 589 000 t SPM, tj. o 16 000 t více než v r. 1997. Vzhledem k soucasnému poklesu výroby SPM, pujde více surového mléka na výrobu másla a SOM.

Exportní ceny SPM (26 %, FOB západoevropské prístavy) zustaly v dubnu 1999 na nízké úrovni a pohybovaly se v rozmezí 1 440 - 1 500 USD/t (viz príloha 1).

2.3 SÝRY

2.3.1 Nižší ceny sýru v EU

V porovnání se stejným obdobím r. 1998 se podle predbežných údaju ZMP snížila v lednu a únoru 1999 produkce sýru v EU o 3 %.

Ceny mnoha druhu sýru se v breznu a dubnu 1999 v EU snížily a pohybovaly se zpravidla pod úrovní cen ve stejném období lonského roku (viz tab. 8). Jedinou výjimku tvoril ementál ve Francii. Hlavní prícinou poklesu cen byla celková nepríznivá situace na trhu mléka a mlékárenských výrobku a nízký export do tretích zemí. V této situaci neexistuje již žádný prostor pro zvyšování výroby sýru. V r. 1998 vyvezla EU 442 000 t sýru, tj. o 13 % méne než v r. 1997. Tento pokles byl zpusoben prevážne krizí v Rusku. Podle ZMP se v r. 1999 sotva podarí udržet výši vývozu predchozího roku, pokud se ruský dovoz nezvýší. Zejména Nemecko, Nizozemsko a Dánsko musely výrobu sýru výrazneji omezit. Vývoz sýru do jiných teritorií nebyl schopen nahradit výpadek ruské poptávky. Ani zvýšení vývozních subvencí neoživilo export. Na vnitrním trhu EU se i pres snížení produkce sýru zostrila konkurence. Zejména v Nemecku a v jižní Evrope byly ceny krájených sýru pod tlakem.

Rídící výbor EK pro mléko prijal zmenu svého narízení ohledne vývozu mlékárenské produkce. Platnost exportních licencí na sýry se prodlužuje ze dvou na tri mesíce. Dosavadní cílová oblast pro poskytování vývozních subvencí, která zahrnovala býv. území SSSR a zeme SVE se rozdeluje na dve zóny. První zahrne zeme SVE a pobaltské státy, druhá státy býv. SSSR bez pobaltských republik. Tímto opatrením reagovala EK mimo jiné také na prání zemí SVE, aby nezvyšovala vývozní subvence na mlékárenské výrobky urcené pro trhy techto státu.

Tab. 8: Ceny vybraných sýru v EU (CPV, EUR/kg)

Duben 1998 Brezen 1999 Duben 19991)

Nizozemská gouda, mladá, Kolín nad Rýnem 3,26 3,05 3,02

Nemecký ementál, Kempten 4,06 4,06 4,03

Nemecký eidam, 40 %, Kempten 3,14 3,07 3,02

Nemecká gouda, blok, Hannover - 2,93 2,90

Grana Padano, Itálie 6,20 6,15 6,15

Francouzský ementál, Paríž 4,75 4,81 4,86

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse,1999,c.3-4,s.4

3. ZEMEDELSKÁ POLITIKA

3.1 Nová organizace trhu mléka ve Švýcarsku

Nová organizace trhu mléka ve Švýcarsku, která vstupuje v platnost od 1.5.1999 a tvorí základní kámen švýcarské agrární politiky ("Agrarpolitik 2002"), predstavuje pro producenty mléka a jeho zpracovatele základní zmenu rámcových podmínek. Použití nástroju státní regulace se výrazne omezuje a postupne se významne sníží objem rozpoctových prostredku urcených na podporu ceny mléka. Cílem reformy je, aby po prechodné dobe (1999 až 2003) bylo mléko na základe tržních podnetu zpracováváno na výrobky s nejvyšší pridanou hodnotou. Zásadní zmenou proti dosavadnímu systému je úplné odbourání cenových a odbytových záruk a povinnosti nakupovat a dodávat produkci. Polostátní odbytové organizace "Käseunion" a "Butyra" se likvidují. Objem financních prostredku urcených na podporu trhu mléka by se mel v prubehu 5 let v porovnání s r. 1998 snížit o tretinu.

Hlavními státními nástroji nové tržní organizace budou:

Ä Cílová cena mléka jako orientacní velicina pro producenty, kterou stanoví Spolková rada od 1.5.1999 na 0,77 CHF/kg (73 g tuku a bílkovin, 18 Kc/kg) a které muže být dosaženo pri jeho dobrém zhodnocení na výrobky s vysokou pridanou hodnotou.

Ä Kontingentace produkce mléka v celkové výši 3,2 mil. t zustává zachována. Je umožnen prevod kvót (pronájem, koupe) bez soucasného prevodu pudy.

Ä Príplatek na mléko urcené k výrobe sýru, který budou dostávat producenti mléka z vyclenených prostredku státního rozpoctu, umožní zpracovatelum nakupovat levneji surovinu a vyrábet sýry za konkurencní ceny. Tento príplatek ciní od 1.5.1999 0,12 CHF/kg mléka (2,80 Kc/kg), od 1.5.2000 je stanoven na 0,20 CHF/kg (4,70 Kc/kg).

Ä Tzv. silážní príplatek k CZV mléka pocházejícího od dojnic, které nejsou krmeny siláží, a jejichž mléko je urceno ke zpracování na extra tvrdé sýry. Tento príplatek není obsažen v cílové cene mléka. Od 1.5.1999 ciní 0,04 CHF/kg mléka zpracovaného na uvedený typ sýru (0,90 Kc/kg) a od 1.5.2000 se bude vztahovat pouze na sýry vyrábené z nepasterovaného mléka.

Ä "Vývozní subvence". Behem nekolika let nebude Švýcarsko poskytovat žádné subvence na vývoz sýru do EU. Vývoz techto výrobku na nové trhy mimo EU lze nadále financne podporovat, podpory by se však mely postupne odstranit. U ostatních mlékárenských výrobku se pocítá s jednotnou, produkcne neutrální podporou v omezeném rozsahu, která se bude poskytovat na základe obsahu ekvivalentu mléka.

Ä S cílem udržet objem odbytu na domácím trhu, bude poskytována podpora na urcité výrobky (napr. mlécný tuk na výrobu mražených krému, ruzné druhy másla, speciální použití odstredeného mléka, bílkovinné koncentráty apod.). Behem prechodného období nebo na jeho konci budou tyto podpory bez náhrady zrušeny.

Ä Spolková vláda se bude nadále angažovat v podpore kvality mléka, která je predpokladem pro prístup švýcarských mlékárenských výrobku na trh v EU.

Situace v odbytu se v dusledku stoupající liberalizace trhu zostruje. V dusledku prijatých závazku v rámci dohody UK GATT stoupá na jedné strane tlak dovozu, na druhé strane se vývoz, vzhledem k omezení exportních subvencí, ztížil. Zahranicní obchod mlékárenskými výrobky a také ceny a zisky z prodeje výrobku na švýcarském trhu, ovlivnují proto tyto faktory:

đ Závazky prijaté v dohode UK GATT na snížení vývozních subvencí a zvýšení prístupu na trh pro dovozy.

đ Závazky prijaté v bilaterální dohode s EU smerující k úplné liberalizaci trhu sýru v prubehu 5 let (predpokládaný vstup dohody v platnost od pocátku r. 2001).

đ Vývoj cen v EU, která je nejvýznamnejším obchodním partnerem Švýcarska v oblasti mlékárenských výrobku.

Dosavadní Ústrední svaz švýcarských producentu mléka (Zentralverband schweizerischer Milchproduzenten) se premení v "zeštíhlenou" zájmovou organizaci "Schweizer Milchproduzenten", která bude spravovat fond na podporu odbytu a CZV mléka, s cílem zabránit poklesu cen a odbytu a udržet objem produkce. Z tohoto fondu lze financovat pouze opatrení, která jsou ve spolecném zájmu všech producentu. Výrobci mléka budou do tohoto fondu odvádet 0,007 CHF z kilogramu dodaného mléka (0,16 Kc/kg), což odpovídá celkové rocní cástce 21 mil. CHF. Dále bylo rozhodnuto zrídit fond na financování základního marketingu mléka. Clenové fondu budou odvádet 0,00525 CHF/kg mléka (0,12 Kc/kg).

Se zavedením nové organizace trhu mléka budou rámcové podmínky pro producenty mléka tvrdší a podniky budou nuceny ve vetší míre spoléhat samy na sebe.

Zpracovala: Ing. Jirina Cupalová

Príloha 1: CENY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKU (USD/t, FOB západoevropské prístavy)

Sušené plnotucné mléko 26 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1750 - 1900 - 2100 - 2000 - 2000 - 2000 -

1850 2000 2200 2100 2100 2100

1996 2250 - 2250 - 2000 - 1900 - 1800 - 1750 -

2300 2300 2100 2050 1950 1900

1997 2000 - 2000 - 1950 - 1850 - 1850 - 1850 -

2100 2100 2050 1950 1950 1950

1998 1850 - 1730 - 1700 - 1570 - 1600 - 1600 -

1900 1780 1720 1680 1700 1670

1999 1570 - 1520 - 1450 - 1440 -

1630 1570 1500 1500

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2200 - 2200 - 2200 - 2200 - 2250 -

2100 2500 2500 2400 2400 2300

1996 1750 - 1700 - 1700 - 1800 - 1880 - 1825 -

1900 1850 1850 1900 1900 1925

1997 1800 - 1620 - 1800 - 1850 - 1850 - 1850 -

1900 1700 1850 1900 1900 1900

1998 1650 - 1600 - 1550 - 1550 - 1500 - 1500-

1690 1700 1650 1650 1600 1600

1999

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokracování prílohy 1

Sušené odstredené mléko

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1800 - 1900 - 2100 - 2050 - 2050 - 2000 -

1850 2000 2200 2150 2150 2150

1996 2100 - 2000 - 1900 - 1850 - 1800 - 1750 -

2200 2100 2000 1950 1900 1850

1997 1775 - 1800 - 1700 - 1700 - 1650 - 1600 -

1875 1880 1750 1750 1700 1650

1998 1600 - 1500 - 1450 - 1400 - 1400 - 1370 -

1650 1600 1500 1500 1500 1400

1999 1270 - 1260 - 1210 - 1200 -

1300 1300 1250 1250

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 2000 - 2000 - 2050 - 2000 - 2000 - 2150 -

2150 2150 2200 2250 2250 2250

1996 1700 - 1600 - 1620 - 1700 - 1700 - 1730 -

1800 1700 1720 1800 1800 1830

1997 1575 - 1460 - 1600 - 1650 - 1650 - 1600 -

1625 1560 1650 1680 1680 1650

1998 1340 - 1350 - 1300 - 1250 - 1250 - 1300 -

1370 1400 1400 1400 1350 1350

1999

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Dauermilch

Pokracování prílohy 1

Máslo 82 %

I. II. III. IV. V. VI.

1995 1700 - 2000 - 2300 - 2100 - 1900 - 1900 -

1800 2100 2400 2300 2100 2200

1996 2400 - 2300 - 2000 - 1900 - 1700 - 1700 -

2500 - 2400 2100 2050 1750 1750

1997 1850 - 1950 - 1900 - 1750 - 1600 - 1600 -

1950 2050 2000 1850 1650 1650

1998 2250 - 2000 - 1950 - 1850 - 1800 - 1720 -

2350 2100 2000 1980 1900 1750

1999 1630 - 1580 - 1350 - 1200 -

1850 1650 1400 1250

VII. VIII. IX. X. XI. XII.

1995 1900 - 2200 - 2400 - 2500 - 2500 - 2400 -

2200 2500 2600 2700 2700 2500

1996 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1650 - 1700 -

1750 1750 1750 1750 1750 1800

1997 1700 - 1800 - 1800 - 2000 - 2250 - 2250 -

1750 1820 1900 2100 2350 2350

1998 1850 - 1850 - 1800 - 1750 - 1700 - 1750-

1880 1900 1850 1800 1800 1850

1999

1) predbežný údaj

Pramen: ZMP Europamarkt - Milch, Butter, Käse

Príloha 2: Ceny mlékárenských výrobku ve vybraných státech v r. 1999 (CPV, EUR/kg, není-li uvedeno jinak)

Týden do Kotace Predchozí týden

Kotace másla

Nemecko, Hannover

Máslo v bloku (Markenbutter) 5.5. 2,99 2,99

Nizozemsko, oficiální kotace1)

Znackové máslo v bloku 5.5. 2,99 2,99

Belgie, oficiální kotace1)

Znackové máslo v bloku 25.4. 3,07 3,07

Polsko, PLN/kg

Máslo, výberová jakost 24.4. 8,05 8,03

Slovensko, SKK/kg

Balené máslo 14.4. 96,24 97,66

Máslo v bloku 14.4. 91,58 89,65

USA, Chicago (CME), USD/100 kg

Máslo, Grade A 30.4. 97,00 102,00

Kotace sušeného mléka

Nemecko, kotace ZMP

SPM, 26 % 5.5. 2,51 2,51

SOM, sprejované, prumyslové balení 5.5. 1,92 -

Nizozemsko, oficiální kotace1)

SPM, sprejované 5.5. 2,50 2,50

SOM pro krmné úcely 5.5. 1,94 1,93

Polsko, PLN/kg

SOM 24.4. 4,97 4,90

Slovensko, SKK/kg

SPM 14.4. 75,72 75,54

SOM 14.4. 63,38 63,39

USA, severových. pobreží, Grade A, FOB

SOM (USD/100 kg) 30.4. 104,00 - 113,00 104,00 - 113,00

1) ze závodu

Dairy Markets Weekly,1999,c.484,s.18 - 19

Príloha 3: Teritoriální struktura dovozu mlékárenských výrobku z vybraných zemí do CR v lednu až breznu 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Stát Led.-brez.1998 Led.-brez.1999

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Dovoz celkem 400,5 481,3

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, prírodní EU 256,4 267,9

med - Nemecko 143,4 170,5

Slovensko 60,7 83,2

Polsko 42,3 99,7

CN 0401 Dovoz celkem 327 21,3 1 512 37,0

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku EU 294 20,1 285 18,7

cukru a jiných sladidel - Nemecko 292 20,1 282 18,6

Slovensko 30 1,0 1 205 17,4

CN 0402 Dovoz celkem 228 7,1 224 5,4

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené Slovensko 198 7,9 199 4,3

CN 0403 Dovoz celkem 1 289 45,4 5 379 143,7

Jogurty Z toho:

EU 1 077 39,2 3 392 98,6

- Nemecko 1 027 37,2 3 387 98,4

CN 0404 Dovoz celkem 213 3,0 96 2,4

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 57 2,3 96 2,4

nebo jiných sladidel - Nemecko 18 1,1 53 1,2

CN 0405 Dovoz celkem 171 12,8 333 22,4

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných EU 171 12,8 205 13,9

tuku - Nemecko 162 12,0 187 12,3

Pokracování prílohy 3

Stát Led.-brez.1998 Led.-brez.1999

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0406 Dovoz celkem 2 741 231,4 3 483 243,7

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 1 185 128,7 1 392 127,9

- Francie 660 70,9 686 66,8

Slovensko 411 47,0 460 46,1

Polsko 889 36,9 1 577 64,3

Z toho:

CN 0406 30 Dovoz celkem 1 110 118,1 1 135 102,9

Tavené sýry Z toho:

EU 738 75,6 820 71,4

- Francie 542 53,7 569 48,7

Slovensko 269 31,2 153 16,0

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J.·Ševcíková

Príloha 4: Teritoriální struktura vývozu mlékárenských výrobku z CR do vybraných zemí v lednu až breznu 1998 a 1999 (zaokrouhleno)

Stát Led.-brez.1998 Led.- brez.1998

t mil. Kc t mil. Kc

CN 04 Vývoz celkem 1 395,1 1 204,4

Mléko a mlékárenské Z toho:

výrobky, ptací vejce, EU 365,8 314,5

prírodní med - Nemecko 82,9 74,0

- Nizozemsko 193,3 145,2

Libanon 206,2 256,0

Rusko 271,4 91,6

Slovensko 137,7 130,4

Thajsko 16,8 32,6

Madarsko 49,1 19,2

CN 0401 Vývoz celkem 7 451 61,7 494 7,3

Mléko a smetana, Z toho:

nezahuštené, bez prídavku Madarsko 5 740 42,5 3701) 3,11)

cukru a jiných sladidel

CN 0402 Vývoz celkem 9 699 539,1 12 572 551,5

Mléko a smetana, Z toho:

zahuštené nebo slazené EU 4 703 240,2 4 654 188,8

- Nizozemsko 2 706 141,0 2 543 101,2

Libanon 1 187 67,5 1 363 73,7

Thajsko 325 16,1 850 31,6

Rusko 839 52,6 231 11,9

Slovensko 730 48,8 545 37,9

CN 0403 Vývoz celkem 2 144 54,0 1 663 38,9

Jogurty Z toho:

Slovensko 1 489 35,7 1 663 38,9

Pokracování prílohy 4

Stát Led.-brez.1998 Led.- brez.1999

t mil. Kc t mil. Kc

CN 0404 Vývoz celkem 4 002 22,6 4 013 23,4

Syrovátka, též zahuštená Z toho:

nebo s prídavkem cukru EU 3 632 16,7 3 676 17,6

nebo jiných sladidel - Nemecko 2 401 13,4 2 160 11,3

CN 0405 Vývoz celkem 3 927 253,0 2 773 142,6

Máslo a oleje z mléka, Z toho:

pomazánky z mlécných Rusko 2 615 159,0 1 462 74,2

tuku

CN 0406 Vývoz celkem 4 789 380,7 5 028 380,8

Sýry a tvarohy Z toho:

EU 447 40,3 610 54,3

- Nizozemsko 287 26,5 285 23,6

Libanon 1 777 132,6 2 519 181,3

Slovensko 540 43,8 498 40,7

Rusko 686 56,0 3552) 22,42)

1) vývoz do Chorvatska, 2) vývoz do Bosny a Hercegoviny

Pramen: Celní statistika, VÚZE

Zpracoval: J.Ševcíková