Mléčné kvóty a náš vstup do EU

F.Havel

Výzkumný ústav mlékárenský

Trh s mlékem je v EU od roku 1984 řízen prostřednictvím mléčných kvót, jejichž hlavní princip spočívá ve stanovení národní kvóty každé členské zemi, jejíž překročení je postihováno vyhlášenou sankcí. Tato sankce - pokuta musí být vybrána od těch producentů, kteří se překročením své individuální kvóty na překročení národní kvóty podíleli.

Zavedením režimu mléčných kvót v EU inicioval Německo po tom, když selhaly veškeré pokusy zastavit narůstající nadprodukci mléka nad spotřebou a narůstající zásoby sušeného mléka a másla, kdy náklady s jejich skladováním a odbytem mimo EU převýšily jejich cenu.

Režim mléčných kvót byl zpočátku považován za přechodné opatření. V prvých letech se vyznačoval nedostatky (vazba na půdu, omezenost pohybu kvót, nepřidělení některým producentům), které byly postupně odstraňovány. Především bylo dbáno, aby režim byl spravedlivý vůči všem výrobcům, zpracovatelům i členským zemím. Termín platnosti režimu kvót byl vyhlašován vždy na 3 - 4 roky. Po jeho vypršení vždy došlo k jeho vylepšení a prodloužení namísto zrušení. Tak je tomu doposud. Poslední vyhlášení termín je rok 2008 s tím, že v roce 2003 bude jeho platnost znovu posouzena na zasedání rady ministrů zemědělství členských zemí EU “s cílem umožnit úpravy současných kvót po roce 2006”.

Kvóta systém je součástí řízeného trhu s mlékem, který patří k nejnáročnějším regulačním režimům v rámci společné zemědělské politiky EU, a to jak z hlediska institucionálního a organizačního zabezpečení, tak i finanční náročnosti (např. v SRN průměrný podíl přikoupených a pronajatých kvót zvyšuje náklady výroby o cca 10 %). Přes tuto náročnost je režim kvót hodnocen kladně, zejména proto, že stabilizoval ceny mléka pro zemědělce, a to i v regionech s nepříznivými přírodními podmínkami, na přijatelné úrovni. Nepotvrdily se obavy, že dojde ke zpomalení restrukturalizace výroby a zpracování mléka.

Organizační, instituciální a legislativní náročnost přípravy režimu mléčných kvót je výzvou pro kandidátské země připojení k EU a představují pro ně určité dilema jak a kdy se na tento režim připravit, aby v době vstupu byly schopny dodržet všechny zásady obsažené v příslušných nařízeních EU ke kvótám. Nedodržení pravidel EU není tolerováno. Sankce za neplnění termínů jsou odečítány z dotací, které mají směřovat z Bruselu do členské země.

Z logiky dosavadního vývoje názorů uvnitř EU na další pokračování mléčných kvót vyplývá, že tento režim bude i pro nás závazný v době našeho vstupu. Dosavadní snahy některých členských zemí mléčné kvóty zrušit nezískaly dostatečnou podporu ostatních, ale především snaha nahrazení dosavadního systému jiným nebyla přesvědčivá, což je podmínkou zrušení předchozích opatření.

Ze strany EU ke kandidátským zemím nejsou v otázkách přípravy mléčných kvót žádné pokyny sdělovány. Pouze pan Fischler zemědělský komisař kladně hodnotil kroky, které v tomto směru podnikají kandidátské země.

Nejdále s přípravou a zkoušením mléčných kvót jsou v Maďarsku, kde již v roce 1992 vznikla Rada pro mléko, sdružující producenty a zpracovatele mléka v poměru 1 : 1, která navrhuje strategii a řídí trh s mlékem, včetně kvót .

U nás začal proces přípravy mléčných kvót v roce 1996 studiemi, které prezentovaly vývoj a současný stav mléčných kvót v jednotlivých členských zemích EU a návrh na způsob přípravy a zavedení mléčných kvót u nás. Na tyto studie navázala pracovní skupina MZe ČR složená ze zástupců výrobců mléka, zpracovatelů a výzkumných ústavů. Tato komise připravovala zavedení režimu dle nařízení EU, tzn. v podobě, jaká musí být aplikována po našem vstupu. Harmonogram přípravy a odzkoušení režimu kladl důraz, po zkušenostech zemí zavádějící kvóty, na organizační, legislativní a odbornou přípravu aktivních účastníků režimu (výrobců, zpracovatelů a státních orgánů).

Ve snaze překonat krizi mléčného trhu v roce 1999 MZe ČR rozhodlo urychleně režim zavést, nejprve v roce 2000, potom v letošním roce.

Vládní nařízení č. 445/2000 Sb. o stanovení produkčních kvót mléka na léta 2001 - 5 vychází ze zákona 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Jeho parametry je možné posuzovat z hledisek:

1. v jaké míře je kompatibilní s požadavky EU obsaženými v příslušných nařízeních 3950/92 a 536/93, které naše národní legislativa bude muset respektovat, resp. co je třeba doplnit, aby byly splněny nařízení EU,

2. jaké změny, resp. doplňky stávajícího nařízení vlády, které jsou dle EU možné, by bylo účelné pronést v souladu s našimi podmínkami,

3. v jaké míře pomáhá současné nařízení vlády naplňovat úkoly agrární politiky ČR na úseku výroby mléka v současné etapě.

K bodu 1. dosažení shody s nařízeními EU zbývá do současného režimu kvót ČR doplnit:

a) kdo bude pověřen prováděním kontrol plnění povinností dle nařízení EU u producentů a kupujících tak, aby počet kontrol ročně zahrnoval nejméně 40 % kupujících dodávkové mléko a nejméně 5 % výrobců přímého prodeje,

b) rozšířit parametr individuální kvóty dodávkové i přímého prodeje o individuální referenční tučnost a povinnosti pro kupující a producenty z toho vyplývající,

c) všichni kupující (zpracovatelé či odbytové organizace) musí mít schválení MZe ČR na základě prohlášení, že budou plnit povinnosti režimu mléčných kvót,

d) oprávnění odběratele zadržet z ceny dodaného množství mléka překračující jeho individuální kvótu, zálohu na poplatek za překročení kvóty,

e) stanovit pravidla převodů části či celých individuálních kvót mezi producenty (prodej, pronájem, dědění),

f) pro převody kvót mezi producenty stanovit kdo a za jakých podmínek může s individuální kvótou nakládat (např. při ukončení nájmu producenta na pronajaté půdě apod.),

g) producent přímého prodeje mléka a mléčných výrobků nemá povinnost měsíčně hlásit prodeje, ale až po skončení kvótového roku současně s výpočtem případného odvodu ze překročení své kvóty,

h) podpora produkce mléka formulovaná v § 9 jako kompenzační z rozdílu nenaplnění produkce mléka označená jako národní kvóta nebude vstupem do EU možná, resp. bude převedena na formu platnou v té době v EU, t. zn. na prémii za jednotku kvóty (na 5,8 tis. l mléka).

K bodu 2. účelné doplnění stávajících pravidel mléčných kvót:

a) stanovit omezení převodu kvót mezi oblastmi - v souladu s agrární politikou ČR omezit přesun kvót z méně příznivých oblastí k podpoře zemědělské výroby a osídlení těchto oblastí,

b) zavést saldování nenaplněných a překročených individuálních kvót v prvé etapě na úrovni zpracovatelů a v další etapě na úrovni celostátní, aby se minimalizoval odvod v případě překročení národní kvóty,

c) vypustit povinnost producenta zasílat měsíčně fondu hlášení o dodávkách mléka ke zpracování, jde o duplicitu zatěžující zbytečně producenta,

d) vypustit z režimu mléčných kvót institut minimální ceny - pravidla EU ani pravidla národní členských zemí jej neobsahují; jde o netržní opatření; v EU jsou intervenční ceny

- relace hodnot kvality mléka k nastavené minimální ceně mlékárnám neumožní vyplácet příplatky k ceně za vyšší kvalitu - hrozí zastavení či pokles kvality mléka,

e) vypustit podmínku volného ustájení dojnic pro nárok na zvýšení kvóty - jde příliš tvrdé opatření pro cca 40 % stájí,

f) stanovit, k jakému účelu budou použity odvody vybrané za překročení kvót,

g) pro účely obchodování s kvótami zavést centrální burzu s pravidly uplatňovanými v Dánsku či SRN.

K bodu 3. dopady současného nařízení vlády o mléčných kvótách na současný mléčný trh

a) v této podobě nepřispěje k naplnění hlavního proklamovaného cíle na úseku živočišné výroby - zvýšení výroby a spotřeba mléka, které jsou nezbytné pro úspěšnost při vyjednávání s EU o výši národní kvóty 3,1 mld. litrů,

b) vysoké pokuty za překročení individuální kvóty v kombinaci s teoretickou možností získání zvýšené kvóty zadarmo ze státní rezervy povede k paušálnímu zvýšení kvót - zabrzdí restrukturalizaci výroby mléka - postrádá jistotu úspěšných výrobců pro větší rozvojové akce,

c) producentovi je rozšíření výroby mléka limitováno až na začátek nového kvótového roku.