Masný průmysl: Krachy nekončí

Letos ukončily činnost zatím tři masokombináty, další budou podle odborníků následovat

Na domácím trhu je značný přetlak porážkových i zpracovatelských kapacit.

Patrick Diviš

Brno, 30. 11. 2000

Chmurné vize expertů, kteří poukazovali na výrazný přebytek výrobních kapacit tuzemského masozpracovatelského průmyslu, se naplňují. Jen v letošním roce, ve kterém vyplynuly na povrch v plném rozsahu problémy společné celému oboru, totiž zatím zkrachovaly čtyři podniky: VSV Hausner, Krůta Hodonín, Masokombinát Louny a Masokombinát Klatovy. Krůček před konkursem stojí i dvojka na tuzemském trhu Masokombinát Martinov.

Ani výhledy do budoucnosti nejsou příliš růžové. Koncentrace masného průmyslu a snižování jeho rozsahu není u konce. »Je to hektická doba, počet firem se bude dále snižovat. Kolik z nich ukončí činnost nebo projde restrukturalizací a udrží v chodu jen svou část, je obtížné předpovědět,« konstatoval tajemník Společenstva řezníků a uzenářů Jaromír Štrobl. Dosavadní čísla však hovoří jasně: Na počátku 90. let působilo na trhu na 45 masokombinátů a jejich počet se zredukoval téměř o polovinu. Někteří pesimisté odhadují, že nakonec přežije sedm největších zpracovatelů.

»Na českém trhu je silný přetlak porážkových a zpracovatelských kapacit,« potvrzuje Jan Boček, předseda představenstva akciové společnosti Kostelecké uzeniny. Redukce kapacit se však nedotkne jen samotných masokombinátů.. V současné době je v České republice přibližně 400 jatečních provozů, přičemž před vstupem naší země do Evropské unie zůstane prostor pro dvacet, maximálně třicet firem. Mnoho z nich navíc nesplňuje hygienické předpisy, neinvestuje do technologií a z takto nízko držených nákladů těží při cenové konkurenci větším, investujícím společnostem.

V souvislosti se vstupem do EU však Boček předpokládá, že to připraveným firmám postupně umožní zvýšení rentability. Vývoj cen, nekonkurenční prostředí a působení šedé ekonomiky v obchodu s masem totiž ziskovost zpracovatelského průmyslu srazil až na nulu. V případě kostelecké firmy se pohybuje na úrovni jednoho procenta, podle odhadů odborníků by byl žádoucí její růst na pět procent.

Masokombinátům nyní podráží nohy především snižující se rozdíl mezi cenami, za které vykupují jateční zvířata a se kterými pak mohou uspět jako dodavatelé do obchodních řetězců. »Do ztrát zpracovatele dostávají dva protichůdné tlaky. Na jedné straně zemědělci požadují stále vyšší výkupní ceny, na straně druhé drží obchodní ceny neúměrně nízko zahraniční řetězce. Zbývá pak jen malý prostor pro manévrování,« poznamenala Eva Kijonková, mediální zástupce a. s. Masokombinát Martinov.

Negativní roli při krystalizaci problému masného průmyslu sehrály také turbulence českého bankovního sektoru. »Pády některých bank a neochota půjčovat vedly k zablokování úvěrů,« uvedl dále Jaromír Štrobl. Banky obecně nedůvěřují zemědělství a potravinářskému průmyslu, shodují se představitelé předních firem.

Tuzemský trh má navíc omezenou kapacitu a celková spotřeba masa osciluje okolo 80 a 90 kilogramů ročně na hlavu. Zpracovatelé cítí pouze výrazné přesuny obliby mezi komoditami. Spotřeba drůbežího masa se tak přehoupla přes 20 kilogramů, naopak zájem o vepřové a hovězí neustále klesá.

Se spotřebitelskou oblibou jednotlivých druhů mas nyní výrazně zamíchá také problém nemoci šílených krav. »V důsledku medializace celé kauzy se sníží spotřeba masa nebo se bude ještě více orientovat na drůbeží,« řekl Jan Boček z Kosteleckých uzenin s tím, že očekává jeho nedostatek na tuzemském trhu a následné zvyšování ceny. »V Německu zakázali výkrm masokostní moučkou. Drůbeží maso na evropském trhu bude chybět. Náhradou by se mohlo stát právě maso ze střední Evropy, a tím i České republiky,« dodal.