Loňská vína se už dají ochutnat

Jak se žernoseckým vinařům povedl loňský ročník odrůdy Müller Thurgau, mohli před několika dny ochutnat návštěvníci degustace v ústecké restauraci Ta Fanaria. Láhve s označením 2004 sice zatím neměly etikety, protože vinaři ještě nemají jasno v jaké kategorii víno budou podávat, ale účastníci degustace si jej pochvalovali. Nejasnosti panují hlavně v tom, zda na etiketách bude už nový údaj dělení vín na zemská a krajová, či zda zůstane opět u známých údajů: známková, jakostní a přívlastková.

Loňský ročník byl dobrý, předloňský mimořádný

A jaký vlastně byl ročník 2004 z pohledu vinařů? Pěstitelé vína o něm mluví s mírným optimismem. Nesrovnává se jim totiž jednoduše ročník 2003 byl naprosto mimořádný. Ještě stále se prodávají skvělá přívlastková vína. Díky suchu, teplu a dlouhému létu nabyly hrozny mimořádné cukernatosti.„Myslím, že na to, jaké bylo loni počasí, jsou vína nadprůměrná. Neobsahují sice tolik cukru, ale jsou svěží a voňavá. Vín s přívlastkem bude asi patnáct procent z celkového objemu sklizně,“ uvedl Ivan Váňa, majitel Českého vinařství Chrámce na Mostecku.

„Vína byla pěkná, ale mají vyšší obsah kyselin, bylo málo slunce,“ dodává Vladimír Šuhájek, sklepmistr z Agrofruktu Kamýk, společnosti, jež využívá i litoměřické klášterní sklepy a na trh dodává hlavně odrůdy Ryzlink rýnský a Müller-Thurgau. Vinaři očekávají, že první vína ročníku 2004 dají na pulty obchodů během jara a léta. Nepůjde však podle vinařů o závratná množství, protože se s úspěchem stále ještě dodávají na trh zásoby z minulých ročníků, které byly velmi slušné.

Na severu Čech se pěstují převážně bílá vína, nejvíce zastoupenou odrůdou je Müller-Thurgau. Mosteckou oblast proslavilo rulandské šedé, ale i červené odrůdy rulandské modré, svatovavřinecké a zweigeltrebe, litoměřickou oblast tramín, rulandské šedé i bílé a rýnský ryzlink. Okolí Roudnice proslulo červenými odrůdami, jejichž pěstování je v Čechách složitější než v zemích na jih od nás.

Vinaři: Lidé nemají dost peněz na kvalitní víno

A jak drahé loňské severočeské víno bude? Záleží na tom, zda v obchodech sáhnete po láhvi známkového, jakostního či přívlastkového vína. Právě o posledně jmenovaném mají vinaři ze severu Čech pochyby, zda se jim vůbec vyplatí vyrábět. Jde o mnohdy lahodnější vína s vyšší cukernatostí, často vhodná i ke střednědobé archivaci. Přívlastkové kabinety, pozdní sběry či dokonce výběry z hroznů a bobulí ze severu Čech stojí od 150 Kč výše. A to ještě v případě, že je kupujete blízko místa, kde se víno pěstuje, tedy například v Žernosekách nebo Roudnici.

„Lidé nemají peníze a dávat 150 a více korun za láhev přívlastkového vína se jim nechce. Máme vagon kvalitního Müller-Thurgau a pomalu nevíme, co s ním,“ postěžoval si například Vladimír Šuhájek.

Česká vína jsou jedna z nejlepších v Evropě

Jeho kolega Ivan Váňa přitom upozorňuje, že česká vína jsou jedna z nejlepších v Evropě, sám ale ví, že mnoho Severočechů se pro levnější vína vypravuje do saského příhraničí.„My ale máme větší pestrost odrůd, nabídka je proti světu obrovská. V zemích, kde se víno pěstuje průmyslově a kde mají stále dobré podmínky, jsou vína vždycky vynikající, ale jsou si velmi podobná,“ upozorňuje Váňa.

Bílá vína pěstovaná na severu Čech jsou i zdravější než vína z teplejších krajin. „Zdejší bílá vína obsahují daleko více antioxidantů, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví,“ upozorňuje ústecký lékař a znalec vína Pavel Kacerovský.