Levné potraviny jsou mýtus
17.10.2012 | ASZ
Potraviny jsou jednou ze základních potřeb člověka. Pokrývají jeho „stavební“ a“ energetické“ potřeby. Jako přidaná hodnota je kvalita, vzhled, chuť a vše, co vnímáme smysly.
Potraviny jsou i součástí politiky, stejně jako energie. Jestliže velmi zjednodušeně řekneme, že potraviny především pokrývají energetické potřeby člověka, pak je zřejmá souvislost se stoupajícími cenami energie. Stoupá-li cena energie, pak musí stoupat i cena energie, uložená v potravinách.
Na výrobě potravin je stále závislá třetina obyvatel i v Evropě, i když zemědělci – výrobci surovin tvoří jen 2 – 5 % ve vyspělých státech. Dalších 15 % tvoří celý řetězec profesí, než-li se ze suroviny stane potravina, která je zaplacena zákazníkem. I potraviny, které nevyžadují příliš velké „zpracování“ jsou zatíženy náklady na dopravu, balení a prodej. Dalších 15 % tvoří velmi rozsáhlý průmysl, který zemědělec potřebuje k zajištění své produkce. Stroje, technologie, stavby, vstupní energie, hnojiva - to je miliardový a stále rostoucí byznys na celém světě.
Proto ti, kteří straší drahými potravinami, jen vyvolávají očekávání, že přijde NĚKDO, kdo zajistí potraviny levné. Takový člověk, politik nebo diktátor ve vyspělé společnosti neexistuje. Potraviny budou stále dražší.
Je třeba si uvědomit, že v době opravdu „levných potravin“ na sklonku roku 1989 bylo zemědělství dotováno již 80 miliardami Kč a stejně byl sortiment omezený a zákazník neměl příliš mnoho na výběr. Nyní jsou dotace do zemědělství ve výši 40 miliard Kč, tedy poloviny v porovnání s rokem 1989. Výsledek ať si každý zákazník zhodnotí sám.
Dotace na cenu potravin nemají vliv. Cena potravin je dána světovými cenami v závislosti na množství produkované komodity.
Stejně jako používáme nové technologie k energetickým úsporám a snažíme se hledat cestu ke snížení energetické náročnosti staveb, dopravy, osvětlení, stejně musíme hledat úspory v oblasti potravin.
Cest k úsporám je celá škála a některé záleží zejména na lidských vlastnostech, vzdělání a změně chování.
Zdaleka ne každý si je ochoten přiznat, že koupit potravinu a místo spotřeby ji vyhodit, je zcela stejné, jako koupit litr nafty a bez užitku ji vylít.
Zdaleka ne každý si je ochoten přiznat, že pro člověka k zachování pohody stačí svůj energetický výdej pokrýt jen odpovídajícím příjmem potravin. Tento poměr se významně mění s věkem.
Omezení spotřeby a důraz na kvalitu zároveň má pozitivní dopad na zdraví člověka a tím i na snížení nákladů v oblasti zdravotnictví.
Potraviny zabírají důležité místo v našem spotřebním koši a jsou z biologické podstaty přírody nezbytné. Přesto náklady na komunikaci ve spotřebním koši v dnešní době převažují nad náklady nad potravinami.
Společnost plná paradoxů.
Michal Pospíšil
Další články v kategorii Potravinářství
- GMO na poli v Česku: U Olomouce se testuje odolný ječmen, který může zajistit potravinovou bezpečnost a změnit zemědělství (30.04.2026)
- Co si mohou české pekárny vzít ze zahraničního vývoje (30.04.2026)
- Kvůli válce hrozí akutní nedostatek potravin každému čtvrtému Libanonci (30.04.2026)
- 8000 let stará zrna: Původ chlebové pšenice možná leží v Gruzii (30.04.2026)
- Na drahé zákusky si nepotrpí. Na Žižkově jede pekárna, kde host nenechá výplatu (30.04.2026)
- Hygienička: Úřady kvůli kauze toxinu v kojeneckém mléce upraví komunikaci (30.04.2026)
- Zelenskyj kritizuje Izrael za přijímání ruských lodí s kradeným obilím (29.04.2026)
- Další krach ve skupině Twist. Zmrzlinová firma je v úpadku kvůli rozteklým nanukům (29.04.2026)
- Zdravější stravování ve školních jídelnách se odkládá (29.04.2026)
- Zkontrolujte mrazák, v mase z obchodu byly bakterie. Neprošly ani med a víno (29.04.2026)

Tweet



