Lákavá pastva na řepce může zahubit zvěř

Srnčí zvěři v těchto týdnech hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami řepky ozimé. Upozornil na to mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha. Mladé listy řepky totiž podle něj obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. „Díky šlechtění je řepka pro zvěř chutnější. Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny,“ uvedl Šilha. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje.

V ČR je v letošním roce zaseto cca 320 tis. ha, což je 4 - 5 x více než tomu bylo v 80. letech. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe, takže zvěř v mnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“.

Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry, nevyhovující poměr mezi obsahem K, Mg a Ca a v neposlední řadě i nebezpečné glukosinuláty. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají, bývají často nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Řepky jsou koncem února přihnojeny dusíkatými hnojivy a nově rostoucí listy obsahují vysoké množství dusičnanů. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit a silně zkomplikovat život. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky může způsobit těžké průjmy, při jednostranné konzumaci může způsobovat ztrátu plachosti, poruchy nervového systému, oslepenutí a v krajním případě až smrt, a to zvláště v oblastech s vysokými osevními plochami řepky.

Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře je povinností každého myslivce a informace musí předávat mysliveckému hospodáři, který vyhodnocuje informace za danou honitbu. Ten komunikuje s mysliveckými hospodáři v sousedních honitbách a následně zajišťuje opatření ke zlepšení stavu. Vlastní realizaci opatření pak zajišťují řadoví myslivci. Ti musí zajistit především doplňování kvalitního čerstvého sena do krmelců, doplňování soli do slanisek, umístění minerálních lizů v blízkosti polí s řepkou. Myslivci tedy v současnosti musí sledovat zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí. V této souvislosti ne nutno konstatovat, že lov srnčí zvěře skončil k 31.12., a proto nehrozí žádné nebezpečí ohrožení obyvatel nekvalitní zvěřinou.

Ing. Jiří Šilha, pověřený pracovník pro styk s médii

Českomoravská myslivecká jednota, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz, mobil: 604 953 043