Kvóty na mléko slibují víc výhod než záporů

Kvóty na mléko si před léty vybrali jako nástroj regulace trhu v těch zemích, kde byl trh s mlékem velmi rozkolísaný. Bylo to především v Německu, ale i v dalších státech unie. I tam byla část zemědělců proti, jako je tomu před jejich zavedení v Česku. Po dobu jejich existence se přesvědčili, že je to výhodné především z hlediska jistoty plateb. Od dubna roku 2001 se mají zavést i v České republice. Co pro místní zemědělce znamenají, vysvětlil Václav Hlaváček, prezident agrární komory.

V čem je pozitivum kvót?

Kvóty mají své výhody a nevýhody. Nevýhodné jsou pro velké producenty mléka, protože limitují produkci. Když má někdo třeba čtyři sta dojnic a počítá s větším nárůstem dojivosti, kvóty mu vymezí určitý strop. Na druhé straně kvóty stabilizují ekonomiku v této komoditě a chrání menší producenty. Pokud se stanou členem některého odbytového družstva, mají garantovaný odbyt mléka, což nyní neexistuje a záleží na mlékárně, zda si pro menší množství mléka zajede. Proto nerozumím hlasům menších producentů z asociace soukromého zemědělství, kteří kvóty odmítají. Naopak velké producenty z vedení asociace chápu, zvláště když mají svou mlékárnu. Jde o osobní profit.

Mnoho soukromých zemědělců pro kvóty však je.

V sekci Agrární komory jsou také soukromí zemědělci, je jich přes dva tisíce, mnohem víc než v asociaci. Společně jsme si vysvětlili, co kvóty znamenají, jaká budou pravidla jejich uplatnění. Tito soukromí zemědělci se naopak za kvóty postavili. Jsou si vědomi toho, že je potřeba, aby kvóty už tady byly. Přinesou jim větší stabilizaci .

Zatím není dořešená koupě kvót ani jejich pronájem. Počítá se s růstem kvót?

Vládní návrh zatím počítá s tím, že po roce působnosti kvót bude možné patnáctiprocentní navýšení kvóty. Kvóta musí být pro všechny producenty rozdělena bezezbytku. V prvním roce působnosti, což je od dubna roku 2001, se počítá s množstvím 2,5 miliardy litrů, které se rozdělí na kvóty. Minimální cena za litr mléka je 7,60 koruny a mlékařská družstva, jako je příkladně Mleecop počítají s cenou 8,50 koruny za litr. Takováto cena již kryje náklady na produkci mléka a dává zemědělci i trochu vydělat. Máme-li být v roce 2003 členy Evropské unie a v té době bude u členských států cena za litr mléka na úrovni 11,80 koruny, naše představa je navýšit cenu alespoň na 85 procent platné ceny unie. Je to přes 9 korun na litr, tolik by měl dostat zemědělec od mlékárny v roce 2003. Je potřeba nárůst ceny rozložit do tří let, aby nenastal cenový šok. Pokud jde o pronájem a prodej, může se s ním kalkulovat až po roce působení kvót. Budou s nimi už také určité zkušenosti a zřejmě se zvolí model unie. Je jen škoda, že poslanci svým hlasováním znemožnili saldování. Je to v podstatě možnost prodeje nadprodukce jinému zemědělci, který by naopak kvótu nedokázal z nějakého důvodu splnit. Ani tento ortel není konečný a věřím, že když se poslanci hlouběji se systémem kvót seznámí, saldování podpoří. Jinak by mohlo skutečně dojít k černému obchodování s mlékem, a to je zbytečné.