Kvalitu vína zvedly také nové výrobní postupy

Největší vinařskou školku v republice zničilo rozvodněné Labe.

Přestože výnosy révy budou možná až o patnáct procent nižší než loni, kvalitou se letošní sklizeň má podle vinařů opět vyrovnat těm nejlepším ročníkům.

"Neříkejme hop, dokud jsme nepřeskočili. Ale když vydrží počasí, bude jakost opět vysoká," potvrzuje Josef Vozdecký, ředitel největší tuzemské firmy v oboru Bohemia Sekt.

Letošní rok tak vlastně nebude v poslední době výjimkou, protože kromě loňského označují producenti vína za špičkové prakticky všechny ročníky za uplynulých šest let.

"Počasí je samozřejmě důležité, ale především už v posledních letech máme mnohem lepší technologii pěstování i zpracování révy," říká Vozdecký.

Podle něj se tak ve výsledné kvalitě odrážejí investice do lepší péče o vinice. Péče o jeden hektar přijde ročně na 50 až 70 tisíc korun. Za příklad moderní zpracovatelské technologie pak dává třeba nové lisy ve společnosti Révovín Velké Bílovice.

Podle ředitele Vína Mikulov Jaroslava Hlaváče dnes především takzvaná technologie odbourávání kyselin z vína umožní získat dobrou kvalitu i tehdy, když nejsou zrovna výjimečně příznivé podmínky jako letos.

Ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner s významem nových technologií pro vinařství souhlasí, zdůrazňuje ovšem právě i vliv počasí.

"Třeba loni začátkem září vypadaly vinice také výborně, pak přišly deště. Teď to nesmíme zakřiknout," říká.

V zásadě platí, že čím později se hrozny seberou, tím mají více cukru, je z nich kvalitnější a dražší víno.

"Chce to nepanikařit a sbírat co nejpozději. Za běžnou produkci by se letos mělo platit zhruba stejně jako loni, ale když počasí vydrží, tak za kvalitu se určitě bude připlácet," potvrzuje Hlaváč. Vinaři sice už se sklizní začali, ale to nejlepší by mělo zůstat na vinicích až do půli října, výjimečně i déle.

Moravští producenti se proto na letošní vinobraní těší, jejich kolegy v Polabí však často krutě postihly povodně.

Zřejmě nejhůř byla zasažena největší vinařská školka ve státě, Vinařský dům Bakchus na Mělnicku. Přišla o sazenice révy v hodnotě osmi miliónů korun.

"Pro pěstitele v Čechách i na Moravě jsme měli letos asi 240 tisíc sazenic. Přežívá jich po zátopách tak sotva třetina," říká majitel školky Vilém Kraus.

Svým klientům se nyní snaží slíbené dodávky nahradit dovozem ze zahraničí. Největší odběratele uspokojí, sám je však odkázán na případnou pomoc státu. "Ani pojištěni jsme nebyli. Roční zisk máme osm set tisíc korun, za pojištění bych platil 750 tisíc," konstatuje.

Lépe dopadlo Žernosecké vinařství na Litoměřicku, na jeho vinice voda nedosáhla.

"Já beru optimismus kolegů z Moravy trochu s rezervou. Kvalita se rýsuje dobrá, ale my se musíme zaměřit i na kvantitu, když chceme ekonomicky obstát," vysvětluje ředitel společnosti František Kupsa.