Konina, vejce. Německé spotřebitele podvádějí, jak se dá

Spolková republika kráčí od jednoho potravinářského skandálu ke druhému. Vedle mezinárodní aféry s koňským masem řeší německé úřady tento týden i 45 tisíc tun otráveného kukuřičného krmiva ze Srbska anebo kauzu falešně deklarovaných vajec. Nejde přitom o maličkost.

Vyšetřovatelé tvrdí, že z vaječné aféry se vyvíjí jeden z největších potravinářských skandálů dějin Německa. Prokuratura v Oldenburgu, okresním městě v Dolním Sasku, vyšetřuje celkem 150 dolnosaských producentů slepičích vajec.

Každý pátý producent je v této spolkové zemi podezřelý, že vajíčka nosnic namačkaných v co nejtěsnějších prostorách vydával za biovejce nebo vajíčka od slepic chovaných ve volném výběhu. Nosnice ve volném výběhu musejí mít pro sebe nejméně čtyři metry čtvereční plochy a za názvem bio se skrývají speciálně krmení kurové.

Podle německého tisku se do prodeje dostaly miliony falešně označených vajec. Na švindlu se vedle Dolního Saska podílí také 50 farem ze Severního Porýní-Westfálska a z Meklenburska Předního-Pomořanska. Vyšetřování se však nevede jen ve Spolkové republice, ale také v Belgii a Nizozemí.

Podezřelé jsou nejen konvenční podniky, ale mocně se prý podvádí i na biofarmách. Jména podvodníků chce ale prokuratura zveřejnit až tehdy, kdy bude jasné, kdo a v jaké míře vejce lživě označoval, což může trvat i měsíce.

"Vyšetřování je náročné, něco takového chce svůj čas," řekla mluvčí prokuratury Franke Wilkeová, podle níž jde o systematické podvádění nejméně od podzimu roku 2011.

Podle Pracovního sdružení drobných zemědělských podniků (AbL) už  velké agrární fabriky v supermarketech v oddělení BIO vytlačily střední a drobné ekologické zemědělce.

Je to důsledek tvrdého cenového boje. Podle AbL je však ekologické a potřeby zvířat zohledňující zemědělství možné jen u sedláků, kteří k tomu mají podmínky a jsou o své práci přesvědčeni.

Chov nosnic v halách na podestýlce a ve volném výběhu se v Německu postupně rozšiřuje. Podle Spolkového statistického úřadu žijí dvě třetiny všech registrovaných nosnic v halách. Za nimi následují s 14,8 procenta volné výběhy a dále s 14,3 procenta klece.

Biofarmy obhospodařovaly koncem roku 2012 zhruba 2,9 milionu slepic, což je 7,9 procenta ze všech nosnic ve Spolkové republice.

Podvádět se bude dál.  Zoufale chybějí kontroloři

Skandál kolem biovajec opět upozornil na velmi špatnou situaci v kontrole potravin v Německu. Spolkový svaz kontrolorů potravin (BVLK) si stěžuje, že mu chybí kolem 1600 odborníků. Důvod? Šetření finančních prostředků. Jeho předseda Martin Müller listu Die Welt bez obalu řekl, že za takové situace nelze občany dostatečně chránit.

Spolková ministryně pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele Ilse Eignerová (CSU) vysvětluje, že je k ničemu, když stát a EU stále zostřují příslušné zákony, když úřady nezvládnou kontrolovat jejich dodržování.

Kontrola potravin je v Německu záležitostí jednotlivých spolkových zemí. Nelze situaci sledovat jen od psacího stolu, je nutné vyrážet do terénu a sledovat situaci přímo na místě, podtrhuje ministryně.

To jsou ovšem "knížecí rady" těm, kdo bojují s nedostatkem personálu. Aktuálně působí v celé republice 2400 kontrolorů, což je příliš málo.

Na každého připadá 1200 podniků, nad nimiž by měl bdít. Už jen z těchto čísel si lze snadno udělat základní  obrázek, jak kontrola potravin v Německu vypadá. "Pokud nás nebudou alespoň čtyři tisíce, bude i v budoucnu následovat jeden skandál za druhým," varuje šéf BVLK Müller a dodává, že v potravinářském průmyslu se "lže a podvádí, až se hory zelenají".