Komoditní studie - Sektor LÍH

Zpracoval:

Dr. Ing. Pavel Šimůnek

vedoucí pracovní skupiny pro sektor lihu

únor 2001

Situace ve výrobě lihu v ČR

Výroba lihu v ČR je má dlouholetou tradici. Od poloviny 19. století se lihovarství rozvíjelo a s ním i výroba lihovin. Výroba lihu zajišťovala odbyt pro značnou část zemědělské produkce a na druhé straně poskytovala kvalitní bílkovinné krmivo ve formě výpalků.

V současné době má ČR vybudovány kapacity na výrobu 900 000 až 1 000 000 hl kvasného lihu za rok. Z tohoto množství lihu je technologicky možno vyrobit nejvýše 250 000 hl kvasného lihu ze škrobnatých surovin (obilí, brambory). Zbytek je vyráběn z odpadních cukrů - melasy. Celková kapacita je v současnosti využívána asi ze 60%. Výroba probíhá v několika druzích lihovarů. Především se jedná o dvě základní skupiny zařízení, a to lihovary průmyslové, které vyrábějí líh z melasy, dále pak lihovary zemědělské, které vyrábějí líh z obilí, brambor a jiných škrobnatých surovin. Mezi další zařízení patří ovocné lihovary, pěstitelské pálenice a jeden chemický lihovar o kapacitě 500 000 hl za rok, který vyrábí syntetický líh hydratací ethylenu.

ČR vyrábí ovocné, vinné, sladové a jiné destiláty. Zákon o lihu povoluje pěstitelské pálení ovoce pro fyzické osoby - “zahrádkáře” - . Zákon o spotřebních daních (č. 357 / 1992 Sb., platný ve znění pozdějších úprav) stanovuje pro tyto pálenky nižší sazbu spotřební daně (95 Kč za 1 la - při obvyklé dani pro ostatní líh a lihoviny, která činí 234 Kč za 1 la). Výrobu a užití těchto “pěstitelských pálenek” určuje zákon o lihu. Roční produkce “pěstitelských pálenek”, vyráběných s nižší sazbou spotřební daně činí cca 50 000 hl za rok, t.j. cca 7 % ve vztahu k výrobě lihovin v ČR.

Po celkové privatizaci lihovarů, která proběhla v letech 1994 až 1998 došlo ke snížení počtů lihovarů. Podle zákona č. 61/1997 Sb. schválilo Ministerstvo zemědělství provoz následujícím provozům:

zemědělské lihovary 64

zemědělské lihovary s rafinací 13

průmyslové lihovary 7

ovocné lihovary 23

zvláštní lihovar (denaturace) 2

(podle písm.m odst.1. zákona č.61/1997 Sb. o lihu)

Trh s lihem a lihovinami v ČR

V ČR je spotřeba lihovin a destilátů dlouhodobě stabilizovaná na úrovni 8 l za osobu a rok, to jest 3,2 litry lihu, přepočteného na 100 % alkoholu. V obchodu s lihovinami v ČR je zřetelný trend: pokles domácí výroby a vývozu lihovin, růst dovozu lihovin. Nejoblíbenějšími lihovinami jsou vodka a tuzemský rum. Jejich podíl tvoří 40% prodeje, což představuje asi 300 000 hl za rok. V posledních letech stoupá především obliba vodky.

Legislativní změny umožnily přimíchávání kvasného lihu a jeho derivátů do palivových směsí. V roce 2000 bylo v tomto režimu realizována první dodávka asi 11 000 hl bezvodého lihu.

Konkurenceschopnost

Velikost kapacit a úroveň technologií nejsou optimalizované. Ceny 1 litru jemného lihu (líh o koncentraci min. 95,7 % obj. splňující kvalitativní požadavky pro použití k výrobě lihovin) se pohybují v rozmezí 18 až 20 Kč a jsou vyšší než je světová cena lihu (14 až 15 Kč). Domácí trh je zatím chráněn před dovozy vysokou sazbou cla a licencemi. Rušivě působí nelegální dovoz lihu i nezákonná výroba lihu v ČR. Kvalita velejemných lihů, vyráběných v ČR je na úrovni požadavků, obvyklých v EU. Rovněž kvalita a balení některých značkových lihovin a destilátů je srovnatelná s kvalitou těchto výrobků, nabízených na trzích EU.

Vyššímu vývozu brání silná konkurence na západních trzích, náročnost marketinkové činnosti a zaváděcích prodejů. Odvětví poznamenala ztráta, nejistota a nepravidelnost východních trhů. Naopak na domácím trhu roste dovoz značkových, jakostních lihovin, avšak existují i dovozy podřadných, exkluzivně balených výrobků.

Vysoké výrobní ceny lihu jsou taktéž překážkou pro masivnější použití lihu jako paliva. V roce 2000 proto musela být výroba lihu pro tyto účely dotována částkou 3,50 Kč na litr 100%-ního alkoholu.

Státní rozpočet

Ze spotřeby lihovin plyne do státního rozpočtu příjem za spotřební daně (234 Kč za litr 100 %-lího alkoholu respektive 95 Kč za litr 100%-lího alkoholu u pěstitelských pálenek) a DPH, který se podle odhadu blíží 6,5 miliardám Kč za rok.

Příprava sektoru lihu a lihovin na vstup do EU

ČR se připravuje na vstup do EU a postupně provádí jednotlivá opatření, která sledují dosažení cíle, jímž je řádné a plnoprávné členství v EU od 1. ledna r. 2003.

Stav přípravy ČR na vstup do EU a na převzetí zásad právního pořádku, zavedeného v EU pro komoditu “LÍH - LIHOVINY“ byl projednán se zástupci EU na screeningu, který se uskutečnil v Bruselu 14.6.1999.

EU nemá pro projednávanou komoditu vytvořenu společnou tržní organizaci. Základním předpisem je nařízení Rady EU č. 1576 z 29. května 1989. Toto nařízení a další předpisy, vycházející z tohoto základního nařízení, určují zejména kvalitativní podmínky a podmínky pro označování výrobků. Důležitost tohoto zaměření vychází ze zájmu ochrany před riziky zneužití označování původu zboží, nekalou soutěží a před riziky značných daňových úniků. Ostatní právní úpravy v komoditě určují předpisy legislativ jednotlivých členských zemí EU.

Vzhledem k nutnosti připravit trh z lihem a lihovinami již dopředu na platnost legislativy EU, jsou jednotlivá opatření zaváděna do stávající legislativy ČR. Průběžně je novelizován zákon o potravinách, zákon o lihu a související vyhlášky.

Současně Česká republika předkládá soubor požadavků, které mají zohlednit některé národní zájmy, tradice a zároveň zmírnit ekonomické důsledky přijetí společné legislativy EU v některých konkrétních případech.

Mezi nejdůležitější požadavky ČR patří:

· Žádost o tříleté přechodné období na změnu názvu Tuzemský rum.

· Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 příloha II - chráněné geografické názvy lihovin - ČR požaduje doplnění seznamu o názvy lihovin vyráběných na území ČR a splňující podmínky tohoto nařízení.

· Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, čl. 1, ods. 4, písmeno i), (1), (a) - specifický technologický postup při destilaci - ČR požaduje, aby byl zohledněn speciální postup výroby ovocných destilátů v ČR, kde je k prvnímu destilátu přimícháván líh zemědělského původu v objemu 30% maximálně.

· Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, čl. 1, ods. 4, písmeno i), (1), (c) - používání názvu “slivovice” pro ovocné destiláty.

ČR se hlásí k zemědělskému modelu EU. V tomto smyslu má ČR zájem na udržování kulturního rázu krajiny, hledání a vytváření nových pracovních příležitostí. Proto a také v souladu se závazky ČR, přijatými v rámci OECD ve věci snížení emisí a spotřeby fosilních paliv, je v ČR řešen program použití kvasného lihu, jako obnovitelného zdroje energie ve výrobě alternativních paliv. ČR řeší tento program ve smyslu doporučení, provedených projektem PHARE CESA 025 a to způsobem, který je obvyklý v pilotních programech, aplikovaných a rozvíjených v EU.

Záměrem je :

· restrukturalizace odvětví a dosažení rentability výroby při ceně surového lihu v intervalu 12 - 14 Kč/ litr alkoholu,

· maximální využití zemědělské půdy pro pěstování technického obilí a řepy za účelem výroby lihu v restrukturalizovaném lihovarském průmyslu. Jsou připravovány podmínky pro využití kvasného lihu v následujích aplikacích:

a) výroba pohonných hmot - ETBE a benzinových směsí,

b) výroba ethylesteru řepkového oleje - dokončení vývoje technologií esterifikace řepkového oleje etanolem, který nahradí fosilní a toxický, dovážený metanol,

c) zahájení vývoje paliv na bázi kvasného etanolu (lihu) k pohonu dieselových motorů,

d) zahájení vývoje paliv s podílem lihu pro kogenerační jednotky výroby tepla .

ČR se připravuje na plnoprávné členství v EU a na plnění všech práv a povinností, vyplývajících z tohoto členství. Za účelem dosažení tohoto cíle ČR postupně vytváří ve svém právním systému předpoklady pro převzetí postupů a definic shodných s úpravou, platnou v EU.

ČR požaduje konzultace s EU a pomoc ve věci řešení problémů, spojených s označováním některých druhů lihovin.

ČR má zájem podílet se na pilotních projektech a přejímat zkušenosti z těchto projektů které v jednotlivých členských zemích EU řeší využívání kvasného lihu ve výrobě alternativních pohonných hmot a energií.

ČR pozitivně hodnotí a oceňuje pomoc EU, poskytovanou prostřednictvím poradenských projektů Phare a Twinning.