Když běžné jídlo škodí. Alergií trpí stále více lidí

Na návštěvu k vám domů přišlo sousedovic sedmileté dítě, se kterým se vaše ratolest kamarádí. Než uteklo na večeři, dali jste mu pár kostiček čokolády. O několik hodin později se dozvíte, že sousedé strávili večer na pohotovosti, protože chlapec nemohl dýchat. Je totiž alergický na oříšky, které v čokoládě byly.

Alergií, která se objeví při styku s určitou potravinou, trpí přibližně 45 procent populace, deset lidí ročně na šokovou reakci zemře. Deník vám poradí, na jaká jídla si dát pozor.

Lékařka Lenka Řehořková řekla regionálnímu Deníku:

Lepek ve stravě 
škodí i zdravým lidem, myslí si lékařka a členka vědecko-lékařské rady Světa zdraví Lenka Řehořková.

Část celiaků netuší o své nemoci. Jak na ni nejspíš přijdou?

Spousta lidí průjmy, bolesti břicha nijak neřeší. Napovědět, zda touto nemocí netrpíte, pomůže zařazení „testovací" bezlepkové diety alespoň na krátký čas. Potvrdit onemocnění mohou pouze testy, na které by si při těchto problémech měli zajít. I když se 
v odborné literatuře tvrdí, že člověk bez celiakie se nemusí lepku vyhýbat, má zkušenost je jiná, například u alergiků 
s ekzémem dieta přináší úlevu. Myslím si, že lepek v jídelníčku není důležitý, spíš škodí.

Počty pacientů s touto chorobou v posledních letech stále rostou, je to tím, že lepek konzumujeme nadměrně?

Panuje názor, že kdybychom se neupnuli na kravské mléko a konzumovali více kozí, tak bychom měli dnes více alergií a intolerancí na kozí mléko. Obdobně to bude 
s lepkem. Nebude to souviset 
s lepkem jako takovým, ale 
s tím, jaký typ potravin konzumujeme, jak se stresujeme, jak se mění stravování, že se málo jí zelenina. Ale souvislost s tím, kolik lepku sníme 
a celiakií, určitě existuje.

Jaké jsou nejtypičtější příznaky ještě neodhalené potravinové alergie?

Typické bolesti břicha, průjmy a svědění na patře.

Je někdo k potravinovým alergiím náchylnější?

Většinou lidé přicházejí za námi s tím, že jsou pyloví alergici – mají sennou rýmu, což už i letos nastupuje, začíná nám jaro. Potravinové alergie totiž velmi často doprovází alergie pylové. Třeba bříza se kříží s lískovými oříšky, trávy s rajčaty nebo obilovinami, u alergie na pyl olše je pak velká pravděpodobnost křížení s alergií na broskve.

Existuje vůbec nějaká možnost, že se onemocnění během života zbavíte?

Podle studií má například atopický ekzém genetický základ, to znamená, že ho budete mít po celý život, akorát 
v různých stádiích intenzity. Potravinové alergie ale mohou během života opravdu vymizet. Nemusíte se ale stát alergikem, pokud se během vašeho života nedostanete do kontaktu s vyvolávajícím faktorem, který alergii spustí. Když už máte potvrzenou potravinovou alergii, tak byste měli příslušné alergeny vyloučit z jídelníčku, tedy použít eliminační dietu. Za nějaký čas, spíše po několika letech, se ale můžete zkusit k tomuto jídlu vrátit a třeba i zjistíte, že už ho můžete sníst bez problémů. Tyto změny se dějí celý život.

Odhalí současné testy už jakoukoliv alergii?

Ne, zvláště u potravních alergií neumíme otestovat vše. Navíc znám spoustu pacientů, kteří měli negativní laboratorní testy a přesto potravinu netolerovali.

V jakém případě by měli pacienti při běžných krevních testech zbystřit a přemýšlet o tom, že by alergii mohli mít?

Určitě jde o zánětlivé markery v testu, nebo v krevním obraze se vyskytující vysoké počty jednoho z typů bílých krvinek – eozinofilů – to naznačuje, že by o alergii mohlo jít. Ale spíš by si měl člověk sám vypozorovat, jak mu po konzumaci některých potravin je. Jestli má problém po mléce, nebo ho začnou pálit rty, když sní jablko či ho svědí pusa, když si dá k svačině mrkev. 

JAN DRAHORÁD