Inflace v listopadu zpomalila. Polevilo hlavně zdražování potravin

Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 2,6 procenta. Oproti říjnu, kde inflace dosahovala 2,9 procenta, jde o zpomalení. Podle statistiků je vývoj ovlivněn zejména výrazným zpomalením růstu cen potravin a nealkoholických nápojů. Polevilo i zdražování másla, jehož cena ještě předchozí měsíc rostla o padesát procent, zato v listopadu byla vyšší o 33,3 procenta.

„Meziroční inflace v listopadu zpomalila na 2,6 procenta poté, co v říjnu dosáhla svého nejrychlejšího tempa růstu za posledních pět let, a to i přesto, že meziměsíčně se ceny nepatrně zvýšily. Podle naší prognózy bude inflační tempo v následujících měsících zvolňovat i nadále,“ ohodnotila vývoj ekonomka Komerční banky Monika Junicke.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček očekává pád cen nejdřív v lednu, kdy začnou povánoční výprodeje. „Do té doby rostoucí spotřeba a mzdy budou dál tlačit na růst cenové hladiny,“ míní. Obchodníci navíc využívají období před Vánoci a na ceny svých výrobků povětšinou neposkytují slevy, tvrdí.

Výrazné zdražování postihlo vejce

Roli nejrychleji zdražujícího produktu každopádně přebírají po másle vejce. V listopadu byla meziročně dražší už o 60 procent (v říjnu dosahoval růst 36,4 procenta). Zato ceny čerstvého másla zmírňují nárůst – v listopadu činil 33,3 procenta, přičemž o měsíc dřív to bylo ještě 50,7 procenta.

Celkově však potraviny a nápoje zaznamenaly oslabení růstu cen, i přesto měly na meziroční zvyšování cenové hladiny největší vliv. Mléko zdražilo meziročně o 6,9 procenta (v říjnu o 11,4 procenta), sýry o 6,9 procenta (v říjnu o 12,7 procenta), ovoce o 3,8 procenta (v říjnu o 8,2 procenta) a nealkoholické nápoje o 0,3 procenta (v říjnu o 4,3 procenta). Ceny zeleniny pak opět začaly klesat, a to o 2,3 procenta.

„Díky růstu mezd se zvyšuje spotřeba domácností. To tlačí na růst inflace. Průměrná mzda sice roste rychleji než cenová hladina, ale lidé, kterým nebyla zvýšena výplata, se začínají mít hůř.“

Štěpán Křečekhlavní ekonom BH Securities 

Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny čistého nájemného o tři procenta, vodného o 1,2 procenta, stočného o 0,4 procenta, elektřiny o 0,3 procenta. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v dopravě vlivem vyšších cen pohonných hmot o 3,7 procenta.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč si všímá toho, že došlo ke zmírnění tempa cenového růstu v kategorii stravování a ubytování. „To není nijak překvapivé, neboť ze statistiky růstu cen začíná opadat efekt první vlny EET ze závěru loňského roku. Meziroční růst cen v kategorii stravování a ubytování by měl dále zpomalit i v prosinci a dále pak počátkem roku 2018,“ přiblížil. 

Zvedne centrální banka úrokovou sazbu už v prosinci?

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák současně upozornil, že listopadová inflace je poslední důležitou makroekonomickou veličinou před prosincovým zasedáním bankovní rady ČNB a může ovlivnit centrální bankéře, kteří si nejsou jisti, zda budou v závěru roku hlasovat pro zvýšení sazeb, či pro jejich ponechání na současných úrovních.

„Meziroční inflace v listopadu ustoupila ze svého pětiletého maxima, když vypadlo z její báze razantní zvýšení cen potravin z loňského listopadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Prosinec podle něj pravděpodobně přinese další pokles meziroční inflace a prosincové měnové jednání ČNB spíše změnu sazeb nepřinese.

Podobná očekávání má i Jáč nebo hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Inflace v letošním roce vykáže úroveň 2,5 procenta. Setrvá tak bezpečně v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky, která se tak k dalšímu zvýšení sazeb pravděpodobně uchýlí až v příštím roce,“ uvedl Kovanda.

Podle Křečka ale je možné, že Česká národní banka zasáhne dalším růstem úrokových sazeb v dřívějším než únorovém termínu. „Záležet však bude i na kurzu koruny a dalších faktorech,“ dodal. 

Obě varianty pak připouští hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Z titulu příznivé ekonomické aktivity bude ČNB měnovou politiku dále zpřísňovat a dle našeho názoru přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb buď v prosinci, nebo začátkem února,“ uvedl.

Se základní úrokovou sazbou naposledy centrální banka hýbala začátkem listopadu, a to o čtvrtinu procentního bodu na 0,5 procenta. Předcházelo tomu srpnové zvýšení sazeb, které bylo první od rok 2008. V prosinci guvernré ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce a že to bude pozvolný a dlouhodobý vývoj.

AUTOR afi

zdroj: ČSÚ/ČT24/ČTK