I radioaktivitu je nutné stále sledovat

Agrární deník (Agroweb) 21.1.2000

I radioaktivitu je nutné stále sledovat

Sledování radioaktivity je jedním z pečlivě sledovaných kritérií, která berou evropské země při povolování dovozů potravin živočišného původu v potaz. Členské státy EU vyžadují u dovozů záruky, že radioaktivita nepřekračuje pro běžné potraviny 600 Bq/kg a pro mléko a mléčné produkty 370 Bq/kg (včetně speciální výživy pro kojence). Agrárnímu deníku to sdělil tiskový mluvčí SVS ČR Josef Duben.

Radioaktivní kontaminaci surovin a potravin živočišného původu se zabývá Státní veterinární správa ČR od roku 1987, kdy bylo dokončeno vybavení čtyř specializovaných laboratoří v resortu zemědělství, které se tak staly součástí celostátní monitorovací sítě. Výsledky těchto měření, v rámci pravidelného monitoringu, slouží k zjišťování stavu a trendů výskytu radioizotopů cesia plošně po celém území republiky a jsou podkladem pro rozhodování a potvrzování exportních osvědčení pro živočišné produkty orgánům státní veterinární správy.

Lze doložit, že od roku 1987 klesá radioaktivita cesia na hodnoty, které se od roku 1992 udržují na hladinách, které zdaleka nedosahují limitů - 600, popřípadě 370 Bq/kg. Jde o maso hospodářských zvířat, ryby, med, vejce, mléko. Výjimku tvoří maso volně žijící lovné zvěře, kde například i v letech 1995 až 1997 některé ojedinělé hodnoty překročily limit 600 Bq/kg. Poslední případ se pak udál počátkem letošního ledna, kdy na okrese Šumperk bylo uloveno sele, u kterého inspekce Státní veterinární správy v Šumperku zjistila míru radioaktivity převyšující limit. Okresní veterinární správa (OVS) okamžitě informovala o tomto zjištění Okresní úřad v Šumperku, Okresní hygienickou stanici, Okresní myslivecký spolek i útvar obrany okresního úřadu i Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Okresní úřad nařídil myslivcům veterináři navrhovaná opatření, která spočívají v zákazu vnadišť a příkrmišť a snížení stavu černé zvěře.

V současné době se OVS v Šumperku společně s okresním hygienikem snaží odhalit zdroje kontaminace. Jedním z možných vysvětlení je, že u divokých prasat došlo ke změně ve způsobu získávání potravy. Už se nenažerou kukuřice a brambor, neboť většina zemědělských pozemků byla zatravněna a prasata shánějí potravu především v lese, v podrostu, v hrabance, kde ryjí a pojídají různé bezobratlé, obratlovce i hmyz. A v lese se předpokládá vyšší úroveň radiace ještě jako následek černobylské jaderné havárie. Nelze však ani vyloučit, že zdrojem by mohlo být přikrmování živočišnými moučkami nejasného původu, či, že se někde v okolí vyskytuje nějaký "vyhozený" zdroj záření.

Podle slov Josefa Obziny, ředitele OVS Šumperk, doporučuje veterinární správa, aby ulovené zvíře bylo vždy označeno, kde bylo uloveno a kým, bylo vyšetřeno, a na základě toho pak bylo s masem naloženo. Rozhodnutí o zvěřině bude sděleno mysliveckému hospodáři nebo přímo majiteli uloveného kusu. Přitom je třeba podotknout, že jednorázové pozření potravy až s desetinásobným zvýšením radiace člověku neuškodí.

Větší výskyt radioaktivní kontaminace zvěřiny by však mohl znamenat potíž při exportu zvěřiny do zemí EU. Proto se ukazuje pozornost, kterou veterinární správa tomuto problému věnuje, jako nanejvýš potřebná a účinná. V praxi to znamená, že orgány veterinárního dozoru v rámci tzv. monitoringu radioaktivitu potravin živočišného původu sledují. Především se sleduje maso hovězí, vepřové, drůbež, sušené mléko, med a ryby a stále trvá zvýšený důraz na vyšetřování lovné zvěře.

Podle údajů, které má SVS ČR k dispozici, existuje jen jedna skupina komodit, kde je hladina radioaktivity proměnná, a to jsou lesní houby, lesní plody a některé druhy lovné zvěře, zejména divoká prasata (radioaktivita může ojediněle přesáhnout 600 Bq/kg). Ostatní potraviny živočišného původu vykazují za posledních deset let výrazný pokles na hodnoty - orientačně - do 1 Bq/kg. Jde o hovězí, vepřové, skopové, králičí maso, ryby, med, syrové kravské mléko, sýry, máslo a sušené mléko.