Hodnocení jakosti syrového mléka v centrálních laboratořích ČR v roce 1998

Petr Roubal, Ivan Kadlec, Pavel Kopunecz

Milcom a.s. - Výzkumný ústav mlékárenský, Milcom servis a.s., Centrální laboratoř Pardubice

Prezentovaný soubor výsledků hodnocení jakosti nakupovaného syrového kravského mléka vychází z údajů získaných v centrálních laboratoří v roce 1998. Do zpracování bylo zahrnuto celkem 1404 tis. výsledků analytických rozborů provedených v laboratořích v Praze, Pardubicích, Brně, Českých Budějovicích, Bohušovicích a Klatovech. Nejvíce rozborů bylo provedeno na obsah inhibičních látek cca. 197 tis., nejméně frekventovaný byl parametr “sporulující anaerobní bakterie” s 12,2 tis. rozbory.

Uváděné hodnoty jednotlivých parametrů jsou aritmetickým průměrem sumarizovaných výsledků z centrálních laboratoří za rok 1998, doplněné srovnáním s rokem předchozím.

U většiny sledovaných jakostních ukazatelů došlo v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 k mírnému zlepšení. U všech mikrobiologických znaků (vyjma koliformních bakterií) byly zjištěn pozitivní kvalitativní posun. Průměrný obsah somatických buněk se nepatrně zvýšil, tento jev je možno přičítat trendu rušení malých stájí (dodavatelů), kde jsou obecně zjišťovány nižší hodnoty PSB.

Látkové složení mléka vykazuje zvýšení obsahu bílkovin o 0,1% při stagnujícím obsahu tuku a TPS. Hodnota koncentrace močoviny v mléce leží ve fyziologickém rozmezí a odpovídá zlepšující se úrovni výživy dojnic, což se odráží i ve stoupající průměrné užitkovosti a zjištěném vyšším obsahu bílkovin.

Výsledky hlavních jakostních ukazatelů vykazují vesměs sezónní charakter, a to jak u hygienických požadavků (CPM, PSB, RIL), tak i u obsahových složek mléka. Nejnižší jakosti je docilováno v letních měsících, u hygienických požadavků zejména v důsledku vyšších teplot, dovolených, zoohygieny, vyššího výskytu zánětů mléčných žláz dojnic a jejich léčení antibiotiky atd.

Do výsledků obsahových složek mléka se jistě promítá výživa dojnic, laktační stadium, atd. Je možno konstatovat, že obsahy tuku, bílkovin, tukuprosté sušiny a bodu mrznutí mléka vykazují obdobné vývojové trendy v průběhu roku, t.j. nejpříznivější hodnoty v zimních měsících, méně příznivé výsledky v letních měsících.

V roce 1998 by vyhovělo zvýšeným požadavkům EU na bod tuhnutí, t.j. Ł -0,520 °C, již 73% vyšetřených vzorků, oproti roku 1997 je to zvýšení o 11%.

Co se týče doplňkových znaků jakosti (zejména mikrobiologických), docilují opět nejvyšších hodnot v letních měsících koliformní baktérie a psychrotrofní mikroorganismy. U termorezistentních mikroorganismů není na základě docílených výsledků možno poukázat na vliv ročního období, anaerobní sporuláty naopak docilují nejméně příznivých výsledků v zimních měsících a přechodných obdobích krmných dávek (zima - léto atd.).

Závěrem je možno konstatovat, že kvalita syrového nakupovaného mléka má v ČR stále obecně se zvyšující tendenci. Toto je možno dokumentovat následující tabulkou, kde jsou uvedeny podíly vzorků v %, jak odpovídaly v letech 1997 a 1998 požadavkům EU a ČSN 57 0529 Syrové kravské mléko ve znění od 1. 1. 1998.

% vzorků odpovídající požadavkům EU a ČSN 57 0529 Syrové kravské mléko

x - aritmetický průměr aktuálních hodnot, při použití geometrických průměrů

přesahují tyto parametry 95%

xx - není stanoveno ani jedním z uvedených předpisů

xxx - požadavek EU Ł -0,520 °C, ČSN 57 0529 Ł -0,515°C