Dítěti, které nejí maso, hrozí komplikace

29.02.2000 | Lidové noviny

LN 29.2.2000

Můj třináctiletý syn již několik měsíců odmítá jíst maso. Prý nebude pojídat zvířátka. Nevím, co mám dělat. Lze maso ve stravě nahradit? S takovou otázkou chodí za lékaři čím dál více rodičů.

PRAHA Vegetariánství má mnoho světlých stránek, ale u dětí jednoznačně převažují ty stinné. Odborníci se shodují na tom, že pokud to nepřikazuje víra nebo zdravotní důvody, je rozumné zdaleka se vyhnout veganství (vegetariáni, kteří nejedí ani mléčné výrobky, ani vejce). Není totiž možné získat všechny potřebné živiny pouze z rostlin, a i když se to nemusí projevit hned, organismus vegetariánů strádá.. Uvádí se to v článku Karla Janků, který pro časopis Dítě a my připravil s MUDr. Pavlem Frühaufem, CSc., primářem dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice Praha, 1. lékařské fakulty.

V žádném případě nelze veganskou stravu doporučit těhotným a kojícím ženám a už vůbec ne malým dětem. Trend vegetariánství rozhodně nepatří mezi výstřelky moderní doby. Mezi nejčastěji uváděné důvody, které vedou člověka k vegetariánství, patří zdravotní výhody a ekologické a etické zásady. Tento alternativní způsob výživy má však i řadu odpůrců.

Kdo má pravdu?

Potravou přijímáme převážnou většinu prvků a sloučenin potřebných k životu. Jsou to především bílkoviny, tuky, cukry, vitaminy a minerály. Aby však bylo vůbec možné některé látky z potravy zpracovat, je nutná přítomnost látek jiných. Právě o tato fakta se opírají odpůrci vegetariánství, a především veganství. Jejich hlavním argumentem je, že určité živiny se vyskytují pouze v potravě živočišného původu, případně jsou v ní obsaženy ve formě snáze stravitelné. Zřejmě nejlépe z celého srovnání vychází výživa, o které tu zatím nepadla zmínka semivegetariánství. Jde o trend rozšířený zejména v západní Evropě a Americe. Jeho základem jsou potraviny rostlinného původu v kombinaci s nízkotučnými mléčnými výrobky. Kromě toho si takový semivegetarián dvakrát až třikrát týdně dopřeje rybu nebo drůbeží maso. Co se týká obsahu živin, liší se rostlinná a živočišná strava velmi výrazně. Například bílkovin najdeme v mase podstatně více než v rostlinných zdrojích s výjimkou arašídů, ořechů a sóji. Maso je největším zdrojem základních aminokyselin, jakýchsi stavebních kamenů pro bílkoviny, které jsou nezbytné zejména pro správný růst dětí a obranyschopnost organismu. (Pro srovnání minimální denní dávku základních aminokyselin může dospělý člověk získat buď pozřením 1,5 kg celozrnného chleba, nebo 340 g masa.) Na druhé straně však výzkumy prokázaly, že snížený obsah aminokyselin z rostlinné stravy dospělému vegetariánovi nijak zvlášť nevadí a že při vhodné kombinaci potravin lze dosáhnout normálního zpracování a maximálního využití těchto látek v těle. U dětí a dospívajících je však příjem pouze rostlinných bílkovin nedostatečný. Existují i látky, které jsou pro náš život nezbytné a které se vyskytují pouze v potravinách živočišného původu. Jde např. o vitamin D. Dospělí laktoovovegetariáni (jedí mléčné výrobky a vejce) ho mají obvykle dostatek, problémy však mohou nastat u dětívegetariánů a určitě nastanou u dětíveganů. Také vitamin B12najdeme pouze v živočišné potravě. Vegani jsou na tom pochopitelně nejhůře. Dospělí vykazují snížené hodnoty a děti naprostý nedostatek vitaminu B12. Kojenci matek veganek trpí nedostakem živin, neboť mateřské mléko veganek obsahuje o polovinu méně vitaminu B12, než je spodní hranice doporučených dávek. Jediným zdrojem vitaminu B12 u veganů jsou bakterie v dolní části tenkého střeva. Pokud se však střevní mikroflóra naruší, což se může stát velmi snadno, např. při léčbě antibiotiky, odpadá i tento pramen a i dospělým hrozí tzv. megaloblastická anémie (chudokrevnost). U vegetariánů se nedostatek vitaminu B12zpravidla nevyskytuje, neboť mléko, mléčné výrobky a vejce dokážou jeho potřebu pokrýt. Jelikož je denní požadovaná dávka tohoto vitaminu velmi malá, u dospělých veganů se snížení jeho příjmu může projevit po více než šesti letech veganského stravování. Dalším problémem vegetariánství je železo. Z rostlinné stravy je lidský organismus schopen ho zpracovat jen asi 3 procenta, z živočišné asi 15 procent. Kromě toho obiloviny a sója ještě ztěžují jeho absorpci. Nedostatek železa, který se vyskytuje u vegetariánů dvakrát častěji než u omnivorů (všežravců), je nebezpečný opět především pro děti a dospívající. Nesmírně důležitým prvkem pro správný vývoj a fungování lidského organismu je vápník. Ve výlučně rostlinné, tedy veganské, stravě se ho vyskytuje velmi málo, navíc jeho absorpci brzdí některé látky obsažené v obilovinách a špenátu. Poslední z řady prvků, které zde zmiňujeme, je zinek. Více než dvě třetiny zinku získáváme z živočišné potravy, především z masa, vnitřností, vajec a mořských živočichů. Nebezpečí sníženého obsahu zinku v těle hrozí především těhotným a kojícím matkámvegetariánkám a kojencům veganek.

Klady vegetariánství

Zeptáte-li se vegetariána, proč nejí maso, obvykle vyjmenuje hned několik důvodů: Protože je zbytečné a kruté obětovat zvířata, když je možné živit se rostlinami. Protože živočišná výroba je drahý přepych, při živočišné výrobě se stále více používají chemikálie, kterých do sebe člověk dostane sám o sobě víc než dost, a není zapotřebí jejich přísun zvyšovat ještě konzumací takto ošetřeného masa atd. Kromě toho existuje ještě řada náboženských a krajových zvyklostí. Co se týká zdravotního hlediska, má vegetariánství skutečně mnoho výhod. Porovnáme-li zásady vegetariánské stravy a diety, jež má chránit před cévními a srdečními chorobami, rakovinou nebo cukrovkou, zjistíme, že se v mnohém shodují. V obou případech je základem snížení příjmu tuků, především živočišného původu, cholesterolu, upřednostňování rostlinných tuků a zvýšená konzumace zeleniny a ovoce. Je prokazatelné, že vegetariánství nejen jako způsob stravování, ale i jako životní styl omezuje riziko výskytu vysokého krevního tlaku, obezity, kardiovaskulárních onemocnění, již zmíněné cukrovky a některých druhů rakoviny. Na druhé straně lze stejného efektu dosáhnout i méně drastickou úpravou jídelníčku.

Zlatá střední cesta

Tam, kde si dospělý člověk nevhodnou výživou způsobí pokles hladiny některé z důležitých látek v těle, může u dítěte nastat kritický nedostatek. A to už jde o zdraví. Vegetariánství se jeví jako podstatně rozumnější způsob výživy, ovšem je nutné pečlivě vybírat a kombinovat potraviny, aby tělo dostalo vše, co potřebuje. Pokud jste již své ratolesti předurčili, že budou vegetariány, nebo se k tomu samy rozhodly přes vaše výhrady, neměli byste příliš experimentovat a raději se přiklonit k ověřeným postupům. Většina alternativních způsobů výživy je dost náročná na čas. Nejenže strávíme jako vegetarián (zvláště začínající) mnoho času úvahami o jídelníčku, ale i samá konzumace zabere více času.

kol

Další informace včetně diskusních příspěvků najdete na internetové stránce www. rodina.cz

Fotografie:

Pokud se dítě rozhodne, že nebude jíst maso, musí se mu rodiče snažit nedostatek potřebných živin nahradit. Lékaři upozorňují, že je to velmi složité.

Foto LN - Jan Zátorský