Děsivý výbuch páleničáře neodradil

MF Dnes 1.2.2000

Děsivý výbuch páleničáře neodradil

Buchlovice - Na tento týden se páleničář Vítězslav Stříbný z Buchlovic těšil. Poprvé po čtyřech měsících nebudou mít jeho dny stále stejný monotónní ráz. Od poloviny září čtyři měsíce den co den vstával v šest hodin, aby už v sedm byl v pálenici. Domů se vracel, až když přestala téct slivovice. Někdy v deset večer, jindy třeba i ve dvě hodiny v noci. "Člověka to musí bavit. Chodit sem znechuceně, to by nešlo," říká klidně Stříbný. Páleničář se z něj stal před čtyřmi lety. Neměl vůbec žádné zkušenosti. Přišel jen tak, na výpomoc. Když mu po třetím pálení vybuchl kotel, chtěl se vším skončit. "Nikdo mně neřekl, že když přepaluji víno, musím do něj dát něco mastného. Já jsem to neudělal, víno napěnilo a vyletělo z kotle," vzpomíná důchodce. Chtěl utéct, ale přemluvili ho. Prý se to stává i zkušenějším. "Jako mému kolegovi. Místo aby ventil zavřel, tak ho otevřel, a třiadvacet litrů slivovice vlastně vylil do potoka," směje se Stříbný. "Všechno musel nahradit vlastním kvasem," dodává jen tak mimochodem. Na buchlovickou pálenici nedá dopustit. Zatímco jinde přešli na topení plynem, Buchlovjané lpí na tradici. Topí uhlím a dřevem. "Jinak by to nebylo ono. Když dřevo příjemně praská, lidé říkají, že je to taková kouzelná idylka," uvažuje Stříbný. V Buchlovicích nepálí jen místní. Do pálenice jezdí s kvasem lidé ze širokého okolí, často až z Prahy. Páleničář je chápe. "Vždyť v Čechách vlastně žádné pálenice nemají. Jenom jakési lihovary. Člověk tam přiveze do lihovaru třeba jablka a oni mu je hned vymění za alkohol. Na to by tady lidé nepřistoupili. Každý si musí vypálit vlastní materiál," tvrdí Stříbný. Za čtyři léta zažil v pálenici mnoho. Přicházeli za ním různí lidé. Některé musel dokonce z pálenice vyhodit. "Jeden člověk ze Žďáru nad Sázavou se tu nezřízeně opil. Nebyl ani schopný stát na nohách. Večer jsme ho vyhodili, a ráno přišel opilý znovu," vzpomíná důchodce. Někdo zase páleničářům nadává, že ho okrádají. Nevěří, že zrovna on napálil tak málo, když soused měl víc. Příjemné nebývají pro Stříbného ani chvíle, kdy jde s celodenní tržbou na poštu. V tašce často nese i čtyřicet tisíc. Kolikrát už čekal, že ho někdo praští po hlavě. "Ještě horší je to přímo v pálenici. Každý přece ví, že tam ty peníze máme. Kdyby je někdo chtěl vzít, nedovedu si to představit," děsí se důchodce. Všechny chvíle ale nejsou takové. Když se v pálenici sejde dobrá parta, vykládá se o ledasčem. Vítězslav Stříbný má nejraději lidi, kteří si při pálení zazpívají. Anebo ženy. "Vždycky přijdou a jsou nesmírně milé. Pálení moc nerozumí, a tak tvrdí, že to nechají na odborníkovi," usmívá se páleničář. Letos v Buchlovicích vypálil asi dvanáct tisíc litrů stoprocentního alkoholu. "Slabší průměr," říká Stříbný, když hodnotí sezonu. "Není materiál. Obecně je letos málo ovoce," posteskne si. Pamatuje i lepší chvíle. Před dvěma lety se v Buchlovicích pálilo až do konce března.

MAREK TVRDOŇ