Dánští zemědělci na polovině ploch vyrábějí čtyřikrát víc než če

ZN 18.8.1999

Dánští zemědělci na polovině ploch vyrábějí čtyřikrát víc než čeští

O veškerý export agrárních produktů se starají odbytová družstva

Kodaň - V Dánsku, které má oproti ČR jen zhruba polovinu zemědělské půdy, vyrábí zemědělství čtyřikrát více než u nás. Vepřového masa vyváží 90 % své produkce, 50 % produkce vajec atd. Ve stručnosti lze říci, že dvě třetiny produkce Dánsko exportuje. V čem je úspěch jeho agrární politiky? To si po pět dní osvětlují zemědělští novináři z celého světa, kteří se v Kodani účastní 43. kongresu IFAJ (International agricultural journalists), který v pondělí začal přednáškami a pokračuje návštěvou farem.

Kouzlem agrární dánské politiky jsou odbytová družstva. Pro nás se stala vzorem, i když se zatím Jan Fencl, český ministr zemědělství, setkává s bariérou nepochopení. Přesto i u nás by tato družstva mohla sehrát zásadní roli odbytu přebytků. Prostřednictvím dánských odbytových družstev jdou dvě třetiny produkce na export a obchoduje se veškerá produkce vlastních zdrojů. Třicet procent veškerého exportu Dánska tvoří zemědělské produkty. Na tento obor se klade nesmírný důraz, protože má rozhodující vliv na zaměstnanost a sociální politiku státu. Platí, že každý nezaměstnaný je pro stát dražší než podpora zemědělského sektoru. To potvrdil našemu listu Peter Gaemelke, prezident agrární komory Dánska. Řekl nám, že v Dánsku je průměrná výměra půdy na zemědělskou usedlost 55 ha a v zemi hospodaří zhruba 60 tisíc farem. Jejich opora je v družstvech, jejichž prostřednictvím se prodává nejen zemědělská produkce na export, ale i zpracovatelům do dánských mlékáren, řeznictví a jiných podniků vlastněných také družstvy, tzn. farmáři. Dánští zemědělci dávno přišli na to, že na jejich exportech bez družstev vydělávali překupníci. Dnes se o peníze zprostředkovatelů dělí sami. Dánská odbytová družstva mají obdobnou historii jako česká mlékařská družstva, řepařská družstva či masosvazy, které existovaly za první republiky. Ovšem od roku 1948 došlo k jejich likvidaci, zatímco v Dánsku se dál rozvíjela a koncentrovala se. Svědčí o tom jednoduchý příklad. V r. 1903 (na začátku éry odbytových družstev) bylo v Dánsku 260 tisíc hospodářství, v roce 1992 už jen 75 tisíc a letos je to zhruba 60 tisíc. Družstevních mlékáren v té době bylo 1046 a dnes už pouze 23. Počet družstevních jatek klesl z původních 27 na dnešních 5 a nejmarkantnější je koncentrace u produkce vajec, kde z původních 475 družstevních výroben vajec zbyl dnes jediný vysoce specializovaný závod. V družstevnictví existují v Dánsku přísné normy: co družstevník, to jeden hlas, povinnost dodávat jen družstvu, kde platí pro všechny jednotné smluvní ceny. V Dánsku neexistuje střet se zákonem, ten jednotnost cen naopak podmiňuje. Zisk patří členům a dělí se v poměru k obratu mezi členy a podnik. Družstvo vždy musí převzít veškerou produkci člena a ceny se odvíjejí od poměru poptávky a nabídky. Znamená to, že během roku farmář sice dostává úhradu v jednotné ceně, ale koncem roku může přijít větší doplatek (znamená to garanci minimálních cen). Jak řekl Peter Gaemelke našemu listu, dánští zemědělci nabízejí našim spolupráci již několik let. Nabídli jim poradenskou činnost při zřizování odbytových družstev, která podle něj mohou výrazně změnit náhled v ČR na to, že je třeba snižovat rozměr našeho zemědělství. Podle dánského ministra zemědělství Henricka Dama Kristensena by to byla největší chyba naší ekonomiky.

EUGENIE LÍNKOVÁ