ČZPI: Vína v obchodech jsou zdravotně nezávadná
02.07.2002 | Agris
Všech 23 vzorků (10 tuzemských a 13 dovezených) kontrolovaných v poslední době Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) bylo zdravotně nezávadných a vyhovělo všem jakostním ukazatelům. Uvedla to dnes tisková mluvčí ČZPI Daniela Kolejková.
ČZPI podle mluvčí kontrolovala kromě zdravotní nezávadnosti také jakost a označování domácích i dovážených aromatizovaných a likérových vín. "Vína byla také většinou správně označena, pouze ve dvou případech inspektoři zjistili, že výrobce neuvedl na etiketě všechny předepsané údaje, nebo je uvedl nesprávně," informovala Kolejková.
Vína byla podle ní kontrolována především v distribučních skladech a velkoskladech. Inspektoři se však zaměřili také na kontrolu umístění těchto vín v obchodech. Ze 44 kontrolovaných obchodů byla ve 13 případech (zhruba 30 procent) tato vína nabízena spotřebiteli společně s víny ovocnými. "Zákon o vinohradnictví a vinařství však společné umístění vín z hroznů vinné révy s ovocnými víny nebo jinými vinnými nápoji nepřipouští, protože by je spotřebitel mohl vzájemně zaměnit. V těchto případech inspektoři uložili opatření k nápravě nebo navrhli uložení pokuty," konstatovala Kolejková.
Vína aromatizovaná se vyrábějí přidáním aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů či ochucujících látek nebo aromatických bylin. Bývají doslazována a ke zvýšení obsahu alkoholu se do těchto vín přidává přírodní líh. V obchodní síti se spotřebitel může setkat s aromatizovaným vínem označeným jako vermut, hořké aromatizované víno nebo Americano. Rozdíl je především v použité aromatické látce: do vermutu se přidává pelyněk, hořké aromatizované víno se ochucuje chininem a může tak být i označeno, zatímco víno, označené jako Americano je ochuceno přírodními látkami z hořce nebo pelyňku a současně je žlutě nebo červeně zbarveno.
Likérová vína jsou definována především určitým obsahem alkoholu. Příslušný zákon připouští u těchto vín nejméně 15 a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% obj. celkového obsahu alkoholu.
Mezi tato vína patří také vína portská. Mohou tak být ale označena jen vína, pocházející z Portugalska. Vyhláška Ministerstva zahraničí č. 63/1987 Sb., v podstatě zakazuje jakékoli užívání názvu "Porto", "Oporto", Port" nebo "Portwine" a další překlady původního názvu kdekoli na etiketách vín, která nejsou portugalského původu. Inspekce takové případy hodnotí jako klamání spotřebitele.
Další články v kategorii Potravinářství
- V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI (09.10.2026)
- Rodiče při přípravě svačin čím dál více dbají na zdravé složení, uvádí prodejci (09.10.2026)
- Čtvrtletní zisk PepsiCo stoupl o 17 procent, firma ale snížila celoroční výhled (09.10.2026)
- Pivovar Ostravar ukončí výrobu. Jeho klíčové značky se budou vyrábět na Smíchově (09.10.2026)
- Zisk pekárny Nopek Vysoké Mýto vloni klesl na 24 milionů korun (09.10.2026)
- Ministerstvo zemědělství propojilo chovatele, zpracovatele i obchod. Cílem je podpořit výrobu vepřového masa a zvýšit soběstačnost (08.10.2026)
- CVVM: Sedm z deseti lidí si pěstuje vlastní potraviny (07.10.2026)
- Jak chutná steak z 3D tiskárny. Regály v USA dobývá další výrobce rostlinného masa (06.10.2026)
- Úklidovou firmu vyměnila za cukrářskou výrobnu. Její dorty míří i za hranice (06.10.2026)
- APA: Vyšetřování v kauze otrávených přesnídávek od firmy HiPP spěje ke konci (06.10.2026)

Tweet



