Čína ve výrobě potravin chystá světu překvapení

Životní úroveň na venkově je v Číně velmi nízká, ve městech místy srovnatelná se světovými metropolemi. Každé kilo masa navíc v jídelníčku Číňanů znamená vyprodukovat navíc miliony tun obilí. Do deseti let chce Čína dosáhnout ročního obratu 10 tisíc miliard amerických dolarů. Za posledních dvacet let hospodářsky expanduje za výrazné podpory zahraničních investorů. Jen Tchaj-wan s 18 miliony obyvatel ve více než jedenačtvrtmiliardové Číně investoval vloni přes 2,6 miliardy dolarů do rozvoje společných firem. Za posledních dvacet let celkem přišlo ze zahraničí do Číny za 270 miliard dolarů investic. Tato fakta přednesl minulý týden na setkání s českými a moravskými zemědělci v Pekingu předseda Všečínské federace družstev Bai Lichen. "Chceme dosáhnout devítiprocentního přírůstku hrubého domácího produktu na hlavu za rok," řekl Lichen. Zatímco města se prudce modernizují a příliv zahraničního kapitálu je zřejmý i v dobře zásobené obchodní síti, venkov zůstává stranou. Rukodělná práce a zahradnický způsob produkce je patrný ze vzhledu úzkých arových políček. Půdu mají čínští zemědělci pronajatou od státu. Je na obcích, kolik které rodině a na jak dlouhou dobu propachtují ornice. Číňané jsou zatím v produkci potravin soběstační. Velké rozdíly mezi čínským venkovem a městy je patrný především na příjmech obyvatelstva. Jejich výši silně snižuje právě venkov. V Číně je roční průměrný plat na úrovni 2700 juanů, což je zhruba 13 000 korun. Tento průměr zkreslují zemědělci s platy velmi nízkými. Někdy nedosahují ani pěti set korun za měsíc. V zemědělství pracuje 70 procent Číňanů. Ve městech jsou naopak platy mnohem vyšší, přibývá tam boháčů s královskými příjmy. Do budoucna proto čeká Čínu možný střet nespokojených venkovanů s blahobytně žijícími městy. Přes nuznost venkova má totiž mnoho cihlových domků na střeše televizní anténu a lidé sledují americké filmy tak běžně, jako je tomu v Evropě. Snaží se přiblížit konzumní společnosti jak chováním, oblečením, tak změnou stravy. Zejména jídelníček a jeho nové složení může Číně přivodit obrovské potíže. Stačí jen trochu s českými zemědělci počítat. Jak uvedl ekonom a předseda obchodní zemědělské společnosti Trhový Štěpánov Pavel Navrátil: "Stačí, aby každý Číňan snědl o jedno vejce víc, aby to vedlo k celoplošné potřebě vyrobit o 2,5 milionu tun obilí navíc. Na produkci jednoho vejce musíme počítat se 150 gramy obilí." V Číně se zvyšuje spotřeba masa, což opět zvyšuje nároky na produkci obilí. V roce 1970 snědl každý Číňan v průměru za rok 12 kilo masa, vloni to bylo 20 kilogramů. "Jeden kilogram masa znamená spotřebu čtyř kilogramů krmného obilí," uvedl Navrátil. Nárůst v konzumu masa si vyžádá zvýšení produkce obilí v desítkách milionů tun. S těmito čísly kalkulují Američané a čínskému hospodářství v posledních letech věnují zvýšenou pozornost. "Je to na jedné straně nesmírná možnost odbytu nadprodukce některé ze zemědělských komodit, na druhé ale bereme v úvahu i dovoz čínského levného zboží," řekl americký zemědělský rada pro Evropu sídlící ve Vídni, Allan Mustard. Toho se Američané obávají a rozhodně tuto velmoc nepřehlížejí.