Český česnek se vrací, ale prohrává s Čínou, Španělskem i s počasím

Česnek se stal jedním ze symbolů toho, jak zahraniční a mnohdy levnější potraviny vytlačují ze supermarketů český sortiment. Pálivý modrý paličák se sice na přání zákazníků opět na pulty řetězců vrací, ale válcuje ho nabídka z Číny a Španělska.

Loňskou tuzemskou úrodu navíc zdevastovalo špatné počasí, takže český česnek je v regálech obchodních sítí v menšině.

Zákazníci si český česnek vynutili

"Český česnek nabízíme od předloňského roku, podle jeho sezóny. Naše společnost začíná s prodejem na začátku června ještě čerstvého česneku a končíme v průběhu února s česnekem suchým. V tomto roce očekáváme jeho prodej možná až do dubna," řekl Michael Šperl, mluvčí Kauflandu.

Dodal, že na celkovém prodeji česneku se ten český podílí jen okrajově. "Vzhledem k tomu, že je ve srovnání s dovozovým, například ze Španělska, citelně dražší," poznamenal Šperl.

Mluvčí Lidlu Anna Těžká uvedla, že si návrat českého česneku vymohli zákazníci. "V současné době prodáváme jak český, tak česnek od zahraničních dodavatelů," sdělila. Společnost Billa uvedla, že kromě českého česneku nabízí ještě španělský a čínský.

"Ano, český česnek máme v nabídce a zájem o něj je velký. Začali jsme ho prodávat předloni v říjnu. O prodej českého česneku jsme předtím dlouhodobě usilovali, ale místní producenti tento artikl dočasně neměli v nabídce," řekla mediální zástupkyně Billy Gabriela Bechynská.

Místo tisíce hektarů jen dvě stě

Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy, uvedl, že průměrný Čech spotřebuje ročně 70 až 80 dekagramů česneku.

Aby čeští pěstitelé uspokojili tuzemskou poptávku, museli by pěstovat česnek na zhruba tisíci hektarech, ale v současnosti se kvůli masivnímu dovozu pěstuje jen na asi 200 hektarech. "Díky předloňskému zvýšenému zájmu o český česnek se loni vysadilo o něco víc, jenže přišly holomrazy. Sklizeň nakonec nebyla větší než předloni, někde dokonce i menší," konstatoval Zeman.

Čínský česnek, který před časem zaplavil české obchody, je podle Zemana sice relativně levný, ovšem obsahuje jen asi třetinu silic oproti českým česnekům. Bývá mdlý, do jídla se musí přidat výrazně více stroužků než u českého produktu. "Český česnek je sice několikanásobně dražší, ale rovněž několikanásobně kvalitnější," poznamenal Zeman, podle něhož jsou španělské produkty asi mezi čínským a českým česnekem.

Kilo česneku z Číny za sebou vleče kilo CO2

Ekologické Hnutí Duha vypočítalo, že čínský česnek musí v kamionech a na lodích urazit 21 tisíc kilometrů, aby se mohl objevit na pultech českých obchodů.

Mnohdy dorazí do Česka až rok po sklizni. Stejně jako jiné plodiny z dovozu musí být chemicky ošetřen, cestuje ve speciálních chlazených kontejnerech.

S kilogramem čínského česneku si podle Hnutí Duha kupuje každý český zákazník i kilogram skleníkového plynu oxidu uhličitého. Podobné je to s jinými produkty z dovozu. Například pět kilogramů italských jablek v sobě "skrývá" i kilo oxidu uhličitého.

Autor: Pavel Baroch pro iDNES.cz