České pivo je jiné

Návrat k tradicím pivovarnictví

Tuzemská spotřeba piva v České republice je zdaleka nejvyšší na světě. Jestli v roce 1993 vypili Češi 156 litrů piva na osobu, loni už to bylo 161 litrů (pro srovnání, druzí na světě Němci vypijí ročně zhruba 130 litrů na osobu). Pro výrobce piva to je příznivá situace, ale současně i velké riziko, protože taková spotřeba je dlouhodobě neudržitelná. Znalci tvrdí, že současná vysoká

spotřeba piva u nás je ovlivněna také rostoucím počtem turistů. Odhady tvrdí, že turisté -„pivní příznivci ze sousedních zemí“ - vypijí z naší rekordní spotřeby asi 15 litrů na hlavu ročně.

Více o pivu, pivařích i průmyslu piva rozhovor s Janem Veselým, předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pije se více ve velkých městech, nebo na maloměstech a vesnicích?

Na maloměstech a vesnicích se pije trochu více než ve větších městech. V osadách do 5 tisíc obyvatel žije u nás 35 % z celkového počtu lidí, ale vypije se tam téměř 37 % spotřeby piva. Průzkumy také ukazují, že v malých městech a vesnicích je poměrně více velkých pijáků piva než v městech velkých.

Jak velké množství piva, které se u nás vyrobí, jde na vývoz?

V loňském roce šlo na vývoz z celkové roční výroby 18 miliónů hektolitrů piva asi 1,5 miliónu hektolitrů. Je to přibližně 8 % výroby. Celosvětový průměr vývozu k výrobě představují dvě procenta. Nejlepšími exportéry na světě jsou Nizozemci, Belgičané, Irové a Dánové. Domácí spotřeba v jejich malých zemích je nízká ve srovnání s vývozem, který tam táhnou veliké nadnárodní společnosti jako Heineken, Interbrew, Guiness nebo Carlsberg. Doufáme, že podobný vývoj bude i u nás po vstupu strategických partnerů do našich pivovarů.

Do kolika zemí exportujeme e kam nejvíce?

Do více než 60 zemí světa, více než polovina vývozu jde tradičně do Německa, Velké Británie a na Slovensko.

Výše dovozu piva?

Nedosahuje ani jedno procento z celkové spotřeby.

Kolik pivovarů, případně značek českých piv bychom u nás napočítali?

V naší malé zemi dnes napočítáme 48 průmyslových pivovarů. Do toho počtu nejsou zahrnuty restaurační minipivovary, kterých je přibližně 50. Pokud jde o značky českých piv, jejich počet přesahuje 200 a stále se mění. Většina značek je samozřejmě tradičních a náš trh si bez nich

ani neumíme představit.

Jaký typ piva vyžaduje český pivař?

Jediný typ, který světová odborná literatura nazývá „pilsner českého typu“. Má charakteristickou hořkost, vysokou pěnu a plnost - tedy pocit plné pusy při napití. České pivo je obvykle méně prokvašené a pocit plnosti dává zbytkový extrakt v hotovém výrobku. Současně má velkou pitelnost - to znamená, že po napití vzniká pocit chuti na další doušek.

Je naše pivo jiné než třeba německé, belgické, dánské, nizozemské či dokonce americké nebo kanadské?

České pivo jiné než jakékoliv zahraniční. Rozdíly lze prokázat nejen při degustaci porovnáním vzhledu, vůně a chuti, ale i analyticky v laboratoři Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Dobrá zpráva pro naši národní hrdost - naše pivo je výjimečné.

Pije se u nás více dražší, nebo levnější pivo?

Od roku 1990 klesá spotřeba 12% piva a roste obliba „desítky“. V posledních letech se navíc objevují levná výčepní piva obvykle s nižší stupňovitostí. Příčinou je zřejmě pokles životní úrovně v období transformace a současně změna životního stylu. V české historii se projevuje fakt, že v období hospodářského poklesu nebo krize spotřeba piva výrazně neklesala, ale klesala

stupňovitost, a tedy i cena piva. V období politických krizí naopak spotřeba piva u nás vždy stoupala. Například v roce 1989 tehdejší Pražské pivovary neplnily plán prodejů a během šesti listopadových dnů - od pondělí 20. do soboty 25. - prodaly tolik piva, že to stačilo na splnění plánu za celý rok!

Změnila se u nás situace na trhu s pivem po fúzi některých velkých pivovarů?

Zatím nebyla výrazně ovlivněna. V průběhu letošního roku výstav většiny malých pivovarů výrazně roste proti loňskému roku a roste také jejich podíl na domácím trhu.

Mají šanci udržet svoji pozici?

Bezesporu mají za podmínek, že si udrží trh „kolem komína“, což pro ně mj. znamená udržet nízké přepravní náklady a pečlivě spolupracovat s každým zákazníkem, zejména s hospodskými a restauratéry. V jejich zařízeních totiž vzniká pověst pivní značky.

Jaká je jejich pozice v cenách?

Cena je pro přežití malých pivovarů významná, ale ne vždy jenom nízká cena zajistí samo přežití. Existují jeden či dva malé pivovary, které prodávají svá piva za ceny vyšší než mnohé pivovary střední či velké, přesto jim prodeje rostou. Abych pivo prodal, musím spotřebiteli odpovědět na otázku: Proč mám pít právě tohle pivo? Odpovědi mohou být různé: Protože je levné, protože je naše, protože je kvalitní a chutná mi. A navíc v naší zemi existuje něco velmi důležitého, čemu se říká regionální patriotismus k místní značce.

Nekazí pověst a kvalitu českého piva tlak velkých obchodních řetězců na jeho cenu?

Velké obchodní řetězce se v naší zemi teprve usazují. I přesto se ve velkých samoobsluhách, hypermarketech a supermarketech loni prodalo 25 % piva. Letos už dosahují 40 %. Současně mezi nimi zuří velmi tvrdý boj o podíl na českém trhu. Tlačí na nízké ceny a na pro sebe výhodnou obchodní marži. Do seznamu jejich dodavatelů se malé a střední pivovary obvykle nedostanou. Jedinou šancí je často výroba tzv. „soukromých etiket“, tedy piva nikoliv pod značkou pivovaru, ale pod značkou maloobchodního řetězce za extrémně nízkou cenu. Dodržet ji lze jen při použití velmi úsporné technologie nebo při výrobě piva se ztrátou. Krátkodobě je to

řešení výroby a odbytu, dlouhodobě je to cesta do pekel. Výhodou pro malé pivovary je, že výstavba hypermarketů se odehrává jen v okolí velkých aglomerací a většina malých pivovarů je mimo tato centra.

Nedávno jste prohlásil, že se pivovary dostaly na historickou křižovatku a že by se měly více

vracet k tradicím pivovarnictví...

Naše představa spočívá v tom, že by se měly pivovary jako celek i každý zvlášť vracet nejenom k historickým tradicím, které jsou spojeny s výrobou piva, ale i s výchovou svého dorostu a také s kulturností pití piva. My, kteří se dlouhá léta pohybujeme kolem výroby piva, jsme hrdi na to, že Karel IV ustanovil roku 1537 sv. Václava patronem našich pivovarníků. Proto jsme se také rozhodli obnovit tradici dne českého piva, který každoročně připadne na 28. září.

Vaše představa o kulturnosti pití piva?

Spočívá v tom, aby ne moc pijáků pilo každý den mnoho piva, ale aby mnoho pijáků pilo každý den kolem dvou piv.

V dnešní době je pití piva u části našich lidí považováno za vhodné jen pro obtloustlé tatíky střední a starší generace, za společensky nepřijatelné pro snoby. Přitom pití piva není konzumace alkoholu - toho je v pivu velmi málo -, ale příležitost pro posezení s přáteli nebo rodinou, pro vytváření a utužování přátelství v dnešním, často odlidštěném světě.

Čím si vysvětlit, že existuje stále vysoký počet různých zařízení, pro která je synonymem zaplivaná čtyřka?

Zaplivané čtyřky existují jak ve velkých a malých městech, tak i na vesnicích. Příčinou je fakt, že tradice „gulášového“ socialismu se překonává obtížné a stále existuje poptávka po těchto zařízeních. Je faktem, že těchto zařízení ubývá, životní styl se mění, přibývají restaurace s kultivovanými pivaři. Kulturnost prostředí i konzumace piva je tam vysoká a vidíme v nich stále více lidí - to je. moc dobře. Dokladem je mimo jiné také zvyšující se podíl točeného piva, který převyšuje podíl piva lahvového.

Máte představu o tom, jak rychleji kultivovat zmiňované čtyřky, jejich hostinské i zákazníky?

Dát recept je velmi složitá otázka. Pomoci je možné osvětou, vytvářením lepších příležitostí a konkurence v gastronomii, a především trpělivostí.

Neměli by se více zapojit i samotní výrobci piva při stanovení podmínek, za kterých se bude

jejich pivo točit?

Žádný pivovarník neodmítne prodat pivo zákazníkovi, který provozuje lidovou hospodu, protože

naším úkolem není poučovat, ale sloužit lidem, kteří nás živí. Něco jiného je ovšem spolupráce se zákazníky s cílem zvýšit a udržet kvalitu našeho piva pro spotřebitele.

Dovedete si představit situaci, kdyby se v rámci návratu ke kulturním tradicím pití piva - to je mimo jiné i méně opilců - snížila jeho spotřeba kupříkladu o třetinu?

Všechno, co jsem řekl, doufám, dostatečně ukazuje, že jsem optimista životní i profesionální. Nedovedu si představit situaci, kdy poklesne spotřeba piva v naší zemi o třetinu. Pravděpodobnost takové situace je nulová.

Připravil Petr Melničuk