Ceny za vytříděné plasty jsou podhodnocené, říká Piliar

Co dělat, abychom se neutopili v záplavě takřka nesmrtelného plastu? Klady a zápory současného systému třídění odpadů hodnotí František Piliar, poradce z brněnské firmy ECO-Management.

Jak hodnotíte situaci s tříděním plastových odpadů v Jihomoravském kraji?Jde o to, z jakého pohledu. Největší problém je odbyt vytříděných plastů a ceny druhotných surovin. Většinou se města zaměřují na PET lahve, protože o ně mají zpracovatelé zájem. Kdyby ceny za vytříděný odpad odpovídaly skutečnosti, byly by vyšší, což by jistě motivovalo více obcí. Jestli budeme hodnotit míru třídění, pak nám může vadit, že PET lahve se v každé obci v Jihomoravském kraji netřídí.Jsou nějaké výrazné nedostatky v systému třídění plastů, které by se podle vás měly dát do pořádku?Problém skutečně není v systému sběru a třídění. K většímu rozvoji třídění plastů dojde v okamžiku, kdy se to ekonomicky začne obcím vyplácet. Pozitivní roli zde hraje příspěvek EKO-KOMu (akreditovaná společnost, která zajišťuje zpětný odběr a využití odpadu - pozn. red.) za vytříděné obaly. Samozřejmě, že by mohlo být více kontejnerů, více obcí a měst, které budou dokonalejší systém třídění zavádět, ale dokud nebude uspokojivě vyřešen odbyt vytříděných plastů, může se stát, že vytříděné plasty skončí na skládce, v lepším případě ve spalovně. Nejvíc by prospělo vybudování další kapacity na zpracování PET v tuzemsku.Není také chyba v tom, že města nevycházejí vstříc občanům, kteří musejí často chodit s vytříděným odpadem stovky metrů, aby vůbec narazili na nějaký kontejner?Tento pohled může být zavádějící. Efektivnější by sice bylo, kdyby se například PET lahve mohly třídit přímo v domácnostech formou pytlového sběru a svážet ze stejných míst jako směsný komunální odpad. Ve městech by však mohly vzniknout problémy s nedostatkem místa, proto se zatím používají kontejnery, které nejsou vždy optimálně umístěny.Změnila se nějak výrazněji mentalita lidí co se týče třídění odpadu?

Ano, podle dostupných údajů se množství vytříděných plastů mírně zvyšuje. Ukázalo se, že zavedení kapitační platby za odpady "na hlavu" nemá negativní vliv na množství vytříděných plastů. Kdo třídil dříve, třídí i nadále. Významný vliv má osvětová činnost na školách podporující separovaný sběr. Problémem je, že někteří občané do kontejnerů na plasty vhazují i jiný komunální odpad.