Ceny vepřového se zvýší

Také menší provozy na zpracování masa musely v souvislosti se vstupem do Evropské unie investovat finanční prostředky na to, aby splnily předepsané standardy. Jejich výrobky jsou tedy stejně bezpečné jako ty, které pocházejí od velkých producentů. Řekla to předsedkyně Predstavenstva Slovenského mäsiarskeho zväzu (SMZ) Edita Ohrablová a zdůraznila, že také tyto subjekty jsou pod přísným dohledem Štátnej veterinárnej a potravinovej správy. Povolení k činnosti dostaly nejen proto, že splňují všechny požadované normy.

Ve druhém čtvrtletí pokračoval pokles počtů hospodářských zvířat. Prasat bylo k 30. červnu ve slovenských chovech pouze 1,304 milióna kusů, což je zhruba o 282 tisíc méně než vloni ve stejné době. V porovnání s koncem března kleslo toto číslo téměř o 39 tisíc zvířat, což potvrzuje, že sestupný trend se nezastavil. Prasnic bylo v závěru prvního půlroku 88 800, tedy meziročně o 29 tisíc a v porovnání s prvním čtvrtletím o 7100 méně. Průměrný počet prasat ve výkrmu byl ve druhém čtvrtletí o 81 tisíc kusů nižší.

Jak dále informovala E. Ohrablová, odhady naznačují, že na konci tohoto roku by mělo být na Slovensku pouze 1,240 miliónu prasat, z toho 85 100 prasnic. V první polovině roku se prodalo 87 176 tun prasat živé hmotnosti a vzhledem k nižšímu počtu zvířat by nabídka ve druhých šesti měsících roku měla dosáhnout 74 749 tun. Kdyby se vše odčerpalo, celoroční prodej by převýšil 161tisíc tun a byl by zhruba o 25 tisíc tun nižší než v roce 2003. Jestliže se na samozásobení počítá přibližně s objemem 40 tisíc tun, úhrnná produkce by mohla mírně překročit 200 tisíc tun, což by znamenalo meziroční pokles téměř o 30 tisíc tun.

Spotřebitelské ceny vepřového by do konce roku neměly vzrůst o více než 6 až 10 korun na kilogram. Bude to však záviset na tom, či nákupní ceny jatečních prasat nepřekročí hranici 50 korun za kilogram živé hmotnosti, protože v opačném případě by musel být vyšší i růst cen zboží na pultech obchodů.

Menší provozy většinou nemají možnost nabízet své výrobky prostřednictvím obchodních řetězců, protože nedokáží utáhnout jejich finanční požadavky. Odbyt proto zabezpečují prostřednictvím vlastních obchodů, smluvních odběratelů a některých menších prodejen. Rozhodně však mají místo na trhu aspoň v takovém rozsahu jako v jiných zemích.

Velké obchodní řetězce nebudou moci zneužívat svou ekonomickou sílu vůči dodavatelům. Upravit by to měla novela zákona o obchodních řetězcích, kterou podepsal prezident Ivan Gašparovič. Novela mění definici ekonomické síly, která podle EK nemůže být definovaná konkrétním číslem. Za ekonomickou sílu podnikatele se v současnosti považuje stav, kdy jeho podíl na trhu přesáhne 5 procent anebo celkový roční obrat je vyšší než 1,5 mld. Sk. Podle znění novely se za ekonomickou sílu bude považovat, jakmile je dodavatel na provozovatele obchodního řetězce závislý a musí mu poskytnout stejně výhodné smluvní podmínky, jaké by poskytl jinému odběrateli.