Cenová válka vysiluje malé i velké pivovary

Právo 10.10.1998

Cenová válka vysiluje malé i velké pivovary

Prezident svazu malých nezávislých pivovaru Stanislav Bernard rekl Právu:

Na ceském pivním trhu zurí válka o trhy. Vede se tvrde, všemi možnými prostredky. Ozývají se ovšem i hlasy, že jde o žádoucí tríbení mezi dobrými a špatnými pivovary. Co vy na to?

Toto snad platilo pred peti lety, ne však dnes. Kdo podnikání v pivovarnictví bere opravdu vážne, ten potvrdí, že soucasná situace na trhu s pivem je velmi špatná. Už tretím rokem tu probíhá necestná válka, nelítostný boj o trh. Zacalo to lahvemi Euro, pokracovalo skupováním hospod, uzavíráním zakázaných smluv s hostinskými o exkluzívním odberu znacek, ted se válcí o ceny v kategorii takzvaných levných piv.

Kdo tuto válku vyvolal?

Jednoznacne velké pivovary. Odstartoval ji Prazdroj s Primusem. Ostatní se pridali, protože jim vlastne ani nic jiného nezbývalo. Posledními v rade zatím jsou Sládkuv Meštan ci Radegast Klasik.

Z pohledu spotrebitelu se to jeví jako záslužný pocin. V samoobsluze si mohou koupit pivo ani ne za petikorunu...

Z pohledu spotrebitelského jde jiste o prirozené chování. Na trhu je k mání pivo i za 3,90 Kc. Varí se rychle, šetrí se na všem. Vetšinou se už nejedná o desítku, nýbrž o devíti- ci osmistupnová piva. Když ale spocítám náklady, do takové cástky se žádný producent nemuže vejít. Jde tudíž o dotované ceny, o zrejmý dumping. To už není konkurence, to je nástroj boje silných proti slabším. Cílene tím byl nastartován proces likvidace pivovaru, z nichž mnohé tu stály a v regionech varily pivo po celá staletí. Takto se behem nekolika mesícu ci let zavrou a, bohužel, nenávratne zmizí.

I mezi malými pivovary jsou prece takové, jimž roste výstav a jsou ziskové, nebo ne?

Žádný z tuzemských pivovaru se dnes nerozvíjí. Vetšina z nich je ve ztráte, nemají na investice a pouze prežívají. Ty, které ztrátové nejsou, nevydelávají na pive, ale na tvrdém alkoholu ci jiných aktivitách.

Tím narážíte na aktivity Plzenského Prazdroje?

Napríklad. Plzenští využívají svoji silnou distribucní sít a prodávají v ní karlovarskou becherovku, vodku Finlandia, whisky Grants a jiné zboží. Ani Budejovický Budvar své zisky nedelá v tuzemsku, ale z exportu piva, kde dosahuje mnohem vyšších prodejních cen než na domácím trhu.

Zavírány jsou i stredne velké pivovary. Proc?

Vetšinou šlo o satelity nejvetších výrobcu. Plzen zavrela Cheb a Domažlice, Bass pokracoval Holešovicemi a Vratislavicemi, Radegast chce uzavrít ci prodat pivovar v Sedlci u Mostu. Padly také Rakovník, Breclav, Jarošov, Vsetín a další. Podle posledních prehledu z puvodních dvaasedmdesáti pivovaru dnes už zbývá zhruba jenom ctyricítka životaschopných.

Jaké ceny piva by tyto pivovary potrebovaly k tomu, aby prežily?

Aby jakýkoliv obor mohl prežít, cena jeho produktu musí být v relaci s vynaloženými náklady a zajištovat aspon minimální zisk. Pro jednoduchou predstavu: nešlo by o žádné horentní sumy. V soucasnosti by postacovalo, kdyby pullitr piva byl dražší o pouhou jednu korunu.

Malé pivovary by se podle nekterých expertu nemely soustredovat na bežný sortiment piv, jenž je doménou velkých, nýbrž varit spíše ležáky a zpestrovat trh ruznými specialitami. Souhlasíte s tím?

Takovou parketu si hledáme, rozhodne nás to však neuživí. Povídacky o tom, že si s velkými pivovary ani moc nekonkurujeme, jsou nepravdivé. Ceský pivar je velice konzervativní, za desítky let si privykl na desítku a dvanáctku. Neco jiného je treba trh v Belgii, kde historicky existuje množství techto specialit i jejich výrobcu.

Nemela by se klícem k "expanzi" malých pivovaru stát práve kvalita? Na pivarských soutežích nekteré z nich sbírají cenné vavríny. Rodinný pivovar Bernard si z Pivexu letos odvezl "double" za nejlepší desítku i dvanáctku, ocenen byl i znojemský Hostan, strakonický Nektar, ústecké pivovary...

Tento úspech nás samozrejme teší i zavazuje. Souteží je víc, ale Pivex je jedinou všeobecne uznávanou, s velmi dobre propracovanými pravidly. Ocenení z nej je proto vyslovene prestižní záležitostí. Degustuje se bežne vyrábené pivo, vzorky se odebírají ze skladu, odborní degustátori hodnotí pivo anonymne a dvakrát v roce.

V cem vidíte základ techto úspechu?

Hlavne v tom, že z peclive vybraných surovin se tradicní technologií snažíme uvarit plnohodnotné pivo. Nepasterizujeme. Potrebné kvality dosahujeme též durazem na dokonalou cistotu v celém provozu, jako pojistku trvanlivosti používáme mikrofiltraci.

Od pocátku patríte k odpurcum fúze Prazdroje s Radegastem, kterou antimonopolní úrad již dvakrát zamítl. Co vás k tomu vede?

V prvé rade obavy o svou firmu i o další osud ceského pivovarnictví. Vzniklý gigant by si s trhem mohl delat, co by chtel. Situace na evropském pivním trhu pritom není taková, že podnik nutne musí být obrovský, aby mohl být úspešný. Trh s pivem v zemích EU není globálním trhem. Je to rada národních trhu, z nichž každý má své zvláštnosti. Dovážená piva jen málokde predstavují vetší podíl.

Vlastník obou pivovaru, bankovní skupina Nomury a IPB, zduraznuje, že spojením pivovaru by docílil úsporu nákladu a nárust exportu...

Argument, že velikost je synonymem úspešnosti, je ryze úcelový. K cemu Prazdroj s jeho potenciálem a se svetove proslulou znackou Pilsner Urquell potrebuje Radegast, který nemá mezinárodne významnou znacku ani srovnatelný výstav? Budvar je petkrát menší než Prazdroj, presto vyváží více a export dál zvyšuje.

Expanze v pivovarnictví stojí velké peníze. Ani to není duvod?

Mám za to, že v tomto prípade jde o neco jiného. Oba pivovary mají spolecného vlastníka. Potom má logiku, že tento majitel chce firmy spojit a jako blok je prodat, aby zinkasoval vetší zisk. Pokud by ale náš antimonopolní úrad tuto fúzi posvetil, podepsal by se tím pod likvidaci konkurence v celém pivovarském oboru. Tržní prostredí by se natolik zmenilo, že málokterý z menších pivovaru by byl schopen prežít. Potom ovšem privatizace u nás nemela probehnout tak, jak probehla.

Když Radegast nezíská Prazdroj, koupí jej Bass nebo nekdo jiný. Nevyjde to nastejno?

To si nemyslím. Pro trh je urcite prijatelnejší, kdyby na nem byly dva ci tri približne stejne velké subjekty, které se navzájem ohlídají, než jediný dominant. Bude to i ku prospechu spotrebitelum. Ceské pivo je totiž komoditou, u níž cenový polštár mezi domácím trhem a cizinou je stále znacný. I kvuli probíhající cenové válce jsou u nás ceny piva zhruba tretinové v porovnání s EU. V Nemecku si v restauraci nedáte pivo pod tri a pul marky. V Rakousku stojí 30 šilinku, v Londýne ke dvema librám, v Paríži i 40 franku.

Kupní síla obyvatel CR je podstatne nižší...

Samozrejme. O cenách piva v tuzemsku také nerozhoduje Prazdroj ani Bernard, ba ani Svaz pivovaru a sladoven, nýbrž práve kvalita trhu a konkurence. Ke sblížení cenových hladin s EU casem zajisté dojde. Pokud by však cenová válka predtím zlikvidovala vetšinu konkurence, vítezum by se otevrel velký prostor ke zvyšování cen. Nejvíc by na to doplatili práve konzumenti.

Stanislav Ptácník

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info