Brusel schválil výjimečnost Českého piva

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

"České pivo je ve světě pojem. Je tak charakteristické a vyjmenované podmínky tak podrobné, že nikdo jiný nemůže říci, že také vaří české pivo," uvedl ve středu šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Podmínky pro používání chráněného označení České pivo přesně určují technologii, spodní i horní hranice obsahu alkoholu, hodnotu pH, senzorické vlastnosti, použité suroviny i vyznačení části republiky, kde se to pravé české pivo vaří.

Levná piva i speciály známku mít nebudou

V praxi to znamená, že označení "České pivo" zřejmě nebudou moct používat nízkoalkoholická, mnohdy ne úplně nejkvalitnější piva, která si zákazník kupuje zejména kvůli nízké ceně. Chráněné označení zřejmě nebudou moci používat ani piva s vysokým obsahem alkoholu, neboť podle žádosti má tradiční české pivo obsah alkoholu mezi 3,8 a šesti procenty.

Připomínky měly nakonec jen dva největší české pivovary - Plzeňský Prazdroj, vlastněný světovou dvojkou SABMiller, a Staropramen, ovládaný gigantem InBev. Nemalou část své produkce totiž vaří licenčně v zahraničí a tam vyrobená piva nebudou moci označení "České" používat. Jejich výhrady ale ostatní členové svazu přehlasovali.

Na druhé straně ústecký Drinks Union - dnes pod nadvládou Heinekenu - také vaří licenčně část produkce Zlatopramenu za hranicemi, ale jeho zástupci projekt Českého piva jednoznačně podpořili.

"My těmi vyjmenovanými podmínkami neříkáme, že to ostatní není dobré pivo. Tím jen říkáme, co je a co není tradičně české," hájí výkonný ředitel "velkého" svazu Jan Veselý úsilí o registraci známky. Připouští také, že některé značky jsou už dávno ve světě známé jako tradičně české, a že známka "České pivo" zákazníkům už nic nového neřekne.

"Značka České pivo bude každopádně - v případě registrace - pro všechny marketingovou výhodou," potvrzuje Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny PMS Přerov, pod kterou patří pivovary Zubr, Litovel a Holba.

Čtyřleté čekání

Z dalších českých produktů už Evropská unie chrání například Žatecký chmel, Hořické trubičky, Karlovarský suchar, Štramberské uši, Český kmín nebo Pardubický perník. Námitky ale byly například proti označení Olomoucké tvarůžky nebo Karlovarské lázeňské oplatky, kde jednání stále pokračují. Češi usilují o získání chráněného zeměpisného označení "České pivo" téměř čtyři roky. Žádost podali čeští pivovarníci prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví a Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu v roce 2004.

Systém chráněných označení vznikl v roce 1992 se smyslem ochránit názvy kvalitních zemědělských a potravinářských výrobků, které si získaly věhlas v EU i ve světě. Chránit je má před napodobeninami. Systém na jedné straně zaručuje, že výrobci z jiných regionů nemohou daného označení použít, na druhé straně výrobce zavazuje k používání předepsaných výrobních postupů, chtějí-li označení používat.