Británie se těší na pití bez hranic

Londýn, Praha - Pití v Británii už nikdy nebude, co bývalo - již brzy si budete moci dát pintu piva i po jedenácté večer. Nebo v jednu. Či dokonce v šest. To je zemětřesení. Co připadá cizincům zcela normální, znamená v Británii, ctící hospodské tradice, hlubokou změnu. Vláda tento týden zveřejnila návrh zákona, kterým by změnila pravidla konzumace alkoholu nejzásadnějším způsobem za mnoho desítek let. Zejména odzvoní vesměs proklínaným a nenáviděným "zavíračkám v jedenáct", tedy proslulému pravidlu, že po jedenácté večerní musí být lokál prázdný, nekompromisně. Stanou-li se návrhy zákonem (patrně až příští rok), restaurační zařízení budou moci být otevřena nepřetržitě. To se týká přibližně 140 000 hospod, restaurací, barů a hotelů v Anglii a Walesu. Ve Skotsku již poněkud "uvolněnější" pravidla platí. "Pevné zavírací hodiny podporují horečné pití v době posledních objednávek," zdůvodnil návrhy britský ministr vnitra Jack Straw. "Výsledem je, že ve stejnou dobu se mnoho lidí vrhne do ulic - a někdy na sebe navzájem," dodal. Shrnul tak stále se opakující obrazy, odehrávající se v ulicích poblíž hospod a hospůdek každý den, zejména však v pátek a v sobotu. To je tak: po půl jedenácté se rozezní zvonce a ozve se hlas výčepních: "Last order! Poslední runda!" Hosté většinou začnou horečně dopíjet pinty (pinta = přibližně 0,6 litru) rozpité a objednávají si po jedné či dvou dalších, aby ještě stihli, co se dá. Další trauma pak přichází minutu dvě před jedenáctou, kdy jsou hosté velmi razantně upozorněni, že mají minutu dvě na odchod. Na rozdíl od Čech to je myšleno zcela vážně a nejeden neznalý zákazník byl pár vteřin po "zavíračce" ke svému překvapení vynesen z restaurace nepříliš taktní ochrankou. Do ulic se poté v jednu chvíli vyvalí davy občanů v nejrůznějším stupni podroušenosti. Tato hodina se pak stává noční můrou policistů, kteří s ní dávají do souvislosti nemálo trestných činů, rvaček a výtržností. Nová opatření by měla tento "fenomén jedenácté" rozmělnit. Navrhované změny také předpokládají zjednodušení pravidel pro udělení licencí na prodej alkoholu. Složitý systém licencí s sebou nesl jevy, které cizincům připadaly mírně absurdní. Tak třeba: při návštěvě indické restaurace bez licence je běžné vzít si láhev vína s sebou. Host ovšem platí tzv. korkovné, tedy poplatek za to, že mu v restauraci otevřou jeho vlastní láhev. Striktní pravidla pro zavírání hospod a restaurací se datují do dob první světové války. Tehdejší vláda usoudila, že nadměrný pobyt mužů v hospodách ohrožuje výkonnost zbrojního průmyslu. Ještě před několika lety musely hospody zavírat také odpoledne, aby nesváděly počestné občany k nadměrné konzumaci. Mnoho bylo též napsáno o britských "drinking habits", tedy způsobu, jakým Britové požívají alkohol. Nejeden občan připustí, že přísné "zavíračky" nejsou zase tak nesmyslnou institucí, byť se tak ze středoevropské perspektivy jeví. "Češi pijí stále, ale zato méně agresivně. Opít se většinou není cílem, na rozdíl od Británie," zhodnotila svůj pohled Cara, osmadvacetiletá Skotka, která žila dlouhou dobu v České republice. "V Praze jsem nikdy neviděla žádnou rvačku, u nás doma bezpočet," dodává. I zcela seriózní sociologové tvrdí, že ostrovní opilci jsou ve srovnání s jinými národy Evropy poněkud agresivnější, třeba v porovnání s vínomilnými Francouzi či ukázněnými Němci. Proto také změny navrhované britskou vládou počítají se zpřísněním postihů těch, kteří budou liberálnější přístup zneužívat. Podle nových pravidel by například lidé usvědčení z výtržností v opilosti měli do hospod vstup zakázán. Policie získá větší pravomoci pro uzavření "problematických lokálů". Změny vítají všechny strany, od konzumentů přes hospodské k místním úřadů. Ozývají se však také hlasy, že změnit styl pití a omezit nedobré jevy britských nocí nebude snadné. "Hlavním cílem lidí v hospodě stejně bude vypít co nejvíc co nejrychleji," řekl BBC Rowan Coleman, popsaný jako "veterán tisíců zvednutých pint". "Britové zkrátka neumějí pít."

JAN RYBÁŘ