Boj o brambory. Ty české na trhu nenajdete, cizí jsou ale drahé

České brambory na pultech nejsou. Může za to loňské sucho. Domácí produkci nahradil drahý dovoz. Brambory jsou dneska dražší než banány a pomeranče.

Například do škrabárny brambor v Mírovce se vozí brambory z Francie. Na trhu se objevují brambory dokonce až ze severní Afriky. Ty z domácí produkce už nemá ani sousední Německo. I tam je ve skladech kvůli loňskému suchu prázdno. To vše se projevuje na ceně potraviny.

„Brambora potřebuje srážky v době, kdy je intenzívní růst hlíz, to znamená v červnu, červenci,“ vysvětluje ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslav Čepl. Při sázení brambora vodu moc nepotřebuje, ale v době růstu je třeba vody dostatek. Loňský rok to bylo přesně naopak.

„Současné zdražení brambor je stav, s nímž se čas od času setkáváme u některých komodit, kde Česko není soběstačné," konstatuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přirovnal to k roku 2017, kdy se totéž projevilo u másla. V obchodech se nyní nedají koupit české brambory, kterých bylo kvůli loňskému suchu méně než jindy a už došly. Tuzemskou produkci tak musí nahrazovat drahý dovoz. Kilogram brambor nyní vyjde i na víc než dvacet korun. To samozřejmě není lhostejné spotřebitelům.

„A co takhle místo brambor, do škubánků banány? Zkoušel jsem to, ale nechutná to! Na trhu schází brambory. Cena brambor letí vzhůru, banány leží v regálech, pereme se o brambory. Banánů je dost, přesto se k řízku nehodí. České brambory na trhu nejsou, ale jistě budou dovezeny z ciziny tak, jako vepřové, hovězí, kuřecí a mléčné výrobky. Často slyšíme, že za komunismu občané stáli fronty na banány. Dnes naopak můžeme říci, že vystrašeně hledíme na ceny za brambory,“ konstatuje ironicky Přemysl Votava a zdůrazňuje, že brambory byly na Vysočině vždycky doma a bylo to vlastně jídlo chudých.

Už loni varovali odborníci, že úroda brambor meziročně klesne o čtvrtinu a bude o 175 tisíc tun menší. „Důvodem je částečně snížení produkční plochy brambor o 2,3 procenta ale především sucho a tropické letní teploty. Potřebujeme vlastní brambory, ne jen ty z dovozu,“ říká předseda Českého bramborářského svazu z.s. Miloslav Chlán.

Nepříznivé přírodní podmínky se zcela logicky odráží i na ceně brambor pro spotřebitele. Podobná situace jako v Česku je podle Chlána i v ostatních bramborářských zemích Evropy.

Něco je špatně

„Potřebujeme mít soběstačnost v produkci konzumních brambor. To zabrání výkyvům cen u brambor z dovozu. Nemluvě o posílení státního daňového zisku,“ zdůrazňuje předseda Chlán. Podle jeho názoru je třeba zvýšit propagaci domácích konzumních brambor a zdůrazňovat jejich kvalitu. „Je třeba zabránit dovozu brambor ze zemí EU s diskutabilní kvalitou. Pokud tady máme naše domácí brambory, tak víme, jak se hnojí, jak se pěstují a jak jsou kvalitní. Samozřejmě se na kvalitě a množství brambor podepisuje sucho. Ovšem je třeba zamyslet se i nad způsobem hnojení. Využít obyčejný selský rozum a přesvědčit ekology, že hnůj není škodlivý odpad, ale potřebná výživa pro půdu, která pak dovede lépe zadržet vodu,“ vysvětluje Chlán.

Podle jeho názoru se právě brambory stanou u nás i ve světě potravinou 21. století. Proto by si v Česku zasloužily mít brambory i vlastní ochrannou známku, například Brambory z Vysočiny.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska bylo v roce 1990 u nás 115 tisíc hektarů ploch brambor, nyní jich je pouze 23 tisíc. Z toho je ještě sedm tisíc brambor škorobárenských. Pro přímou spotřebu jich tedy zbývá dost málo a soběstačnost ČR v produkci konzumních brambor je nízká, asi jen 60 procent. Přitom u nás jsou pro pěstování brambor ideální podmínky.

Podle Zdeňka Trnky z Ministerstva zemědělství, oddělení rostlinných komodit, je ministerstvo v podpoře pěstování domácích brambor limitováno státním rozpočtem a směrnicemi EU. Přitom je jasné, že konzumenti v ČR by si domácí brambory přáli. Nicméně, loni ministerstvo podpořilo výsadbu přes 10 tisíc hektarů konzumních brambor částkou 4 777 korun na hektar. Ministerstvo zemědělství by podle schválené strategie chtělo, aby do roku 2030 u nás bylo osázeno bramborami 27 tisíc hektarů půdy z toho 21 tisíc hektarů by mělo patřit konzumním bramborám a šest tisíc hektarů by měly pokrýt brambory na škrob.

„To je tak, když na polích roste řepka s kukuřicí do bioplynek v pěstebních oblastech které k tomu nejsou určené a dále se to zastavuje halama, sklady a solárem tak se nedivme. Dokud nebude revoluce v zemědělství a nezruší se dotace tak ani líp nebude,“ konstatuje zemědělec Petr Čech z Havlíčkobrodska a zdůrazňuje, že tohle je důsledek zemědělské politiky a nastavení dotací.

Podle obchodníka Jiřího Urbana z Havlíčkova Brodu na současné situaci velkou část viny nesou spotřebitelé. „Často jsme nebyli ochotni zaplatit desetikorunu za české brambory a raději jsme dali osm korun za polské. Vůbec se tedy nedivím sedlákům, že pěstování brambor omezili a že do řetězců dodávají jen málokdy - protože nikdy neměli ani nejmenší záruku, že na pěstování neprodělají kalhoty. S řepkou je to jiné, tam mají tržbu zaručenou,“ posteskne si Urban.

Zemědělci, sdružte se

Například Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity jako jedinou cestu, jak čelit síle nadnárodních firem, vidí pro zemědělce sdružovat se do odbytových organizací. Po sdružování volá i Členka zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO). Jak upozorňuje, zemědělství je přímo závislé na klimatických podmínkách, které změnit nejdou. Proto jsou i výkyvy v cenách potravin. Současná vláda pak podle Balaštíkové nemůže ze dne na den měnit to, co se tady předchozích třicet let záměrně likvidovalo.

Každá země má být podle poslankyně v základních druzích potravin soběstačná. Pak by na ni světová cenová politika nedopadá v největší míře jako nyní. Zákazník si podle ní v supermarketech zvykl sledovat nejnižší cenu, český trh navíc ovlivňuje přebytkové (a státními kasami dotované) zboží z Německa a Polska.

Současný systém podpory domácího trhu kritizuje i místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Radek Holomčík (Piráti) s tím, že že stát v minulosti rezignoval na podporu lokálních trhů. Tedy nejkratší distribuční cestu mezi producentem a zákazníkem. Likvidace mléčného a masného průmyslu je podle Holomčíka záležitostí dlouhodobého selhávání státní zemědělské politiky.

Podle Českého bramborářského svazu by první letošní brambory z Česka mohly být na trhu koncem května. Další větší růst ceny brambor už ale nepředpokládá. Nicméně cena se ani se v současné době nebude snižovat.

Autor: Štěpánka Saadouni

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info