Boj, který vede Madeta o mléko, určí vývoj cen

Spory mezi farmáři a mlékárnami o výkupní cenu mléka sílí. Největší tuzemská mlékárna Madeta, jíž koncem minulého týdne vypověděli producenti mléka smlouvu, není jediná. O část dodávek mléka přijde i dvojka na mlékárenském trhu - olomoucká Olma. Její největší obchodní partner, zemědělský podnik ze Žichlínku, se rozhodl dodávat raději polskému závodu koncernu Danone.

Madetě vypovědělo koncem minulého týdne Mlékařské a hospodářské družstvo Jih Tábor smlouvu na denní dodávku 600 tisíc litrů mléka, tedy plných 40 procent její potřeby. Když Madeta nepřistoupí na cenové požadavky farmářů, nejspíš o toto množství od dubna přijde. Její šéf Milan Teplý oznámil, že je pak rozhodnut zavřít dva závody a propustit asi 180 lidí.

Olma je zasažena méně, přijde asi o 35 tisíc litrů mléka denně, tedy něco přes čtyři procenta denního nákupu.

Madeta udává na trhu tón

Družstvo Jih, sdružující většinu jihočeských producentů mléka, na Madetu tlačí, aby se cena, kterou jim za mléko nabízí, přiblížila k psychologické hranici 10 korun za litr. Za říjen farmáři chtějí 9,80 koruny za litr, zatímco v září se platilo zhruba 8,70. Madeta družstvu nabídla 9,50, což je podle Teplého nejvíc v republice.

Spor mezi Madetou a jihočeskými zemědělci začal už znepokojovat i politiky. Podle informací HN se o něj začal zajímat jak premiér, tak ministr zemědělství.

"S jednotlivými aktéry jsem mluvil a věřím, že se zachovají odpovědně. Tento vývoj nemusí být trvalý a neměl by způsobit zpřetrhání důležitých obchodních vztahů," sdělil HN ministr zemědělství Petr Gandalovič. Největší domácí mlékárna totiž udává na trhu tón.

"Kdo na trhu působí, musí spor sledovat. Dotýká se prakticky každého," říká Michal Němec, ředitel Českomoravského svazu mlékárenského. Na vyústění čeká i konkurenční Mlékárenské družstvo Mlecoop. "Vytváří se tu cenový obraz. Nebudeme držet při životě mlékárny, které nám nebudou schopné platit," říká šéf Mlecoopu Vlastimil Kratochvíl.

Teplý ustupovat nechce. "Chceme jednat, ale nelze skákat do astronomických výšin. Drahé výrobky jsou neprodejné," říká. Podle Zdeňka Houšky z družstva Jih je prostor pro jednání jen do konce roku: "Od ledna bychom museli hledat další odběratele." Houška tvrdí, že Jih nechce prodat mléko v cizině, ale za lepší cenu jinde v Česku.

"Kdyby takové množství prodali do Německa, tak u nás nastane kalamita," předpovídá Vlastimil Kratochvíl z Mlecoopu, největšího mlékárenského družstva, jež ovládá čtvrtinu trhu. Tehdy by v zemi surovina chyběla. Při rostoucí evropské poptávce ji nebude kde vzít. I tak export mléka roste: loni za osm měsíců Češi vyvezli 238 milionů kilogramů, letos o pětinu víc.

Padne desetikoruna?

"Od července se cena měsíčně zvedá o 60 až 70 haléřů. Cena mírně nad 10 korun by farmářům přinesla prosperitu, investice, růst stád krav a zastavení poklesu produkce mléka," říká Kratochvíl, který čeká, že magická desetikoruna za litr brzy padne. Z toho ale mají některé mlékárny strach, protože vyšší náklady nepromítnou do cen.

Družstvo Jih argumentuje cenami v bavorské firmě Goldsteig Cham, kde v září dostávalo za litr 10,35 koruny a čeká další mírný růst. Někteří experti ale říkají, že Goldsteig je výjimka. "Tam dají i 13 korun, aby udrželi důvěryhodnost u bank. Ty zaplatily rozšíření mlékárny a ta musí vyrábět, ať získá mléko kdekoliv a za cokoliv," říká obchodník obeznámený se situací, podle něhož nelze podle Goldsteigu tvořit v Česku ceny.

I když cenu mléka táhne vzhůru hlavně převis poptávky na mezinárodním trhu, v Česku kromě Olmy a Madety žádná další mlékárna masivní odliv dodavatelů zatím nehlásí.