Zelená zpráva 1999: B.9 Příprava na vstup do EU

Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1999

b. zemědělská politika v roce 1999

9 Příprava na vstup do EU

V roce 1997 definovala Evropská komise (EK) v rámci materiálu “Agenda 2000” spolu s návrhem na reformu Společné zemědělské politiky také tzv. Partnerství pro vstup (AP), které se stalo klíčovým prvkem posílené strategie pomoci uchazečským zemím v jejich přípravě na vstup. V rámci tohoto Partnerství byly Evropskou komisí, po konzultaci s ČR, stanoveny konkrétní cíle a priority pro přijetí acquis, které jsou rovněž součástí Národního programu přípravy ČR na členství v EU, resp. Národního programu pro přijetí acquis (NPAA). NPAA je každoročně aktualizován a upravován na základě zrealizovaných předvstupových aktivit a na základě hodnotící zprávy EK. Evropská komise každoročně hodnotí stav přípravy ČR na vstup do EU v tzv. Pravidelné zprávě o pokroku, pro kterou podklady připravuje ČR. Za oblast zemědělství a rybolov zpracovává podklady MZe ČR ve spolupráci se SVS, RSR a dalšími zainteresovanými institucemi.

V roce 1999 byl aktualizován NPAA, který byl poprvé zpracován pro rok 1998 a upraven do struktury požadované Evropskou komisí. NPAA 99 obsahuje za kapitolu “zemědělství” stav plnění přípravy na vstup k srpnu 1999 v obastech harmonizace legislativy, budování administrativní kapacity pro aplikaci acquis a úkoly krátkodobého (rok 2000) a střednědobého (roky 2001 - 2002) charakteru v jednotlivých sektorech komodit a v průřezových oblastech jako např. strukturální záležitosti, veterinární a fytosanitární záležitosti.

Na NPAA navazuje Implementační strategie MZe, která rozpracovává priority NPAA do konkrétních postupových kroků a je doplněna požadavky na finanční a personální zabezpečení. Tato strategie je pravidelně sledována vládou ČR, tak jako plnění priorit Přístupového partnerství a NPAA.

Podkladem pro stanovení priorit obou stěžejních materiálů AP a NPAA byly výsledky screeningu, který byl za oblast zemědělství a rybolov u končen v září 1999. Předposlední screening byl věnován vysvětlení Agendy 2000. V rámci screeningu zástupci EK se zástupci ČR probrali a vyhodnotili podle jednotlivých sektorů komodit a průřezových oblastí (v členění podle Společné zemědělské politiky EU) porovnání legislativy EU a ČR vztahující se k jednotnému trhu a posoudili administrativní zabezpečení vč. institucí a režimů nutných pro aplikaci acquis. Výsledkem screeningu pak bylo stanovení úkolů, které je třeba do vstupu zabezpečit, aby začlenění ČR do jednotného trhu EU bylo uskutečnitelné pokud možno bez výjimek a s co nejméně přechodnými obdobími.

9.1 Národní program přípravy ČR na členství v EU - 1999 (NPAA 99)

Kapitola zemědělství

V oblasti harmonizace legislativy bylo zejména poukázáno na zavádění systému HACCP, zřízení krizového centra pro řešení nákaz hospodářských zvířat a byl popsán stupeň harmonizace potravinářské, veterinární a fytosanitární legislativy. Rozebrána byla příprava institucí a režimů typu IACS (Integrovaný administrativní a kontrolní systém), FADN, organizace výrobců. Bylo konstatováno, že ČR vymezila problémové regiony (LFA) a připravuje plán rozvoje zemědělství a venkova.

V rámci krátkodobých priorit byly stanoveny zejména následující úkoly:

· v živočišné výrobě především příprava systému identifikace a registrace zvířat a systému SEUROP podle předpisů ES;

· v rostlinné výrobě zmapování skladovacích kapacit u obilovin, příprava produkčních kvót u cukru, kategorizace vinic;

· v oblasti strukturálních záležitostí příprava projektů SAPARD vč. poradenství;

· vypracování kodexu správné zemědělské praxe;

· budování informační sítě ve fytosanitární oblasti;

· audit technologií v živočišné výrobě z hlediska welfare zvířat.

Střednědobé priority byly zaměřeny zejména na další zavádění regulačních prvků společných tržních organizací SZP, jako jsou produkční kvóty, intervenční režimy, cenová sledování a na pokračování v úkolech daných krátkodobými prioritami.

Pasáž vztahující se k institucionálnímu zabezpečení byla věnována zejména vybudování platební agentury nutné pro finanční zabezpečení programu SAPARD, intervenční agentury pro obhospodařování SZP, klasifikační agentury pro systém SEUROP a budování režimů IACS a FAND.

Kapitola rybolov

Pokud se týká rybolovu, krátkodobým úkolem bylo ustavit samostatné pracoviště, které se bude zabývat úkoly uloženými v tomto sektoru při screeningu, zejména identifikací regionů s produkcí ryb, monitoringem cen a kontrolou dovozů ryb.

9.2 Poziční dokument

Poziční dokument je členěn v souladu se strukturou doporučenou ze strany EK do čtyř bloků, které zahrnují všeobecná a horizontální opatření, společné tržní organizace, strukturální politiku včetně rozvoje venkova a lesního hospodaření a veterinární a fytosanitární otázky. Struktura uvedených bloků obsahuje popis sektoru nebo současného stavu, připravenost k přijetí acquis a požadavky ČR na jednání.

V souvislosti s přípravou administrativního zajištění předvstupní pomoci byla k 30. 9. 1999 ustavena Platební agentura, která má po schválení EK obsluhovat prostředky v rámci předvstupní pomoci pro ČR. Po vstupu ČR do EU má být činnost této agentury dále rozšířena na financování intervenčních aktivit a vývozních subvencí.

V rámci všeobecných a horizontálních opatření je nosným prvkem vybudování IACS v takovém rozsahu, aby byl kompatibilní s příslušnými pravidly EU. Větší kompatibilitu vyžaduje oblast identifikace půdy, identifikace a registrace zvířat, metodika odhadu sklizní v rámci programu MARS (Monitoring of Agriculture by Remote Sensing) a administrace žádostí, související s přímými platbami.

Pokud jde o režimy společných tržních organizací, požaduje ČR v pozičním dokumentu produkční kvóty, na úrovni historické produkce u položek, cukr, mléko, škrob, požaduje přiznání přímých plateb a některé technické úpravy v ostatních sektorech komodit. Obhospodařováním společných organizací trhu bude v největší míře pověřen Státní zemědělský intervenční fond.

Možnosti uplatňování strukturální politiky včetně venkovského rozvoje a lesního hospodářství závisí rovněž na objemu finančních prostředků soustředěných ve strukturálních fondech. Hlavním koordinátorem přípravy ČR k budoucímu využívání strukturálních fondů je MMR, koordinátorem při tvorbě právních norem a programů pomoci v ochraně a tvorbě krajiny je MŽP.

Řešení veterinárních otázek vychází z nového zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, s odpovídajícími vyhláškami (zajištění souladu s acquis) a promítá se částečně také do zákona o potravinách a tabákových výrobcích a do zákona o péči o zdraví lidí. Odpovědnost za veterinární problematiku je zcela v kompetenci Státní veterinární správy. Z hlediska kompatibility s kritérii EU je nutné zajistit zdokonalení systému identifikace a registrace hospodářských zvířat a zlepšení hygienické úrovně provozů podniků vyvážejících masné, mléčné a rybí výrobky do EU.

V oblasti fytosanitárních opatření jsou využívány zásady registrace odrůd podle systému zpracovaného odborem odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ. Charakter zkoušek, rozsah použitých metod a způsoby vyhodnocení jsou v souladu s příslušnými předpisy EU. Prakticky úplné harmonizace s právem EU bylo již dosaženo v oblasti fytosanitárních požadavků, týkajících se dovozu rostlin a rostlinných produktů ze třetích zemí. Na úseku výživy zvířat bude harmonizace kontrolních postupů (např. realizace projektů kontroly krmiv a výživy zvířat na území ČR) vyžadovat modernizaci laboratorní techniky. Nezbytná bude také kontrola plnění požadavků, souvisejících s aplikací přípravků na ochranu rostlin v rámci Státní rostlinolékařské správy.

Z předkládací zprávy k Pozičnímu dokumentu vyplývá, že ČR nežádá o přechodné období pro přijetí acquis, s výjimkou sektoru vína (na obnovu vinic a oběh révového množitelského materiálu) a veterinární problematiky (pohraniční stanice, podniky nesplňující hygienické podmínky EU a provozy s klecovým odchovem prasat a nosnic).

S případným zvýšením úrovně cen po vstupu do EU je spojen požadavek ČR na přijetí souboru opatření, zmírňující dopady do zpracovatelské a spotřebitelské sféry. Opatření předpokládají finanční účast státu a požadovanou participaci EU. ČR rovněž uplatňuje nárok na přímé platby s odvoláním na rovnocenný přístup k opatřením SZP.

9.3 PHARE, Twinnings, SAPARD

Významným faktorem přípravy na vstup ČR do EU je zahraniční pomoc, která je zajišťována jak z finančních zdrojů EU, tak ze zdrojů jednotlivých členských zemí EU.

Po vydání dokumentu o přístupovém partnerství se mění především zaměření programu PHARE pro uživatelské země. Programy, hrazené z prostředků EU, musí být přednostně soustředěny na rychlejší a efektivnější harmonizaci s právem EU. V průběhu roku 1999 probíhaly intenzivní přípravy na naplnění priorit Národního operačního programu PHARE 2000, které Evropská komise v návaznosti na screening navrhla pro oblast zemědělství a potravinářského průmyslu. Priority se týkají zejména veterinárního sektoru a posílení řídících a administrativních struktur pro obsluhu Společné zemědělské politiky EU.

Novou formou pomoci EU je program Twinnings (“dvojčata”). Při formulaci tohoto programu se vycházelo z představy, že kandidátské země nebudou samy schopny vybudovat některé instituce nezbytné v rámci struktur EU. Pomoc je proto zaměřena na úpravu administrativního zázemí, které není předmětem legislativy kodifikované na úrovni EU, ale spadá do kompetence členských zemí. V průběhu roku 1999 probíhal jeden projekt v rámci Twinnings, zaměřený na vytvoření intervenční agentury a restrukturalizaci MZe.

Prostředky ze zvláštního předvstupního programu pro zemědělství a venkovský rozvoj (SAPARD) mají sloužit k rychlejšímu a snazšímu vstupu kandidátských zemí do EU. Zdroje programu jsou určeny na projekty strukturálního charakteru, jejichž výčet je taxativně uveden v příslušném právním aktu EU. Operační programy Plánu rozvoje zemědělství a venkova na období 2000 - 2006 musí být sestavovány, schvalovány a placeny stejným způsobem jako v členských zemích EU. V této souvislosti se počítá také s finanční participací kandidátských zemí.

9.4 Reforma Společné zemědělské politiky EU

V roce 1997 byl Radou ministrů zemědělství zemí EU schválen návrh na reformu Společné zemědělské politiky EU v rámci Agendy 2000, který byl s určitými změnami verifikován na summitu 26. března 1999. Reforma představuje další posun v liberalizaci politiky ve směru snižování úrovně institucionálních cen (intervenčních, základních či směrných cen u obilovin, mléka a hovězího masa). Reforma také klade větší důraz na podporu rozvoje znevýhodněných oblastí, na vyrovnání ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony a na environmentální aktivity v zemědělství. Schválená reforma nemá konečnou podobu, protože o některých opatřeních se bude dále jednat po roce 2000 (např. o produkčních kvótách). Samostatná pozornost je věnována také oblasti zvyšování kvalifikace, předčasného odchodu do důchodu a podpory mladých zemědělců.

Návrhy, obsažené v dokumentu Agenda 2000 k reformě Společné zemědělské politiky EU, se staly základem koncepce agrární politiky ČR pro předvstupní období, jejíž příprava byla zahájena ve 3. čtvrtletí 1998. Koncepce rezortní politiky MZe na období před vstupem ČR do EU byla schválena vládou 12. ledna 2000.